(1) Příjemce dávky je povinen písemně
ohlásit příslušnému okresnímu
úřadu do osmi dnů změny ve skutečnostech
rozhodných pro trvání nároku na dávku,
její výši nebo výplatu.
(2) Bylli příjemce dávky vyzván
příslušným okresním úřadem,
aby osvědčil skutečnosti rozhodné
pro nárok na dávku, její výši
nebo výplatu, je povinen této výzvě
vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů
ode dne doručení výzvy, neurčilli
okresní úřad delší lhůtu;
neučiníli tak v určené lhůtě,
může být výplata dávky zastavena,
jestliže příjemce byl ve výzvě
na tento následek upozorněn.
(3) Jeli dávka nebo její výše
podmíněna nepříznivým zdravotním
stavem oprávněné osoby nebo společně
posuzované osoby, jsou oprávněná osoba
nebo tato společně posuzovaná osoba povinny
podrobit se vyšetření zdravotního stavu
nebo jinému odbornému vyšetření,
jsouli příslušným okresním
úřadem k tomu vyzvány, a to ve lhůtě
stanovené tímto orgánem. Výplata dávky
může být zastavena, jestliže se osoba,
jejíž zdravotní stav je třeba zjistit,
nepodrobí vyšetření zdravotního
stavu nebo jinému odbornému vyšetření
a příjemce dávky byl ve výzvě
na tento následek upozorněn.
(1) Příjemce dávky, který nesplnil
některou jemu uloženou povinnost nebo zavinil, že
dávka byla přiznána neprávem nebo
v nesprávné výši, je povinen částky
neprávem přijaté vrátit. Nárok
na vrácení dávky poskytnuté neprávem
nebo v nesprávné výši zaniká
uplynutím tří let ode dne, za který
byla dávka vyplacena.
(2) O povinnosti vrátit dávku nebo její část
podle odstavce 1 rozhoduje okresní úřad,
který dávku přiznává. Částky
neprávem přijaté mohou být sráženy
též z běžně vyplácené
nebo později přiznané dávky, a
to i v případě, že jde o jinou dávku
podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek;
přitom platí obdobně předpisy o výkonu
soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.
(1) Státní orgány, další právnické
osoby a fyzické osoby jsou povinny, jeli
splněna podmínka uvedená v §
50, na výzvu příslušného
okresního úřadu, který o dávce
rozhoduje nebo ji vyplácí, nebo na požádání
žadatele o dávku sdělit bezplatně údaje
rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na
dávku, její výši nebo výplatu;
jdeli však o údaje týkající
se zdravotního stavu vyžádané okresním
úřadem nebo Ministerstvem práce a sociálních
věcí a nejde o případy uvedené
v § 9, platí o úhradě zdravotnických
zdravotních výkonů ve zdravotnickém
zařízení zvláštní předpisy.
[19) § 2 odst. 4 zákona ČNR č.550/1991 Sb.,
o všeobecném zdravotním pojištění,
ve znění zákona č.161/1993 Sb.
a zákona č.59/1995 Sb.]
(2) Jestliže státní orgány, další
právnické osoby a fyzické osoby mohou podle
odstavce 1 sdělit údaje rozhodné podle tohoto
zákona pro nárok na dávku, její výši
nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení
takových údajů zbaveny mlčenlivosti,
má se za to, že jsou pro případ uvedených
údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže
jim okresní úřad písemně sdělil,
že osoba, jíž se takové údaje týkají,
dala podle § 50 písemný souhlas k tomu, aby
státní orgány a další právnické
a fyzické osoby sdělily okresnímu úřadu
uvedené údaje.
(23) Ministerstvo práce a sociálních
věcí vede v rozsahu potřebném k zamezení
a odstranění přeplatků na dávkách
státní sociální podpory evidenci potřebných
údajů o těchto dávkách; tyto
údaje sdělují okresní úřady
Ministerstvu práce a sociálních věcí
způsobem a v termínech tímto ministerstvem
stanovených. O zjištěných skutečnostech
vedoucích k zamezení a odstranění
přeplatků na dávkách státní
sociální podpory informuje Ministerstvo práce
a sociálních věcí příslušné
okresní úřady.
(1) Zaměstnanci Ministerstva práce a sociálních
věcí a okresního úřadu jsou
povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech,
se kterými se seznámili při provádění
státní sociální podpory nebo v přímé
souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví
jinak. Tato povinnost trvá i po skončení
pracovněprávního vztahu. Povinnosti zachovávat
mlčenlivost mohou být zaměstnanci uvedených
orgánů zproštěni pouze tím, v
jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně
s uvedením rozsahu a účelu.
(2) Údaje týkající se jiných
státních orgánů, fyzických
nebo právnických osob, které se orgány
uvedené v odstavci 1 dozvědí,
sdělují jiným subjektům, jen stanovíli
tak zvláštní zákon [20)
Například § 128 občanského soudního
řádu, ve znění zákona č.
519/1991 Sb., a § 8 trestního řádu,
ve znění zákona č.178/1990 Sb.,
zákona č.558/1991 Sb. a zákona č.292/1993 Sb.]
nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje
sdělit jiným subjektům jen se souhlasem jiného
státního orgánu, fyzické nebo právnické
osoby.
