| ||||
| ||||
| (1) Souhlasu vodohospodářského orgánu je třeba ke stavbám, zařízením, popřípadě činnostem, k nimž není třeba jeho povolení, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to :
a) ke stavbám a zařízením ve vodních tocích a jejich korytech a na pozemcích při nich, b) ke zřizování dálkových potrubí, skladů, nádrží a skládek látek ohrožujících jakost vody, ke stavbám umožňujícím podzemní skladování, látek v zemských dutinách a ke stavbám komunikací, c) ke změnám staveb a zařízení uvedených pod písm. a) a b) d) k umisťování (kotvení apod.) zařízení nesloužících plavbě ani ke správě vodního toku na vodních tocích mimo obvod přístavů, e) ke stavbám a k dobývání nerostů, jakož i k zemním pracím v zátopových územích, v chráněných oblastech přirozené akumulace vod (§ 18) a v ochranných pásmech (§ 19), f) k zasypání odstavených ramen vodních toků a výmolů, g) ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku. Vodohospodářský orgán může stanovit podmínky, za kterých souhlas uděluje. | (1) Souhlasu vodohospodářského orgánu je třeba ke stavbám, zařízením, popřípadě činnostem, k nimž není třeba jeho povolení, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to : a) ke stavbám a zařízením ve vodních tocích a jejich korytech a na pozemcích při nich, b) ke zřizování dálkových potrubí, skladů, nádrží a skládek látek ohrožujících jakost vody, ke stavbám umožňujícím podzemní skladování, látek v zemských dutinách a ke stavbám komunikací, c) ke změnám staveb a zařízení uvedených pod písm. a) a b) d) k umisťování (kotvení apod.) zařízení nesloužících plavbě ani ke správě vodního toku na vodních tocích mimo obvod přístavů, e) ke stavbám a k dobývání nerostů, jakož i k zemním pracím v zátopových územích, v chráněných oblastech přirozené akumulace vod (§ 18), v ochranných pásmech (§ 19) a v povodích vodárenských toků, f) k zasypání odstavených ramen vodních toků a výmolů, g) ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku. Vodohospodářský orgán může stanovit podmínky, za kterých souhlas uděluje. |
|
(1) Vodohospodářský orgán podle potřeby stanoví rozhodnutím ochranná pásma k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů.
(2) Vodohospodářský orgán po projednání s dotčenými orgány může v ochranných pásmech zakázat nebo omezit dosavadní užívání nemovitostí nebo činnosti, ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodních zdrojů. (3) Náklady spojené s technickými úpravami v ochranných pásmech uložených vodohospodářským orgánem k ochraně vodního zdroje, nese organizace, které ochrana vodního zdroje slouží k plnění úkolů. |
(1) Ochrannými pásmy se pro účely tohoto zákona rozumí území stanovená k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů povrchových a podzemních vod určených pro zásobování pitnou vodou (dále jen "vodní zdroj").
(2) Ochrana vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů je veřejným zájmem. (3) Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma prvního stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma druhého stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích, kde může docházet k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. | |
(4) Ochranná pásma stanoví, změní nebo zruší rozhodnutím vodohospodářský orgán na návrh nebo z vlastního podnětu. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí vodohospodářského orgánu o stanovení nebo změně ochranného pásma vznikne věcné břemeno k dotčeným nemovitostem; práva a povinnosti vyplývající z věcného břemene přecházejí na právní nástupce oprávněných a povinných osob. Návrh na stanovení ochranných pásem je povinen podat ten, kdo žádá o povolení k odběru vody z vodního zdroje, s výjimkou vodárenských nádrží, kde je návrh povinen podat vlastník nádrže. Návrh na změnu ochranných pásem podává, podle potřeb zajištění ochrany vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje, ten, kdo má povolení k odběru vody z tohoto vodního zdroje, s výjimkou vodárenských nádrží, kde návrh na změnu podává vlastník nádrže. Pravomocné rozhodnutí o stanovení, změně nebo zrušení ochranného pásma zašle vodohospodářský orgán příslušnému katastrálnímu úřadu k provedení záznamu v katastru nemovitostí.8a)
(5) V ochranných pásmech je zakázáno provádět činnosti ohrožující nebo poškozující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodních zdrojů. Tyto činnosti stanoví vodohospodářský orgán po projednání s dotčenými správními úřady v rozhodnutí o stanovení nebo změně ochranného pásma podle odstavce 4. Vodohospodářský orgán může též v rozhodnutí o stanovení nebo změně ochranných pásem po projednání s dotčenými správními úřady omezit užívání nemovitostí a stanovit podmínky k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje.
