Příloha k čj. 514
Vláda
I. doporučuje Poslanecké sněmovně
Parlamentu České republiky schválit výroční
zprávu a účetní závěrku
Všeobecné zdravotní pojišťovny České
republiky za rok 1996;
II. schvaluje výroční zprávu
a účetní závěrku za rok 1996
těchto zdravotních pojišťoven:
201 - Vojenská zdravotní pojišťovna,
205 - Hutnická zaměstnanecká pojišťovna,
207 - Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank a pojišťoven,
209 - Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA,
211 - Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra České republiky,
212 - Stavební zdravotní pojišťovna STAZPO,
213 - Revírní bratrská pokladna v Ostravě,
214 - Regionální zaměstnanecká zdravotní pojišťovna REZAPO,
217 - Zdravotní pojišťovna METAL - ALIANCE a
222 - Česká národní zdravotní
pojišťovna;
III. neschvaluje výroční zprávu
a účetní závěrku za rok 1996
těchto zdravotních pojišťoven:
203 - Železniční zdravotní pojišťovna
GRÁL,
která byla rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví
k 1. květnu 1997 sloučena se Zdravotní pojišťovnou
Ministerstva vnitra České republiky, čímž
došlo k jejímu zrušení bez likvidace,
204 - Zdravotní pojišťovna GARANT - HOSPITAL,
která byla rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví
zrušena s likvidací k 31. prosinci 1996 a její
pojištěnci převedeni ke Všeobecné
zdravotní pojišťovně České
republiky,
218 - Zdravotní pojišťovna CRYSTAL a
221 - Mendlova zdravotní pojišťovna,
která byla rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví
zrušena s likvidací k 31. březnu 1997 a její
pojištěnci převedeni ke Všeobecné
zdravotní pojišťovně České
republiky;
IV. ukládá ministru zdravotnictví
provést terénní kontrolu
1. u Regionální zaměstnanecké zdravotní
pojišťovny REZAPO se zaměřením
na způsob využívání návratné
finanční výpomoci a prověření
současného stavu závazků a pohledávek
se zaměřením na závazky vůči
zdravotnickým zařízením,
2. u České národní zdravotní
pojišťovny se zaměřením na způsob
využívání informačního
systému, prověření současného
stavu závazků a pohledávek se zaměřením
na závazky vůči zdravotnickým zařízením
a na kontrolu provádění nárokování
plateb pojištěnců, za které je plátcem
stát.
Provede:
ministr zdravotnictví
II.
Výroční zprávy a účetní
závěrky zdravotních pojišťoven
byly předloženy Ministerstvu zdravotnictví
a následně Ministerstvu financí, v souladu
s ust. §15 odst. 2 zák. ČNR č. 280/1992
Sb., ve znění pozdějších předpisů
a ust. § 6 odst. 3 zák. ČNR č. 551/1991
Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Dle ust. § 15 odst. 2 zák. ČNR č. 280/1992
Sb., schvaluje výroční zprávy a účetní
závěrky zaměstnaneckých zdravotních
pojišťoven vláda ČR. Pro Všeobecnou
zdravotní pojišťovnu ČR schvaluje výroční
zprávu a účetní závěrku,
po předchozím projednání vládou
ČR v souladu s ust. § 6 odst. 4 zák. ČNR
č. 551/1991 Sb. Poslanecká sněmovna Parlamentu
ČR.
Po zhodnocení výročních zpráv
a účetních závěrek jednotlivých
zdravotních pojišťoven byla vzata za určující
následující kriteria: počet pojištěnců
a jeho nárůst čí pokles oproti r.
1995, absolutní příjmy ze zdravotního
pojištění, jejích pokles čí
nárůst oproti r. 1995, provozní výdaje
na činnost zdravotní pojišťovny v porovnání
s pojistným plánem na r. 1996, dodržení
limitu provozních výdajů v % a porovnání
s ukazatelem pojistného plánu na r. 1996, celkový
objem závazků pojišťovny, z toho vůči
zdravotnickým zařízením, celkový
objem pohledávek, z toho za plátci pojistného
a za zdravotnickými zařízeními a hodnota
bodu. Vybrané ukazatele výročních
zpráv za rok 1996 jsou uvedeny v přiložené
tabulce č. 6 - 10.
Z celkového počtu 15 zdravotních pojišťoven
se doporučuje neschválit výroční
zprávu a účetní závěrku
za rok 1996 pojišťovně GRÁL - Železniční
zdravotní pojišťovna, Pojišťovně
GARANAT - HOSPITAL, Zdravotní pojišťovně
CRYSTAL a Mendlově zdravotní pojišťovně.
Předkládaný souhrnný materiál
byl zpracován společně odbornými pracovišti
Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí.
III.
Od zavedení systému všeobecného zdravotního
pojištění v roce 1992 působil na území
České republiky neustále se zvyšující
počet zdravotních pojišťoven, jenž
dosáhl v roce 1995 počtu 27 subjektů provádějících
všeobecné zdravotní pojištění.
Výrazná změna nastala v roce 1996, kdy k
31. 12. tohoto roku působilo v systému zdravotního
pojištění již jen 15 zdravotních
pojišťoven. V první polovině roku 1997
došlo k dalšímu snížení, takže
počátkem druhého pololetí provádělo
veřejné zdravotní pojištění,
vedle VZP ČR, 11 zdravotních pojišťoven.
V roce 1996 tak došlo k určité selekci a stabilizaci
v postavení jednotlivých zdravotních pojišťoven
v systému veřejného zdravotního pojištění.
