Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1997
II. volební období
-------------------------------------------------


268/1

předložené dopisem předsedy vlády Václava Klause ze dne 19. září 1997 (čj. 3494/97 - OVA)

Vláda na své schůzi dne 17. září 1997 projednala a posoudila návrh na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a vyjádřila s tímto návrhem   n e s o u h l a s .

I.

Navrhovaná novela občanského soudního řádu si klade za cíl prostřednictvím některých nových procesních institutů usnadnit situaci věřitelů při vymáhání jejich pohledávek. Především je navrhováno zavedení nového institutu, jímž by soud, rozhodne-li platebním rozkazem o povinnosti žalovaného zaplatit určitou peněžitou částku, současně rozhodl o zablokování a zadržení peněžních prostředků žalovaného dlužníka u jeho plátce mzdy, u peněžního ústavu, který vede jeho účet, nebo u jeho dlužníka. Dále je navrženo doplnit výčet způsobů, jimiž lze nařídit a provést výkon rozhodnutí, o nový způsob, jímž by měl být výkon rozhodnutí příkazem k výplatě z účtu povinného, který by opravňoval oprávněného, aby poté, kdy nalezne peněžní ústav, u něhož má povinný účet, mu byla z účtu povinného vyplacena dlužná částka. Návrh též obsahuje návrh na řešení problémů s doručováním právnickým osobám cestou ustanovení opatrovníka a rovněž je navrhováno umožnit vydání platebního rozkazu u určitého okruhu pracovněprávních věcí.

Vláda si je vědoma toho, že rychlá a účinná soudní ochrana práv a právem chráněných zájmů zahrnující i soudní výkon rozhodnutí, je jedním ze základních pilířů právního státu . Jejím základem musí být taková procesní úprava a procesní instituty, které soudům rychlý a účinný postup v řízení a rozhodování umožňují, současně však musí respektovat požadavky čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a zajistit každému právo, aby jeho věc byla projednána veřejně a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům.

Podle názoru vlády předložený poslanecký návrh není s výše uvedenými požadavky v souladu.

II.

Podle občanského soudního řádu soudy projednávají a rozhodují ve sporech a dalších věcech o právech a právem chráněných zájmech fyzických a právnických osob v tzv. nalézacím řízení. Současně tento procesní předpis upravuje postup v řízení a rozhodování ve věcech výkonu rozhodnutí. Základní zásadou občanského soudního řízení pokud jde o výkon rozhodnutí, je zásada vyjádřená v § 251 , která opravňuje oprávněného domáhat se soudního výkonu rozhodnutí tehdy, jestliže povinný dobrovolně nesplní to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí.

Institut platebního rozkazu upravený v § 172 a násl. o.s.ř. je institutem tzv. zkráceného řízení, který umožňuje soudu, aby i bez výslovné žádosti navrhovatele a bez slyšení odpůrce vydal platební rozkaz, je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno právo na zaplacení peněžité částky, vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených navrhovatelem. Soud tedy rozhoduje jen na základě skutečností uvedených žalobcem, aniž by žalovaný v této fázi řízení mohl uplatnit své stanovisko k žalobě a navrhnout důkazy na podporu svých tvrzení. Z tohoto důvodu, podá-li i jen jeden ze žalovaných odpor proti platebnímu rozkazu, který není třeba ani odůvodnit, přímo ze zákona se platební rozkaz ruší a předseda senátu má povinnost nařídit jednání. Zákon rovněž vylučuje náhradní doručení a nepodaří-li se doručit platební rozkaz do vlastních rukou všem žalovaným, je předseda senátu povinen usnesením platební rozkaz zrušit a nařídit jednání.

Návrh zákona, který s vydáním platebního rozkazu spojuje povinnost soudu usnesením zablokovat a zadržet peněžní prostředky na účtu žalovaného u peněžního ústavu, nebo výplatu pohledávky anebo část mzdy , je neorganickým zásahem do procesní úpravy. Blokace účtu či zadržení části mzdy nebo výplaty pohledávky žalovanému jsou typická opatření, související s nařízením výkonu rozhodnutí, která jsou spojena s obdobím mezi nařízením výkonu rozhodnutí a právní mocí tohoto rozhodnutí. Návrh v tomto směru je v rozporu s rozlišením nalézacího řízení a řízení o výkon rozhodnutí a prostředky které jsou vyhrazeny pro soudní vynucení již vykonatelně uložené povinnosti spojuje s vydáním nepravomocného rozhodnutí v tzv. nalézacím řízení. Navíc je spojuje s rozhodnutím vydaným ve zkráceném řízení, které ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod musí umožnit žalovanému jednoduchým způsobem takto vydané rozhodnutí zvrátit. Návrh tak nepřípustně spojuje s vydáním platebního rozkazu závažné následky v majetkové sféře žalovaného , které mohou vést ke zneužívání tohoto institutu v obchodních vztazích a ke vzniku škody.

Nejasný je dále vztah navrhovaného institutu k předběžnému opatření, které podle platné právní úpravy umožňuje za zákonem stanovených podmínek zatímně upravit poměry účastníků nebo zabránit ohrožení budoucího výkonu soudního rozhodnutí ještě před zahájením soudního řízení nebo v době jeho trvání. Návrh by umožňoval, aby se žalobce podle své úvahy rozhodoval, zda podat návrh na předběžné opatření nebo na vydání příkazu; vzhledem k tomu , že s výjimkou tvrzení o existenci peněžité pohledávky a podání návrhu na vydání příkazu, nespojuje návrh s tímto soudním rozhodnutím žádné další podmínky, úprava by v praxi vedla jednoznačně k prioritě podávání návrhů na vydání příkazu. Tím by byl popřen smysl institutu předběžného opatření.

