Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Miroslava Grégra na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jiřího Grušu a odpověď ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jiřího Gruši na tuto interpelaci. Pan poslanec Miroslav Grégr požádal o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami sněmovního tisku (přílohy 1 - 7 k odpovědi na interpelaci č. 339 byly předány poslaneckým klubům).

Příloha

Evidenční číslo interpelace: 339

Vážený pane ministře!

Jako místopředseda Hospodářského výboru PS PČR obdržel jsem nesouhlasná stanoviska představitelů významných strojírenských závodů v regionu Liberce k oznámení ředitele ŠÚ Liberec R. Gamby, že na základě optimalizačního projektu dojde ke sloučení Integrované střední školy technické a Učiliště Liberec se SOU stavebním Liberec. Představitelé průmyslu jsou rozhořčeni, že výrazně negativní stanoviska představitelů průmyslu, Úřadu práce a zástupce Magistrátu města Liberec údajně nebyla vůbec k projektu přiložena, což znamenalo absenci povinné náležitosti, bez níž neměl být projekt vůbec posuzován.

Sloučení strojírenského a stavebního oboru jde naprosto proti duchu Zásad pro optimalizaci MŠMT, protože jde o obory ze zcela odlišných "shluků". Toto řešení školám nic nepřinese, pouze zde vzniká reálné nebezpečí pohlcení strojírenského učiliště subjektem se zcela odlišným zaměřením. Rád bych znal, kdo je zodpovědný za rozhodnutí, které znamená poškození zájmů strojírenství v regionu a celého národního hospodářství v době, kdy se na vládní úrovni hledají cesty, jak průmysl vyvést ze současné tíživé situace.Tímto řešením se narušuje rozvoj učiliště, o jehož učně je takový zájem, že počet absolventů nestačí poptávce.

Zároveň bych rád znal, kdo je zodpovědný za to, že se vůbec neprojednával optimalizační projekt sloučení strojírenského učiliště s ISŠ Na Bojišti, zaměřeným na elektroobory. Tento projekt mohl dát vzniknout skutečně smysluplnému většímu celku, jehož vznik podporovali všichni sociální partneři (včetně průmyslových podniků a Úřadu práce). Ptám se dále. jak je možné, že navržené sloučení strojírenského a stavebního učiliště bylo navrženo v tzv. "nulté vlně", když ta byla určena pro "nevyhovující školy", což není případ Integrované střední školy technické a Učiliště Liberec!

Jak to, že ke schvalování optimalizačního projektu na jediné strojírenské učiliště nebyl přizván ŠÚ ani jeden zástupce strojírenských podniků, zatímco v komisi byl např. ředitel hotelové školy?

Zároveň Vás žádám, abyste nechal přešetřit, jakou roli v řešení navrhovaném ŠÚ, hrají atraktivní pozemky Integrované střední školy technické a Učiliště Liberec, o které už nějaký čas projevují podezřelý zájem někteří podnikatelé.

Vážený pane ministře, obracím se na Vás ve své interpelaci s žádostí, abyste pozastavil výkon rozhodnutí o sloučení Integrované střední školy Technické a Učiliště Liberec se SOU stavebním Liberec, které proběhlo bez povinných náležitostí a proti duchu Zásad pro optimalizaci MŠMT a jehož realizace hrozí poškozením zájmů státu a skandálem. Žádám Vás, abyste revokoval rozhodnutí MŠMT č. j. 18231/97-7 ze dne 30. V. 1997 a nechal podrobit oba zmíněné projekty optimalizace posouzení pracovní skupině, která bude zaručovat objektivnost a odbornost a bude hledat skutečný zájem regionu a státu.

Ministr školství,
mládeže a tělovýchovy České republiky

V Praze dne 29. července 1997
K č. j.: SÚ 1024 /97-60

Vážený pane předsedo,

v příloze Vám zasílám kopii odpovědi na interpelaci č. 339 pana poslance

Doc. Ing. Miroslava Grégra ve věci postupu při optimalizaci sítě středních a vyšších odborných škol v Liberci v případě Integrované střední školy technické a Učiliště Liberec.

S pozdravem

Příloha

Vážený pan

Ing. Miloš Zeman.

předseda Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha

Ministr školství,
mládeže a tělovýchovy České republiky

V Praze dne 29. července 1997
Č. j.: SÚ 1024/97-60

Vážený pane poslanče,

odpovídám na Vaši interpelaci č. 339 týkající se otázky postupu při optimalizaci sítě

středních a vyšších odborných škol v Liberci.