Celková napjatost (deficit) systému způsobila
zánik hospodářsky slabších pojišťoven
a na druhé straně upevnění postavení
pojišťoven, které byly schopny optimalizovat
základní podmínky (počet pojištěnců,
důslednost výběru pojistného, provozní
náklady, hodnota bodu, kontrola vykazovaných výkonů
zdravotnických zařízení). Tento proces
však není ještě ukončen a bude
v roce 1997 dále pokračovat i s negativními
dopady do veřejných financí, resp. státního
rozpočtu. Celková zátěž státního
rozpočtu a zvláštního účtu
FNM ČR představuje dosud částku cca
3 579 mil. Kč.
Vývoj počtu pojišťoven a jejich pojištěnců
byl do značné míry obrazem vzájemné
interakce mezi nimi. Změnám napomáhal vedle
nabízené nadstandardní péče
i tisk a často i lékaři, kteří
sdělovali pacientům své zkušenosti s
jednotlivými pojišťovnami, což se projevovalo
migrací pojištěnců mezi pojišťovnami.
Skutečnost, že některé pojišťovny
tradičně pojišťovaly občany s vyššími
výdělky, resp. vyššími vyměřovacími
základy (například u zaměstnanců
dolů, hutí, bank a pojišťoven) s nižším
čerpáním zdravotní péče
a různý počet státních pojištěnců,
vyvolala potřebu přerozdělování
prostředků z výběru pojistného
mezi pojišťovnami. Pro účel přerozdělení
byli pojištěnci, za něž je plátcem
stát, rozděleni do kategorií do 60 let a
nad 60 let (vyšší náklady na zdravotní
péči u starší populace).
Tento způsob přerozdělování
však neovlivňuje skutečnost, že i u obyvatelstva
pod 60 let existují některé skupiny s nadprůměrnými
náklady, což u některých pojišťoven
ovlivňuje jejich ekonomickou situaci a následně
postavení v systému zdravotních pojišťoven.
Dalším výrazným faktorem ovlivňujícím
postavení pojišťoven je "trh pojištěnců".
Ten byl s účinností od 1. 5. 1995 upraven
novelizací zdravotněpojišťovacích
zákonů, která nejenže výrazně
omezila "podnikatelské aktivity" pojišťoven
(zřizování a provozování zdravotnických
zařízení a podnikání s prostředky
plynoucími z všeobecného zdravotního
pojištění), ale také prakticky znemožnila
zdravotním pojišťovnám nabízet
úhrady za různé nadstandardní služby.
Tato skutečnost znamenala zejména u zaměstnaneckých
zdravotních pojišťoven značné omezení
možnosti získávat nové pojištěnce.
V konečném důsledku se řada nových
pojišťoven slučovala za účelem
dosažení zákonem stanoveného minimálního
počtu pojištěnců (alespoň 50
tis.).
Je nutné upozornit i na neméně závažný
faktor, jakým bylo řízení některých
pojišťoven ze strany jejich managementu, zejména
chybné vedení obchodní politiky, ale i realizace
činností dávajících předpoklad
kolize s platnou právní úpravou. Dokladem
toho je skutečnost, že z celkového počtu
šesti kontrol činnosti zaměstnaneckých
pojišťoven prováděných Ministerstvem
zdravotnictví a Ministerstvem financí bylo ve třech
případech oznámeno orgánům
činným v trestním řízení
podezření z trestné činnosti (HZZP,
Sport, Grál).
Uvedené skutečnosti znamenaly pro řadu pojišťoven
neschopnost zamezit vzrůstající disproporci
mezi příjmy a výdaji a zásadně
se vyrovnat se závazky vůči zdravotnickým
zařízením, což vedlo především
v roce 1996 státní orgány k zásadním
zásahům do systému zdravotních pojišťoven
s účastí státních prostředků
a v konečném důsledku ke klesajícímu
počtu pojišťoven.
V roce 1997, z důvodu jednorázového odstranění
závazků zdravotních pojišťoven
vůči zdravotnickým zařízením
a následného vytvoření podmínek
pro úhradu závazků zdravotnických
zařízení vůči svým dodavatelům,
rozhodla vláda ČR usnesením ze dne 12. června
1997 č. 352 o poskytnutí zvýhodněných
úvěrů s účastí státu
6 pojišťovnám (VZP ČR, ZP STAZPO, Revírní
bratrská pokladna, ZP REZAPO, ZP METAL-ALIANCE a ZP CRYSTAL)
v úhrnné výši 954 087 tis. Kč.
Splatnost úvěrů je stanovena na dobu 2 let
s odkladem zahájení splátek o 1 rok s tím,
že část úrokové sazby placená
uvedenými zdravotními pojišťovnami bude
činit 8 % p.a. ZP Crystal se rozhodla půjčku
ve výši 27 210 tis. Kč nečerpat.
Finanční dopad nepokrytých závazků
již zrušených zdravotních pojišťoven
Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky svým usnesením č. 927 ze dne 9.
února 1996 neschválila návrh opraveného
zdravotně pojistného plánu na rok 1996 Zdravotní
pojišťovně SPORT a Zdravotní pokladně
škodováků.
Vzhledem k tomu, že nebylo realizováno uvažované
sloučení Zdravotní pojišťovny SPORT
s Českou národní zdravotní pojišťovnou
a rovněž nedošlo ke sloučení Zdravotní
pokladny škodováků se Zdravotní pojišťovnou
METAL-ALIANCE, byly Zdravotní pojišťovna SPORT
a Zdravotní pokladna škodováků zrušeny
s likvidací ke dni 30. dubna 1996. Pojištěnci
těchto pojišťoven byli převedeni k 1.
květnu 1996 k Všeobecné zdravotní pojišťovně
ČR.
