Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(2) Stavebník a organizace provádějící stavbu nebo zabezpečující její přípravu či provádějící jiné práce podle tohoto zákona, ihned nález ohlásí stavebnímu úřadu a orgánu státní památkové péče, popřípadě archeologickému ústavu nebo orgánu státní ochrany přírody, a učiní nezbytná opatření, aby nález nebyl poškozen nebo zničen, pokud o něm nerozhodne stavební úřad po dohodě s orgánem státní památkové péče, popřípadě archeologickým ústavem nebo orgánem státní ochrany přírody.

(3) Stavební úřad může vydané stavební povolení změnit nebo zrušit, dojde-li během provádění stavby k nálezu mimořádně významné kulturní památky, jejíž význam potvrdí ministerstvo kultury České socialistické republiky nebo ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky, a určí jak budou stavebníkovi uhrazeny náklady na přípravu a provádění stavby, k níž bylo stavební povolení zrušeno.

(1) Dojde-li při řízení nebo postupu podle tohoto zákona k nepředvídaným nálezům kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody, jakož i k archeologickým nálezům, stanoví stavební úřad v dohodě s příslušným orgánem hájícím zvláštní zájmy podmínky k zabezpečení zájmů státní památkové péče, státní ochrany přírody a archeologických nálezů.

(2) Stavebník a organizace provádějící stavbu nebo zabezpečující její přípravu či provádějící jiné práce podle tohoto zákona, ihned nález ohlásí stavebnímu úřadu a orgánu státní památkové péče, popřípadě archeologickému ústavu nebo orgánu státní ochrany přírody, a učiní nezbytná opatření, aby nález nebyl poškozen nebo zničen, pokud o něm nerozhodne stavební úřad po dohodě s orgánem státní památkové péče, popřípadě archeologickým ústavem nebo orgánem státní ochrany přírody.

(3) Stavební úřad může vydané stavební povolení nebo dodatečné povolení stavby změnit nebo zrušit ve veřejném zájmu, dojde-li během provádění stavby k nálezu kulturně cenného předmětu, detailu stavby, jakož i k archeologickému nálezu, jehož význam potvrdí Ministerstvo kultury, které současně rozhodne, jak budou stavebníkovi uhrazeny prokázané náklady a ztráty vzniklé v souvislosti se změnou nebo zrušením vydaného stavebního povolení, v souvislosti s prodloužením doby výstavby, nebo z důvodů nařízeného zvláštního režimu výstavby. Proti rozhodnutí Ministerstva kultury lze podat řádný opravný prostředek k soudu.

(1) Soustava vybraných informací pro výstavbu je soubor systematicky shromažďovaných, zpracovaných, uspořádaných a vydávaných vybraných technických a jiných informací potřebných pro rozhodování v investiční výstavbě (dále jen "soustava informací").

(2) Soustava informací se zveřejňuje v Československém katalogu pro výstavbu s výjimkou informací o stavu a podmínkách území.

(1) Ústřední orgány federace a republik v oboru své působnosti spolupracují při založení, zavádění a aktualizaci soustavy informací.

(2) Národní výbory a organizace činné v investiční výstavbě a organizace vyrábějící nebo dovážející výrobky pro stavby plní své úkoly vyplývající ze založení, využívání a aktualizace soustavy informací a z poskytování informací pro tuto soustavu.

(2) Územní rozhodnutí a veškeré písemnosti týkající se územních rozhodnutí a rozhodnutí o ochraně objektů, chráněném území a ochranném pásmu, vydávané podle zvláštních předpisů, včetně případných změn a doplňků je povinen evidovat a jejich ukládání zabezpečovat příslušný stavební úřad.

(2) Rozhodnutí a opatření uvedená v odstavci 1, vydaná v rámci přenesené pravomoci městským nebo místním národním výborem, spolu s příslušnými spisy včetně dokladů o případných změnách a doplňcích, eviduje a jejich ukládání zabezpečuje městský (místní) národní výbor.

(2) Územní rozhodnutí a veškeré písemnosti týkající se územních rozhodnutí a rozhodnutí o ochraně objektů, chráněném území a ochranném pásmu, vydávané podle zvláštních předpisů, včetně případných změn a doplňků je povinen evidovat a jejich ukládání zabezpečovat příslušný stavební úřad.

