NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD Jankovcova 63, Praha 7, PSČ 170 04 telefon 8726 111 |
V Praze dne 1. července 1997 | |
Sp. zn. 1401/97/1-250/86 |
Nejvyšší kontrolní úřad
předkládá Poslanecké sněmovně
Parlamentu České republiky stanovisko ke Zprávě
vlády o plnění státního rozpočtu
České republiky za 1. čtvrtletí 1997
podle § 5 odst. 1 zákona č. 166/1993 Sb., o
Nejvyšším kontrolním úřadu.
Výchozími informacemi, o něž Nejvyšší
kontrolní úřad (NKÚ) opírá
hodnocení plnění státního rozpočtu
za první tři měsíce letošního
roku, byly kromě vládní zprávy též
údaje České národní banky.
1. Celkové výsledky plnění státního
rozpočtu
Vývoj salda příjmů a výdajů
státního rozpočtu kumulovaně od počátku
roku 1997 v porovnání se stejným obdobím
předchozího roku ukazuje, že rozpočtové
hospodaření v 1. čtvrtletí 1997 bylo
charakterizováno neplněním zákonem
č. 315/1996 Sb., o státním rozpočtu
České republiky na rok 1997, stanovených
celkových příjmů. Dosažené
příjmy byly v absolutní hodnotě dokonce
nižší než ve stejném období
roku 1996. Z výsledku hospodaření státního
rozpočtu vyplývá, že podíl schodku
ve výši -8,52 mld. Kč činil -1,6%, zatímco
ve stejném období r. 1996 podíl přebytku
ve výši 1,70 mld. Kč 0,3% a v r. 1995 podíl
přebytku ve výši 6,49 mld. Kč představoval
1,6% ročního objemu příjmů
a výdajů schváleného státního
rozpočtu na příslušný rok.
Objem celkových příjmů za 1. čtvrtletí
1997 dosáhl 106,76 mld. Kč, tj. 19,4% schváleného
ročního rozpočtu. Proti stejnému období
předchozího roku byl o 1,07 mld. Kč nižší.
V 1. čtvrtletí byly dosažené celkové
příjmy v relaci ke schválenému ročnímu
rozpočtu o 2,3 procentního bodu nižší
než ve stejném období r. 1996 a proti alikvotě
byly o 30,52 mld. Kč (o 22,2%) nižší,
zatímco ke konci března 1996 o 16,58 mld. Kč
(o 13,3%) a ke konci března 1995 pouze o 3,71 mld. Kč
(o 3,6%) nižší. V dubnu 1997 nárůst
celkových příjmů činil 47,14
mld. Kč (o 28,6% více než v březnu)
a za 4 měsíce roku celkové příjmy
dosáhly 153,90 mld. Kč, tj. 28,0% schváleného
ročního rozpočtu, a o 3,7% byly vyšší
než za stejné období r. 1996. Propad celkových
příjmů proti alikvotě ročního
rozpočtu činil ke konci dubna -29,13 mld. Kč
a proti stavu ke konci března se mírně snížil
(o 1,39 mld. Kč). Ve vztahu k nově odhadovaným
příjmům státního rozpočtu,
které byly východiskem pro vázání,
tzn. snížení výdajů státního
rozpočtu na základě usnesení vlády
č. 229 ze dne 16. 4. 1997, byly celkové příjmy
plněny ke konci dubna na 29,4% a propad proti alikvotě
činil -20,63 mld. Kč.
Objem celkových výdajů za 1. čtvrtletí
1997 dosáhl 115,28 mld. Kč, tj. 21,0% schváleného
ročního rozpočtu. Proti stejnému období
předchozího roku byl o 8,6% vyšší.
V dubnu 1997 nárůst celkových výdajů
činil 50,60 mld. Kč (o 31,5% více než
v březnu) a za 4 měsíce roku celkové
výdaje činily 165,88 mld. Kč, tj. 30,2% schváleného
rozpočtu.
V relaci ke schválenému ročnímu rozpočtu
byly celkové výdaje čerpány na téměř
shodné úrovni jako ve stejném období
r. 1996, v 1. čtvrtletí pomalejším tempem
o 0,3 procentního bodu a ke konci dubna shodným
tempem. Proti alikvotě ročního rozpočtu
bylo jejich čerpání ke konci března
o 22,00 mld. Kč (o 16,0%) nižší, ke konci
dubna o 17,15 mld. Kč (9,4%) a ke konci května rozsah
nečerpaných výdajů dosáhl 25,60
mld. Kč (-11,2%). Ve vztahu ke státnímu rozpočtu
upravenému na základě usnesení vlády
č. 229 ze dne 16. 4. 1997 byly celkové výdaje
plněny ke konci dubna na 31,7% a ke konci května
na 38,8% a rozdíl proti alikvotě činil -8,65
mld. Kč (-5,0%) resp. -14,98 mld. Kč (-6,9%). Pro
dosud uplynulé období bylo charakteristické
relativně nízké čerpání
výdajů, s určitým výkyvem v
měsíci dubnu, obdobně jako tomu bylo ve stejném
období r. 1996 i r. 1995.
Rozpočtový schodek (za 1. čtvrtletí
-8,52 mld. Kč a za období leden - duben -11,98 mld.
Kč) byl, s výjimkou ledna, vykázán
v měsících únoru, březnu a
dubnu.