Zadluženost Zdravotní pojišťovny SPORT
a Zdravotní pokladny škodováků
Pohledávky zdravotnických zařízení
za Zdravotní pojišťovnou SPORT k 31. 12. 1996
činily 284 717 tis. Kč, u Zdravotní pokladny
škodováků se jedná ke stejnému
datu o částku 88 352 tis. Kč.
Možnosti řešení zadluženosti Zdravotní
pojišťovny SPORT a Zdravotní pokladny škodováků
Vzhledem k tomu, že v souladu s obecně platnou právní
úpravou není možné ke krytí dluhů
zdravotní pojišťovny zrušené s likvidací
poskytnout prostředky ze státního rozpočtu,
jediným možným řešením je,
ve smyslu bodu 11/1 usnesení vlády ze dne 6.
března 1996 č. 174, o dalším postupu
při použití akcií určených
pro účely nemocenského, důchodového
a zdravotního pojištění a pojištění
v zaměstnanosti a akcií, u nichž bylo vydáno
rozhodnutí o privatizaci ve prospěch konkrétní
zdravotní pojišťovny, a které jsou v držení
Fondu národního majetku ČR, řešit
zdroje pro úhradu pohledávek zdravotnických
zařízení vůči Zdravotní
pojišťovně SPORT a Zdravotní pokladně
škodováků z výnosu z prodeje akcií.
Tímto usnesením si vláda vyhradila vydat
rozhodnutí o privatizaci akciových společností
Crystalex, Jan Becher - KV Becherovka, a.s. Léčiva,
a.s. LACHEMA, Sellier a Bellot a Západočeské
uhelné doly.
Dle vyjádření výkonného výboru
FNM z 18. června 1997 však z důvodu nepříznivé
situace na kapitálových trzích a předpokládaných
nižších výnosů z prodeje akcií
než byl původní předpoklad, nebudou
zřejmě na odděleném účtu
požadované finanční prostředky
(rozhodnutí prezídia FNM nebylo v době zpracování
materiálu známo). Likvidátoři uvedených
pojišťoven podají tedy zřejmě návrh
na vyhlášení konkursu. Konkursní podstata
však dosahuje pouze zlomku závazků likvidovaných
zdravotních pojišťoven.
Za rozhodující ukazatele pro zhodnocení dosavadního
vývoje jednotlivých pojišťoven byly stanoveny:
- vývoj počtu pojištěnců
- příjmy po přerozdělení
- výdaje na zdravotní péči
- výdaje na vlastní provoz zdravotních pojišťoven
- závazky
- pohledávky
Důležitým faktorem, ovlivňujícím
prováděnou analýzu, je skutečnost,
že se s dlouhým časovým prodlením
po vzniku zdravotních pojišťoven začaly
zveřejňovat jejich hospodářské
výsledky. To souviselo hlavně s tím, že
se nové instituce musely do jisté míry stabilizovat,
aby mohly o své činnosti korektně informovat.
Standardní výroční zpráva o
činnosti vznikla ve VZP ČR až za rok 1994,
ačkoliv VZP byla zřízena zákonem již
v roce 1991. Ostatní pojišťovny předložily
své výroční zprávy ve standardizované
podobě až za rok 1995.
V roce 1992 se podle ustanovení zákona ČNR
č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním
pojištění, stalo zákonnými účastníky
všeobecného zdravotního pojištění
a tím i pojištěnci tehdy jediné Všeobecné
zdravotní pojišťovny ČR celkem 10 503
830 osob.
Od roku 1993 začalo na území České
republiky působit na základě zákona
ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových,
podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách,
postupně 27 zdravotních pojišťoven. Ve
srovnání s úrovní roku 1993 se počet
pojištěnců zaměstnaneckých pojišťoven
tak zvýšil na úkor VZP ČR o 2 411 356
pojištěnců oproti úrovni roku 1995.
K 31. 12. 1996 dosáhly zaměstnanecké zdravotní
pojišťovny stavu 2 777 977 pojištěnců,
tj. 26,3 % všech pojištěnců ČR.
Hlavní příčinou migrace pojištěnců
od VZP ČR k jiné zdravotní pojišťovně
byly zejména nabídky na úhradu za tzv. "nadstandardní
zdravotní péči" a rozdílné
hodnoty jednoho bodu hrazené zdravotními pojišťovnami
za provedené zdravotní výkony, které
motivovaly poskytovatele zdravotní péče k
doporučování změny zdravotní
pojišťovny a pod.
V roce 1995 tak dosahovaly největších nárůstů
pojištěnců: OZP zaměstnanců bank
a pojišťoven (35,3 %), REZAPO (29,5 %), ZP MV ČR
(23,9 %), ZP Metal- Aliance (22,0 %) a VOZP (14,7 %).
S účinností od 1. 5. 1995 bylo novelou zákona
ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním
pojištění, prakticky všem zdravotním
pojišťovnám zakázáno provádět
z výběru pojistného na zdravotní pojištění
úhrady za tzv. "nadstandardní" zdravotní
péči. Ve sdělovacích prostředcích
se začaly vyskytovat informace o nesolventnosti některých
zdravotních pojišťoven, odchody pojištěnců
VZP ČR poklesly a v roce 1996 již VZP ČR zaznamenala
výrazný přírůstek pojištěnců
(17,2 %).
Další vývoj počtu pojištěnců
(Příloha IV, Tab. č. 1) v jednotlivých
zdravotních pojišťovnách byl do značné
míry ovlivněn tím, že v roce 1996 dochází
(zrušením nebo sloučením) k nejvyššímu
úbytku celkového počtu pojišťoven,
z původních 27 zdravotních pojišťoven
působilo na konci roku 1996 na území České
republiky jen 15 zdravotních pojišťoven.
