Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(1) Příjemce dávky je povinen písemně ohlásit příslušnému okresnímu úřadu do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu.

(2) Byl­li příjemce dávky vyzván příslušným okresním úřadem, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, neurčil­li okresní úřad delší lhůtu; neučiní­li tak v určené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, jestliže příjemce byl ve výzvě na tento následek upozorněn.

(3) Je­li dávka nebo její výše podmíněna nepříznivým zdravotním stavem oprávněné osoby nebo společně posuzované osoby, jsou oprávněná osoba nebo tato společně posuzovaná osoba povinny podrobit se vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, jsou­li příslušným okresním úřadem k tomu vyzvány, a to ve lhůtě stanovené tímto orgánem. Výplata dávky může být zastavena, jestliže se osoba, jejíž zdravotní stav je třeba zjistit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a příjemce dávky byl ve výzvě na tento následek upozorněn.

(1) Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo zavinil, že dávka byla přiznána neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit. Nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím tří let ode dne, za který byla dávka vyplacena.

(2) O povinnosti vrátit dávku nebo její část podle odstavce 1 rozhoduje okresní úřad, který dávku přiznává. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky, a to i v případě, že jde o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.

(1) Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby jsou povinny, je­li splněna podmínka uvedená v § 50, na výzvu příslušného okresního úřadu, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, nebo na požádání žadatele o dávku sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu; jde­li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané okresním úřadem nebo Ministerstvem práce a sociálních věcí a nejde o případy uvedené v § 9, platí o úhradě zdravotnických zdravotních výkonů ve zdravotnickém zařízení zvláštní předpisy. [¹⁹⁾ § 2 odst. 4 zákona ČNR č.550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona č.161/1993 Sb. a zákona č.59/1995 Sb.]

(2) Jestliže státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby mohou podle odstavce 1 sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim okresní úřad písemně sdělil, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala podle § 50 písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily okresnímu úřadu uvedené údaje.

(23) Ministerstvo práce a sociálních věcí vede v rozsahu potřebném k zamezení a odstranění přeplatků na dávkách státní sociální podpory evidenci potřebných údajů o těchto dávkách; tyto údaje sdělují okresní úřady Ministerstvu práce a sociálních věcí způsobem a v termínech tímto ministerstvem stanovených. O zjištěných skutečnostech vedoucích k zamezení a odstranění přeplatků na dávkách státní sociální podpory informuje Ministerstvo práce a sociálních věcí příslušné okresní úřady.

(1) Zaměstnanci Ministerstva práce a sociálních věcí a okresního úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění státní sociální podpory nebo v přímé souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci uvedených orgánů zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Údaje týkající se jiných státních orgánů, fyzických nebo právnických osob, které se orgány uvedené v odstavci 1 dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví­li tak zvláštní zákon [²⁰⁾ Například § 128 občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., a § 8 trestního řádu, ve znění zákona č.178/1990 Sb., zákona č.558/1991 Sb. a zákona č.292/1993 Sb.] nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem jiného státního orgánu, fyzické nebo právnické osoby.

(2) Údaje týkající se oprávněných osob nebo příjemců dávky, státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které se orgány uvedené v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon²⁰⁾ nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem oprávněné osoby nebo příjemce dávky, státního orgánu nebo jiných fyzických nebo právnických osob.

(3) Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny na žádost poskytovat

a) orgánům sociálního zabezpečení [⁴⁹⁾ § 3 zákona ČNR č.582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č.118/1995 Sb. a zákona č.160/1995 Sb.