Přestože hospodaření státního
rozpočtu za první měsíc roku skončilo
přebytkem 3,84 mld. Kč a nelišilo se tak od
vývoje rozpočtového hospodaření
v předchozích dvou letech, výsledek signalizoval
výraznou napjatost na příjmové straně,
kdy celkové příjmy a některé
rozhodující daňové příjmy
zůstaly v absolutní hodnotě pod úrovní
lednových příjmů r. 1996. Inkasované
celkové příjmy v lednu letošního
roku byly proti lednovým příjmům r.
1996 nižší o 1,13 mld. Kč (o 2,6%), daňové
příjmy jako celek o 0,96 mld. Kč (o 4,0%).
Propad daně z přidané hodnoty představoval
1,24 mld. Kč (11,0%) a spotřebních daní
0,59 mld. Kč (10,4%).
Výsledek rozpočtového hospodaření
ke konci února - schodek ve výši -6,70 mld.
Kč - představoval zhoršení salda státního
rozpočtu proti stavu ke konci ledna o 10,54 mld. Kč.
O tuto částku převýšily v únoru
čerpané výdaje inkasované příjmy
v tomto měsíci. Podíl schodku na schváleném
státním rozpočtu na r. 1997 činil
-1,2%, zatímco ve stejném období předchozího
roku - ke konci února 1996 - byl dosažen přebytek
ve výši 3,20 mld. Kč a jeho podíl na
schváleném rozpočtu činil 0,6% (v
roce 1995 0,7%). Výsledky hospodaření státního
rozpočtu za první dva měsíce roku
potvrdily výraznou napjatost na příjmové
straně, která se projevila již v lednu, přestože
v tomto měsíci byl dosažen rozpočtový
přebytek. Objem čerpaných výdajů
v únoru 1,4 násobně převýšil
inkasované příjmy v tomto měsíci,
přestože byl v porovnání s hodnotou
průměrných rozpočtovaných výdajů
na měsíc o 8,18 mld. Kč (o 17,9%) nižší.
Celkové příjmy a zejména některé
rozhodující daňové příjmy
zůstaly i v období prvních dvou měsíců
v absolutní hodnotě pod úrovní těchto
příjmů ve stejném období r.
1996. Inkasované celkové příjmy byly
o 1,21 mld. Kč (o 1,7%) nižší, daňové
příjmy jako celek byly o 3,57 mld. Kč (o
9,4%) nižší. Propad daně z přidané
hodnoty představoval 1,80 mld. Kč (14,2%), daní
z příjmů 0,75 mld. Kč (6,5%), spotřebních
daní 0,44 mld. Kč (4,7%) a cel 0,69 mld. Kč
(24,7%).
Po vykázaném rozpočtovém schodku za
období prvních dvou měsíců
roku ve výši -6,70 mld. Kč, kdy se projevila
výrazná napjatost na příjmové
straně státního rozpočtu, nebylo ani
v březnu dosaženo očekávaného
inkasa celkových příjmů státního
rozpočtu a celkové rozpočtové výdaje
převýšily v tomto měsíci dosažené
příjmy o 1,82 mld. Kč. Rozpočtový
deficit se o tuto částku zvýšil a za
1. čtvrtletí dosáhl -8,52 mld. Kč.
Přestože rozpočtované celkové
příjmy schváleného rozpočtu
na rok 1997 měly vzrůst proti dosažené
skutečnosti r. 1996 o 13,7%, zůstaly za 1. čtvrtletí
jak celkové příjmy, tak zejména rozhodující
daňové příjmy v absolutní hodnotě
pod úrovní těchto příjmů
dosažených za 1. čtvrtletí r. 1996.
Inkasované celkové příjmy byly o 1,07
mld. Kč (o 1,0%) nižší, daňové
příjmy jako celek byly o 4,83 mld. Kč (o
8,1%) nižší, propad daně z přidané
hodnoty představoval 1,34 mld. Kč (6,2%), daní
z příjmů 1,54 mld. Kč (8,7%), spotřebních
daní 0,86 mld. Kč (6,0%), cel 1,16 mld. Kč
(26,7%), ostatních daní a poplatků 0,10 mld.
Kč (7,1%) a nedaňových a ostatních
příjmů 0,56 mld. Kč (6,1%), a to bez
inflačního vlivu. Rozpočtované úhrnné
výdaje schváleného rozpočtu na rok
1997 se měly proti dosažené skutečnosti
r. 1996 zvýšit o 13,4%. Výdaje za 1. čtvrtletí
tuto úroveň nepřekročily. Byly proti
skutečnosti za 1. čtvrtletí r. 1996 vyšší
jen o 8,6%.
Výsledky hospodaření státního
rozpočtu ke konci dubna potvrdily trvající
napětí mezi příjmy a výdaji,
rozpočtový schodek se zvýšil o 3,46
mld. Kč a dosáhl -11,98 mld. Kč. V porovnání
se stavem ke konci března se schodek zvýšil
o 40,6% a proti stavu ke konci dubna r. 1996 téměř
sedminásobně (o 580,7%). Výdaje vzrostly
proti stejnému období minulého roku o 10,4%,
avšak příjmy pouze o 3,7%. Schodek představuje
-2,2% schváleného a -2,3% upraveného státního
rozpočtu na rok 1997, zatímco podíl schodku
ve výši -1,76 mld. Kč vykázaného
ke konci dubna 1996 na schváleném rozpočtu
na tento rok činil -0,35% (ke konci dubna 1995 byl dosažen
přebytek ve výši 1,67 mld. Kč a jeho
podíl na schváleném rozpočtu činil
0,4%), Výsledek hospodaření za 4 měsíce
letošního roku je tedy proti loňsku o 10,22
mld. Kč a proti r. 1995 dokonce o 13,65 mld. Kč
horší.