(6) Vlastník nemovitosti nebo osoba, která k ní vykonává hospodaření podle zvláštních předpisů 8b), má nárok na náhradu za prokázané omezení užívání nemovitosti v ochranných pásmech. (7) Náklady spojené s technickými úpravami v ochranných pásmech a náhrady za prokázané omezení užívání nemovitostí v ochranných pásmech nese ten, kdo má povolení k odběru vody z vodního zdroje, pro který se stanoví ochranná pásma, s výjimkou vodárenských nádrží, kde tyto náklady a náhrady nese vlastník vodárenské nádrže. |
| (8) Nedojde-li mezi vlastníkem nemovitosti nebo osobou, která k nemovitosti vykonává právo hospodaření podle zvláštních předpisů8b), a tím, kdo je povinen poskytnout náhradu za prokázané omezení užívání nemovitostí v ochranných pásmech (odstavec 7) k dohodě o její výši, rozhodne o její výši na návrh vlastníka nemovitosti nebo osoby, která k nemovitosti vykonává právo hospodaření podle zvláštních předpisů8b), nebo toho, kdo je povinen poskytnout náhradu, soud. (9) Ústřední vodohospodářský orgán vyhláškou stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem. _____________________________ 8a) § 7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. § 5 odst. 3 písm. b) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. 8b) Např. vyhláška FMF č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění vyhlášky č. 139/1988 Sb., vyhlášky č. 103/1990 Sb. a zákona č. 544/1992 Sb. | |||
|
(1) Kdo vypouští odpadní nebo zvláštní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen dbát, aby jakost povrchových nebo podzemních vod nebyla ohrožena nebo zhoršena. Za tím účelem je povinen zejména zajišťovat zneškodňování vypouštěných vod způsobem odpovídajícím současnému stavu technického pokroku.
(2) Při povolování vypouštění odpadních a zvláštních vod (§ 8) je vodohospodářský orgán vázán ustanoveními tohoto zákona, ukazateli přípustného stupně znečištění vod a předpisy o zdraví lidu. Ukazatele přípustného stupně znečištění vod stanoví vláda republiky. (3) V jednotlivých mimořádných případech, odůvodněných zvláštními celospolečenskými zájmy, může vláda republiky souhlasit s vypouštěním odpadních vod odchylně od ustanovení tohoto zákona, avšak jen na určitou předem stanovenou dobu a podle stanovených podmínek. Tímto ustanovením nejsou dotčeny předpisy o péči o zdraví lidu. |
(1) Kdo vypouští odpadní nebo zvláštní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen dbát, aby jakost povrchových nebo podzemních vod nebyla ohrožena nebo zhoršena. Za tím účelem je povinen zejména zajišťovat zneškodňování vypouštěných vod způsobem odpovídajícím současnému stavu technického pokroku a měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí vodohospodářského orgánu. Výsledky těchto měření je povinen předávat vodohospodářskému orgánu, který rozhodnutí vydal. Vodohospodářský orgán může rozhodnutím uložit místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod a míry jejich znečištění a stanovit četnost předkládání výsledků těchto měření. (2) Při povolování vypouštění odpadních a zvláštních vod (§ 8) je vodohospodářský orgán vázán ustanoveními tohoto zákona, ukazateli přípustného stupně znečištění vod a dalšími právními předpisy.10a) (3) Vláda nařízením stanoví ukazatele přípustného znečištění vod a jejich hodnoty a vymezí případy, kdy na základě rozhodnutí vodohospodářského orgánu mohou být vypouštěny odpadní a zvláštní vody s vyššími hodnotami ukazatelů přípustného stupně znečištění vod. (4) Vyžadují-li to nutné zájmy ochrany vod, může vodohospodářský orgán stanovit hodnoty ukazatelů přípustného stupně znečištění vod nižší, případně stanovit i další ukazatele a jejich hodnoty. Vodohospodářský orgán může po časově omezenou dobu povolit vypouštění odpadních a zvláštních vod s vyššími hodnotami ukazatelů přípustného stupně znečištění vod. Při rozhodování vodohospodářský orgán postupuje v souladu s nařízením vlády vydaným podle odstavce 3. _____________________________
10a) Např. zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. | |