Zákon ČNR č.114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č.125/1990 Sb., zákona ČNR č.210/1990 Sb., zákona ČNR č.425/1990 Sb., zákona ČNR č.459/1990 Sb., zákona ČNR č.9/1991 Sb., zákona ČNR č.144/1991 Sb., zákona ČNR č.582/1991 Sb., zákona č.84/1993 Sb., zákona č.307/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu č.72/1995 Sb., zákona č.118/1995 Sb. a zákona č.238/1995 Sb.] a obcím údaje potřebné pro rozhodování o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a o dalších sociálních dávkách a orgánům sociálního zabezpečení posuzujícím zdravotní stav podle § 9 odst.2 písm.a) a b) údaje o nezaopatřenosti dítěte,

b) správcům daně z příjmů [⁵⁰⁾ § 1 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č.325/1993 Sb. a zákona č.85/1994 Sb.] údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní,

c) zdravotním pojišťovnám [⁵¹⁾ § 1 zákona ČNR č.551/1991 Sb., o všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.

Zákon ČNR č.280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona ČNR č.10/1993 Sb., zákona ČNR č.15/1993 Sb., zákona č.60/1995 Sb., zákona č.149/1996 Sb. a zákona č.48/1997 Sb.] údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

d) úřadům práce [⁵²⁾ § 2 zákona ČNR č.9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti.] údaje potřebné pro nároky vyplývající z předpisů o zaměstnanosti,

e) orgánům činným v trestním řízení [⁵³⁾ § 12 zákona č.141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění zákona č.558/1991 Sb., zákona č.25/1993 Sb., zákona č.292/1993 Sb., zákona č.154/1994 Sb. a zákona č.152/1995 Sb.] údaje potřebné pro trestní řízení,

f) soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení,

g) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona [⁵⁴⁾ § 3 zákona č.166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č.117/1994 Sb., zákona č.224/1994 Sb., zákona č.58/1995 Sb. a zákona č.296/1995 Sb.] ke kontrole činností orgánů uvedených v odstavci 1 údaje potřebné k provádění této kontroly,

h) Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob.

(34) Okresní úřady jsou povinny

a) Ministerstvu práce a sociálních věcí poskytovat informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, s výjimkou jmenných údajů, které okresní úřad získá při své činnosti; tím není dotčena povinnost podle § 63 odst. 2 odst.3,

b) na žádost poskytovat orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ke kontrole činnosti orgánů provádějících státní sociální podporu informace potřebné k provádění této kontroly.

(45) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které Ministerstvo práce a sociálních věcí a okresní úřad získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí pro analytickou a koncepční činnost.

(6) Okresní úřad, který je příslušný k rozhodování o dávce, je povinen na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči jiné osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit písemně, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky podle tohoto zákona a v jaké výši je tato dávka vyplácena.

(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí a okresní úřad, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, mají právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů předložených právnickými a fyzickými osobami uvedenými v § 63 v řízení o dávce státní sociální podpory. Právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů podle věty první se nevztahuje na podklady předložené jinými státními orgány.

(2) Zaměstnanci státních orgánů uvedených v odstavci 1 větě první pověření provedením kontroly mají oprávnění kontrolovat u právnických nebo fyzických osob plnění povinností uložených v § 63; za tím účelem jsou právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 63, s výjimkou bank, povinny umožnit nahlížet do potřebných dokladů a poskytovat uvedeným zaměstnancům potřebnou součinnost. Jde-li o banky, týká se oprávnění kontrolovat podle věty první jen povinností, které banka plní podle § 63 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují.

(3) Zaměstnancům právnických nebo fyzických osob uvedených v § 63, kteří nesplní nebo poruší povinnosti uložené v odstavci 2, může zaměstnanec státního orgánu uvedeného v odstavci 1 pověřený provedením kontroly uložit pořádkovou pokutu až do výše 2 000 Kč, a to i opětovně. Pořádkovou pokutu lze uložit ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy k nesplnění povinnosti došlo.

(4) Za porušení povinností uvedených v § 63 jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí a příslušný okresní úřad oprávněni uložit právnické nebo fyzické osobě uvedené v § 63 pokutu až do výše 250 000 Kč a při opětovném porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo porušení již byla pokuta uložena, pokutu až do částky 500 000 Kč.

(5) Pokutu podle odstavce 4 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se Ministerstvo práce a sociálních věcí nebo příslušný okresní úřad dozvěděly o porušení povinností, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k jejich porušení došlo.