(2) Údaje týkající se oprávněných
osob nebo příjemců dávky, státních
orgánů nebo jiných fyzických nebo
právnických osob, které se orgány
uvedené v odstavci 1 při své činnosti
dozvědí, sdělují jiným subjektům,
jen stanoví-li tak zvláštní zákon20)
nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit
jiným subjektům jen se souhlasem oprávněné
osoby nebo příjemce dávky, státního
orgánu nebo jiných fyzických nebo právnických
osob.
(3) Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny na žádost poskytovat
a) orgánům sociálního zabezpečení [49) § 3 zákona ČNR č.582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č.118/1995 Sb. a zákona č.160/1995 Sb.
Zákon ČNR č.114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č.125/1990 Sb., zákona ČNR č.210/1990 Sb., zákona ČNR č.425/1990 Sb., zákona ČNR č.459/1990 Sb., zákona ČNR č.9/1991 Sb., zákona ČNR č.144/1991 Sb., zákona ČNR č.582/1991 Sb., zákona č.84/1993 Sb., zákona č.307/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu č.72/1995 Sb., zákona č.118/1995 Sb. a zákona č.238/1995 Sb.] a obcím údaje potřebné pro rozhodování o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a o dalších sociálních dávkách a orgánům sociálního zabezpečení posuzujícím zdravotní stav podle § 9 odst.2 písm.a) a b) údaje o nezaopatřenosti dítěte,
b) správcům daně z příjmů [50) § 1 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č.325/1993 Sb. a zákona č.85/1994 Sb.] údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní,
c) zdravotním pojišťovnám [51) § 1 zákona ČNR č.551/1991 Sb., o všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.
Zákon ČNR č.280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona ČNR č.10/1993 Sb., zákona ČNR č.15/1993 Sb., zákona č.60/1995 Sb., zákona č.149/1996 Sb. a zákona č.48/1997 Sb.] údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
d) úřadům práce [52) § 2 zákona ČNR č.9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti.] údaje potřebné pro nároky vyplývající z předpisů o zaměstnanosti,
e) orgánům činným v trestním řízení [53) § 12 zákona č.141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění zákona č.558/1991 Sb., zákona č.25/1993 Sb., zákona č.292/1993 Sb., zákona č.154/1994 Sb. a zákona č.152/1995 Sb.] údaje potřebné pro trestní řízení,
f) soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení,
g) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona [54) § 3 zákona č.166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č.117/1994 Sb., zákona č.224/1994 Sb., zákona č.58/1995 Sb. a zákona č.296/1995 Sb.] ke kontrole činností orgánů uvedených v odstavci 1 údaje potřebné k provádění této kontroly,
h) Českému statistickému úřadu
údaje potřebné pro vedení statistických
registrů, s výjimkou údajů
týkajících se jednotlivých osob.
(34) Okresní úřady
jsou povinny
a) Ministerstvu práce a sociálních věcí
poskytovat informace v případech vyřizování
stížností a zobecněné informace
a souhrnné údaje, s výjimkou jmenných
údajů, které okresní úřad
získá při své činnosti; tím
není dotčena povinnost podle § 63 odst.
2 odst.3,
b) na žádost poskytovat orgánům oprávněným
podle zvláštního zákona ke kontrole
činnosti orgánů provádějících
státní sociální podporu informace
potřebné k provádění této
kontroly.
(45) Zobecněné informace
a souhrnné údaje, které Ministerstvo práce
a sociálních věcí a okresní
úřad získají při své
činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních
jmenných údajů využívány
zaměstnanci těchto orgánů při
vědecké, publikační a pedagogické
činnosti nebo Ministerstvo práce a sociálních
věcí pro analytickou a koncepční činnost.
(6) Okresní úřad, který je příslušný
k rozhodování o dávce, je povinen na žádost
fyzické nebo právnické osoby, která
prokáže, že má vůči
jiné osobě podle pravomocného a vykonatelného
rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit písemně,
zda tato jiná osoba je poživatelem dávky podle
tohoto zákona a v jaké výši je tato
dávka vyplácena.
(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí
a okresní úřad, který o dávce
rozhoduje nebo ji vyplácí, mají právo
přezkoumat správnost a úplnost podkladů
předložených právnickými a fyzickými
osobami uvedenými v § 63 v řízení
o dávce státní sociální podpory.
Právo přezkoumat správnost a úplnost
podkladů podle věty první se nevztahuje na
podklady předložené jinými státními
orgány.
(2) Zaměstnanci státních orgánů
uvedených v odstavci 1 větě první
pověření provedením kontroly mají
oprávnění kontrolovat u právnických
nebo fyzických osob plnění povinností
uložených v § 63; za tím účelem
jsou právnické nebo fyzické osoby uvedené
v § 63, s výjimkou bank,
povinny umožnit nahlížet do potřebných
dokladů a poskytovat uvedeným zaměstnancům
potřebnou součinnost. Jde-li o banky, týká
se oprávnění kontrolovat podle věty
první jen povinností, které banka plní
podle § 63 jako zaměstnavatel osoby, jejíž
údaje se pro nárok nebo výši dávky
zjišťují.
(3) Zaměstnancům právnických nebo
fyzických osob uvedených v § 63, kteří
nesplní nebo poruší povinnosti uložené
v odstavci 2, může zaměstnanec státního
orgánu uvedeného v odstavci 1 pověřený
provedením kontroly uložit pořádkovou
pokutu až do výše 2 000 Kč, a to i opětovně.
Pořádkovou pokutu lze uložit ve lhůtě
jednoho roku ode dne, kdy k nesplnění povinnosti
došlo.