Tomu, kdo poruší povinnosti stanovené k ochraně jakosti povrchových a podzemních vod, uloží podle potřeby vodohospodářský orgán provést opatření k odstranění závadného stavu, který porušením povinnosti vznikl, zejména k zabránění dalšího znečišťování, popřípadě ohrožování jakosti povrchových nebo podzemních vod; může mu též uložit opatření k zajištění náhradního odběru vody. Případná odpovědnost za škodu ani trestní odpovědnost není tím dotčena. |
(1) Vodohospodářský orgán může uložit tomu, kdo nedovoleným vypouštěním vod10b) nebo nedovoleným nakládáním s látkami škodlivými vodám10b) znečistí povrchové nebo podzemní vody nebo tímto ohrozí jejich jakost (dále jen "původce závadného stavu") povinnost provést opatření k odstranění závadného stavu, zejména směřující k zabránění dalšího znečišťování nebo ohrožování jakosti povrchových a podzemních vod, popřípadě též opatření k zajištění náhradního odběru vody (dále jen "opatření k nápravě").
(2) Vodohospodářský orgán uloží podle potřeby ochrany vod opatření k nápravě nabyvateli majetku, získaného způsobem uvedeným ve zvláštním právním předpisu10c), a který není původcem závadného stavu, ale k jehož majetku takto získanému je závadný stav vázán. Takto postupuje vodohospodářský orgán v případě, že nabyvatel tohoto majetku jej získal s vědomím ekologické zátěže, a byla-li s ním uzavřena zvláštní smlouva10d) nebo byla-li mu poskytnuta sleva z kupní ceny z důvodu závadného stavu, jenž je předmětem opatření k nápravě. Tímto způsobem postupuje vodohospodářský orgán i v případě, existuje-li dosud původce závadného stavu.
(3) Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uloženého původci závadného stavu nebo nabyvateli majetku podle odstavce 1 nebo 2 přecházejí na jejich právní nástupce.
(4) Nesplní-li opatření k nápravě ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo (dále jen "osoba povinná"), a hrozí-li nebezpečí z prodlení, jeho provedení zabezpečí na náklady osoby povinné příslušný vodohospodářský orgán. (5) Nelze-li opatření k nápravě uložit podle odstavce 1 a nejedná-li se o případ právního nástupnictví podle odstavce 3 a hrozí-li nebezpečí z prodlení, opatření k nápravě zabezpečí příslušný vodohospodářský orgán. V tomto případě vodohospodářský orgán nařídí provedení opatření k nápravě právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů10e), která je k provedení opatření k nápravě odborně a technicky způsobilá. Účastníkem řízení je jen tato osoba; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. |
(6) Náklady na provedení opatření k nápravě nese osoba povinná. V případě uvedeném v odstavci 5 nese tyto náklady příslušný okresní úřad.
(7) Vlastníci (uživatelé) majetku, na němž je závadný stav vázán nebo jejichž majetku je nutno použít při odstranění závadného stavu, a kteří nejsou osobami povinnými, jsou povinni strpět provedení opatření k nápravě uloženého nebo nařízeného vodohospodářským orgánem. Za tím účelem jsou povinni zejména umožnit vstup, popřípadě vjezd na své nemovitosti a strpět omezení obvyklého užívání nemovitostí.
(8) Pro vstup, popřípadě vjezd do objektů a zařízení Armády České republiky, Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby České republiky platí zvláštní právní předpisy.10f)
(9) Osoba povinná a vodohospodářský orgán v případech uvedených v odstavcích 4 a 5 jsou povinni při provádění uložených opatření k nápravě na cizích nemovitostech co nejvíce šetřit práv vlastníků (uživatelů) dotčených nemovitostí a vstup, popřípadě vjezd a zamýšlená omezení obvyklého užívání nemovitostí jim předem oznámit. Po skončení provedení opatření k nápravě jsou osoby povinné povinny na své náklady uvést pozemky do předchozího stavu, pokud se s jejich vlastníky nedohodli jinak; jsou-li opatření k nápravě prováděna na základě nařízení vodohospodářského orgánu podle odstavce 5, hradí tyto náklady příslušný okresní úřad. | |||
| (10) Náhradu za majetkovou újmu nebo omezení vzniklá vlastníkům (uživatelům) při provádění opatření k nápravě na cizích nemovitostech hradí osoba povinná. V případě uvedeném v odstavci 5 hradí tuto náhradu příslušný okresní úřad. Právo na náhradu musí být uplatněno u osoby povinné nebo příslušného okresního úřadu do 6 měsíců od jeho vzniku, jinak zaniká. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody.