(6) Pokuty uložené podle tohoto zákona vybírá a vymáhá orgán, který pokutu uložil. Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu.

(1) O dávkách rozhodují okresní úřady.

(2) Místní příslušnost okresního úřadu se řídí místem, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů (§ 3).

(1) Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané příslušnému okresnímu úřadu na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí.

(2) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z podnětu okresního úřadu.

(3) Pokud není oprávněná osoba způsobilá k právním úkonům, [⁵⁵⁾ § 26 a násl. občanského zákoníku.] jednají za ni její zákonní zástupci, není-li dále stanoveno jinak. Je-li nezletilá oprávněná osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné osoby, zastupuje ji v řízení o dávkách namísto zákonného zástupce tato osoba. Je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, zastupuje tuto osobu v řízení o dávkách tento ústav (zařízení) v případě, že zákonný zástupce (osoba uvedená ve větě druhé) nepožádal o dávku nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy mu byla zaslána písemná výzva okresního úřadu, aby o dávku pro nezletilou osobu požádal, nebo v případě, kdy pobyt zákonného zástupce (osoby uvedené ve větě druhé) není znám. Jde-li o rodičovský příspěvek nebo porodné, má právo jednat v řízení o tuto dávku i nezletilý rodič starší 16 let a může mu být tato dávka vyplácena.

(1) Žádost o dávku musí obsahovat

a) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, k němuž jsou hlášeny oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované podle § 7, a rodná čísla těchto osob,

b) souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob podle § 50,

c) určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena (§ 58 odst.2),

d) potvrzení doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 5) v rozhodném období (§ 6) v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem,

e) potvrzení o příjmech uvedených v § 32 odst. 2, jde­li o nárok na rodičovský příspěvek,

e) potvrzení o skutečnostech uvedených v § 30 odst.4, o příjmech uvedených v § 32 odst.2, popřípadě o návštěvě dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení uvedeném v § 30 odst.6, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek,

f) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je­li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,

g) potvrzení o místě studia sídla školy nebo její součásti, jde­li o nárok na sociální příplatek, příspěvek na dopravu nebo příspěvek na úhradu potřeb dítěte, je­li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,

h) potvrzení pronajímatele bytu (obytné místnosti) o řádné úhradě nájemného a služeb poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu a u vlastníka bytu potvrzení příslušného orgánu o zaplacení daně z nemovitosti (§ 24), jde­li o žádost o příspěvek na bydlení,

h) doklad o tom, že byt (obytná místnost) je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, jde-li o žádost o příspěvek na bydlení,

i) potvrzení o době trvání služby, jde­li o nárok na zaopatřovací příspěvek,

j) rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče, jde­li o nároky na dávky uvedené v § 36 nebo rozhodnutí o ustanovení opatrovníkem, popřípadě rozhodnutí příslušného orgánu o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, jde-li o nároky podle § 43.

(2) Je-li rozhodným obdobím, za který se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, považuje se za doklad, kterým se příjmy prokazují,

a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené

1. v § 5 odst.1 písm.a) č.1, 2 a 4 a písm.c) a d),

2. v § 5 odst.1 písm.a) č.3 a 5, pokud nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů,

3. v § 5 odst.1 písm.b), jedná-li se o příjmy uvedené v § 4 odst.1 písm.k), m) až r) a v § 6 odst.9 písm.k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů,

4. v § 5 odst.1 písm.e), pokud jsou předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů a nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů,

5. v § 5 odst.1 písm.e), pokud se neprokazují způsobem uvedeným v č.4, jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 až 3 a lze je prokázat potvrzením,

b) prohlášení o výši příjmu, jde-li o ostatní příjmy.

(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí, považují se za doklad, kterým se příjmy prokazují,

a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené

1. v § 5 odst.1 písm.a) č.1, písm.c) a d) a příjmy uvedené v § 5 odst.1 písm.b), jedná-li se o příjmy uvedené v § 4 odst.1 písm.k), m) až r) a v § 6 odst.9 písm.k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů,

2. v § 5 odst.1 písm.e), jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č.1 a lze je prokázat potvrzením,

b) prohlášení o výši příjmů, jde-li o ostatní příjmy.