Pro bližší a podrobné objasnění případu, jehož se Vaše interpelace týká, předávám Vám podrobné stanovisko, které zpracovali pracovníci ministerstva.

S pozdravem

Příloha: stanovisko s přílohami 1-7

Vážený pan

Doc. Ing. Miroslav Grégr, poslanec

Poslanecká sněmovna

Parlamentu České republiky

Praha

K č. j.: SÚ 1024/97-60

Stanovisko k interpelaci č. 339 pana poslance Doc. Ing. Miroslava Grégra

Interpelace vychází z mylných nebo pouze částečných informací. Toto stanovisko vysvětluje historii a současnost dotčeného optimalizačního projektu splynutí Středního odborného učiliště stavebního, Liberec 8, Ještědská 358 a Integrované střední školy technické a Učiliště, Liberec 11, Zahradní 5.

Není pravdou, že "nultá" vlna optimalizace má být určena pouze pro školy, které nevyhovují parametrům pro optimální školu. Příkaz ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. 4/1997 k provádění Programu optimalizace sítě středních a vyšších odborných škol a školských zařízení, č. j. 15 794/97-7 (dále jen "Příkaz") pouze ukládá v čl. 2, odst. 1., ředitelům školských úřadů případné "...zdůvodnění nezařazení školy do programu optimalizace...". Další mylnou informací je skutečnost, že Integrovaná střední škola technická a Učiliště Liberec splňovala tyto parametry. Podle dokumentace ministerstva (příloha Příkazu Seznam středních škol pro účely programu optimalizace, str. 47) je ISŠ technická a U Liberec na seznamu škol s nevyhovujícími parametry a to hned ve všech třech oborových shlucích, které škola vyučuje. Paradoxní je, že přestože hlavní tíha této školy by měla spočívat ve výuce nematuritních oborů, škola naopak jako jediný splňuje parametr pro obory maturitní (viz. příloha č. 1).

V rozporu s oficiálními materiály ministerstva není rovněž ani spojení těchto dvou škol. Existují dva oborové shluky, kde se studijní náplň překrývá. Je to v případě oborů 64-28-4/00 Technicko administrativní pracovník a 64-47-2/00 Technickoadministrativní práce, které však nejsou pro tento typ škol nosnými. V druhém případě se jedná o obory 24-..-.., kde do jednoho oborového shluku patří jak obory typicky strojírenské (Např. 24-14-4/01, 02, 03 Strojírenství, 24-14-4/00 Zámečník, 24-23-2/00 Nástrojař, 24-64-2/01 Strojní mechanik, 24-66-2/02 Mechanik opravář, 24-78-0/00 Strojírenská výroba), které vyučovala ISŠ, tak ale i obory 24-34-2/00 Strojní kovář, 24-35-2/00 Klempíř, které vyučovalo SOU. Ve studijní nabídce SOU byly dále i obory 36-78-2/00 Instalatér, 36-77-2/00 Pokrývač, kde se ve výrazné míře rovněž vyučují předměty zaměřené na strojírenství.

V souladu s materiály ministerstva je i spojení dvou škol s odlišnou vzdělávací nabídkou, protože v kapitole B. Cíle, Některé očekávané přínosy programu optimalizace,

c) Pedagogické přínosy se doslova uvádí:

- "... slučování škol s odlišnou oborovou strukturou vzdělávací nabídky podporuje vznik a realizaci multidisciplinárních vzdělávacích programů, pestřejší možnost volby vzdělávacích programů bez vysokého rizika nekvalifikované výuky,

- bezprostřední styk studentů různých oborových zaměření nepochybně rozšiřuje jejich obzory a podporuje globálnější způsob myšlení již na úrovni středního školství..."