2. Příjmy státního rozpočtu
K 31. březnu 1997 činilo celkové inkaso příjmů
státního rozpočtu 106,76 mld. Kč,
což představuje 19,4% ročního rozpočtu.
Toto nízké procento plnění ročního
rozpočtu je částečně dáno
sezónním charakterem inkasa některých
hlavních daňových příjmů:
- U daně z přidané hodnoty např.
v únoru pravidelně dochází k téměř
úplnému výpadku inkasa v souvislosti s vracením
nadměrných odpočtů uplatněných
plátci daně za poslední čtvrtletí
předchozího roku. Teprve v dalším průběhu
roku se dosažené celkové inkaso postupně
stále více blíží alikvotě.
- U daně z příjmů právnických
osob bývá v rámci 1. čtvrtletí
vyšší výnos pouze v březnu, a to
vzhledem k vyrovnávání roční
daňové povinnosti u části plátců
daně. V březnu 1997 výnos této daně
pokryl pouze 6,9% ročního rozpočtu, což
je relativně velmi nízké plnění
vzhledem k výše uvedenému vlivu. Projevil se
zde skluz určité části plateb do prvních
dnů měsíce dubna a zřejmě též
i pokračující tendence odkladu vypořádání
roční daňové povinnosti z března
na červen u těch poplatníků, kteří
zadají zpracování ročního daňového
přiznání daňovému poradci.
- Nízké inkaso silniční daně
vyplývá ze skutečnosti, že první
čtvrtletní záloha na tuto daň je splatná
až 15. dubna.
- Další dva hlavní daňové
příjmy, a to spotřební daně
a cla, mívají relativně vyrovnané
měsíční inkaso, přesto však
je zřejmá jeho nižší úroveň
dosahovaná začátkem roku a teprve postupné
zvyšování v dalším průběhu
roku.
- Obdobná základní tendence se projevuje
i v inkasu pojistného na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti. Zde je navíc patrný zřetelný
výkyv směrem nahoru vždy koncem pololetí.
- Naopak u daně z příjmů fyzických
osob bývá mimořádně vysokého
plnění ročního rozpočtu dosahováno
již v lednu (13, 2% v r. 1997), a to vlivem ročně
připisovaných úroků z vkladů
na vkladních knížkách. Také k
31. 3. 1997 bylo plnění rozpočtu velmi příznivé
(24, 3%). V dalším průběhu roku bude
tento vliv postupně ztrácet svoji váhu.
- Výrazně nerovnoměrně rozložené
v průběhu roku (nikoliv však vlivem sezónních
výkyvů) jsou nedaňové příjmy,
zejména příjmy ze splátek vládních
úvěrů.
I když nižší než alikvotní plnění
celkových příjmů státního
rozpočtu bývá v prvním kalendářním
čtvrtletí obvyklé, rozsah odchylky (-5,6
procentních bodů) byl v letošním roce
zcela mimořádný (v roce 1995 se 1. čtvrtletí
podílelo na celoročních příjmech
22,5%, v roce 1996 činil tento podíl 22,3%). Ještě
závažnější však je skutečnost,
že proti srovnatelnému období roku 1996 celkové
dosažené příjmy státního
rozpočtu za 1. čtvrtletí 1997 klesly o 1,07
mld. Kč, tj. o 1,0%. Pokud se nejedná o prudký
pokles daňové disciplíny (a údaje
v příloze č. 2 "Přehled o vývoji
daňových a nedaňových nedoplatků..."
nesvědčí o mimořádném
nárůstu nedoplatků), je zřejmě
základem tohoto meziročního poklesu příjmů
státního rozpočtu celkové zpomalení
ekonomického rozvoje.
Meziroční pokles výnosu za 1. čtvrtletí
se týkal většiny hlavních daňových
příjmů, tj. daně z přidané
hodnoty (-1,11 mld. Kč, tj. -4,8%), spotřebních
daní (-0,70 mld. Kč, tj. -4,9%), daně z příjmů
právnických osob (-1,98 mld. Kč, tj. -20,9%)
a cel (-1,17 mld. Kč, tj. -25,7%). Meziroční
nárůst inkasa vykázaly ty příjmy
státního rozpočtu, které mají
bezprostřední souvislost s vyplacenými mzdami,
resp. s úsporami obyvatelstva. Inkaso daně z příjmů
fyzických osob stouplo o 0,44 mld. Kč (tj. +5,3%)
a výnos pojistného na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti vzrostl o 5,23 mld. Kč, tj. o 13,5%.
K pozitivní změně ve vývoji příjmů
státního rozpočtu došlo v dubnu, kdy
inkaso bylo o 1,38 mld. Kč vyšší než
by odpovídalo měsíční alikvotě.