(2) Rozhodnutí a opatření uvedená v odstavci 1, vydaná v rámci přenesené pravomoci obcí, spolu s příslušnými spisy včetně dokladů o případných změnách a doplňcích, eviduje a jejich ukládání zabezpečuje obec.

(1) Pracovníci a funkcionáři obecních úřadů, stavebních úřadů a orgánů státní správy mohou být pověřeni vstupovat na cizí pozemky, na stavby a do nich s vědomím jejich vlastníků, pokud plní úkony vyplývající z tohoto zákona, které se těchto pozemků a staveb dotýkají; přitom musí dbát, aby co nejméně rušili jejich užívání a aby jejich činností nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Oprávnění ke vstupu se prokazuje zvláštním průkazem.

(2) Je-li to nezbytné, mohou s osobou oprávněnou ke vstupu na cizí pozemky, na stavby a do nich podle odstavce 1 vstupovat též znalci a účastníci řízení touto osobou přizvaní.

(3) V případě úkonů podle § 91, § 94 a § 96 tohoto zákona k odvrácení nebezpečí způsobeného závadami na stavbě, které ohrožují bezpečnost, životy či zdraví osob, nebo mohou způsobit značné škody, mohou osoby oprávněné ke vstupu na cizí pozemky, na stavby a do nich podle odstavce 1 na ně vstupovat bez vědomí vlastníka. Jsou však povinny jej neprodleně o provedených úkonech vyrozumět.

(4) Při pochybnostech o rozsahu oprávnění rozhodne v jednotlivých případech stavební úřad.

(5) Doba a rozsah výkonu oprávnění na cizím pozemku a stavbě musí být omezeny na nezbytně nutnou míru. Došlo-li při činnosti vstupujícího k poškození pozemku nebo stavby, musí být uvedeny, je-li to možné, do původního stavu; jinak platí o náhradě škody obecné předpisy.^12c)

(6) Zvláštní předpisy o omezeních nebo nutných povoleních ke vstupu na pozemky nebo stavby v okruhu zájmů obrany státu nebo jiného důležitého zájmu státu nejsou dotčeny.

____________

12c) § 420 a násl. občanského zákoníku.

(1) Pro uskutečnění stavby nebo její změny a pro provedení nezbytných úprav, udržovacích nebo zabezpečovacích prací a pro odstranění stavby a informačních, reklamních a propagačních zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům či stavbám, aby trpěli provedení prací ze svých pozemků nebo staveb.

(2) Ten, v jehož prospěch uložil stavební úřad opatření podle odstavce 1, je povinen dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit; po skončení je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do původního stavu a není-li to možné nebo hospodářsky účelné, poskytnout jejímu vlastníku náhradu podle obecných předpisů o náhradě škody.

(1) Pověření zaměstnanci okresních a obecních úřadů, pověření členové komisí obecních rad a pověření zaměstnanci dalších orgánů státní správy jsou oprávněni vstupovat na cizí pozemky, na stavby a do staveb s vědomím jejich vlastníků, pokud plní úkony vyplývající z tohoto zákona, které se těchto pozemků a staveb dotýkají. Do obydlí však mohou vstupovat jen je-li to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku; toto omezení neplatí, pokud je obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti. Při využití tohoto oprávnění jsou povinni dbát, aby co nejméně rušili užívání pozemků a staveb a aby jejich činností nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Oprávnění ke vstupu se prokazuje zvláštním průkazem.

(2) Je-li to nezbytné, mohou s osobou oprávněnou ke vstupu na cizí pozemky, na stavby a do nich podle odstavce 1 vstupovat též znalci a účastníci řízení touto osobou přizvaní.

(3) V případě úkonů podle § 91, § 94 a § 96 tohoto zákona k odvrácení nebezpečí způsobeného závadami na stavbě, které ohrožují bezpečnost, životy či zdraví osob, nebo mohou způsobit značné škody, mohou osoby oprávněné ke vstupu na cizí pozemky, na stavby a do nich podle odstavce 1 na ně vstupovat bez vědomí vlastníka. Jsou však povinny jej neprodleně o provedených úkonech vyrozumět.

(4) Při pochybnostech o rozsahu oprávnění rozhodne v jednotlivých případech stavební úřad.