(4) Za porušení povinností uvedených
v § 63 jsou Ministerstvo práce a sociálních
věcí a příslušný okresní
úřad oprávněni uložit právnické
nebo fyzické osobě uvedené v § 63 pokutu
až do výše 250 000 Kč a při opětovném
porušení povinností, za jejichž nesplnění
nebo porušení již byla pokuta uložena, pokutu
až do částky 500 000 Kč.
(5) Pokutu podle odstavce 4 lze uložit do jednoho roku ode
dne, kdy se Ministerstvo práce a sociálních
věcí nebo příslušný okresní
úřad dozvěděly o porušení
povinností, nejpozději však do pěti
let ode dne, kdy k jejich porušení došlo.
(6) Pokuty uložené podle tohoto zákona vybírá
a vymáhá orgán, který pokutu uložil.
Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem
státního rozpočtu.
(1) O dávkách rozhodují okresní úřady.
(2) Místní příslušnost okresního
úřadu se řídí místem,
kde je oprávněná osoba hlášena
k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů
(§ 3).
(1) Řízení o přiznání
dávky se zahajuje na základě písemné
žádosti oprávněné osoby podané
příslušnému okresnímu úřadu
na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce
a sociálních věcí.
(2) Řízení o změně výše
již přiznané dávky nebo o jejím
odnětí nebo o zastavení její výplaty
se zahajuje na návrh oprávněné osoby
nebo z podnětu okresního úřadu.
(3) Pokud není oprávněná osoba
způsobilá k právním úkonům,
[55) § 26 a násl.
občanského zákoníku.] jednají
za ni její zákonní zástupci, není-li
dále stanoveno jinak. Je-li nezletilá oprávněná
osoba svěřena na základě rozhodnutí
příslušného orgánu do péče
jiné osoby, zastupuje ji v řízení
o dávkách namísto zákonného
zástupce tato osoba. Je-li nezletilá oprávněná
osoba v plném přímém zaopatření
ústavu (zařízení) pro péči
o děti nebo mládež, zastupuje tuto osobu v
řízení o dávkách tento ústav
(zařízení) v případě,
že zákonný zástupce (osoba uvedená
ve větě druhé) nepožádal o dávku
nejpozději do dvou měsíců ode dne,
kdy mu byla zaslána písemná výzva
okresního úřadu, aby o dávku
pro nezletilou osobu požádal, nebo v případě,
kdy pobyt zákonného zástupce (osoby uvedené
ve větě druhé) není znám. Jde-li
o rodičovský příspěvek nebo
porodné, má právo jednat v řízení
o tuto dávku i nezletilý rodič starší
16 let a může mu být tato dávka vyplácena.
(1) Žádost o dávku musí obsahovat
a) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, k němuž jsou hlášeny oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované podle § 7, a rodná čísla těchto osob,
b) souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob podle § 50,
c) určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena (§ 58 odst.2),
d) potvrzení doklad o výši
příjmu oprávněné osoby a společně
s ní posuzovaných osob (§ 5) v rozhodném
období (§ 6) v případech, kdy je přiznání
dávky podmíněno příjmem,
e) potvrzení o příjmech
uvedených v § 32 odst. 2, jdeli
o nárok na rodičovský příspěvek,
e) potvrzení o skutečnostech uvedených
v § 30 odst.4, o příjmech uvedených
v § 32 odst.2, popřípadě o návštěvě
dítěte v jeslích, mateřské
škole nebo jiném zařízení uvedeném
v § 30 odst.6, jde-li o nárok na rodičovský
příspěvek,
f) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, jeli to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,
g) potvrzení o místě studia
sídla školy nebo její součásti,
jdeli o nárok na sociální příplatek,
příspěvek na dopravu nebo příspěvek
na úhradu potřeb dítěte, jeli
to pro nárok na dávku nebo její výši
potřebné,
h) potvrzení pronajímatele bytu (obytné
místnosti) o řádné
úhradě nájemného a služeb poskytovaných
v souvislosti s užíváním
bytu a u vlastníka bytu potvrzení
příslušného orgánu o
zaplacení daně z nemovitosti
(§ 24), jdeli o žádost
o příspěvek na bydlení,
h) doklad o tom, že byt (obytná místnost)
je užíván na základě nájemní
smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti,
jde-li o žádost o příspěvek
na bydlení,
i) potvrzení o době trvání služby, jdeli o nárok na zaopatřovací příspěvek,
j) rozhodnutí o svěření dítěte
do pěstounské péče, jdeli o
nároky na dávky uvedené v § 36 nebo
rozhodnutí o ustanovení opatrovníkem,
popřípadě rozhodnutí příslušného
orgánu o dočasném svěření
dítěte do péče osoby, která
má zájem stát se pěstounem, jde-li
o nároky podle § 43.
(2) Je-li rozhodným obdobím, za který se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, považuje se za doklad, kterým se příjmy prokazují,
a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené
1. v § 5 odst.1 písm.a) č.1, 2 a 4 a písm.c) a d),
2. v § 5 odst.1 písm.a) č.3 a 5, pokud nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů,
3. v § 5 odst.1 písm.b), jedná-li se o příjmy uvedené v § 4 odst.1 písm.k), m) až r) a v § 6 odst.9 písm.k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů,
4. v § 5 odst.1 písm.e), pokud jsou předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů a nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů,
5. v § 5 odst.1 písm.e), pokud se neprokazují způsobem uvedeným v č.4, jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 až 3 a lze je prokázat potvrzením,
b) prohlášení o výši příjmu,
jde-li o ostatní příjmy.