Ve srovnání se stejným obdobím roku
1996 bylo celkové inkaso dosažené k 30. 4.
1997 vyšší o 5,43 mld. Kč, tj. o 3,7%.
Z toho výnos za měsíc duben vykázal
oproti dubnu 1996 vzestup dokonce o 6,50 mld. Kč neboli
o 16,0%. Na toto zlepšení v plnění rozpočtu
měly vliv příjmové položky, jejichž
měsíční výnos byl v dubnu vyšší
než by odpovídalo alikvotě, a to zejména
daň z přidané hodnoty (11,1%), spotřební
daně (8,6%), silniční daň (24,4%)
a nedaňové příjmy (10,1%). U daně
z přidané hodnoty se jednalo o pravidelný
čtvrtletní výkyv, který souvisel se
splatností daně u plátců se čtvrtletním
zdaňovacím obdobím. Také u silniční
daně byla v dubnu splatná čtvrtletní
záloha na daň. Na úrovni měsíční
alikvoty (8,3%) bylo v dubnu i inkaso daně z příjmů
právnických osob, a to vlivem skluzu určité
části plateb z března.
Poměrně příznivý trend ve vývoji
příjmů pokračoval i v květnu
1997. Celkové příjmy státního
rozpočtu byly sice o 7,24 mld. Kč nižší
než v předchozím měsíci, avšak
tento pokles se opakuje každoročně a souvisí
s termínovým kalendářem splatnosti
jednotlivých daní (zejména DPH). Důležité
je, že ve srovnání s květnem 1996 celkové
příjmy státního rozpočtu vykázaly
v květnu 1997 výrazný vzestup, a to o 16,9%.
Celkové inkaso příjmů státního
rozpočtu k 31. 5. 1997 činilo 193,80 mld. Kč,
tj. 35,3% ročního rozpočtu. Zaostávání
za odpovídajícím alikvotním plněním
dosáhlo -35,0 mld. Kč. Ukazatel alikvotního
plnění však nebere v úvahu sezónní
výkyvy v inkasu příjmů státního
rozpočtu, které jsou v 1. pololetí zvlášť
výrazné a nižší než alikvotní
plnění bývá v této části
roku běžné. Za předpokladu obdobného
průběhu sezónnosti inkasa jako v předchozích
letech (v roce 1995 se období leden - květen podílelo
na celoročních příjmech 37,3%, v roce
1996 činil tento podíl 37,8%), lze odhadnout, že
reálný propad v příjmech státního
rozpočtu činil k 31. 5. 1997 cca -12 mld. Kč.
Ve srovnání s obdobným propočtem provedeným
k 31. 3. 1997 došlo v průběhu dubna a května
ke snížení takto propočteného
propadu o cca 4 mld. Kč.
I když po mimořádně nepříznivém
1. čtvrtletí přinesly duben a květen
pozitivnější tendence, je v současné
době zatím velmi obtížné činit
závěry o předpokládaných celoročních
výsledcích 1997 v oblasti celkových příjmů
státního rozpočtu.
3. Výdaje státního rozpočtu
Celkové výdaje státního rozpočtu
byly v 1. čtvrtletí čerpány v mírně
nižší úrovni, tj. 21,0% schváleného
ročního rozpočtu včetně rozpočtových
opatření provedených v období 1. čtvrtletí,
oproti 21,3% čerpaných výdajů ve stejném
období roku předchozího, a to především
vlivem pomalejšího tempa čerpání
neinvestičních výdajů rozpočtových
organizací a investičních výdajů
a dotací celkem.
V rámci neinvestičních výdajů
byly výdaje rozpočtových organizací
v absolutním vyjádření proti stejnému
období minulého roku o 4,43 mld. Kč (o 14,0%)
nižší a investiční výdaje
a dotace celkem poklesly o 1,60 mld. Kč (o 16,8%). Čerpání
výdajů rozpočtových organizací
je v relaci ke schválenému ročnímu
rozpočtu včetně rozpočtových
opatření o 0,8 procentního bodu rychlejší
než v roce 1996 a naopak je tomu u investičních
výdajů a dotací celkem, jejichž čerpání
je o 3,4 procentního bodu pomalejší.
Ze Zprávy vlády o plnění státního
rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí
1997 vyplývá, že v důsledku značného
časového odstupu od doby přípravy
návrhu státního rozpočtu na r. 1997
musely být některé ukazatele schváleného
rozpočtu upraveny a korigovány rozpočtovými
opatřeními provedenými v průběhu
1. čtvrtletí. Těmito úpravami zůstala
nedotčena, v souladu se zákonem, vyrovnanost státního
rozpočtu.
Rozpočtovými opatřeními byl zvýšen
rozpočet neinvestičních výdajů
celkem o 0,08 mld. Kč (o 0,02%), příspěvků
na činnost příspěvkovým organizacím
o 0,19 mld. Kč (o 0,4%), dotací, plateb a příspěvků
o 0,44 mld. Kč (o 0,2%), ostatních dotací
a příspěvků o 0,77 mld. Kč
(o 5,4%), dotací jiným rozpočtům o
0,47 mld. Kč (o 2,3%), v tom dotací územním
rozpočtům o 0,47 mld. Kč (o 2,5%), investičních
účelových prostředků pro územní
orgány o 0,03 mld. Kč (o 0,2%). Naproti tomu rozpočet
výdajů rozpočtových organizací
v rámci neinvestičních výdajů
celkem byl snížen o 0,55 mld. Kč (o 0,4%),
dotací podnikatelským subjektům o 0,04 mld.
