Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Jana Bláhy na ministra životního
prostředí Jiřího Skalického
a odpověď ministra životního prostředí
Jiřího Skalického na tuto interpelaci. Pan
poslanec Jan Bláha požádal o zařazení
uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké
sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami
sněmovního tisku.
Příloha
V Praze dne 11. dubna 1997 | |
Č. j. 1027/97 |
Vážený pane předsedo,
v příloze Vám zasílám pro informaci
kopii odpovědi, kterou jsem přímo postoupil
poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky Janu Bláhovi ve věci odtěžení
vrchu "Farářka".
Interpelaci jsem obdržel s Vaším č. j.
1487/97 ze dne 14. března 1997 a evidenčním
číslem 172.
S pozdravem
Příloha
Vážený pan
Ing. Miloš Zeman
předseda Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky
Praha
V Praze 11. dubna 1997 | |
č. j.: M/1027/97 |
Vážený pane poslanče,
obdržel jsem Vaši interpelaci, týkající
se územních ekologických limitů daných
usnesením vlády ČR č. 444/1991 a problematikou
odtěžení vrchu Farářka v katastru
obce Droužkovice u Chomutova a následným vlivem
důlní činnosti na životní prostředí
a ekologické podmínky krajiny. K tomu uvádím:
Vrch Farářka u Droužkovic u Chomutova leží
v dobývacím prostoru povrchového lomu Tušimice
- Libouš, v němž a. s. Severočeské
doly Chomutov dobývá energetické hnědé
uhlí, především pro potřebu elektráren
Tušimice a Prunéřov v ročním
objemu cca 14 mil. tun. Územní ekologické
limity povrchové těžby hnědého
uhlí pro severočeskou oblast byly deklarovány
usnesením vlády č. 444/1991. Linie těchto
limitů významným způsobem omezily
dobývací prostory těžebních společností,
vyčlenily řadu obcí z prostoru určeného
k dobývání a zachránily je tak před
likvidací a mnoho obcí oddálily od okraje
těžebních ploch a umožnily jim tak dílčí
zlepšení životních podmínek a nový
rozvoj. Celkový počet těchto obcí
se blíží třiceti a význam těchto
linií jakožto ekologických limitů je
nepopíratelný. Konkrétně v prostoru
povrchového lomu Libouš znamenalo omezení dobývacího
prostoru touto limitní linií záchranu obcí
Spořice, Droužkovice a části Března
a výrazné oddálení těžebních
aktivit a jejich negativních vlivů od okraje okresního
města Chomutova. Územní ekologické
limity pro těžbu hnědého uhlí
jsou jednoznačně funkční ekologické
limitní linie a jejich pozitivní vliv je nesporný.
V některých lokálních případech
je jejich průběh diskutován, většinou
ze strany těžebních společností,
méně často ze strany místních
úřadů. Doposud však nejsou porušovány
ani zpochybňovány a Ministerstvo životního
prostředí je proto považuje za důležité
a plně funkční.
Na ploše bývalých dobývacích
prostorů vně územních ekologických
limitů těžby byl proveden odpis zásob
hnědého uhlí, čímž byla
výrazně snížena životnost zásob
v severočeské hnědouhelné pánvi.
V současnosti dosahuje životnost volných vyhledaných
zásob vhodných pro vytěžení maximálně
horizontu roku 2020.
V prostoru jižně od Chomutova bude díky územním
ekologickým limitům zachována ves Droužkovice,
původně odsouzená k likvidaci, a rovněž
biokoridor vedoucí údolím potoka Hačky.
Linie okraje nového dobývacího prostoru Tušimice
daného průběhem ekologického limitu
je vedena ve vzdálenosti 500 metrů od zástavby
obce. Dobývací prostor Tušimice tedy nebyl
rozšířen, jak se zmiňujete ve své
interpelaci, ale naopak výrazně omezen.
Uvnitř nového dobývacího prostoru
však již zůstal hřeben Farářka
(359 m n. m.), který je protažen ve směru severozápad
- jihovýchod a tvoří tak přirozenou
bariéru mezi obcí Droužkovice a současnou
těžební činností. V souvislosti
s plánováním harmonogramu těžebních
aktivit a nutností přeložky železniční
trati se těžební společnost rozhodla
se zahájením aktivit v této části
přiděleného dobývacího prostoru,
ačkoliv těžba zde je plánována
až v časovém horizontu cca roku 2020.
Rozpory mezi výsledky studií Báňských
projektů Teplice, a. s. a Českého hydrometeorologického
ústavu Ústí nad Labem (ČHMÚ)
jsou skutečně zásadní. Výsledky
prvé studie vyznívají jednoznačně
ve prospěch odtěžení vrchu Farářka,
což umožní nejen vytěžení
cca 50 mil. tun uhlí, ale především
získání dostatečného množství
skrývkového materiálu pro terénní
úpravy vnitřní základky uvnitř
povrchového lomu a zmenšení zatápěné
části zbytkové jámy. Tím bude
umožněn kvalitnější způsob
sanace a rekultivace a budoucí využití bývalého
důlního prostoru. Výsledky studie ČHMÚ
pak hovoří jednoznačně v opačném
smyslu a zdůrazňují nezastupitelnou funkci
návrší Farářka pro zachování
únosných ekologických podmínek života
v obci Droužkovice. Tyto rozpory jsou způsobeny mnoha
faktory, především zcela odlišným
zadáním, osobami zadavatelů a v neposlední
řadě použitím odlišných
směrů převládajících
větrů (napadaných však oponenty studií
v obou případech).