(5) Doba a rozsah výkonu oprávnění na cizím pozemku a stavbě musí být omezeny na nezbytně nutnou míru. Došlo-li při činnosti vstupujícího k poškození pozemku nebo stavby, musí být uvedeny, je-li to možné, do původního stavu; jinak platí o náhradě škody obecné předpisy.^12c)

(6) Zvláštní předpisy o omezeních nebo nutných povoleních ke vstupu na pozemky nebo stavby v okruhu zájmů obrany státu nebo jiného důležitého zájmu státu nejsou dotčeny.

_____________

12c) § 420 a násl. občanského zákoníku.

(2) Ten, v jehož prospěch uložil stavební úřad opatření podle odstavce 1, je povinen dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit; po skončení je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do původního stavu a není-li to možné nebo hospodářsky účelné, poskytnout jejímu vlastníku náhradu podle obecných předpisů o náhradě škody.

(1) Dojde-li při projednávání územně plánovací dokumentace, územním řízení, stavebním řízení nebo při jiných řízeních, která provádějí správní orgány podle tohoto zákona nebo podle zvláštních předpisů pro stavby letecké, stavby drah a na dráze, stavby pozemních komunikací, vodohospodářská díla a telekomunikační stavby, k protichůdným stanoviskům mezi orgány státní správy spolupůsobícími v řízení, řeší takový rozpor orgány nadřízené těmto orgánům dohodou.

(2) Nepodaří-li se vzniklý rozpor odstranit dohodou orgánů podle odstavce 1, rozhodne ministerstvo výstavby a techniky republiky po projednání s příslušnými ústředními orgány státní správy. Dojde-li k rozporu v otázkách, jejichž řešení náleží do výlučné působnosti federace, rozhodne o něm federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj po projednání s příslušným federálním ústředním orgánem státní správy a ministerstvem výstavby a techniky republiky. Jde-li o stavby, kde řízení provádějí orgány podle zvláštních předpisů, rozhodne o rozporu ústřední orgán státní správy nadřízený těmto orgánům obdobným postupem.

(1) Dojde-li při projednávání územně plánovací dokumentace, územním řízení, stavebním řízení nebo při jiných řízeních, která provádějí správní orgány podle tohoto zákona nebo podle zvláštních předpisů pro stavby letecké, stavby drah a na dráze, stavby pozemních komunikací, vodohospodářská díla a telekomunikační stavby, k protichůdným stanoviskům mezi orgány státní správy spolupůsobícími v řízení, řeší takový rozpor orgány nadřízené těmto orgánům dohodou.

(2) Nepodaří-li se vzniklý rozpor odstranit dohodou orgánů podle odstavce 1, rozhodne Ministerstvo pro místní rozvoj po projednání s příslušnými ústředními orgány státní správy. Jde-li o stavby, kde řízení provádějí orgány podle zvláštních předpisů, rozhodne o rozporu ústřední orgán státní správy nadřízený těmto orgánům obdobným postupem.

(1) Stavební úřady, provádějící řízení podle tohoto zákona, se pokusí vždy též o dosažení dohody účastníků u těch námitek, které vyplývají z vlastnických nebo jiných práv k pozemkům a stavbám, ale překračují rozsah pravomoci stavebního úřadu nebo spolupůsobících orgánů státní správy.

(2) Nedojde-li mezi účastníky řízení k dohodě o námitce podle odstavce 1, která, kdyby se zjistilo její oprávnění, by znemožnila uskutečnit požadované opatření nebo by umožnila jeho uskutečnění jen v podstatně jiné míře či formě, odkáže stavební úřad navrhovatele nebo jiného účastníka podle povahy námitky na soud, na hospodářskou arbitráž nebo na jiný příslušný orgán a řízení přeruší.

(3) Stavební úřad stanoví lhůtu, ve které musí být předložen důkaz, že u soudu nebo u hospodářské arbitráže, popřípadě jiného příslušného orgánu byl podán návrh na rozhodnutí ve sporné věci. Nebude-li návrh ve stanovené lhůtě podán, může si stavební úřad učinit úsudek o námitce sám a rozhodnout ve věci.

(4) V řízení, při kterém stavební úřad nařizuje v zájmu společnosti opatření podle tohoto zákona a hrozí-li nebezpečí z prodlení, učiní si sám úsudek o námitce, u které nedošlo k dohodě, a ve věci rozhodne.

(1) Stavební úřady, provádějící řízení podle tohoto zákona, se pokusí vždy též o dosažení dohody účastníků u těch námitek, které vyplývají z vlastnických nebo jiných práv k pozemkům a stavbám, ale překračují rozsah pravomoci stavebního úřadu nebo spolupůsobících orgánů státní správy.