(4) Pokud jsou některé z příjmů prokazovány způsobem uvedeným v odstavci 2 písm.b) a v odstavci 3 písm.b), může orgán rozhodující o dávce v případě pochybností požádat o potvrzení o takovém příjmu, nebrání-li tomu vážná překážka.

(5) Potvrzení o přípravě na budoucí povolání pro prokázání nezaopatřenosti dítěte [odstavec 1 písm.f)] a potvrzení o sídle školy nebo její součásti [odstavec 1 písm.g)] se předkládají každoročně vždy nejpozději do 30. září, pokud v jednotlivých případech okresní úřad neumožní, že lze potvrzení předložit v pozdějším termínu.

(6) Veškerá písemná podání v řízení o dávkách se předkládají v češtině; listinné doklady v jiných jazycích musí být opatřeny úředním překladem do češtiny, pokud orgán o dávkách rozhodující v odůvodněných případech od tohoto překladu neupustí.

(27) Lze­li skutečnosti uvedené v odstavci 1 ověřit z rozhodnutí příslušných orgánů [²¹⁾ Například § 8 odst. 1 zákona ČNR č.582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č.590/1992 Sb., a § 12 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č.9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č.272/1992 Sb.] nebo z jiných dokladů, nevyžaduje se přiložení potvrzení.

V řízení o dávkách podle tohoto zákona lze použít k důkazu záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit originál nebo úředně ověřený opis listiny.

Písemné rozhodnutí se vydává jen v případě, že

a) dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu,

b) dávka byla odejmuta ,

c) výplata dávky byla zastavena, nejde­li o případ uvedený v § 58 odst. 2,

d) jde o přeplatek na dávce,

e) přichází v úvahu více oprávněných a okresní úřad rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet, bude-li okresní úřad rozhodovat podle § 7 odst.7 nebo o zvláštním příjemci podle § 59.

(1) Rozhoduje­li okresní úřad o dávce v případech, kdy se nevydává rozhodnutí, je povinen žadateli doručit písemné oznámení o dávce a její výši.

(2) Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit do 30 dnů ode dne výplaty první splátky dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky po jejím přiznání námitky.

(3) Námitky se podávají písemně u příslušného okresního úřadu, který dávku přiznal. Okresní úřad vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu námitky došly, rozhodnutí o dávce.

O odvolání proti rozhodnutí okresního úřadu rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Odvolání nemá odkladný účinek.

Okresní úřad a Ministerstvo práce a sociálních věcí nemají nárok na náhradu nákladů vzniklých v řízení o dávkách.

V řízení podle tohoto zákona se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení, [²²⁾ Zákon č.71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).] pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak.

(1) Pro nároky na

a) rodičovský příspěvek podle zákona o rodičovském příspěvku, [²³⁾ Zákon č.382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění zákona č.117/1992 Sb.]

b) zaopatřovací příspěvek podle zákona o sociálním zabezpečení, [²⁴⁾ Zákon č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.110/1990 Sb., zákona č.180/1990 Sb., zákona č.1/1991 Sb., zákona č.46/1991 Sb., zákona č.306/1991 Sb., zákona ČNR č.482/1991 Sb., zákona č.578/1991 Sb., zákona ČNR č.582/1991 Sb., zákona č.235/1992 Sb., zákona ČNR č.589/1992 Sb., zákona ČNR č.37/1993 Sb., zákona č.84/1993 Sb., zákona č.160/1993 Sb., zákona č.266/1993 Sb., zákona č.307/1993 Sb., zákona č.182/1994 Sb. a zákona č.241/1994 Sb.]

c) příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměnu pěstouna podle zákona o pěstounské péči, [²⁵⁾ Zákon č.50/1973 Sb., ve znění zákona č.58/1984 Sb., zákona č.118/1992 Sb. a zákona č.307/1993 Sb.]