Zavedením "bonusového programu" ČNZP,
byl v roce 1996 u této pojišťovny zaznamenán
jeden z nejvyšších nárůstů
pojištěnců (291,8%).
V případě Mendlovy zdravotní pojišťovny
sice docházelo k nárůstu pojištěnců,
ale nebylo dosaženo zákonem stanovené výše
50 000 pojištěnců. Z tohoto důvodu bylo
rozhodnuto o jejím zrušení s likvidací
k 31. 3. 1997 a pojištěnci byli převedeni k
VZP ČR.
Ke dni 31. 12. 1996 došlo ke zrušení ZP Garant-Hospital
a k 1. 5. 1997 ke sloučeni GRÁL - Železniční
zdravotní pojišťovny se ZP MV ČR, takže
v současné době je činných
kromě VZP již jen 11 zdravotních pojišťoven.
Příjmy po přerozdělení
v letech 1994 - 1996 a v 1. čtvrtlení 1997
Podstatnou část finančních vstupů
do systému zdravotního pojištění
představuje vybrané pojistné, jehož
60 % podléhá přerozdělení.
Vlastní postup přerozdělení spočívá
v tom, že celková částka pro příslušnou
zdravotní pojišťovnu je tvořena součtem
podílů připadajících na každého
jejího pojištěnce, za kterého je plátcem
stát, přičemž za takového pojištěnce
ve věku do 60 let připadá jeden podíl
a od 60 let tři podíly.
Objem celkových příjmů po přerozdělení
ve srovnání s úrovní roku 1994 vzrostl
v roce 1996 o 19.163 mld. Kč, tj. o 29 %. (Příloha
IV. Tab. č. 2)
Na zvýšení celkových příjmů
po přerozdělení se podílel zejména
vyšší výběr pojistného,
způsobený rychlejším tempem růstu
průměrných mezd, platů a příjmů,
resp. vyšším růstem vyměřovacího
základu pro zdravotní pojištění.
Vývoj těchto příjmů v jednotlivých
zdravotních pojišťovnách je do značné
míry ovlivněn jednak skladbou pojištěnců
(s vyšší výdělkovou úrovní
jako u VOZP, OZP zaměstnanců bank a pojišťoven,
ZP MV ČR), jednak podílem osob, za které
je plátcem pojistného stát.
Výdaje na zdravotní péči v letech
1993 - 1996 a v 1. čtvrtletí 1997
Rozhodující část výdajů
zdravotních pojišťoven v oblasti veřejného
zdravotního pojištění tvoří
výdaje na zdravotní péči, tj. úhrady
tzv. věcných dávek ambulantní, lůžkové,
lázeňské a ozdravenské zdravotní
péče, za léčiva a prostředky
zdravotnické techniky a za zdravotní dopravu.
Jak v průběhu let 1994-1996, tak i v 1. čtvrtletí
1997 předbíhaly výdaje na zdravotní
péčí příjmy po přerozdělení,
což se projevovalo značným napětím
ve finanční bilanci zdravotních pojišťoven,
čímž současně docházelo
i k nárůstu závazků vůči
zdravotnickým zařízením po lhůtě
splatnosti.
Celkové výdaje na zdravotní péči
tak vzrostly v roce 1996 v porovnání s úrovní
roku 1994 o 31 %, v absolutním vyjádření
o 20 608 mld Kč, zatímco příjmy po
přerozdělení za stejné období
vzrostly o 29 %. (Příloha IV. Tab. č. 3)
Nejvyšší dynamika meziročního tempa
růstu těchto výdajů byla zaznamenána
v letech 1993/1994 - 1,25 (úhrada za nadstandardní
zdravotní péči, zvýšená
hodnota bodu zejména u zaměstnaneckých zdravotních
pojišťoven ve srovnání s hodnotou bodu
u VZP).
Na neustále rostoucích výdajích na
zdravotní péči se podílí řada
faktorů.
V systému veřejného zdravotního pojištění
došlo k legislativním úpravám, které
si vyžádaly nárůst nákladů
na zdravotní péči. Především
se upravoval Seznam výkonů, což mělo
za následek zvýšení počtu prováděných
výkonů se zvýšenou úhradou, u
lůžkových zařízení došlo
k navýšení počtu bodů za ošetřovací
den. K další změně došlo k 1. 4.
1996, kdy na základě doporučení vlády,
usn. č. 162 ze dne 28. 2. 1996, zdravotní pojišťovny
zvýšily hodnotu bodu cca o 15 %.
Kromě těchto legislativních úprav
dochází i nadále k neoprávněnému
vyúčtování provedených výkonů
ze strany poskytovatelů zdravotní péče,
nepříznivý vývoj rovněž
komplikuje i poměrně vysoký stav pohledávek
jak za zdravotnickými zařízeními,
tak především za plátci pojistného.
Velmi význačný podíl na dosaženém
vývoji má i stále se rozšiřující
síť zdravotnických zařízení,
v minulosti neregulované pořizování
zdravotnické techniky, vysoké náklady na
léčiva a prostředky zdravotnické techniky.
Závazky a pohledávky v letech 1993 - 1996
a v I. čtvrtletí 1997
Celkové závazky všech zdravotních pojišťoven
v průběhu let 1993 až 1996 zaznamenávají
rostoucí trend. V porovnání s úrovní
roku 1993 dosáhly k 31. 12. 1996 jeden a půl kráte
většího objemu.
Z celkově vykazovaného objemu závazků
připadalo v průměru cca 21 % na závazky
vůči zdravotnickým zařízením
po lhůtě splatnosti. Nejvyšší úroveň
dosáhly závazky k 31. 3. 1997, a to 25,9 %, přestože
k tomuto datu již dochází ke snížení
celkového stavu závazků cca o 2 mld. Kč.