(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí, považují se za doklad, kterým se příjmy prokazují,
a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené
1. v § 5 odst.1 písm.a) č.1, písm.c) a d) a příjmy uvedené v § 5 odst.1 písm.b), jedná-li se o příjmy uvedené v § 4 odst.1 písm.k), m) až r) a v § 6 odst.9 písm.k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů,
2. v § 5 odst.1 písm.e), jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č.1 a lze je prokázat potvrzením,
b) prohlášení o výši příjmů,
jde-li o ostatní příjmy.
(4) Pokud jsou některé z příjmů
prokazovány způsobem uvedeným v odstavci
2 písm.b) a v odstavci 3 písm.b), může
orgán rozhodující o dávce v případě
pochybností požádat o potvrzení o takovém
příjmu, nebrání-li tomu vážná
překážka.
(5) Potvrzení o přípravě na budoucí
povolání pro prokázání nezaopatřenosti
dítěte [odstavec 1 písm.f)] a potvrzení
o sídle školy nebo její součásti
[odstavec 1 písm.g)] se předkládají
každoročně vždy nejpozději do 30.
září, pokud v jednotlivých případech
okresní úřad neumožní, že
lze potvrzení předložit v pozdějším
termínu.
(6) Veškerá písemná podání
v řízení o dávkách se předkládají
v češtině; listinné doklady v jiných
jazycích musí být opatřeny úředním
překladem do češtiny, pokud orgán o
dávkách rozhodující v odůvodněných
případech od tohoto překladu neupustí.
(27) Lzeli skutečnosti uvedené
v odstavci 1 ověřit z rozhodnutí příslušných
orgánů [21) Například
§ 8 odst. 1 zákona ČNR č.582/1991 Sb.,
o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, ve znění zákona
ČNR č.590/1992 Sb., a § 12 odst. 2 písm.
b) zákona ČNR č.9/1991 Sb., o zaměstnanosti
a působnosti orgánů České republiky
na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona
ČNR č.272/1992 Sb.] nebo z jiných
dokladů, nevyžaduje se přiložení
potvrzení.
V řízení o dávkách podle
tohoto zákona lze použít k důkazu záznamy
na technických nosičích dat, mikrografické
záznamy, tištěné produkty optického
archivačního systému a tištěné
nebo fotografické produkty jiné výpočetní
techniky místo originálu listiny, podle jehož
obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci
nevyplývá, že je třeba předložit
originál nebo úředně ověřený
opis listiny.
Písemné rozhodnutí se vydává jen v případě, že
a) dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu,
b) dávka byla odejmuta ,
c) výplata dávky byla zastavena, nejdeli o případ uvedený v § 58 odst. 2,
d) jde o přeplatek na dávce,
e) přichází v úvahu více oprávněných
a okresní úřad rozhoduje o tom, komu se bude
dávka vyplácet, bude-li okresní úřad
rozhodovat podle § 7 odst.7 nebo o zvláštním
příjemci podle § 59.
(1) Rozhodujeli okresní úřad o dávce
v případech, kdy se nevydává rozhodnutí,
je povinen žadateli doručit písemné
oznámení o dávce a její výši.
(2) Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit do
30 dnů ode dne výplaty první splátky
dávky po jejím přiznání nebo
ode dne výplaty dávky po jejím přiznání
námitky.
(3) Námitky se podávají písemně
u příslušného okresního úřadu,
který dávku přiznal. Okresní úřad
vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu námitky došly,
rozhodnutí o dávce.
O odvolání proti rozhodnutí okresního
úřadu rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních
věcí. Odvolání nemá odkladný
účinek.
Okresní úřad a Ministerstvo práce
a sociálních věcí nemají nárok
na náhradu nákladů vzniklých v řízení
o dávkách.
V řízení podle tohoto zákona se postupuje
podle obecných předpisů o správním
řízení, [22) Zákon č.71/1967 Sb.,
o správním řízení (správní
řád).] pokud se v tomto zákoně
nestanoví jinak.
(1) Pro nároky na
a) rodičovský příspěvek podle zákona o rodičovském příspěvku, [23) Zákon č.382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění zákona č.117/1992 Sb.]
b) zaopatřovací příspěvek podle zákona o sociálním zabezpečení, [24) Zákon č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.110/1990 Sb., zákona č.180/1990 Sb., zákona č.1/1991 Sb., zákona č.46/1991 Sb., zákona č.306/1991 Sb., zákona ČNR č.482/1991 Sb., zákona č.578/1991 Sb., zákona ČNR č.582/1991 Sb., zákona č.235/1992 Sb., zákona ČNR č.589/1992 Sb., zákona ČNR č.37/1993 Sb., zákona č.84/1993 Sb., zákona č.160/1993 Sb., zákona č.266/1993 Sb., zákona č.307/1993 Sb., zákona č.182/1994 Sb. a zákona č.241/1994 Sb.]
c) příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměnu pěstouna podle zákona o pěstounské péči, [25) Zákon č.50/1973 Sb., ve znění zákona č.58/1984 Sb., zákona č.118/1992 Sb. a zákona č.307/1993 Sb.]