Kč (o 0,14%), plateb do zahraničí o 0,76
mld. Kč (o 50,7%) a investičních výdajů
a dotací celkem o 0,07 mld. Kč (o 0,1%).
Čerpání rozpočtových prostředků
na jednotlivé druhy neinvestičních a investičních
výdajů za 1. čtvrtletí, stejně
jako v dubnu a květnu, je nerovnoměrné a
diferencované podle účelového určení
těchto výdajů.
Běžné výdaje za 1. čtvrtletí
1997 byly čerpány ve výši 105,44 mld.
Kč (22,0% ročního rozpočtu). V porovnání
s 1. čtvrtletím r. 1996 byly o 9,5% vyšší
(o 9,16 mld. Kč), avšak tempo jejich čerpání
bylo o 0,2 procentního bodu pomalejší.
Výdaje zahrnující oblast sociálního
zabezpečení - transfery domácnostem -
představují 38,7% výdajů státního
rozpočtu na rok 1997 (212,49 mld. Kč). Výrazný
nárůst této skupiny výdajů
(ve schváleném rozpočtu na r. 1997 byly výdaje
na sociální zabezpečení stanoveny
v objemu o 58,50 mld. Kč vyšším než
činily skutečné výdaje za rok 1996)
byl ovlivněn tím, že potřebné
rozpočtové prostředky pro rok 1997 na dávky
státní sociální podpory byly do transferů
domácnostem přesunuty z kapitoly Všeobecná
pokladní správa, zatímco v r. 1996 byly rozpočtovány
v této kapitole a v průběhu roku převedeny
územním rozpočtům, a nebyly tudíž
v této skupině výdajů zahrnuty.
Obdobně pro porovnání vynaložených
výdajů za 1. čtvrtletí se stejným
obdobím r. 1996 je nutné vzít v úvahu
výše uvedenou metodickou změnu. Nárůst
výdajů na sociální zabezpečení
bez jejího zohlednění představuje
14,08 mld. Kč (44,1%), avšak ve srovnatelné
úrovni, tzn. po zahrnutí částky 5,06
mld. Kč, uvolněné z kapitoly Všeobecná
pokladní správa územním rozpočtům
k 31. 3. 1996 účelově na dávky státní
sociální podpory, jejichž výplatu provádějí
okresní úřady, je tento nárůst
nižší, a to 9,02 mld. Kč (22,9%), Z celkového
objemu výdajů do této oblasti za 1. čtvrtletí
1997 (48,37 mld. Kč) představují důchody
33,70 mld. Kč (69,7%), dávky státní
sociální podpory 7,53 mld. Kč (15,6%), ostatní
dávky sociálního zabezpečení
6,36 mld. Kč (13,1%) a výdaje na státní
politiku zaměstnanosti 0,89 mld. Kč (1,8%). V porovnání
s 1. čtvrtletím loňského roku byly
výdaje na důchody o 8,16 mld. Kč (o 31,9%)
a na státní politiku zaměstnanosti o 0,30
mld. Kč (o 50,4%) vyšší. Čerpání
výdajů na sociální zabezpečení
probíhá rovnoměrně, alikvotu překročily
pouze výdaje na státní politiku zaměstnanosti
(o 0,12 mld. Kč, tj. o 15,5%).
Neinvestiční výdaje rozpočtových
organizací (bez výdajů na sociální
zabezpečení a některých výdajů
kapitoly Všeobecná pokladní správa)
byly za 1. čtvrtletí čerpány ve výši
27,27 mld. Kč, tj. 19,2% upraveného rozpočtu
(proti schválenému je upravený rozpočet
nižší o 0,55 mld. Kč). U těchto
výdajů je charakteristické, že jejich
čerpání v prvních třech měsících
je velmi nízké a soustřeďuje se do druhé
poloviny roku a zejména do jeho závěru. Vykázaný
absolutní pokles těchto výdajů proti
1. čtvrtletí r. 1996 (o 4,43 mld. Kč, tj.
o 14,0%) je ovlivněn tím, že ve výdajích
rozpočtových organizací k 31. 3. 1996 jsou
zahrnuty výdaje na dávky státní sociální
podpory ve výši 5,06 mld. Kč, které
byly vykázány jako výdaj rozpočtových
organizací určený pro územní
orgány (výdaj kapitoly VPS), zatímco ve výdajích
čerpaných k 31. 3. 1997 jsou výdaje na dávky
státní sociální podpory zahrnuty ve
skupině výdajů "Dotace, platby a příspěvky",
a to v podskupině "platby a příspěvky
obyvatelstvu - sociální zabezpečení
(vč. prostředků na státní politiku
zaměstnanosti)". Po jejich vyloučení
byly zmíněné výdaje čerpané
v 1. čtvrtletí 1997 naopak o 0,63 mld. Kč
(o 2,4%) vyšší než v 1. čtvrtletí
1996.