(Příloha IV. Tab. č. 4)
Platební morálka zdravotních pojišťoven
je ovlivněna nedovýběrem pojistného,
časově náročnou revizí účtů
z důvodů chybně vykazované zdravotní
péče poskytované zdravotnickými zařízeními,
popř. chybnými údaji v bankovním spojení
apod., čímž dochází ke skluzu
při úhradě oprávněných
pohledávek.
Vývoj celkově vykazovaného objemu pohledávek
(Příloha IV. Tab. č. 5) rovněž
zaznamenává v jednotlivých letech rostoucí
tendenci a ve srovnání roku 1996/1993 dosahuje 7,7
krát většího objemu.
Z vykazovaných pohledávek připadá
v roce 1996 asi jedna třetina na pohledávky za plátci
pojistného po lhůtě splatnosti. V porovnání
s ostatními zaměstnaneckými pojišťovnami
je vykazován vysoký stav těchto pohledávek
u VZP ČR (82,7 % k 31. 12. 1996).
Nejvyšší objem vykazovaných pohledávek
tvoří pohledávky za zaměstnavateli,
kteří neprovádějí odvody pojistného
včas nebo z důvodů bankrotu zvláště
velkých společností neodvádí
finanční prostředky vůbec.
Zdravotní pojišťovny zrušené
sloučením či likvidací s účastí
státních peněz
1. 202 - Hornická zaměstnanecká zdravotní
pojišťovna
Rozhodnutím Krajského soudu v Ústí
nad Labem byl usnesením ze dne 9. 2. 1996 pod č.j.
K 8/96-23 prohlášen konkurs na Hornickou zaměstnaneckou
zdravotní pojišťovnu (dále jen HZZP).
Z důvodu zajištění poskytování
zdravotní péče pro cca 150 000 pojištěnců
HZZP vydalo dne 26. 2. 1996 Ministerstvo zdravotnictví
rozhodnutí o zrušení a vstupu HZZP do likvidace
s tím, že pojištěnci zaregistrovaní
u HZZP se převádějí k 1. 3. 1996 do
Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR.
Usnesením vlády ze dne 6. března 1996 č.
184 vláda souhlasila s odkoupením oprávněných
pohledávek zdravotnických zařízení
za HZZP, a to ve výši 80 % jejich nominální
hodnoty prostřednictvím s.p.ú. Konsolidační
banka Praha.
2. 206 - Moravská zdravotní pojišťovna
Na základě žádosti Revírní
bratrské pokladny a Moravské zdravotní pojišťovny
vydalo Ministerstvo zdravotnictví ČR povolení
ke sloučení těchto zdravotních pojišťoven
ke dni 1. září 1996 s tím, že
k tomuto dni přecházejí pojištěnci,
majetek, práva a závazky na Revírní
bratrskou pokladnu.
Usnesením vlády ČR ze dne 21. srpna 1996
č. 427 souhlasila vláda s poskytnutím bezúročného
úvěru Revírní bratrské pokladně
na úhradu oprávněných pohledávek
zdravotnických zařízení za Moravskou
zdravotní pojišťovnou ve výši do
147 mil. Kč.
3. 208 - Zaměstnanecká zdravotní pojišťovna
ATLAS
Na základě žádosti Hutnické zaměstnanecké
zdravotní pojišťovny a Zaměstnanecké
zdravotní pojišťovny ATLAS vydalo Ministerstvo
zdravotnictví ČR povolení k jejich sloučení
k 1. 7. 1996 s tím, že k tomuto dni přecházejí
pojištěnci, majetek, práva a závazky
Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny
ATLAS na Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnu.
Usnesením vlády ČR ze dne 9. května
1996 č. 293 souhlasila vláda s poskytnutím
bezúročného úvěru Hutnické
zaměstnanecké pojišťovně na úhradu
oprávněných pohledávek zdravotnických
zařízení za Zaměstnaneckou zdravotní
pojišťovnou ATLAS ve výši do 130 mil. Kč.
4. 216 - Zaměstnanecká dopravní a zemědělsko-podnikatelská
zdravotní pojišťovna SALVUS (dále jen
ZP SALVUS)
ZP SALVUS byla na základě povolení Ministerstva
zdravotnictví ČR sloučena ke dni 1. 5. 1996
s Regionální zdravotní pojišťovnou
REZAPO s tím, že k tomuto dni přechází
pojištěnci, majetek, práva a závazky
ZP SALVUS na ZP REZAPO.
Usnesením vlády ČR ze dne 3. 4. 1996 č.
222 byl poskytnut bezúročný úvěr
Regionální zdravotní pojišťovně
REZAPO na úhradu oprávněných pohledávek
zdravotnických zařízení za ZP SALVUS
ve výši do 300 mil. Kč.
5. 204 - Pojišťovna GARANT-HOSPITAL
Usnesením vlády ze dne 2. února 1997 č.
103 vláda souhlasila, aby s.p.ú. Konsolidační
banka Praha byla převedena částka až
do výše 434 mil. Kč k odkoupení 60 %
nominální hodnoty pohledávek zdravotnických
zařízení za likvidovanou Pojišťovnou
GARANT-HOSPITAL s tím, že předmětem
tohoto odkoupení budou pohledávky, které
ve svém souhrnu přesahují částku
30 tis. Kč.
6. 203 - GRÁL - Železniční zdravotní
pojišťovna
Usnesením vlády ze dne 9. dubna 1997 č. 226
vláda souhlasila, aby Zdravotní pojišťovně
Ministerstva vnitra ČR byla poskytnuta návratná
finanční výpomoc ze státního
rozpočtu, maximálně do výše 776
mil. Kč, na úhradu převzatých závazků
za zrušovanou GRÁL - Železniční
zdravotní pojišťovnou.