K otázce vhodnosti cílů řešení: Projekt předkládaný Školským úřadem v Liberci a SOU stavebním v Liberci sledoval jediný základní cíl, udržet výuku strojírenských oborů v Liberci. Přestože ISŠ a U prošla již několikerou reorganizací, provedené kroky však nikdy nevedly ke zlepšení situace. ISŠ a U není proto na seznamu škol určených k optimalizaci uvedena náhodou, protože nemůže odpovídat parametrům ministerstva školství pro optimální školu. Částečně se na této situaci podílelo chybným řízením vedení školy a částečně i deformovaná situace na trhu práce. Výsledky 1. kola přijímacích zkoušek, proběhlých v době práce nad projektem, však bohužel ukazovaly, že problém se stále více prohlubuje:

Alarmující je skladba oborů, které škola otvírá, protože pouze 3 nabízené obory odpovídají poslání učňovské školy, z toho v případě oboru Gumárenská a plastikářská výroba bude nutno žádat ministerstvo školství o udělení výjimky. Obdobně lze z hlediska struktury oborů hodnotit i počty dětí navštěvující školu ve škol. roce 1996/97 (viz. zahajovací výkaz. příloha č. 2).

Pokud přičteme k této skutečnosti ekonomickou situaci ISŠ a U, která za první tři měsíce signalizovala v hospodaření ztrátu 569 199,78 Kč (viz. Průběžná výsledovka organizace za první čtvrtletí - příloha č. 3), lze vcelku logicky v případě odložení realizace optimalizačního projektu předpokládat dvě možná řešení:

- úplné uzavření ISŠ a U bez náhrady

- převedení ISŠ a U pod Integrovanou střední školu a Centrum odborné přípravy Jablonec nad Nisou (bývalé SOU LIAZ Rýnovice).

Ani jedna z uvedených variant nebyla nereálná, protože ministerstvo pověřilo v dubnu vybrané školské úřady koordinaci programu optimalizace na regionální úrovni (na území několika okresů). Je možno konstatovat, že Školský úřad Liberec mohl navrhnout i přesunutí výuky do Jablonce n. Nisou, protože z hlediska dopravní obslužnosti je tam v dosahu dobré vybavené a kvalitní učiliště. Oba případy by však znamenaly jeden zásadní fakt - ztrátu nabídky nematuritních strojírenských oborů v Liberci. Jedním z hlavních cílů projektu však bylo strojírenské obory v Liberci udržet, nikoliv zlikvidovat.

Navrhované řešení přináší i další pozitiva - Z hlediska řízení byla ISŠ a U uspořádána zcela nevhodně. Jak je patrné z přiloženého plánku (viz. příloha č. 4), zatímco veškeré provozy ISŠ a U a SOU stavebního jsou situovány v Liberci - Hanychově, ředitelství ISŠ a U pouze se šesti třídami se nachází ve vzdálenosti zhruba 5 km v Liberci - Růžodole. Cílem projektu bylo proto soustředění veškeré teoretické výuky do objektu SOU stavebního s tím, že i praktický výcvik většiny oborů bude v rozumném dosahu, který odpovídá potřebám řízení a metodického vedení.

Vedlejším efektem je okamžitá úspora finančních prostředků, která je vyčíslena v předloženém projektu (činí 893 tis. za rok). Uvolněně objekty budou ihned nabídnuty k pronájmu subjektům z oblasti školství (zájem již projevilo několik nestáních škol), případně jiným státním nebo nestátním organizacím. Prostředky z pronájmu budou především použity na rekonstrukci pronajatých objektů, částečně odvedeny do státního rozpočtu.

K otázce projednání celého projektu:

Projekt byl k realizaci navržen v "nulté" vlně Pracovní skupinou školského úřadu pro optimalizaci sítě škol, která jej projednávala průběžně od března až do konce školního roku (úplně znění projektu - viz. příloha č. 5). Složení pracovní skupiny na okrese Liberec vychází z filozofie Programu optimalizace, jejími členy jsou ředitel školského úřadu, vedoucí pedagogicko organizačního odboru školského úřadu, dále zástupci České školní inspekce v Liberci, Okresního úřadu v Liberci, Úřadu práce v Liberci, Hospodářské komory v Liberci, Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Členy pracovní skupiny jsou dále tři zvolení zástupci Okresní školské rady v působnosti Školského úřadu v Liberci (dva z Liberce - předsedkyně komise pro výchovu a vzdělávání rady města a náměstek primátora zodpovědný mj. za oblast školství, a jeden z Frýdlantu, protože to jsou jediná dvě města na okrese, která mají na svém území střední školy).