d) podporu při narození dítěte a pohřebné podle předpisů o nemocenském pojištění, [²⁶⁾ Zákon č.88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č.99/1972 Sb., zákona č.73/1982 Sb., zákona č.57/1984 Sb., zákona č.109/1984 Sb., zákona č.51/1987 Sb., zákona č.103/1988 Sb., zákona č.180/1990 Sb., zákona č.306/1991 Sb., zákona ČNR č.582/1991 Sb., zákona ČNR č.37/1993 Sb., zákona č.266/1993 Sb., zákona č.308/1993 Sb., zákona č.182/1994 Sb. a zákona č.241/1994 Sb. Vyhláška Ústřední rady odborů č.165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č.155/1983 Sb., vyhlášky č.79/1984 Sb., vyhlášky č.135/1984 Sb., vyhlášky č.59/1987 Sb., vyhlášky č.148/1988 Sb., vyhlášky č.123/1990 Sb., vyhlášky č.263/1990 Sb., vyhlášky č.501/1990 Sb., zákona č.306/1991 Sb., zákona ČNR č.582/1991 Sb., zákona ČNR č.590/1992 Sb., vyhlášky č.30/1993 Sb., zákona ČNR č.37/1993 Sb., vyhlášky č.312/1993 Sb., vyhlášky č.196/1994 Sb. a vyhlášky č.248/1994 Sb.

Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č.141/1958 Ú.l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č.102/1964 Sb., vyhlášky č.143/1965 Sb., vyhlášky č.95/1968 Sb., vyhlášky č.155/1983 Sb., vyhlášky č.263/1990 Sb., zákona ČNR č.582/1991 Sb. a vyhlášky č.30/1993 Sb.] zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách [²⁷⁾ Zákon č.32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č.58/1964 Sb., zákona č.87/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č.8/1982 Sb., zákona č.109/1984 Sb., zákona č.180/1990 Sb., zákona ČNR č.37/1993 Sb., zákona č.308/1993 Sb. a zákona č.182/1994 Sb.] a zákona o sociálním zabezpečení, [²⁴⁾ Zákon č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.110/1990 Sb., zákona č.180/1990 Sb., zákona č.1/1991 Sb., zákona č.46/1991 Sb., zákona č.306/1991 Sb., zákona ČNR č.482/1991 Sb., zákona č.578/1991 Sb., zákona ČNR č.582/1991 Sb., zákona č.235/1992 Sb., zákona ČNR č.589/1992 Sb., zákona ČNR č.37/1993 Sb., zákona č.84/1993 Sb., zákona č.160/1993 Sb., zákona č.266/1993 Sb., zákona č.307/1993 Sb., zákona č.182/1994 Sb. a zákona č.241/1994 Sb.] které vznikly před 1. říjnem 1995, jde­li o nároky uvedené v písmenech a) a d), nebo před 1. listopadem 1995, jde­li o nároky uvedené v písmenech b) a c), a které nebyly před uvedeným dnem přiznány nebo nebylo do uvedeného dne o nich pravomocně rozhodnuto, a pro odnětí nebo změnu výše dávek za dobu před 1.říjnem 1995, jde­li o nároky podle písmen a) a d), nebo před 1.listopadem 1995, jde­li o nároky uvedené v písmenech b) a c), platí předpisy platné před 1. říjnem 1995.