Ostatní zdravotní pojišťovny zrušené
sloučením nebo likvidací
1. 210 - Zdravotní pokladna škodováků
Zdravotní pokladna škodováků byla rozhodnutím
Ministerstva zdravotnictví ke dni 30. dubna 1996 zrušena
s likvidací.
2. 215 - Moravskoslezská zdravotní pojišťovna
IMPULS
Moravskoslezská zdravotní pojišťovna IMPULS
vstoupila do likvidace na základě rozhodnutí
Správní rady s tím, že pojištěnci
budou převedení do Zdravotní pojišťovny
SPORT. Správní rada dále schválila
uzavření kupní smlouvy mezi ZP SPORT a Moravskoslezskou
zdravotní pojišťovnou IMPULS o prodeji pojišťovny
ve smyslu § 476 a násl. obchodního zákoníku.
3. 219 - Prostějovská zdravotní pojišťovna
Prostějovská zdravotní pojišťovna
vstoupila do likvidace na základě rozhodnutí
Správní rady s tím, že pojištěnci
budou převedeni do Zdravotní pojišťovny
SPORT. Správní rada dále schválila
uzavřeni kupní smlouvy mezi ZP SPORT a Prostějovskou
zdravotní pojišťovnou o prodeji pojišťovny
ve smyslu § 476 a násl. obchodního zákoníku.
4. 220 - Zdravotní pojišťovna PRIMA
Na základě žádosti Zdravotní
pojišťovny CRYSTAL a Zdravotní pojišťovny
PRIMA ze dne 5. února 1996 vydalo Ministerstvo zdravotnictví
povolení ke sloučení těchto dvou zdravotních
pojišťoven ke dni 1. března 1996 s tím,
že dochází ke zrušení Zdravotní
pojišťovny PRIMA bez likvidace. Veškeré
pojištěnce, majetek, práva a závazky
v plném rozsahu převzala Zdravotní pojišťovna
CRYSTAL. Návratná finanční výpomoc
na úhradu závazků Zdravotní pojišťovny
PRIMA poskytnuta nebyla.
5. 223 - Zemědělsko-potravinářská
zdravotní pojišťovna
Zemědělsko-potravinářská zdravotní
pojišťovna byla zrušena s likvidací rozhodnutím
Ministerstva zdravotnictví ke dni 30. 4. 1996 s tím,
že pojištěnci byli převedení ke
Všeobecné zdravotní pojišťovně
ČR ke dni 1. 5. 1996.
6. 225 - Zdravotní pojišťovna SPORT
Zdravotní pojišťovna SPORT byla zrušena
s likvidací rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví
ke dni 30. 4. 1996 s tím, že pojištěnci
byli převedeni ke Všeobecné zdravotní
pojišťovně ČR ke dni 1. 5. 1996.
7. 226 - Zdravotní pojišťovna chemie, zdravotnictví
a farmacie
Tato zdravotní pojišťovna nikdy nevyvíjela
činnost v rámci všeobecného zdravotního
pojištění a vstoupila do likvidace rozhodnutím
své Správní rady ze dne 1. 2. 1996.
8. 221 - Mendlova zdravotní pojišťovna
Rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví ČR
byla k datu 31. 3. 1997 Mendlova zdravotní pojišťovna
zrušena s likvidací a pojištěnci této
pojišťovny byli ke dni 1. 4. 1997 převedení
do Všeobecné zdravotní pojišťovny
ČR.
IV.
Zdravotní pojišťovny mají (podle §
6 odst. 3 a 4 zák. ČNR č. 551/1991 Sb., o
Všeobecné zdravotní pojišťovně
ČR, ve znění pozdějších
předpisů a podle § 15 zák. ČNR
č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových,
podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách,
ve znění pozdějších předpisů)
za povinnost zpracovávat, předkládat a zveřejňovat
výroční zprávy.
Výroční zprávy zdravotních
pojišťoven byly předloženy Ministerstvu
zdravotnictví ČR, které je po projednání
s Ministerstvem financí předkládají
ke schválení vládě České
republiky, v případě Všeobecné
zdravotní pojišťovny ČR po vyjádření
vlády České republiky ke schválení
Poslanecké sněmovně Parlamentu.
Ukazatele pro hodnocení celkové ekonomické
činnosti zdravotních pojišťoven v roce
1996 (některé i v porovnání s rokem
1995) jsou k dispozici v přiložené tabulkové
části předloženého materiálu
(Příloha č. IV, Tab. č. 6 až
č. 10).