_____________________________ 10b) § 24 písm. b) a c) zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů. 10 c) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., ústavního zákona č. 541/1992 Sb., zákona č. 544/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 306/1993 Sb. a zákona č. 224/1994 Sb. 10 d) § 10 a) odst. 1 písm. h) zákona č. 92/1991 Sb. 10 e) Např. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 10 f) Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., § 22 zákona č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky. | |||
| (1) Vodní toky vodohospodářsky významné spravují státní vodohospodářské organizace, řízené ústředním vodohospodářským orgánem republiky. Seznam těchto vodních toků stanoví vyhláškou po projednání s dotčenými ústředními orgány státní správy a s příslušnými krajskými národními výbory ústřední vodohospodářský orgán republiky.
(2) Za správce ostatních vodních toků nebo v odůvodněných případech jejich vodohospodářsky ucelených úseků (dále jen "drobné vodní toky") určí ústřední vodohospodářský orgán republiky státní organizace, jimž drobné vodní toky převážně slouží nebo s jejichž činností souvisí, popřípadě místní (městské) národní výbory, jejichž územními obvody protékají. Státní organizaci určí za správce vodního toku po projednání s ústředním orgánem, do jehož působnosti organizace patří. (3) Pokud pozemky, které tvoří koryta vodních toků, jsou národním majetkem ve správě jiné organizace než organizace spravující vodní tok, přechází jejich správa bez úplaty na státní organizace spravující vodní tok. | (1) Vodní toky vodohospodářsky významné a hraniční vodní toky tvořící státní hranice spravují odborně a technicky způsobilé právnické osoby určené ústředním vodohospodářským orgánem republiky. Seznam vodohospodářsky významných vodních toků a hraničních vodních toků tvořících státní hranice stanoví ústřední vodohospodářský orgán vyhláškou.
(2) Za správce ostatních vodních toků nebo v odůvodněných případech jejich vodohospodářsky ucelených úseků (dále jen "drobné vodní toky"), určí ústřední vodohospodářský orgán republiky právnické osoby, jimž drobné vodní toky převážně slouží nebo s jejichž činností souvisejí, pokud s tím vysloví souhlas. Za správce drobných vodních toků mohou být podle tohoto odstavce určeny i obce, jejichž územními obvody drobné vodní toky protékají, a které s tím vysloví souhlas. (3) Drobný vodní tok, jehož správce nebyl určen, je ve správě správce vodního toku, jehož je drobný vodní tok přítokem, a to až do doby, než bude jeho správce určen podle odstavce 2. |
| (2) K zajištění ochrany před povodněmi jsou organizace a občané povinni umožnit vstup na své pozemky a do objektů k provádění zabezpečovacích a záchranných prací, přispět na příkaz povodňových orgánů podle svých možností a sil osobní a věcnou pomocí k ochraně lidských životů a majetků před povodněmi, spolupracovat při ochraně před povodněmi a řídit se příkazy příslušných povodňových orgánů. | (2) K zajištění ochrany před povodněmi je každý povinen umožnit vstup, popřípadě vjezd na své pozemky a do objektů těm, kteří provádějí zabezpečovací a záchranné práce, přispět na příkaz povodňového orgánu podle svých možností a sil osobní a věcnou pomocí k ochraně lidských životů a majetku před povodněmi a řídit se příkazy příslušných povodňových orgánů. |
| (3) Vodohospodářský orgán může rozhodnutím uložit povinnost zpracovat povodňový plán pro nemovitosti ohrožené povodněmi, pokud se nacházejí v zátopovém území nebo zhoršují průběh povodně, a určit jeho rozsah. Ten, komu byla tato povinnost rozhodnutím uložena, je povinen zpracovat povodňový plán v určeném rozsahu. |