(2) Nedojde-li mezi účastníky řízení k dohodě o námitce podle odstavce 1, která, kdyby se zjistilo její oprávnění, by znemožnila uskutečnit požadované opatření nebo by umožnila jeho uskutečnění jen v podstatně jiné míře či formě, odkáže stavební úřad navrhovatele nebo jiného účastníka podle povahy námitky na soud a řízení přeruší.

(3) Stavební úřad stanoví lhůtu, ve které musí být předložen důkaz, že u soudu byl podán návrh na rozhodnutí ve sporné věci. Nebude-li důkaz o podání návrhu ve stanovené lhůtě předložen stavebnímu úřadu, učiní si úsudek o námitce sám a rozhodne ve věci.

(4) V řízení, při kterém stavební úřad nařizuje ve veřejném zájmu opatření podle tohoto zákona a hrozí-li nebezpečí z prodlení, učiní si sám úsudek o námitce, u které nedošlo k dohodě, a ve věci rozhodne.

(1) Orgány národních výborů nebo jiné orgány, které postupují a rozhodují podle tohoto zákona, dbají od počátku přípravy územně plánovací dokumentace, přípravy územních rozhodnutí, stavebních povolení a jiných rozhodnutí a opatření o dosažení nejúčinnější ochrany zemědělského a lesního půdního fondu a spolupracují s orgány zabezpečujícími jejich ochranu.

(2) Stavební úřady a jiné orgány, které provádějí řízení a vydávají rozhodnutí podle tohoto zákona, jakož i další orgány státní správy, které ve věcech výstavby provádějí řízení, vydávají rozhodnutí nebo stanoviska podle zvláštních předpisů, jsou povinny spolupracovat. Zejména jsou povinny dbát toho, aby věcně související správní řízení na sebe pokud možno navazovala, využívat všestranně výsledků těchto řízení, předávat včas a úplná stanoviska a na dožádání i ekonomické, technické a jiné údaje a podklady.

(3) Vědecké instituce a jiné organizace sdělují národním výborům nebo jiným orgánům, které zabezpečují úkoly na úseku územního plánování, na jejich žádost údaje a výsledky, k nimž dospěly při své činnosti.

(4) Ustanovení odstavce 2 se vztahuje přiměřeně na stanoviska nebo obdobná opatření organizací vydávaná pro účely výstavby podle státních technických norem.

(1) Orgány obcí nebo jiné orgány, které postupují a rozhodují podle tohoto zákona, dbají od počátku přípravy územně plánovací dokumentace, přípravy územních rozhodnutí, stavebních povolení a jiných rozhodnutí a opatření o dosažení nejúčinnější ochrany přírody a krajiny a jednotlivých složek životního prostředí podle zvláštních předpisů a spolupracují s orgány zabezpečujícími jejich ochranu.

(2) Stavební úřady a jiné orgány, které provádějí řízení a vydávají rozhodnutí podle tohoto zákona, jakož i další orgány státní správy, které ve věcech výstavby provádějí řízení, vydávají rozhodnutí nebo stanoviska podle zvláštních předpisů, jsou povinny spolupracovat. Zejména jsou povinny dbát toho, aby věcně související správní řízení na sebe pokud možno navazovala, využívat všestranně výsledků těchto řízení, předávat včas a úplná stanoviska a na dožádání i ekonomické, technické a jiné údaje a podklady.

(3) Vědecké instituce a jiné právnické a fyzické osoby podnikající podle zvláštních předpisů sdělují orgánům, které zabezpečují úkoly na úseku územního plánování, na jejich žádost údaje a výsledky, k nimž dospěly při své činnosti.

(1) Právnické osoby, fyzické osoby a správní orgány jsou povinny při navrhování, umísťování, projektování, povolování, realizaci, kolaudaci, užívání a odstraňování staveb postupovat podle obecných technických požadavků na výstavbu, obecných technických požadavků zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace a technických požadavků stanovených prováděcími předpisy (dále jen "obecné technické požadavky").

(2) Výjimky z obecných technických požadavků je možné povolit pouze z těch ustanovení prováděcích právních předpisů, z nichž povolování výjimek tyto předpisy výslovně umožní a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby; řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými technickými požadavky.

(3) O výjimkách z obecných technických požadavků rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci v dohodě se správním orgánem, který hájí zájmy chráněné podle zvláštních předpisů, jichž se odchylné řešení dotýká.