Čerpání výdajů rozpočtových
kapitol je ve Zprávě vlády hodnoceno v souhrnu
za rozpočtové a příspěvkové
organizace celkem, bez výdajů na sociální
zabezpečení a bez kapitoly Všeobecná
pokladní správa. Z tohoto hodnocení vyplývá,
že takto pojaté výdaje rozpočtových
kapitol byly za 1. čtvrtletí čerpány
v cca 11,2 mld. Kč nižším rozsahu než
činí alikvota a tempo čerpání
bylo pomalejší než v předchozím
roce (o 0,5 procentního bodu). Výdaje za všechny
kapitoly byly v průměru čerpány na
20,99%. Alikvotu nepřekročila žádná
kapitola, naopak 13 kapitol nedosáhlo hranice 15,0%.
Jedním z nejrychleji rostoucích druhů výdajů
jsou příspěvky na činnost příspěvkovým
organizacím. Jak ze Zprávy vlády - Tabulková
část, tab. č. 2 - vyplývá,
v 1. čtvrtletí byly poskytnuty ve výši
přesahující o 1,69 mld. Kč (o 15,0%)
úroveň alikvoty a čerpány na 28,7%
ročního rozpočtu upraveného rozpočtovými
opatřeními provedenými v průběhu
1. čtvrtletí. V relaci k upravenému rozpočtu
těchto výdajů na základě usnesení
vlády ze dne 16. 4. 1997 č. 229 (rozpočet
na rok 1997 po vázání výdajů
podle jednotlivých kapitol) přesahuje poskytnutý
objem rozpočtových prostředků úroveň
alikvoty o 2,56 mld. Kč (o 24,6%) a výdaje byly
čerpány na 31,2%. V textové části
Zprávy vlády uváděné čerpání
14,3 mld. Kč (23,8%) za období 1. čtvrtletí
1997 však zahrnuje kromě příspěvků
na činnost příspěvkovým organizacím
rovněž čerpání ostatních
dotací a příspěvků, s odůvodněním,
že čerpání příspěvků
na činnost příspěvkovým organizacím
a čerpání ostatních dotací
a příspěvků nelze posoudit samostatně,
neboť v pokladním plnění státního
rozpočtu jsou tyto prostředky zahrnuty v jedné
částce. NKÚ v této souvislosti
upozorňuje, že v tabulkové části
Zprávy vlády jsou obsaženy údaje o čerpání
uvedených skupin výdajů za 1. čtvrtletí
1997 odděleně (údaje zpracované z
výkazů kapitol Fin 2 - 04 U) a lze je proto posoudit
samostatně. Hodnocení obsažené v textové
části Zprávy vlády je z tohoto důvodu
nepřesné a nekonkretizuje příčiny
výrazného růstu výdajů na příspěvky
na činnost příspěvkovým organizacím.
Zároveň NKÚ odkazuje na tu část
svého stanoviska k vládnímu návrhu
státního závěrečného
účtu za rok 1996 (viz bod 13 stati "Poznatky,
připomínky, doporučení"), v němž
poukazuje na zatěžování výdajové
strany státního rozpočtu (z důvodu
pomalé transformace příspěvkových
organizací v organizace obecně prospěšné
nebo podnikatelské).
Rozpočet ostatních dotací a příspěvků
na rok 1997 byl proti schválenému rozpočtu
na rok 1996 zvýšen o 21,2% (o 2,49 mld. Kč).
Rozpočtovými opatřeními provedenými
v 1. čtvrtletí 1997 byl jejich schválený
rozpočet na r. 1997 zvýšen o 5,4% (o 0,77 mld.
Kč). V textové části Zprávy
vlády se uvádí, jak již bylo zmíněno,
že jejich čerpání nelze samostatně
posoudit. Z údajů obsažených v tabulkové
části Zprávy vlády (Celkové
výdaje státního rozpočtu ČR
podle kapitol) však vyplývá, že tyto dotace
a příspěvky byly v 1. čtvrtletí
čerpány v relativně nízkém
objemu (1,33 mld. Kč, tj. 8,9% upraveného ročního
rozpočtu). Úpravami na základě usnesení
vlády č. 229/1997 byl schválený rozpočet
snížen o 4,4% (o 0,62 mld. Kč). NKÚ
je toho názoru, že čtvrtletní zprávy
o plnění státního rozpočtu
by měly hodnotit věcné zaměření
a čerpání ostatních dotací
a příspěvků, a to v souladu s členěním
výdajů obsažených v zákoně
o státním rozpočtu na rok 1997.
Neinvestiční dotace podnikatelským subjektům
byly za 1. čtvrtletí v souhrnu čerpány
na úrovni alikvoty a v porovnání s 1. čtvrtletím
loňského roku byly poskytnuty v objemu o 12,2% (o
0,79 mld. Kč) vyšším. Nejvyšší
nárůst zaznamenaly dotace poskytnuté v resortu
Ministerstva zemědělství (o 156,4%), naopak
pokles vykázaly dotace v resortu Ministerstva průmyslu
a obchodu (-2,7%). Dotace hrazené z výdajů
zahrnutých v kapitole Všeobecná pokladní
správa byly v 1. čtvrtletí poskytnuty v nižším
objemu než v loňském roce, avšak jejich
čerpání převýšilo o 4,2
procentního bodu úroveň alikvoty. Je to způsobeno
nadproporcionální dynamikou čerpání
cenových dotací poskytovaných vlastníkům
vytápěných domovních objektů.