Složení této skupiny a její jednání se řídí Statutem a jednacím řádem (viz. poloha č. 6). Projednávání projektu byli proto přítomni jak zástupci města Liberce, tak i Úřadu práce v Liberci a také Hospodářské komory v Liberci. Přítomnost ředitele hotelové školy byla způsobena tím, že jedním ze dvou nominovaných a přítomných zástupců Hospodářské komory byl kromě její ředitelky Ing. Věry Březíkové i Dr. Vladimír Hergesell, ředitel Soukromé hotelové školy, který je členem komory a má zde na starosti otázky školství. Školský úřad Liberec a ani ministerstvo nejsou oprávněni určovat, kdo bude zájmy Okresní hospodářské komory v Liberci zastupovat.

Dále není pravda, že by např. město Liberec vyjádřilo k projektu výrazně negativní stanovisko. Touto problematikou se na základě požadavku Ing. Peše, tehdejšího ředitele ISŠ a U, zabývala Rada města Liberce na svém zasedání 20. 5. 1997 a jím požadovaně usnesení, že nesouhlasí s realizací projektu, neschválila a k problému se vůbec nevyjádřila. Proto k projektu nebylo co přiložit.

Projekt byl řádně projednám se všemi partnery, kteří se mají k této problematice vyjadřovat.

K otázce možných úloh atraktivních pozemků: Jak lze snadno zjistit z kopií příloh zřizovacích listin obou subjektů (SOU stavebního a ISŠ a U), nedošlo během splynutí těchto škol do Střední odborné školy technické. Středního odborného učiliště a Učiliště, Liberec 8, Ještědská 358/100 k žádné machinaci s pozemky (viz. příloha č. 7).

Nemovitý majetek SOU

Nemovitý majetek ISŠ a U

Celkový součet výměry pozemků dohromady u obou škol činil 12 801 m² a 19 369 m², což je 32 170 m².

Soupis nemovitého majetku u nově vzniklého subjektu SOŠ technické. SOU a U Liberec

Soupis provedený v rámci nového subjektu činí rovněž 32 170 m², což je v souladu s předchozími údaji. Tabulky byly sestaveny podle příloh zřizovacích listin, tyto přílohy byly sestaveny správním odborem ministerstva na základě řádně dokumentace (výpisy z katastru nemovitostí). K žádným transakcím mimo státní majetek v žádném případě nedošlo a ani bez vědomí ministerstva dojít nemůže. Jak je na první pohled zřejmé, pozemky a nemovitosti v navrhovaném řešení optimalizace školským úřadem žádnou roli nehrají.

Odpověď na otázku, proč dosud nebyl projednán optimalizační projekt sloučení strojírenského učiliště s ISŠ Na Bojišti, je velice jednoduchá - protože takový projekt nebyl předložen. Patrně se však v interpelaci jedná o podobném projektu, který navrhuje Ing. Peš k realizaci (část projektu viz. příloha č. 8). Jde však o projekt, který je předkládán až do druhé vlny (a jako takový bude i rádně v termínu projednán jak pracovní skupinou při školském úřadu během měsíce září a října, tak i následně Projektovou skupinou ministerstva dle příslušného harmonogramu), který ale vůbec nehovoří o sloučení dvou škol. Jeho realizace je navrhovaná formou 5, což znamená pouze optimalizaci vzdělávací nabídky školy. Projekt sám obsahuje některé kroky, které jsou v rozporu se stávajícími předpisy.

Nelze totiž například realizovat "...ze školy si navzájem zajistí potřebné plnění osnov: - ISŠT a U zajistí pro obory ISŠ předepsaný strojní zácvik a výuku na obráběcích strojích,

- ISŠ naopak zajistí pro ISŠT potřebnou výuku a výcvik v elektrotechnických před tech... ".

Řešení podle tohoto návrhu počítá s tím, že by se žák vyučoval na dvou školách současně, což není vůbec možně. Přesto obsahuje tento projekt některé zajímavé myšlenky, a proto nic nebrání tomu, aby byl projednán a v případě jeho schválení v rámci platných předpisů realizován nově vzniklým subjektem - SOŠ technickou, SOU a U Liberec.

Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že rozhodnutí o splynutí SOU stavebního Liberec a ISŠ technické a U Liberec proběhlo v souladu s vyhlášeným Programem optimalizace a není proto důvod revokovat rozhodnutí MŠMT, č. j. 18 231/97-7 ze dne 30. 5. 1997.

V Praze dne 22. 7. 1997