Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1997
II. volební období
-------------------------------------------------


267/1

Vláda na své schůzi dne 17.září 1997 projednala návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a vyjádřila s návrhem zákona   n e s o u h l a s    z těchto důvodů:

I.

Návrh zákona, jehož cílem je založit povinnost odpůrce platit soudní poplatek za podání odporu proti platebnímu rozkazu, není v souladu s Ústavou, ústavním pořádkem a s mezinárodními smlouvami ve smyslu článku 10 Ústavy.

Podle čl. 96 odst. 1 Ústavy všichni účastníci řízení mají před soudem rovná práva.

Podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod všichni účastníci jsou si v řízení rovni. Podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod každý má právo na to, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům.

Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod mj. každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu.

Shora uvedená ustanovení vytvořila ústavní rámec pro pravidla řízení před soudem, která jsou nazývána "právem na spravedlivý proces". Právo na spravedlivý proces je respektováno ve všech evropských právních státech a má svůj pevně vymezený obsah.

Základní principy spravedlivého procesu lze charakterizovat takto:

a) Projednání věci soudem musí být provedeno veřejně. K jednání soudu musí být přizváni ti, jichž se projednávaná věc týká (účastníci řízení, obžalovaný a další osoby) a jednání soudu se může zúčastnit kdokoli, pokud nejsou připuštěny výjimky.

b) Při veřejném soudním jednání se provádí dokazování, jehož cílem je získat podklady pro rozhodnutí soudu ve věci, kterou projednává. Každý účastník soudního řízení má právo navrhovat provedení důkazů , má právo se vyjádřit k důkazům, které byly soudem provedeny. Principem je, že každá strana v procesu musí mít stejnou možnost hájit své zájmy a žádná z nich nesmí mít podstatnou nevýhodu vůči protistraně. Tato složka práva na spravedlivý proces je nazývána principem rovnosti zbraní.

II.

Podle § 172 odst. 1 občanského soudního řádu předseda senátu může i bez výslovné žádosti navrhovatele a bez slyšení odpůrce vydat platební rozkaz, je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno právo na zaplacení peněžité částky, vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených navrhovatelem. V platebním rozkazu odpůrci uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu navrhovateli zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení, nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který platební rozkaz vydal.

Podle § 174 odst. 1 občanského soudního řádu platební rozkaz, proti němuž nebyl podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku.

Podle § 174 odst. 2 občanského soudního řádu podá-li i jen jeden z odpůrců včas odpor, ruší se tím platební rozkaz v celém rozsahu a předseda senátu nařídí jednání.

Z citovaných ustanovení občanského soudního řádu především plyne, že platební rozkaz je specifickou formou rozhodnutí soudu ve věci samé.

Platebním rozkazem lze rozhodnout pouze tehdy, je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněn nárok na zaplacení peněžité částky, jejíž výše ovšem není omezena. Druhou podmínkou pro vydání platebního rozkazu je, že uplatněné právo musí vyplývat ze skutečností uvedených navrhovatelem. Návrh na zahájení řízení (žaloba) musí tedy obsahovat dostatečné skutkové zdůvodnění.

Jsou-li podle názoru soudu splněny podmínky pro vydání platebního rozkazu, jak vyplývají z návrhu na zahájení řízení, soud může vydat platební rozkaz. Odpůrce se

dozví o tom, že byl proti němu podán návrh na zahájení řízení, až tím, že mu je

soudem doručen platební rozkaz spolu s návrhem na zahájení řízení. Jeho jedinou obranou je včasné podání odporu proti platebnímu rozkazu. Pokud odpůrce včas odpor nepodá, stává se pravomocný platební rozkaz exekučním titulem. Pokud odpůrce včas podá odpor, soud je povinen ve věci nařídit jednání a projednat ji tak, jako kdyby platební rozkaz vůbec nebyl vydán.

Platební rozkaz je soudem vydán bez veřejného projednání věci, bez možnosti, aby se odpůrce vyjádřil ke skutečnostem, které jsou v návrhu na zahájení řízení uvedeny. Odpůrce nemá ani možnost nabídnout soudu provedení důkazů k tvrzením obsaženým v návrhu na zahájení řízení. Mimo pochybnosti tedy je, že platební rozkaz jako forma rozhodnutí soudu ve věci samé je vydán po řízení, které nemá žádný z atributů spravedlivého procesu. Řízení nebylo ani veřejné, ani kontradiktorní, ani nebyl dodržen princip rovnosti zbraní.

III.

Platební rozkaz je tradičním procesním institutem, který je užíván nejen v České republice, ale i v řadě dalších států, např. v Rakousku a v Německu, a do jisté míry umožňuje nejen u nás, ale i v dalších státech zvládat vysoký nápad soudní agendy v civilních a obchodních věcech.

Na druhé straně je nutno respektovat ústavní požadavek projednání věci ve spravedlivém procesu. Je nezbytné umožnit tomu, kdo se může cítit poškozen tím, že proti němu bylo vydáno rozhodnutí formou platebního rozkazu, tedy odpůrci, aby se co nejjednodušším procesním prostředkem, bez formalit a překážek, domohl projednání věci ve spravedlivém procesu. Tímto procesním prostředkem je odpor, který nemusí být odůvodněn a nepodléhá soudnímu poplatku.

Podle názoru vlády by požadavek na zpoplatnění odporu proti platebnímu rozkazu znamenal ztížení možnosti domoci se projednání věci, v níž již bylo rozhodnuto vydáním platebního rozkazu, v řízení, které má všechny atributy spravedlivého procesu. Vláda tedy nesouhlasí s návrhem zákona proto, že je v rozporu s Ústavou, Listinou základních práv a svobod a s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.