(1) Pod pojmem "jiná práva" k pozemkům a stavbám, použitým ve spojení "vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám " (§ 23 odst.3, § 34 odst. 1, § 59 odst.1, § 93 odst.2 a § 97 odst.1 tohoto zákona), se podle povahy případu rozumí:

a) užívání pozemku, kde na základě užívacího práva určeného smlouvou¹⁴⁾ uživatelé mohou na něm provádět stavby,

b) právo vyplývající z věcného břemene váznoucího na pozemku nebo stavbě.¹⁶⁾

(2) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu "stavba", rozumí se tím i její část.

(3) Pokud se v tomto zákoně užívá pojmu "stavebník", rozumí se tím i "investor".¹⁷⁾

(4) Pokud se v tomto zákoně užívá pojmu "vlastník", rozumí se tím podle povahy případu i správce národního majetku nebo uživatel, který má potřebné právo nebo povinnost nakládat s nemovitostí podle zvláštních předpisů.^13),14),15)

(5) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu " organizace " nebo "socialistická organizace", rozumí se tím právnické osoby a dále fyzické osoby podnikající podle zvláštních předpisů.^17a)

(6) Pokud se v tomto zákoně používá názvu Sbor národní bezpečnosti, rozumí se tím Federální policejní sbor, Policie České republiky a Policejní sbor Slovenské republiky.

(7) Působnost federálního ministerstva pro vědeckotechnický a investiční rozvoj v oblasti územního plánování a stavebního řádu vykonává Federální výbor pro životní prostředí, nestanoví-li zákon jinak.^17b)

(8) Působnost federálního ministerstva paliv a energetiky podle tohoto zákona vykonávají orgány republik stanovené zákony národních rad.

(9) Pokud se v tomto zákoně uvádí působnost ústředních orgánů státní správy republik a národních výborů, rozumí se tím působnost příslušných orgánů státní správy republik a obcí podle zákonů České národní rady a Slovenské národní rady.^17c)

_______________________

¹³) Např. zákon č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví, zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby.

¹⁴⁾ § 70, 71 hospodářského zákoníku, § 198 a 397 občanského zákoníku a zákony uvedené ad 13.

¹⁵⁾ § 3 zákona č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku.

¹⁶⁾ § 506 a 495 občanského zákoníku.

¹⁷) § 3 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb.

^17a) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

^17b) § 77 písm. b) a c) zákona č. 297/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy.

^17c) Např. zákon ČNR č. 367/1990 Sb., zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 4l8/1990 Sb., o hlavním městě Praze, zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR, ve znění pozdějších předpisů, zákon SNR č. 369/1990 Sb., zákon SNR č. 347/1990 Sb., o organizaci ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy SR, ve znění pozdějších předpisů, zákon SNR č. 595/1990 Sb., o státní správě pro životní prostředí, zákon SNR č. 96/1990 Sb., o zřízení Slovenské komise pro životní prostředí a o změnách v působnosti ministerstev SR, zákon SNR č. 377/1990 Sb., o hlavním městě Slovenské republiky Bratislavě.

Pokud se v tomto zákoně používá pojmu

a) "stavba", rozumí se tím i její část,

b) "vlastník", rozumí se tím též osoba, která na základě zákona nebo písemné smlouvy je oprávněna ve věcech upravených tímto zákonem na místě vlastníka jednat,

c) "sousední pozemky a stavby na nich", rozumí se tím pozemky, které mají společnou hranici s pozemkem, který je předmětem správního řízení vedeného podle tohoto zákona a stavby na těchto pozemcích,

d) "stavebník", ozumí se tím též investor a objednatel stavby,

e) "nájemrce", rozumí se tím též osoba užívající byt nebo nebytový prostor z odvozeného právního důvodu,

f) "jiná práva k pozemkům nebo stavbám", rozumí se tím zejména právo hospodaření s majetkem státu ^17c) a právo odpovídající věcnému břemeni. ^17d)

_________________
^17c) Např. § 761 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

^17d) Např. § 151n a následující zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,

§ 12 odst. 1 a 3 zákona č. 110/1994 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů,

§ 17 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích,

(1) Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují umísťování staveb, využití území a opatření území.