Rozpočet dotací na teplo, který byl
v letošním roce snížen proti schválenému
rozpočtu narok 1996 o 1,80 mld. Kč (o 28,6%) na
4,50 mld. Kč, byl za 1. čtvrtletí 1997 již
z 61,5% vyčerpán. Za čtyři měsíce
byly dotace čerpány v objemu 76,4% (3,44 mld. Kč)
a za pět měsíců již v objemu
92,0% (4,14 mld. Kč) ročního rozpočtu.
Lze proto očekávat, a konstatuje to také
Zpráva vlády, že ani v letošním
roce nebude stanovená částka postačovat.
Za celý rok 1996 byly tyto dotace čerpány
ve výši 7,02 mld. Kč, tj. 101,7% upraveného
(111,4% schváleného) rozpočtu, který
byl tak překročen o 0,12 mld. Kč.
NKÚ upozorňuje na nutnost řešit včas
krytí zvýšené potřeby prostředků
na dotace na teplo, která by měla být zčásti
kryta zvýšením maximální ceny
tepelné energie pro uživatele k 1. 7. 1997 ze současných
180,- Kč na 250,- Kč/Gigajoul.
Kapitálové výdaje čerpáním
ve výši 12,1% jsou pod průměrem výdajové
strany státního rozpočtu o 8,9 procentního
bodu. V porovnání s neinvestičními
výdaji jsou v relaci nižší dokonce o 9,9
procentního bodu (v roce 1996 činil rozdíl
6,7 bodu).
Zatímco výdaje celkem a neinvestiční
výdaje jsou ve svém objemu vyšší
než tytéž kategorie v 1. čtvrtletí
roku 1996 (108,6%, resp. 109,5%), kapitálové výdaje
uskutečněné v 1. čtvrtletí
letoška jsou absolutně nižší o 1,6
mld. Kč než ve srovnatelném období loňského
roku (index 97/96 činí 0,832).
Ve struktuře kapitálových výdajů
se projevuje tradičně nevyváženost mezi
rozpočtovými organizacemi na jedné straně
a příspěvkovými organizacemi a podnikatelskými
subjekty na straně druhé. Nejvyšší
čerpání, které se pohybuje nad alikvotou,
vykázaly podnikatelské subjekty (25,9%, srovnání
s rokem 1996 představuje 360,9%). Ve Zprávě
vlády nejsou bohužel vysvětleny příčiny
tak výrazného meziročního růstu,
který by mohl být mj. důsledkem např.
skluzů ve fakturaci z konce minulého roku. Příspěvkové
organizace uskutečnily výdaje v relaci 19,9%. V
absolutním vyjádření zaujímají
významnou pozici rovněž příspěvkové
organizace (3 336 mil. Kč), následovány rozpočtovými
organizacemi (2 161 mil. Kč) a podnikatelskými subjekty
(1 512 mil. Kč). Ekonomická role ostatních
investorů je prakticky nevýznamná.
V kapitolním členění se Ústavní
soud (čerpání 37,52%), Poslanecká
sněmovna (33,88%), Akademie věd (33,48%) a Kancelář
prezidenta republiky (26,30%) dostaly nad čtvrtinový
podíl z celoroku.
Jiný pohled poskytuje následující
tabulka, v níž kritériem je výše
realizovaných finančních toků.
1. | Ministerstvo dopravy a spojů | 3 730 110 | 19,89 |
2. | Ministerstvo vnitra | 517 265 | 14,78 |
3. | Ministerstvo zdravotnictví | 514 443 | 14,03 |
Ministerstvo dopravy a spojů, které je s velkým
odstupem vpředu před ostatními kapitolami,
vykázalo ve vnitřní struktuře kapitálových
výdajů poměrně vysokou relaci u systémových
investičních dotací poskytnutých podnikatelským
subjektům (42,83% s objemem 1 214 100 tis. Kč) a
u individuálních investičních dotací
příspěvkovým organizacím (33,17%
s objemem 1 252 379 tis. Kč).
Při globálním pohledu na kapitálové
výdaje stojí za povšimnutí opakování
nízkého čerpání v 1. čtvrtletí
z let 1995 a 1996, které je protipólem zvýšeného
čerpání těchto výdajů
naopak v posledních čtvrtletích uplynulých
roků.
NKÚ opakovaně upozorňuje na absenci analýzy
příčin vyskytujících se cykličností
v čerpání kapitálových výdajů
subjekty napojenými na státní rozpočet,
takže není se znalostí věci odhadnutelný
možný vliv rovnoměrnějších
toků investičních prostředků
na mikroekonomické prostředí a na makroekonomické
vztahy.