d) podporu při narození dítěte a pohřebné podle předpisů o nemocenském pojištění, [26) Zákon č.88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č.99/1972 Sb., zákona č.73/1982 Sb., zákona č.57/1984 Sb., zákona č.109/1984 Sb., zákona č.51/1987 Sb., zákona č.103/1988 Sb., zákona č.180/1990 Sb., zákona č.306/1991 Sb., zákona ČNR č.582/1991 Sb., zákona ČNR č.37/1993 Sb., zákona č.266/1993 Sb., zákona č.308/1993 Sb., zákona č.182/1994 Sb. a zákona č.241/1994 Sb. Vyhláška Ústřední rady odborů č.165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č.155/1983 Sb., vyhlášky č.79/1984 Sb., vyhlášky č.135/1984 Sb., vyhlášky č.59/1987 Sb., vyhlášky č.148/1988 Sb., vyhlášky č.123/1990 Sb., vyhlášky č.263/1990 Sb., vyhlášky č.501/1990 Sb., zákona č.306/1991 Sb., zákona ČNR č.582/1991 Sb., zákona ČNR č.590/1992 Sb., vyhlášky č.30/1993 Sb., zákona ČNR č.37/1993 Sb., vyhlášky č.312/1993 Sb., vyhlášky č.196/1994 Sb. a vyhlášky č.248/1994 Sb.
Vyhláška Ústřední rady odborů
a Státního úřadu sociálního
zabezpečení č.141/1958 Ú.l., o nemocenském
pojištění a důchodovém zabezpečení
odsouzených, ve znění vyhlášky
č.102/1964 Sb., vyhlášky č.143/1965 Sb.,
vyhlášky č.95/1968 Sb., vyhlášky
č.155/1983 Sb., vyhlášky č.263/1990 Sb.,
zákona ČNR č.582/1991 Sb. a vyhlášky
č.30/1993 Sb.] zákona o nemocenské
péči v ozbrojených silách [27)
Zákon č.32/1957 Sb., o nemocenské
péči v ozbrojených silách, ve
znění zákona č.58/1964 Sb., zákona
č.87/1968 Sb., zákonného opatření
Předsednictva Federálního shromáždění
č.8/1982 Sb., zákona č.109/1984 Sb.,
zákona č.180/1990 Sb., zákona ČNR
č.37/1993 Sb., zákona č.308/1993 Sb.
a zákona č.182/1994 Sb.] a zákona
o sociálním zabezpečení, [24)
Zákon č.100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení, ve znění zákona
č.110/1990 Sb., zákona č.180/1990 Sb.,
zákona č.1/1991 Sb., zákona č.46/1991 Sb.,
zákona č.306/1991 Sb., zákona ČNR
č.482/1991 Sb., zákona č.578/1991 Sb.,
zákona ČNR č.582/1991 Sb., zákona
č.235/1992 Sb., zákona ČNR č.589/1992 Sb.,
zákona ČNR č.37/1993 Sb., zákona
č.84/1993 Sb., zákona č.160/1993 Sb.,
zákona č.266/1993 Sb., zákona č.307/1993 Sb.,
zákona č.182/1994 Sb. a zákona č.241/1994 Sb.]
které vznikly před 1. říjnem 1995,
jdeli o nároky uvedené v písmenech
a) a d), nebo před 1. listopadem 1995, jdeli o nároky
uvedené v písmenech b) a c), a které nebyly
před uvedeným dnem přiznány nebo nebylo
do uvedeného dne o nich pravomocně rozhodnuto, a
pro odnětí nebo změnu výše dávek
za dobu před 1.říjnem 1995, jdeli o
nároky podle písmen a) a d), nebo před 1.listopadem
1995, jdeli o nároky uvedené v písmenech
b) a c), platí předpisy platné před
1. říjnem 1995.
(2) Pro nároky na
a) přídavky na děti podle předpisů o nemocenském pojištění26) a výchovné podle zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách,27)
b) výchovné podle zákona o sociálním zabezpečení, [24) Zákon č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.110/1990 Sb., zákona č.180/1990 Sb., zákona č.1/1991 Sb., zákona č.46/1991 Sb., zákona č.306/1991 Sb., zákona ČNR č.482/1991 Sb., zákona č.578/1991 Sb., zákona ČNR č.582/1991 Sb., zákona č.235/1992 Sb., zákona ČNR č.589/1992 Sb., zákona ČNR č.37/1993 Sb., zákona č.84/1993 Sb., zákona č.160/1993 Sb., zákona č.266/1993 Sb., zákona č.307/1993 Sb., zákona č.182/1994 Sb. a zákona č.241/1994 Sb.]
c) příplatek k přídavkům na děti a výchovnému na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, podle předpisů o nemocenském pojištění26) a zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách,27)
d) příplatek k výchovnému na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, podle zákona o sociálním zabezpečení, [24) Zákon č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.110/1990 Sb., zákona č.180/1990 Sb., zákona č.1/1991 Sb., zákona č.46/1991 Sb., zákona č.306/1991 Sb., zákona ČNR č.482/1991 Sb., zákona č.578/1991 Sb., zákona ČNR č.582/1991 Sb., zákona č.235/1992 Sb., zákona ČNR č.589/1992 Sb., zákona ČNR č.37/1993 Sb., zákona č.84/1993 Sb., zákona č.160/1993 Sb., zákona č.266/1993 Sb., zákona č.307/1993 Sb., zákona č.182/1994 Sb. a zákona č.241/1994 Sb.]