(2) Současně zastavěné území obce tvoří jedno nebo více oddělených zastavěných území ve správním území obce. Při určování současně zastavěného území obce se vychází z údajů katastru nemovitostí. Hranici jednoho současně zastavěného území tvoří uzavřená obalová čára, zahrnující soubor

a) stavebních parcel (zastavěných ploch a nádvoří) a pozemkových parcel, které s nimi sousedí a slouží účelu, pro který byly stavby zřízeny (povoleny a kolaudovány),

b) parcel zemědělských pozemků a vodních ploch, obklopených parcelami uvedenými pod písm. a); parcely jiných zemědělských pozemků stejně jako lesních pozemků se do zastavěného území obce nezahrnují,

c) parcel ostatních ploch; z nich dráhy, dálnice, silnice a ostatní komunikace pouze v případě, že jsou obklopeny parcelami uvedenými pod písm. a) a b).

(3) Zastavitelné území tvoří plochy vhodné k zastavění takto vymezené schváleným územním plánem obce případně regulačním plánem

(4) Navazující územně plánovací dokumentace je územní plán obce a regulační plán vůči územnímu plánu velkého územního celku a regulační plán vůči územnímu plánu obce.

(1) Za stavbu se považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel či dobu trvání.

(2) Stavby mohou být

a) trvalé,

b) dočasné, u nichž se předem omezí doba jejich trvání.

(3) Změnami dokončených staveb jsou

a) nástavby, jimiž se stavby zvyšují,

b) přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou vzájemně provozně propojeny s dosavadní stavbou,

c) stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby.

(4) Změnami staveb před jejich dokončením se rozumějí změny proti stavebnímu povolení, popřípadě dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem.

(5) Jednoduchými stavbami jsou

a) stavby pro bydlení jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m², pokud mají nejvýše 4 byty, jedno podzemní a tři nadzemní podlaží včetně podkroví,

b) stavby pro individuální rekreaci,

c) nepodsklepené stavby s jedním nadzemním podlažím a stavby zařízení staveniště, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m² a výška 15 m,

d) přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci,

e) opěrné zdi,

f) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m² a hloubka 3 m.

(6) Za jednoduché stavby se nepovažují stavby skladů hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení, sklady a skládky nebezpečných odpadů ¹⁹⁾ a stavby vodohospodářských děl.

a stavby s jedním nadzemním podlažím, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m² a výška 4,5 m,

b) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m² a hloubka 3 m.

(8) Za drobné stavby se považují též:

a) stavby na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m² a výška 5 m,

b) oplocení,

c) připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní,

d) nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy, přejezdy přes chodníky, propustky a pod.

(9) Za drobné stavby se nepovažují stavby garáží, skladů hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení, sklady a skládky nebezpečných odpadů¹⁹⁾ a stavby vodohospodářských děl.

(10) Za stavby vojenské správy mimo území vojenských újezdů¹²⁾ se považují stavby sloužící k obraně státu zřizované v působnosti Ministerstva obrany.

(11) Za stavby pro bezpečnost státu se považují stavby ve správě Ministerstva vnitra, Policie České republiky a Bezpečnostní informační služby užívané pro služební činnost a ostatní stavby těchto orgánů určené pro služební potřebu.

(12) Za stavby Vězeňské služby se považují stavby pro služební činnost Vězeňské služby a stavby ve správě a užívání této služby pro služební účely jejích útvarů.

(13) Za stavby uranového průmyslu se považují stavby pořizované nebo sloužící k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhraženém pro tyto účely.

Není-li výslovně stanoveno jinak, vztahují se na řízení podle tohoto zákona obecné předpisy o správním řízení.

(1) Územní plány rozpracované ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se podle něho upraví, projednají, popřípadě schválí. Na projednání a schválení návrhu změny nebo doplňku schváleného územního plánu pořízeného podle dosavadních předpisů se vztahují ustanovení tohoto zákona. V odůvodněných případech může povolit výjimku ministerstvo výstavby a techniky republiky.

(2) U staveb dokončených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řízení provede podle dosavadních předpisů, pokud nejde o stavby, na které by se vztahovalo ustanovení bodu 119 vyhlášky Státního výboru pro výstavbu č. 243/1957 Ú.l. (Ú.v.), kterou se vydávají prováděcí předpisy k vládnímu nařízení o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání).

(3) Místní národní výbory, které byly přede dnem nabytí účinnosti zákona určeny za stavební úřady podle dosavadních předpisů, se považují za stavební úřady určené podle tohoto zákona.