(2) Pro nároky na

a) přídavky na děti podle předpisů o nemocenském pojištění²⁶⁾ a výchovné podle zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách,²⁷⁾

b) výchovné podle zákona o sociálním zabezpečení, [²⁴⁾ Zákon č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.110/1990 Sb., zákona č.180/1990 Sb., zákona č.1/1991 Sb., zákona č.46/1991 Sb., zákona č.306/1991 Sb., zákona ČNR č.482/1991 Sb., zákona č.578/1991 Sb., zákona ČNR č.582/1991 Sb., zákona č.235/1992 Sb., zákona ČNR č.589/1992 Sb., zákona ČNR č.37/1993 Sb., zákona č.84/1993 Sb., zákona č.160/1993 Sb., zákona č.266/1993 Sb., zákona č.307/1993 Sb., zákona č.182/1994 Sb. a zákona č.241/1994 Sb.]

c) příplatek k přídavkům na děti a výchovnému na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, podle předpisů o nemocenském pojištění²⁶⁾ a zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách,²⁷⁾

d) příplatek k výchovnému na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, podle zákona o sociálním zabezpečení, [²⁴⁾ Zákon č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.110/1990 Sb., zákona č.180/1990 Sb., zákona č.1/1991 Sb., zákona č.46/1991 Sb., zákona č.306/1991 Sb., zákona ČNR č.482/1991 Sb., zákona č.578/1991 Sb., zákona ČNR č.582/1991 Sb., zákona č.235/1992 Sb., zákona ČNR č.589/1992 Sb., zákona ČNR č.37/1993 Sb., zákona č.84/1993 Sb., zákona č.160/1993 Sb., zákona č.266/1993 Sb., zákona č.307/1993 Sb., zákona č.182/1994 Sb. a zákona č.241/1994 Sb.]

e) státní vyrovnávací příspěvek podle zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění o státním vyrovnávacím příspěvku, [²⁸⁾ Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění ČSFR č.206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č.245/1991 Sb., zákona č.578/1991 Sb., zákona ČNR č.10/1993 Sb., zákona ČNR č.37/1993 Sb., zákona č.182/1994 Sb. a zákona č.183/1994 Sb.]

f) příspěvek na nájemné podle zákona o příspěvku na nájemné, [²⁹⁾ Zákon č.319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ve znění zákona č.109/1995 Sb.]

g) příspěvek na úhradu za užívání bytu podle zákona o sociálním zabezpečení, [²⁴⁾ Zákon č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.110/1990 Sb., zákona č.180/1990 Sb., zákona č.1/1991 Sb., zákona č.46/1991 Sb., zákona č.306/1991 Sb., zákona ČNR č.482/1991 Sb., zákona č.578/1991 Sb., zákona ČNR č.582/1991 Sb., zákona č.235/1992 Sb., zákona ČNR č.589/1992 Sb., zákona ČNR č.37/1993 Sb., zákona č.84/1993 Sb., zákona č.160/1993 Sb., zákona č.266/1993 Sb., zákona č.307/1993 Sb., zákona č.182/1994 Sb. a zákona č.241/1994 Sb.] které vznikly před 1. lednem 1996, jde­li o nároky uvedené v písmenech a), c) a f), nebo před 1. únorem 1996, jde­li o nároky uvedené v písmenech b), d), e) a g), a které nebyly před uvedeným dnem přiznány nebo nebylo do uvedeného dne o nich pravomocně rozhodnuto, a pro odnětí nebo změnu výše dávek za dobu před 1.lednem 1996, jde­li o nároky uvedené v písmenech a), c) a f), nebo před 1.únorem 1996, jde­li o nároky uvedené v písmenech b), d), e) a g), platí předpisy platné před 1. lednem 1996.

(3) Nároky na dávky uvedené v odstavcích 1 a 2, pokud byly uplatněny před

a) 1. říjnem 1995, jde­li o dávky uvedené v odstavci 1 písm. a) a d),

b) 1. listopadem 1995, jde­li o dávky uvedené v odstavci 1 písm. b) a c),

c) 1. lednem 1996, jde­li o dávky uvedené v odstavci 2 písm. a), c) a f),

d) 1. únorem 1996, jde­li o dávky uvedené v odstavci 2 písm. b), d), e) a g),

přiznají nebo o nich rozhodnou státní orgány, další právnické nebo fyzické osoby, které byly příslušné k rozhodování o těchto dávkách podle předpisů platných před 1.říjnem 1995, jde­li o dávky uvedené v písmenech a) a b), a podle předpisů platných před 1.lednem 1996, jde­li o dávky uvedené v písmenech c) a d).