III.

Další z navrhovaných institutů je zavedení nového způsobu výkonu rozhodnutí, jímž by soud vydal příkaz k výplatě z účtu povinného u kteréhokoliv tuzemského peněžního ústavu. Tento příkaz k výplatě by pak zakládal povinnost peněžního ústavu, u něhož má povinný účet, aby odepsal vymáhanou pohledávku z účtu povinného a vyplatil ji oprávněnému.

Realizace tohoto způsobu výkonu rozhodnutí by podle názoru vlády narážela na obtíže spočívající v dodržování bankovního tajemství podle § 38 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, neboť možnosti předložení příkazu k výplatě z účtu povinného by musel předcházet předchozí dotaz a informace peněžního ústavu, zda u něho je či není veden účet povinného.

Vláda připravuje v současné době novou právní úpravu exekučního řízení, jež by bylo položeno na zcela nových základech. V návaznosti na osvědčenou právní úpravu v některých evropských demokratických zemích hodlá vláda navrhnout zákonnou úpravu, kterou by realizace výkonu rozhodnutí byla svěřena nezávislým soudním exekutorům. Vzhledem k tomu, že soudním exekutorům bude navrhováno svěřit právní prostředky, které by měly výrazně napomoci rychlému uspokojení vymáhaných pohledávek, má vláda za to, že by této zcela nové právní úpravě již nemělo předcházet vytváření nových institutů exekučního řízení.

IV.

Dále je navrhováno novelizací § 29 o.s.ř. formou ustanovování opatrovníka právnické osobě v případech kdy není znám pobyt jejích statutárních zástupců, řešit problémy s doručováním písemností právnickým osobám. Navržená novelizace má nedostatky formální i věcné.

Právnické osoby mohou vykonávat svá procesní práva a povinnosti jen prostřednictvím fyzických osob. Právní úprava proto v návaznosti na hmotné právo stanoví, kdo je oprávněn za právnickou osobu jako účastníka řízení jednat. Okruh subjektů oprávněných jednat za právnickou osobu se neomezuje jen na statutární orgány, popřípadě člena kolektivního statutárního orgánu, ale též na vedoucího odštěpného závodu, týká-li se spor této organizační složky podniku, anebo též na zaměstnance (člena) právnické osoby, je-li k jednání za právnickou osobu zmocněn. Za právnickou osobu může též jednat likvidátor v případě, že právnická osoba vstoupila do likvidace, nebo správce konkursní podstaty, byl-li prohlášen konkurs právnické osoby. Právnická osoba si též může zvolit zástupce na základě plné moci . Návrh tuto pluralitu subjektů oprávněných jednat za právnickou osobu nerespektuje a omezuje se pouze na statutární orgány.

Právní úprava doručování právnickým osobám není vázána jen na subjekty, které za právnickou osobu jednají. Podle § 48 odst. 1 o.s.ř. se písemnosti, které jsou určeny právnickým osobám, doručují pracovníkům oprávněným za právnické osoby přijímat písemnosti. Pokud takové osoby nejsou, doručuje se písemnost, která je určena do vlastních rukou tomu, kdo je oprávněn za právnickou osobu jednat, ostatní písemnosti kterémukoliv z jejich pracovníků, který písemnosti přijme. V § 48 odst. 2 o.s.ř. je upraveno doručování pro případ, kdy se nepodaří doručit právnické osobě písemnost jí určenou ani při opakovaném pokusu o doručení na adresu jejího sídla uvedenou v obchodním či jiném rejstříku.

Návrh však nemůže ani po věcné stránce splnit svůj účel a přispět k usnadnění práce soudů a zrychlení soudního řízení. S výkonem funkce opatrovníka v majetkových sporech jsou spojena značná rizika případné náhrady škody vyplývajících ze zastupování účastníka, o výkon této funkce proto není zájem, a soudy jen velice obtížně získávají vhodné osoby, které by byly ochotny funkci opatrovníka převzít.

V.

Za systémové řešení vláda nepovažuje ani návrh aby ve věcech pracovních, jde-li o uplatnění nároku zaměstnance na pracovní odměnu vůči zaměstnavateli, bylo možno rozhodnout o návrhu platebním rozkazem.

Vydání platebního rozkazu ve zkráceném řízení je vyhrazeno rozhodování samosoudci (předsedovi senátu) , neboť jde o rozhodnutí, které se vydává bez jednání. Proto právní úprava v § 172 odst. 2 vylučuje mimo jiné možnost vydání platební rozkazu v případech, kdy ve věci má jednat a rozhodovat senát. Platná úprava občanského soudního řádu vychází z toho, že je-li zákonem svěřen určitý okruh věcí projednávaný soudem senátnímu rozhodování, musí být rozhodnutí ve věci rozhodnutím

senátním . Pokud by ve věci senátní bylo možno vydat platební rozkaz, záviselo by na tom, zda bude podán odpor nebo dojde z jiných zákonných důvodů ke zrušení platebního rozkazu, zda rozhodnutí soudu bude rozhodnutím senátním nebo rozhodnutím samosoudce. Tím by byl popírán smysl a účel laického prvku v soudním řízení a senátního rozhodování.

Návrh má i určité legislativně technické nedostatky a nepřesnosti, ty však s ohledem na výše uvedené systémové a věcné nedostatky považuje vláda za podružné.