(4) Dodatečně lze vyvlastnit pozemky, které byly použity před účinností tohoto zákona pro účely, pro něž by mohly být podle tohoto zákona vyvlastněny a u nichž dosud nedošlo k majetkoprávnímu vypořádání. Návrh na vyvlastnění práv k takovým nemovitostem musí podat organizace, která pozemky užívá, do 31. prosince 1977.

(5) Do nabytí účinnosti obecně závazného právního předpisu podle § 111 odst. 2 tohoto zákona se postupuje podle dosavadních předpisů.

(15) Stavebním pozemkem se rozumí část území určená regulačním plánem nebo územním rozhodnutím k zastavění a pozemek zastavěný hlavní stavbou.

_________________
¹⁹⁾ § 2 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech.

Není-li výslovně stanoveno jinak, vztahují se na řízení podle tohoto zákona obecné předpisy o správním řízení.

(1) Územní plány rozpracované ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se podle něho upraví, projednají, popřípadě schválí. Na projednání a schválení návrhu změny nebo doplňku schváleného územního plánu pořízeného podle dosavadních předpisů se vztahují ustanovení tohoto zákona. V odůvodněných případech může povolit výjimku ministerstvo výstavby a techniky republiky.

(2) U staveb dokončených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řízení provede podle dosavadních předpisů, pokud nejde o stavby, na které by se vztahovalo ustanovení bodu 119 vyhlášky Státního výboru pro výstavbu č. 243/1957 Ú.l. (Ú.v.), kterou se vydávají prováděcí předpisy k vládnímu nařízení o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání).

(3) Místní národní výbory, které byly přede dnem nabytí účinnosti zákona určeny za stavební úřady podle dosavadních předpisů, se považují za stavební úřady určené podle tohoto zákona.

(4) Dodatečně lze vyvlastnit pozemky, které byly použity před účinností tohoto zákona pro účely, pro něž by mohly být podle tohoto zákona vyvlastněny a u nichž dosud nedošlo k majetkoprávnímu vypořádání. Návrh na vyvlastnění práv k takovým nemovitostem musí podat organizace, která pozemky užívá, do 31. prosince 1977.

(5) Do nabytí účinnosti obecně závazného právního předpisu podle § 111 odst. 2 tohoto zákona se postupuje podle dosavadních předpisů.

Do nabytí účinnosti zákona, který upraví výkon státní správy příslušející národním výborům na území hlavního města Prahy, provádí na tomto území úkony spojené s pořizováním územně plánovací dokumentace (§ 16 odst. 3) odborná organizace ¹⁸⁾ zřízená Národním výborem hlavního města Prahy; tato organizace vykonává též pravomoc stavebního úřadu na úseku územního rozhodování (§ 117 odst. 2), pokud Národní výbor hlavního města Prahy nesvěří rozhodování některé věci obvodním nebo místním národním výborům. Rozhodnutí této organizace, vydaná ve správním řízení, přezkoumává ministerstvo výstavby a techniky České socialistické republiky.

_____________________________

¹⁸⁾ Útvar hlavního architekta hlavního města Prahy

(1) Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj vydá obecně závazné právní předpisy k provedení § 46 odst. 1, § 55 odst. 3, § 75 odst. 2 a § 121 odst. 3 tohoto zákona a obecně závazné právní předpisy, které podrobněji upraví

a) obsah územně plánovacích podkladů, územně plánovací dokumentace, prognózního úkolu, územních a hospodářských zásad a programů výstavby, způsob jejich pořizování, zpracování, projednávání a schvalování,

b) obsah a způsob zpracování registračních listů územně plánovací dokumentace,

c) výčet dalších orgánů, které mohou pořizovat územně technické podklady,

d) podrobnosti postupu při územním rozhodování, při povolování staveb a jejich změn, při povolování terénních úprav, těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, informačních, reklamních a propagačních zařízení, při kolaudaci staveb, jejich užívání, údržbě a odstraňování, náležitosti obsahu rozhodnutí, návrhů na jeho vydání a obsah přikládané dokumentace,

e) podrobnosti státního stavebního dohledu a podmínky pro jeho výkon,

f) podrobnosti povolování staveb jaderných zařízení,

g) úlevy z ustanovení tohoto zákona při odstraňování následků živelních pohrom a při náhlých haváriích staveb,

h) případy, kdy lze upustit od územního rozhodnutí nebo je sloučit se stavebním povolením, a podmínky za kterých lze u jednoduchých staveb a dočasných staveb upustit od kolaudačního rozhodnutí,

i) podrobnosti ohlašování některých drobných staveb, stavebních úprav i udržovacích prací a výčet udržovacích prací, které lze provést bez ohlášení,

j) podrobnosti postupu při vyvlastňovacím řízení, zejména náležitosti obsahu rozhodnutí a návrhu na jeho vydání,

k) obecné technické požadavky na výstavbu,

l) rozsah a druhy projektové činnosti, způsob a podmínky pro udělování oprávnění k této činnosti a evidenci těchto oprávnění.