Za rozhodující ukazatele pro hodnocení jednotlivých
pojišťoven považujeme:
Krátký komentář - charakteristika
pojišťovny
- změny organizační struktury
- pobočky
- jiné aktivity
- audit
Hodnocení ekonomické
- Celkový průměrný počet pojištěnců
a jeho nárůst či pokles oproti roku 1995,
% z celkového počtu pojištěnců
- Absolutní příjmy ze zdravotního
pojištění, jejich pokles či nárůst
oproti roku 1995
- Příjmy po přerozdělení celkem,
na 1 pojištěnce a meziroční vývoj
v %
- Absolutní výdaje na zdravotní péči,
jejich pokles či nárůst oproti roku 1995
- Přepočet výdajů na zdravotní
péči na 1 pojištěnce a meziroční
vývoj v %
- Provozní výdaje na činnost zdravotní
pojišťovny v porovnání s pojistným
plánem na rok 1996
- Dodržení limitu provozních výdajů
v % a porovnání s ukazatelem pojistného plánu
na rok 1996
- Celkový objem závazků, z toho vůči
zdravotnickým zařízením, z toho již
splatných
- Celkový objem nesplacených půjček
a úvěrů, z toho již splatných
- Celkový objem nesplacených návratných
finančních výpomocí, z toho již
splatných
- Celkový objem pohledávek, z toho za plátci
pojistného a za zdravotnickými zařízeními,
z toho již splatných
- Saldo pohledávek a závazků
- Saldo pohledávek a závazků po lhůtě
splatnosti, z toho za zdravotnickými zařízeními
- Stav rezervního fondu a jeho naplnění ve
vztahu k zákonným ustanovením v %
- Hodnota bodu a její výše v porovnání
s ostatními pojišťovnami
Hodnocení zdravotní
- Činnost kontrolního systému
- Charakteristika zdravotní politiky
- Charakteristika smluvních zdravotnických zařízení
111 - Všeobecná zdravotní pojišťovna
ČR
Organizační struktura poboček se v průběhu
roku 1996 rozšířila o okresní pobočku
Jeseník a ustálila se tak na počtu 77. Ke
zlepšování služeb pojištěncům
přispívaly i úřadovny v odlehlých
částech okresů. Celkový počet
kontaktních míst tak přesáhl 200.
V průběhu roku 1996 nedošlo k výrazné
změně organizační struktury oproti
roku 1995. Jako jediná ze zdravotních pojišťoven
zajišťovala VZP ČR smluvní zdravotní
pojištění pro pojištěnce, na které
se nevztahoval zákon ČNR č. 550/1991 Sb.,
o všeobecném zdravotním pojištění,
ve znění pozdějších předpisů
a dále i cestovní zdravotní pojištění.
Jako servis pro všechny své smluvní partnery
zajišťovala vydávání veškerých
potřebných číselníků
a metodik účtování - nejen výkonů
s bodovými hodnotami, ale i léčiv a PZT.
Tuto službu využívaly za úplatu i ostatní
zdravotní pojišťovny, což přispívalo
ke sjednocení postupů při probíhajících
novelizacích platných právních předpisů.
Povinný audit byl proveden firmou HZ Praha, s. r. o., licence
KAČR č. 31. Při provedení auditu nebyly
zjištěny žádné skutečnosti,
které by byly v rozporu s platnými předpisy
a výroční zpráva zobrazuje věrně
výsledek hospodaření VZP ČR za rok
1996.
Ve výroční zprávě není
uvedeno, že VZP ČR uzavřela dne 21. 11. 1996
se společností ICEBERG, a.s. se sídlem Hybernská
12, Praha 1 akcionářskou smlouvu, v níž
obě strany vyjádřily oboustranný zájem
společně vlastnit Penzijní fond Slávie
a.s. V průběhu 1. čtvrtletí 1997 byla
provedena změna názvu tohoto fondu na Penzijní
fond VZP a.s. (odkoupením 51% akcií získala
VZP ČR v PF Slávie majoritní podíl).
Dle vyjádření managementu VZP ČR ze
dne 19. 5. 1997, pojišťovna do tohoto fondu vstoupila
kapitálově a nákup akcií byl financován
ze zisku z komerčních aktivit po zdanění.
V období hodnocení výročních
zpráv obdrželo Ministerstvo zdravotnictví informaci
Úřadu pro ochranu hospodářské
soutěže, že tato instituce zahájila správní
řízení ve věci možného
porušení ust. § 8a zákona č. 63/1991
Sb., o ochraně hospodářské soutěže,
v platném znění, nepožádáním
o udělení povolení ke spojení podniků,
k němuž došlo kapitálovým vstupem
VZP ČR do PF Slávie.
Hodnocení ekonomické
1. Z celkového průměrného počtu
pojištěnců v ČR v roce 1996 (vazba na
statistiku přerozdělování pojistného)
ve výši 10 663 151 činil průměrný
počet pojištěnců VZP ČR 7 645
245 pojištěnců. U této největší
pojišťovny působící na území
ČR bylo tedy pojištěno 71,86 % pojištěnců.
V souvislosti s probíhající likvidaci některých
zaměstnaneckých pojišťoven se za období
od 31. 12. 1995 do 31. 12. 1996 zvýšil počet
pojištěnců o 1 142 598 osob, což představuje
nárůst o 17 %.
2. Skutečně dosažené příjmy
z pojistného po přerozdělení ve výši
62 382 mil. Kč se zvýšily oproti roku 1995
o 15 127 mil Kč, což představuje nárůst
32 %. Tento nárůst byl způsoben dvěma
faktory: zvýšením počtu pojištěnců
a meziročním nárůstem vyměřovacího
základu pojistného.
3. V roce 1996 dosáhly roční příjmy
na jednoho pojištěnce 8 160 Kč, oproti 7 302
Kč v roce 1995. Zvýšení o 12 % bylo
způsobeno nejen zvýšením mezd u ekonomicky
činných pojištěnců, ale i zvýšením
vyměřovacího základu u osob, za které
je plátcem pojistného stát, tj. z 65 % minimální
mzdy na 80 % od 1. 7. 1996.
4. Celkové náklady na zdravotní péči
dosáhly 65 335 627 tis. Kč. Oproti roku 1995, kdy
dosáhly částky 48 931 320 tis. Kč,
došlo k nárůstu o 34 %, což bylo způsobeno
nejen nárůstem nákladů na jednoho
pojištěnce, ale i zvýšením počtu
pojištěnců v průběhu roku 1996.