Domnívám se, že pravda je kdesi uprostřed,
neboť obě studie pro své závěry
užívají často účelových
argumentů. Jakkoliv je vliv hřebene Farářky
jako přirozené bariéry nepopíratelný,
studie v zásadě nehodnotily vliv umělých
bariér a valů a především možnosti
širokého zeleného pásu mezi obcí
a lomem, který i v případě odtěžení
návrší zůstane za horizontem. Velmi
důležitý pro posouzení optimální
varianty je rovněž časový faktor těžebních
aktivit v oblasti Farářky (patrně kolem roku
2020) a doba trvání těchto aktivit. Zásadní
bude také budoucí způsob využití
této plochy. V současnosti se jedná o zemědělskou
půdu, částečně i nevyužívanou,
prakticky bez lesní zeleně. V případě
zalesnění části severovýchodního
svahu Farářky a aktivit v době kolem roku
2020 by ekologický vliv těžební činnosti
v prostoru Farářky zdaleka nebyl tak výrazně
negativní, jak je prezentován ve studii ČHMÚ.
Ministerstvo životního prostředí proto
bude před zahájením těžební
činnosti v tomto prostoru vyžadovat modelové
posouzení a zhodnocení jednotlivých variant
těžby z hlediska vlivu na ekologické podmínky
v okolí lomu a posouzení funkce všech technických
opatření ve srovnání s přirozenou
funkcí návrší Farářka.
S pozdravem
Vážený pan
Jan Bláha
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky
Praha
Evidenční číslo interpelace: 172
Poslanec
Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky
Jan BLÁHA
V Praze dne 10. března 1997
Vážení páni ministři,
dne 30. října 1991 schválila vláda
české republiky usnesením č. 444/91
územní ekologické limity těžby
v severočeském regionu. Podle tohoto usnesení
byl dne 9. srpna 1994 rozhodnutím Obvodního báňského
úřadu Most nově stanoven dobývací
prostor Tušimice. Postupem lomu Libouš Jih dojde v území
lokalit SPOŘICE - CHOMUTOV - DROUŽKOVICE - BŘEZNO,
k odtěžení vrchu "Farářka",
který je přírodní bariérou
chránící Chomutov a přilehlé
obce před hlukem a silnými emisemi. Jeho odtěžením
by však došlo k otevření terénu
a v době, kdy je krajina v okolí Chomutova hluboce
narušena a těžce poškozena industriální
exploatací a intenzivní těžební
činností, by v důsledku toho došlo ještě
k závažnějším následkům.
Z obavy před zhoršením ekologických
podmínek, zadal referát životního prostředí
Okresního úřadu v Chomutově pod
č. 15/1993 ze dne 20. 4. 1993 zpracování
dvou nezávislých studií, jejichž cílem
bylo odborně zhodnotit význam existence vrchu
Farářka, ležícího jihovýchodně
od sídelní aglomerace Chomutov, pro mikroklimatické
podmínky města a nejbližších okolních
obcí a pro kvalitu ovzduší v těchto
lokalitách.
První studie, zpracovaná kolektivem Akademie
věd - autorů RNDr. Jan PRETEL, CSc., MVDr. Bohuslav
VOSTOUPAL a RNDr. Jaroslav SVOBODA, CSc., z června 1993
pod názvem "Vliv vrchu Farářka na
kvalitu ovzduší v kotlině řeky Chomutovky",
úplné odtěžení vrchu Farářka
nedoporučila. Svoje stanovisko zdůvodnili
především tím, že otevření
velkolomů a jejich neustálé expandování
do ostrovů původní krajiny způsobuje
značné změny reliéfu krajinných
úseků a tím i celého postiženého
území na úkor zasídlených společenstev
a především pak na úkor vitálních
funkcí zbývající nativní krajiny
jako celku. Geomorfologický útvar "Farářka"
má mimořádně důležitou
funkci v místech dotyku se zónou těžebních
aktivit. Působí jako jistý limitující
hřeben, oddělující hrubě zdevastovanou
krajinu od zbytku relativně zachovalé a fungující
nativní krajiny. Působí jako garant a fyzická
záruka obrany před průnikem aktivit technosféry
do posledního ještě funkčního
pásma vitální krajiny.
Druhá studie, zpracovaná Báňskými
projekty Teplice, a. s. - autorů Ing. Edgar MAJER (manažer
PKBG), Ing. Karel KUBIZŇÁK (manažer PKZP) a
Ing. Vladimír NOVOTNÝ (HIP), z července 1993
pod názvem "Zhodnocení vlivu Farářky
na kvalitu ovzduší obcí po skončení
činnosti Dolů Nástup Tušimice",
jeho odtěžení naopak doporučila.