(2) Federální ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem financí České socialistické republiky a ministerstvem financí Slovenské socialistické republiky vydá obecně závazný právní předpis k provedení § 111 odst. 2 tohoto zákona.

(3) Federální ministerstvo spojů vydá podle potřeby obecně závazný právní předpis k provedení § 76 odst. 3 tohoto zákona.

(4) Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy mohou vydat obecné technické požadavky na výstavbu v těchto městech a dále stanovit v dohodě s příslušnými ústředními orgány pravidla pro spolupůsobení státních orgánů hájících zvláštní zájmy při pořizování a schvalování územně plánovací dokumentace, při územním a stavebním řízení a kolaudaci staveb.

(1) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá obecně závazné právní předpisy k provedení § 46 odst. 1, § 55 odst. 3, § 75 odst. 2, § 121 odst. 3 tohoto zákona a obecně závazné právní předpisy, které podrobněji upraví

a) obsah územně plánovacích podkladů, územně plánovací dokumentace, zadání územně plánovací dokumentace, způsob jejich pořizování, zpracování, projednávání a schvalování.

b) obsah a způsob zpracování registračních listů územně plánovací dokumentace,

c) výčet dalších orgánů, které mohou pořizovat územně technické podklady,

d) podrobnosti postupu při územním rozhodování, při povolování staveb a jejich změn, při povolování terénních úprav, těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, informačních, reklamních a propagačních zařízení, při kolaudaci staveb, jejich užívání, údržbě a odstraňování, náležitosti obsahu rozhodnutí, návrhů na jeho vydání a obsah přikládané dokumentace,

e) podrobnosti státního stavebního dohledu a podmínky pro jeho výkon,

f) podrobnosti povolování staveb jaderných zařízení,

g) úlevy z ustanovení tohoto zákona při odstraňování následků živelních pohrom a při náhlých haváriích staveb,

h) případy, kdy lze upustit od územního rozhodnutí nebo je sloučit se stavebním povolením, a podmínky za kterých lze u jednoduchých staveb a dočasných staveb upustit od kolaudačního rozhodnutí,

i) podrobnosti ohlašování některých drobných staveb, stavebních úprav i udržovacích prací a výčet udržovacích prací, které lze provést bez ohlášení,

j) podrobnosti postupu při vyvlastňovacím řízení, zejména náležitosti obsahu rozhodnutí a návrhu na jeho vydání,

k) obecné technické požadavky na výstavbu a obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace,^1a)

l) rozsah a druhy projektové činnosti, způsob a podmínky pro udělování oprávnění k této činnosti a evidenci těchto oprávnění.

(2) Ministerstvo financí vydá právní předpis k provedení § 111 odst. 2 tohoto zákona.

(3) Ministerstvo dopravy a spojů vydá právní předpis k provedení § 76 odst. 3 tohoto zákona.

(4) Magistrát hlavního města Prahy může vyhláškou vydanou v přenesené působnosti stanovit obecné technické požadavky na výstavbu v hlavním městě Praze a v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy vydat zásady pro spolupůsobení orgánů státní správy hájících zvláštní zájmy při pořizování a schvalování územně plánovací dokumentace, jakož i při územním, stavebním a kolaudačním řízení.

(5) K provedení § 138a odst. 1 a 2 vydají

a) Ministerstvo dopravy a spojů pro stavby letecké, stavby drah na dráze, stavby pozemních komunikací,

b) Ministerstvo životního prostředí pro stavby vodohospodářských děl,

c) Ministerstvo zemědělství pro stavby pro zemědělství a pro plnění funkcí lesa

d) Ministerstvo průmyslu a obchodu pro stavby uranového průmyslu a pro stavby jaderných zařízení

právní předpisy, kterými stanoví technické požadavky na uvedené stavby.