e) státní vyrovnávací příspěvek podle zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění o státním vyrovnávacím příspěvku, [28) Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění ČSFR č.206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č.245/1991 Sb., zákona č.578/1991 Sb., zákona ČNR č.10/1993 Sb., zákona ČNR č.37/1993 Sb., zákona č.182/1994 Sb. a zákona č.183/1994 Sb.]
f) příspěvek na nájemné podle zákona o příspěvku na nájemné, [29) Zákon č.319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ve znění zákona č.109/1995 Sb.]
g) příspěvek na úhradu za užívání
bytu podle zákona o sociálním zabezpečení,
[24) Zákon č.100/1988 Sb.,
o sociálním zabezpečení, ve znění
zákona č.110/1990 Sb., zákona č.180/1990 Sb.,
zákona č.1/1991 Sb., zákona č.46/1991 Sb.,
zákona č.306/1991 Sb., zákona ČNR
č.482/1991 Sb., zákona č.578/1991 Sb.,
zákona ČNR č.582/1991 Sb., zákona
č.235/1992 Sb., zákona ČNR č.589/1992 Sb.,
zákona ČNR č.37/1993 Sb., zákona
č.84/1993 Sb., zákona č.160/1993 Sb.,
zákona č.266/1993 Sb., zákona č.307/1993 Sb.,
zákona č.182/1994 Sb. a zákona č.241/1994 Sb.]
které vznikly před 1. lednem 1996, jdeli
o nároky uvedené v písmenech a), c) a f),
nebo před 1. únorem 1996, jdeli o nároky
uvedené v písmenech b), d), e) a g), a které
nebyly před uvedeným dnem přiznány
nebo nebylo do uvedeného dne o nich pravomocně rozhodnuto,
a pro odnětí nebo změnu výše
dávek za dobu před 1.lednem 1996, jdeli o
nároky uvedené v písmenech a), c) a f), nebo
před 1.únorem 1996, jdeli o nároky
uvedené v písmenech b), d), e) a g), platí
předpisy platné před 1. lednem 1996.
(3) Nároky na dávky uvedené v odstavcích 1 a 2, pokud byly uplatněny před
a) 1. říjnem 1995, jdeli o dávky uvedené v odstavci 1 písm. a) a d),
b) 1. listopadem 1995, jdeli o dávky uvedené v odstavci 1 písm. b) a c),
c) 1. lednem 1996, jdeli o dávky uvedené v odstavci 2 písm. a), c) a f),
d) 1. únorem 1996, jdeli o dávky uvedené v odstavci 2 písm. b), d), e) a g),
přiznají nebo o nich rozhodnou státní
orgány, další právnické nebo
fyzické osoby, které byly příslušné
k rozhodování o těchto dávkách
podle předpisů platných před 1.říjnem
1995, jdeli o dávky uvedené v písmenech
a) a b), a podle předpisů platných před
1.lednem 1996, jdeli o dávky uvedené v písmenech
c) a d).
(4) Při úhradě nákladů za dávky
uvedené v odstavci 1 se postupuje podle předpisů
platných před 1. říjnem 1995, a jdeli
o úhradu nákladů za dávky uvedené
v odstavci 2, postupuje se podle předpisů platných
před 1. lednem 1996.
(5) Podmínku trvalého pobytu může Ministerstvo
práce a sociálních věcí v odůvodněných
případech prominout.
(1) Dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm.
a) a d) se vyplatí naposledy za měsíc září
1995. Dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm.b)
a c) se vyplatí naposledy za měsíc říjen
1995.
(2) Dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm.
a) a c) se vyplatí naposledy za měsíc prosinec
1995. Dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm.
b), d), e) a g) se vyplatí naposledy za měsíc
leden 1996. Příspěvek na nájemné
uvedený v § 74 odst. 2 písm. f) se vyplatí
naposledy za poslední kalendářní čtvrtletí
roku 1995.
(3) Výplatu dávek podle odstavců 1 a 2 provede
státní orgán, právnická nebo
fyzická osoba, který o nich rozhodl nebo je přiznal.
Nárok na dávky zaniká nejpozději uplynutím
a) 30. září 1995, jdeli o dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. a) a d),
b) 31. října 1995, jdeli o dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. b) a c),
c) 31. prosince 1995, jdeli o dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. a), c) a f),
d) 31. ledna 1996, jdeli o dávky uvedené v
§ 74 odst. 2 písm. b), d), e) a g).
(1) Pokud byly uplatněny nároky na dávky uvedené
a) v § 74 odst. 1 písm. a) a d) po 30. září 1995,
b) v § 74 odst. 1 písm. b) a c) po 31. říjnu 1995,
c) v § 74 odst. 2 písm. a), c) a f) po 31. prosinci 1995,
d) v § 74 odst. 2 písm. b), d) a g) po 31. lednu 1996,
je příslušný k rozhodování
o nich na základě písemné žádosti
okresní úřad podle místa, kde je oprávněná
osoba hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních
předpisů (§ 3).
(2) Nárok na dávku uvedenou v § 74 odst. 2
písm. e) nelze za dobu před 1.únorem 1996
přiznat, nebylli nárok na tuto dávku
uplatněn před uvedeným dnem.
(3) Dávky podle odstavce 1 vyplatí okresní
úřad, který je příslušný
k rozhodování o těchto dávkách.
Náklady na dávky uvedené v odstavci 1 se
hradí z prostředků státní sociální
podpory.