Svoje stanovisko odůvodňují tím,
že při realizaci navrhovaných opatření
(náspy se zelení a ochranné vegetační
pásy), je dostatečně zabezpečena ochrana
obcí a okolí před imisemi.
Odlišné závěry obou uvedených
studií, byly odůvodněny použitím
rozdílných větrných růžic
(četnost a proudění větrů)
jednotlivých zpracovatelů. Přitom při
srovnání jednotlivých tabulek "Relativní
činnost větru (%)" u obou studií,
jsou výsledky téměř shodné.
Mimo výše uvedené studie však existuje
ještě klimatologická studie z července
1993 "Zhodnocení vlivu Farářky na
kvalitu ovzduší okolních obcí po skončení
činnosti DNT", kterou na základě
objednávky Báňských projektů
Teplice, a. s. zpracoval Český hydrometeorologicky
ústav Ústí nad Labem - autor Ing. Pavel
FINKOUS a kolektiv OMK. Její závěr upozorňuje
na nepříznivé ekologické důsledky,
kdy i přes všechna opatření s pokračující
těžbou bude pokračovat zvyšování
koncentrací prašnosti. Postupným odstraňováním
vrchu Farářka dojde k poklesávání
terénu. Přes přijímaná opatření
(větrolamy, umělé valy) dojde k otevření
terénu na východ až jihovýchod a tím
se budou zesilovat podmínky pro další šíření
prašnosti a v neposlední řadě šíření
přízemních mlh, které budou vznikat
v ohniskách těžebních jam. Nejvíce
přitom budou ohrožovány osady DROUŽKOVICE,
BŘEZNO, z části CHOMUTOV ÚDLICE, okolí
NECHRANICKÉ PŘEHRADY. Rovněž je nutné
počítat s tím, že uměle vytvářené
porosty a návrší budou zvyšovat turbulentnost
proudění. Nelze zde počítat s ideálním
utlumujícím účinkem na šíření
prachu, který bude nesporně nejvíce negativním
činitelem zhoršujícím ekologii krajiny.
Celkově je třeba zvážit ekonomická
hlediska prospěšnosti pokračující
povrchové těžby s nepříznivým
dopadem na ekologii krajiny, nejen pro blízké okolí
výše uvedených osad, ale i na další
region směrem na osadu HOŘETICE a ŽATECKO,
kde začíná kromě jiného i chmelová
vegetace.
Závěry Českého hydrometeorologického
ústavu Ústí nad Labem však Báňské
projekty Teplice a. s. při zpracování své
studie nevzali do úvahy a navíc tyto závěry
zatajili i před veřejností.
Z výše uvedených důvodů kladu
tyto otázky:
a) pro ministra Jiřího SKALICKÉHO
1) Jaké stanovisko zaujímá MŽP k
územním ekologickým limitům těžby
v severočeském regionu (usn. vl. č. 444/91)?
2) Jaké stanovisko zaujímá MŽP k
rozšíření dobývacího prostoru
Tušimice, konkrétně v souvislosti s odstraněním
vrchu Farářka, včetně všech s
tím spojených nepříznivých
dopadů na ekologické podmínky krajiny?
3) Převezme MŽP odpovědnost za zhoršené
ekologické podmínky a pokračující
devastaci krajiny ve zmíněném regionu, v
souvislosti s rozšířením dobývacího
prostoru, v případě odstranění
vrchu Farářka?
b) pro ministra Vladimíra DLOUHÉHO
1) Jaké stanovisko zaujímá MPO k rozšíření
dobývacího prostoru Tušimice, v souvislosti
s odstraněním vrchu Farářka?
2) Je ekonomické hledisko pokračující
povrchové těžby v lomu Libouš Jih tak
důležité, že nerespektuje doporučení
odborných studií ani upozornění na
negativní dopad při realizaci odstranění
vrchu Farářka?
3) Převezme MPO odpovědnost za zhoršené
ekologické podmínky a pokračující
devastaci krajiny ve zmíněném regionu, v
souvislosti s rozšířením dobývacího
prostoru, v případě odstranění
vrchu Farářka?
4) Pokládá MPO přístup vedení
Dolů Nástup Tušimice k ekologii krajiny a způsob
jejího jednání s občany a obcemi (předkládá
nepravdivé informace) za správné?
c) pro ministra Jaromíra SCHNEIDERA
1) Jaké stanovisko zaujímá MMR k rozšíření
dobývacího prostoru Tušimice, v souvislosti
s odstraněním vrchu Farářka?
2) Je v zájmu úspěšného a
zdravého rozvoje výše uvedeného regionu,
aby přes avízované nepříznivé
dopady na krajinu a rovněž nesouhlasná vyjádření
odborných institucí i nesouhlasná vyjádření
obyvatel, docházelo za souhlasu vlády k devastaci
krajiny a životních podmínek v regionu?