5. Výdaje na zdravotní péči, v přepočtu
na jednoho pojištěnce, dosáhly v roce 1996
částky 8 546 Kč oproti roku 1995, kdy dosáhly
7 561 Kč. Zvýšení činilo 13 %,
což přesáhlo o 2 % meziroční
nárůst příjmů. Záporné
saldo příjmů a výdajů stouplo
z 259 Kč v roce 1995 na 386 Kč v roce 1996.
6. Provozní výdaje na činnost zdravotní
pojišťovny plánované pro rok 1996 byly
dodrženy. Přesto, že pojišťovna zajišťovala
služby pro více pojištěnců, než
předpokládal plán na rok 1996, bylo dosaženo
absolutní úspory v provozních výdajích.
Z celkové plánované částky
pro rok 1996 ve výši 2 220 000 tis. Kč bylo
vyčerpáno pouze 2 036 864 tis. Kč.
7. Celkový objem závazků dosáhl k
31. 12. 1996 výše 8 699 904 tis. Kč, což
v porovnáni s rokem 1995 znamená nárůst
o 45 %. Závazky vůči zdravotnickým
zařízením činily z této částky
90,6 %, ve lhůtě splatnosti dosáhly 6 016
898 tis. Kč a po lhůtě splatnosti celkem
1 868 528 tis. Kč. Nárůst závazků
souvisí především s tím, že
i v roce 1996 převýšily výdaje ze systému
veřejného zdravotního pojištění
zdroje, tvořené skutečně vybraným
pojistným.
8. Celkový objem nesplacených půjček
a úvěrů činil 489 550 tis. Kč
k 31. 12. 1996.
9. Pojišťovna nemá žádné závazky
vyplývající z nesplacených návratných
finančních výpomocí.
10. Celkový objem pohledávek k poslednímu
dni sledovaného období činil 7 536 586 tis.
Kč. Tento údaj zahrnuje v sobě i pohledávky
za plátci pojistného sledované podrozvahově.
Pohledávky zachycené v rozvaze, včetně
dohadných účtů aktivních, činí
pouze 1 873 101 tis. Kč. Metodiku podrozvahového
sledování pohledávek, u nichž není
jistota, že budou uhrazeny, schválil i auditor s tím,
že tyto pohledávky jsou zahrnuty do výnosů
až v okamžiku skutečného příjmu
finančních prostředků.
11. Saldo pohledávek a závazků, včetně
podrozvahově sledovaných položek, činí
- 16318 tis. Kč. Oproti roku 1995 došlo ke zvýšení
zadluženosti o 771 403 tis. Kč.
12. Saldo pohledávek a závazků po lhůtě
splatnosti vykazuje kladný zůstatek 1 382 651 tis.
Kč, z toho za zdravotnickými zařízeními
záporné saldo -1 370 082 tis. Kč.
13. Zákonný rezervní fond související
s provozováním veřejného zdravotního
pojištění činí 258 809 tis. Kč.
Skutečná výše finančních
prostředků rezervního fondu by měla
činit k 31.12.1996 celkem 1 465 mil. Kč. Fond je
tedy naplněn pouze ze 17,7%.
14. Ve zdravotně pojistném plánu VZP ČR
na rok 1996 nebylo uvažováno s výrazným
zvýšením hodnoty bodu oproti roku 1995, kdy
průměrná hodnota bodu dosáhla 0,53
Kč. Hodnota bodu v roce 1996 byla zvýšena teprve
od 1. 4. 1996, v návaznosti na novelu zákona ČNR
č. 592/1992 Sb., (účinnost od 1. 7. 1996),
kterou byl upraven vyměřovací základ
pro osoby, za které je plátcem stát z 65
% minimální mzdy na 80 %. Průměrná
hodnota bodu v roce 1996 tak dosáhla 0,59 Kč. Výši
hodnoty bodu, členěnou na 4 základní
fondy, převzala k datu 1. 4. 1996 i většina
zaměstnaneckých pojišťoven. Oproti roku
1995 došlo u VZP v průměru ke zvýšení
o 11 %.
Hodnocení zdravotní
1. Kontrolní systém ušetřil pojišťovně
448 760 713 Kč.
2. Zdravotní politika je zaměřena nejen na
služby klientům (bezpříspěvkoví
dárci krve, cestovní připojištění
atd.), ale i na zdravotní politiku ve vztahu ke státu
(spolupráce na tvorbě nového seznamu výkonů,
na akci frekvence, na řadě jednáních
s MZ ČR, typové smlouvy s poskytovateli apod.).
3. Průměrné náklady na jednoho pojištěnce
jsou 8 546 Kč, což je o 985 Kč více
než v r. 1995. Nejvíce se týkají vyšších
věkových skupin od 50 let věku.
4. Soustava smluvních zdravotnických zařízení
se rozšířila o stacionáře, ZZS
a dopravní zdravotní službu, v ostatních
oborech zůstal počet na původní úrovni
nebo dokonce poklesl.
Závěr
Auditorská zpráva uvádí, ze při
provádění auditu nebyly shledány žádné
skutečnosti, ze kterých by vyplývalo, ze
účtování není prováděno
v souladu s platnými zákony a předpisy. Ve
věcné zprávě, která tvoří
přílohu vyjádření auditora,
je však obsazeno několik upozornění
na odlišný způsob účtování
v oblasti podrozvahově sledovaných pohledávek
nebo postupu přídělu do účelových
fondů bez ohledu na to, ze byl v roce 1996 dosazen záporný
zůstatek základního fondu. I přesto,
že pojišťovna nenaplnila rezervní fond ve
smyslu ust. § 7 zák. ČNR č. 551/1991
Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně
ČR, v platném znění, doporučuje
se, aby vláda předložila výroční
zprávu ke schválení Poslanecké sněmovně
Parlamentu ČR.