(4) Pro řízení o dávkách podle
odstavce 1 platí § 69 až 73 obdobně.
Vznikneli nárok na dávky podle tohoto zákona
dnem jeho účinnosti, platí pro přiznání
dávek § 51 odst. 3 obdobně.
(1) Státní orgány, další právnické
a fyzické osoby, které ke dni 1. listopadu 1995
vyplácejí k přídavkům na děti
nebo k výchovnému příplatek na dítě,
které je dlouhodobě těžce zdravotně
postižené a vyžaduje mimořádnou
péči nebo mimořádnou péči
zvlášť náročnou, uvedený
v § 74 odst. 2 písm. c) a d), jsou povinny do 10.listopadu
1995 okresní správě sociálního
zabezpečení, která vydala posudek, na jehož
podkladě byl uvedený příplatek k přídavkům
na děti nebo výchovnému vyplácen,
sdělit jméno, adresu a rodné číslo
tohoto dítěte a opis dokladu uvedené zdravotní
postižení prokazující.
(2) Okresní správa sociálního zabezpečení
může na základě uvedeného sdělení
posoudit, [30) § 8 zákona ČNR
č.582/1991 Sb., ve znění zákona
ČNR č. 590/1992 Sb., zákona č.307/1993 Sb.
a zákona č.241/1994 Sb.] zda dítě
uvedené v odstavci 1 je dítě dlouhodobě
těžce zdravotně postižené, dítě
dlouhodobě zdravotně postižené nebo
dítě dlouhodobě nemocné (§ 9).
Zrušují se:
1. Zákon č.117/1966 Sb., o některých důsledcích zanedbávání péče o děti, ve znění zákona č.99/1972 Sb. a zákona č.180/1990 Sb.
2. Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č.206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č.245/1991 Sb., zákona č.578/1991 Sb., zákona České národní rady č.10/1993 Sb., zákona České národní rady č.37/1993 Sb., zákona č.182/1994 Sb. a zákona č.183/1994 Sb.
3. Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č.229/1990 Sb., o určení státního orgánu, který je v některých případech příslušný k výplatě státního vyrovnávacího příspěvku, ve znění zákona České národní rady č.10/1993 Sb. a zákona č.183/1994 Sb.
4. Zákon č.382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění zákona č.117/1992 Sb.
5. Čl. VI zákona č.84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č.482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, a některé navazující zákony.
6. Zákon č.197/1993 Sb., o jednorázovém přídavku na nezaopatřené děti.
7. Zákon č.319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ve znění zákona č.109/1995 Sb.
8. Nařízení vlády Československé socialistické republiky č.106/1979 Sb., kterým se zvyšují hranice příjmů přípustné pro poskytování některých sociálních dávek na děti.
9. Nařízení vlády č.154/1993 Sb., o zvýšení některých sociálních dávek.
10. Nařízení vlády č.336/1993 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima a některé sociální dávky.
11. Nařízení vlády č.143/1994 Sb., o zvýšení rodičovského příspěvku a podpory při narození dítěte.
12. Vyhláška Ústřední rady odborů č.95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č.78/1984 Sb., vyhlášky č.147/1988 Sb., vyhlášky č.263/1990 Sb., zákona České národní rady č.582/1991 Sb., vyhlášky č.30/1993 Sb. a vyhlášky č.311/1993 Sb.
13. § 5 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí a Ústřední rady odborů č.51/1973 Sb., o úpravě některých poměrů pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, ve znění zákona České národní rady č.582/1991 Sb.
14. Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.235/1990 Sb., kterou se provádí zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č.206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění vyhlášky č.313/1990 Sb., zákona č.245/1991 Sb., zákona č.578/1991 Sb., vyhlášky č.27/1993 Sb., zákona České národní rady č.37/1993 Sb. a zákona č.183/1994 Sb.
15. Vyhláška Ministerstva financí č.73/1993
Sb., o způsobu úhrady nákladů na státní
vyrovnávací příspěvek plátcům
příspěvku.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. října 1995, s výjimkou § 17
až 29 a § 80 bodů 1 až 3, 7, 12 až
15, které nabývají účinnosti
dnem 1. ledna 1996.
znění části zákona ČNR
č.337/1992 Sb. s vyznačením navrhovaných
změn - vypouštěný text je přeškrtnut,
nový text je podtržen
(1) Pracovníci správce daně, jakož i
třetí osoby, které byly jakkoliv zúčastněny
na daňovém řízení, jsou povinni
zachovávat mlčenlivost o tom, co se při daňovém
řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděli,
zejména o poměrech daňových subjektů
jak osobních, tak i souvisejících s podnikáním.
(2) Osoby zúčastněné na daňovém
řízení musí být poučeny
o své povinnosti zachovávat mlčenlivost a
o právních důsledcích porušení
této povinnosti.