Na okraj ještě NKÚ musí zmínit
drobnou diferenci v údajích o investičních
výdajích celkem, jak jsou uvedeny ve Zprávě
vlády (upravený rozpočet 65 687 mil. Kč)
a v Tabulkové části v tabulce č. 2
ve sloupci "Investiční výdaje celkem"
(rozpočet po změnách 65 684 198 tis. Kč,
tj. po zaokrouhlení 65 684 mil. Kč),
4. Vývoj státních finančních
aktiv a pasiv
Saldo státních finančních aktiv a
pasiv se za 1. čtvrtletí letošního roku
zlepšilo o 6,7 mld. Kč. Toto zlepšení
ovlivnil nárůst věřitelské
pozice státu (o 11 mld. Kč), a to zejména
růst vládních pohledávek vůči
zahraničí a zahraničních pohledávek
převzatých od ČSOB. Oba tyto bloky pohledávek,
na které připadá ve struktuře státních
finančních aktiv největší podíl,
ovlivnilo vyúčtování kreditních
rozdílů ze změn kurzů cizích
měn (hlavně USD) vůči české
koruně v rozsahu +10,6 mld. Kč. Ve sledovaném
období nebyly v rámci těchto pohledávek
realizovány dohodnuté splátky úroků
z Ruské federace, což se projevilo v neplnění
rozpočtované částky příjmů
z vládních úvěrů a negativně
se promítlo i do celkové bilance příjmů
a výdajů státního rozpočtu
ČR.
Realizované státní záruky se v uplynulém
čtvrtletí 1997 zvýšily o 291 mil. Kč.
Tyto pohledávky, kde stát v souladu s převzatými
garancemi uhradil za nesolventní dlužníky jejich
splatné závazky vůči peněžním
ústavům, dosáhly již téměř
2 mld. Kč. Realizace provedené v období leden
až březen 1997 se týkaly úhrady jistiny
úvěru za státní zdravotnická
zařízení (256,6 mil. Kč) a úhrady
úroků a poplatků za a. s. AERO Vodochody
(34,6 mil. Kč).
Pokud se týká rozsahu vnitřních a
zahraničních bankovních úvěrů
krytých státními zárukami ČR,
nebyla v 1. čtvrtletí 1997 žádná
nová státní záruka poskytnuta. Ministr
financí však vydal ve prospěch České
národní banky záruku ve výši
22,5 mld. Kč (na konsolidaci a stabilizaci bankovního
sektoru) na základě usnesení vlády
ČR č. 51/1997.
Státní finanční pasiva, tj. státní
dluh ČR, vzrostla v průběhu hodnoceného
období o 4,3 mld. Kč a dosáhla 165,9 mld.
Kč. Dlouhodobý záměr ve stabilizaci
absolutní výše státního dluhu
na úrovni 158,8 mld. Kč v horizontu roku 2000 se
již od letošního roku nedaří plnit
vzhledem k nutnosti emitovat státní pokladniční
poukázky (dále jen SPP) na krytí schodků
běžného hospodaření státního
rozpočtu. Objem těchto emisí včetně
objemu SPP emitovaných na výsledný rozpočtový
schodek za rok 1996, který je charakterizován jako
krátkodobý (přechodný) dluh, vzrostl
za 1. čtvrtletí t. r. až na částku
11,6 mld. Kč. Pokud jde o úrokové náklady
emisí SPP, není ve Zprávě vlády
posouzena únosnost zátěže vyčíslením
finančního dopadu na státní rozpočet.
Dále pokračovala přeměna přímých
úvěrů od bank a ze zahraničí
do formy státních dluhopisů (tzv. sekuritizace).
Z emitovaných státních cenných papírů
byl splacen přímý závazek státu
u Investiční a poštovní banky, a. s.
Spláceny byly také přímé zahraniční
závazky státu, tj. půjčky přijaté
k podpoře platební bilance a závazky převzaté
od ČSOB z titulu zadluženosti centrálního
devizového zdroje, a to v celkové výši
1,9 mld. Kč. Tento rozsah snížení vládních
závazků však částečně
kompenzovaly vyúčtované debetní rozdíly
ve výši 637 mil. Kč ze změn kurzů
české koruny vůči měnám,
v nichž jsou půjčky vedeny (tzv. rektifikace
jistiny).
Závěr
Průběh rozpočtového hospodaření
v 1. čtvrtletí a ke konci dubna 1997 ukázal,
že přes určité zmírnění
nepříznivého vývoje rozpočtových
příjmů v měsíci dubnu, které
je ve Zprávě vlády pozitivně hodnoceno,
nebylo ani v závěru uplynulého čtyřměsíčního
období dosaženo očekávaného inkasa
celkových příjmů státního
rozpočtu a v porovnání s výsledkem
za 1. čtvrtletí došlo k dalšímu
zvýšení záporného rozpočtového
salda. Disproporce mezi příjmy a výdaji nadále
trvá, což dokumentuje porovnání letošního
a loňského čtyřměsíčního
období, kdy výdaje se zvýšily o 10,4%,
avšak příjmy o 3,7% (resp. po vyloučení
převodu ze státních finančních
aktiv ve výši 1,5 mld. Kč v r. 1996 o 4,7%),
přestože podle schváleného rozpočtu
na r. 1997 měly celoročně vzrůst proti
skutečnosti r. 1996 o 13,7% a podle zpřesněné
predikce o 8,4%. Opatření, která přijala
vláda k zajištění vyrovnanosti státního
rozpočtu v r. 1997 svým usnesením ze dne
16. 4. 1997 č. 229, zejména vázáním
rozpočtových prostředků ve výši
25,504 mld. Kč, a usnesením ze dne 18. 6. 1997,
k dalšímu vázání rozpočtových
prostředků v rámci stabilizačního
rozpočtového programu vlády (ve výši
16 888 mld. Kč), lze považovat zatím za úměrná
k nápravě dosavadních tendencí v ekonomice
a nerovnovážného vývoje státního
rozpočtu.