(3) Pracovníci správce daně mohou
a) informace získané v daňovém řízení poskytnout jinému pracovníku téhož nebo jiného správce daně, dále pak odvolacímu orgánu nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek v daňové věci, projednávají-li dědictví po daňovém dlužníkovi, vedou-li řízení o konkurzu a vyrovnání u daňového dlužníka, projednávají-li návrh správce daně, jímž se domáhá určení neúčinnosti právních úkonů daňového dlužníka nebo výkon exekuce ohledně daňové pohledávky,
b) poskytovat informace nadřízeným orgánům v případech vyřizování stížností daňových subjektů, při odborném posuzování jednotlivých případů a při jejich dohlídkové činnosti vykonávané u správce daně, jakož i dalším orgánům oprávněným ze zvláštního zákona ke kontrolní či dohlídkové činnosti u správce daně při výkonu správy daní v rozsahu jejich zákonného oprávnění; pracovníci těchto orgánů jsou přitom vázáni pod sankcí podle § 25 tohoto zákona. Tyto orgány rovněž postupují podle odstavce 11,
c) zobecněné informace získané při výkonu správy daní poskytnout ministerstvu, aniž by byly uváděny konkrétní daňové subjekty, jichž se informace týkají. Tyto zobecněné informace může ministerstvo poskytovat jinému orgánu, pokud tak stanoví zvláštní zákon,
d) poskytovat souhrnné údaje o výši
daňové povinnosti, stavu nedoplatků, povolených
posečkáních, splátkách a prominutích,
výši a včasnosti převedených
částek apod. u jednotlivých daní jejich
příjemcům, jimž výnos těchto
daní náleží podle zákonného
rozpočtového určení.
(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být
třetí osoby zúčastněné
na daňovém řízení a pracovníci
daňového orgánu daňovým subjektem
zproštěni pouze písemně, s uvedením
rozsahu a účelu.
(5) Povinnosti zachovávat mlčenlivost se nelze dovolávat
vůči Nejvyššímu kontrolnímu
úřadu, pokud provádí kontrolu podle
schváleného plánu kontrolní činnosti,
[9) Zákon č.166/1993 Sb., o Nejvyšším
kontrolním úřadu, ve znění
pozdějších předpisů.] ani
vůči orgánům činným
v trestním řízení ohledně trestného
činu zkrácení daně,
a) pokud se plní oznamovací povinnost podle zvláštního předpisu, [10) § 8 odst. 1 věta druhá trestního řádu.]
b) požádá-li o údaje získané
v daňovém řízení státní
zástupce se souhlasem soudce v přípravném
řízení o tomto trestném činu.
(6) Pracovníci správce daně jsou povinni na dožádání poskytovat z informací získaných v daňovém řízení
a) orgánům sociálního zabezpečení
[11) § 3 odst.3 zákona ČNR č.582/1991
Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, ve znění zákona
č.307/1993 Sb.] a okresním úřadům
seznam daňových subjektů v oboru daní
z příjmů a údaje o výši
příjmů a výdajů jednotlivých
osob, majících příjmy z podnikání
a z jiné samostatné výdělečné
činnosti,
b) zrušeno
b) orgánům, rozhodujícím o dávkách
státní sociální podpory, [29)
§ 63 zákona č.117/1995 Sb., o státní
sociální podpoře, ve znění
zákona č. /1997 Sb.] údaje pro stanovení
rozhodného příjmu podle zvláštního
zákona [29a) §
5 zákona č.117/1995 Sb., o státní
sociální podpoře, ve znění
zákona č.137/1996 Sb. a zákona č.
/1997 Sb.] osob, které jsou poplatníky daně
z příjmů; jde-li o poplatníky, kteří
dosahují příjmy z podnikání
a z jiné samostatné výdělečné
činnosti, datum zahájení a ukončení
této činnosti a dále údaj o tom, zda
poplatník daně z příjmů má
základ daně z příjmů snížený
o nezdanitelnou část základu daně
z příjmů z důvodu vyživovaného
dítěte, manželky nebo manžela,
c) soudům údaje o základu daně z příjmů, z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatních příjmů fyzické osoby pro účely rozhodnutí o výživném na nezaopatřené dítě,
d) úřadům práce údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých daňových subjektů,
e) statistickým orgánům údaje pro vedení statistických registrů a zobecněné informace stanovené zvláštním zákonem,
f) katastrálním úřadům identifikační údaje vlastníků a jiných osob oprávněných z právních vztahů k nemovitostem pro účely správy katastru nemovitostí České republiky.
Pracovníci těchto orgánů jsou přitom vázáni ohledně údajů poskytnutých jim z informací získaných v daňovém řízení mlčenlivostí podle tohoto zákona, pod sankcí podle § 25 tohoto zákona. Tyto orgány rovněž postupují podle odstavce 11.
Změny, k nimž došlo v údajích již
poskytnutých, sdělují pracovníci správce
daně oprávněným příjemcům
těchto údajů vždy již bez jejich
výslovného dožádání.
(7) Pracovníci správce daně jsou oprávněni
uveřejnit seznam plátců daně z přidané
hodnoty a spotřebních daní.
(8) Pracovníci správce daně jsou po skončení
výkonu této funkce zavázáni povinností
zachovávat mlčenlivost ve stejném rozsahu
jako třetí osoby zúčastněné
na daňovém řízení.
(9) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost
se považuje i využití vědomostí
získaných v daňovém řízení
nebo v souvislosti s ním pro jednání přinášející
prospěch osobě zavázané touto povinností
nebo osobám jiným a nebo jednání,
která by způsobila někomu újmu.
(10) Bez uvádění konkrétních
údajů, zejména jmenných, může
pracovník správce daně využívat
zobecněné informace při vědecké,
publikační a pedagogické činnosti.
(11) Správce daně odpovídá za vytvoření
pro zachovávání mlčenlivosti podle
odstavce 1. To platí i při využívání
a umožnění přístupu do údajů
evidovaných pomocí výpočetní
techniky.