(4) Při úhradě nákladů za dávky uvedené v odstavci 1 se postupuje podle předpisů platných před 1. říjnem 1995, a jde­li o úhradu nákladů za dávky uvedené v odstavci 2, postupuje se podle předpisů platných před 1. lednem 1996.

(5) Podmínku trvalého pobytu může Ministerstvo práce a sociálních věcí v odůvodněných případech prominout.

(1) Dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. a) a d) se vyplatí naposledy za měsíc září 1995. Dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm.b) a c) se vyplatí naposledy za měsíc říjen 1995.

(2) Dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. a) a c) se vyplatí naposledy za měsíc prosinec 1995. Dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. b), d), e) a g) se vyplatí naposledy za měsíc leden 1996. Příspěvek na nájemné uvedený v § 74 odst. 2 písm. f) se vyplatí naposledy za poslední kalendářní čtvrtletí roku 1995.

(3) Výplatu dávek podle odstavců 1 a 2 provede státní orgán, právnická nebo fyzická osoba, který o nich rozhodl nebo je přiznal.

Nárok na dávky zaniká nejpozději uplynutím

a) 30. září 1995, jde­li o dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. a) a d),

b) 31. října 1995, jde­li o dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. b) a c),

c) 31. prosince 1995, jde­li o dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. a), c) a f),

d) 31. ledna 1996, jde­li o dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. b), d), e) a g).

(1) Pokud byly uplatněny nároky na dávky uvedené

a) v § 74 odst. 1 písm. a) a d) po 30. září 1995,

b) v § 74 odst. 1 písm. b) a c) po 31. říjnu 1995,

c) v § 74 odst. 2 písm. a), c) a f) po 31. prosinci 1995,

d) v § 74 odst. 2 písm. b), d) a g) po 31. lednu 1996,

je příslušný k rozhodování o nich na základě písemné žádosti okresní úřad podle místa, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů (§ 3).

(2) Nárok na dávku uvedenou v § 74 odst. 2 písm. e) nelze za dobu před 1.únorem 1996 přiznat, nebyl­li nárok na tuto dávku uplatněn před uvedeným dnem.

(3) Dávky podle odstavce 1 vyplatí okresní úřad, který je příslušný k rozhodování o těchto dávkách. Náklady na dávky uvedené v odstavci 1 se hradí z prostředků státní sociální podpory.

(4) Pro řízení o dávkách podle odstavce 1 platí § 69 až 73 obdobně.

Vznikne­li nárok na dávky podle tohoto zákona dnem jeho účinnosti, platí pro přiznání dávek § 51 odst. 3 obdobně.

(1) Státní orgány, další právnické a fyzické osoby, které ke dni 1. listopadu 1995 vyplácejí k přídavkům na děti nebo k výchovnému příplatek na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, uvedený v § 74 odst. 2 písm. c) a d), jsou povinny do 10.listopadu 1995 okresní správě sociálního zabezpečení, která vydala posudek, na jehož podkladě byl uvedený příplatek k přídavkům na děti nebo výchovnému vyplácen, sdělit jméno, adresu a rodné číslo tohoto dítěte a opis dokladu uvedené zdravotní postižení prokazující.

(2) Okresní správa sociálního zabezpečení může na základě uvedeného sdělení posoudit, [³⁰⁾ § 8 zákona ČNR č.582/1991 Sb., ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona č.307/1993 Sb. a zákona č.241/1994 Sb.] zda dítě uvedené v odstavci 1 je dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dítě dlouhodobě nemocné (§ 9).

Zrušují se:

1. Zákon č.117/1966 Sb., o některých důsledcích zanedbávání péče o děti, ve znění zákona č.99/1972 Sb. a zákona č.180/1990 Sb.

2. Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č.206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č.245/1991 Sb., zákona č.578/1991 Sb., zákona České národní rady č.10/1993 Sb., zákona České národní rady č.37/1993 Sb., zákona č.182/1994 Sb. a zákona č.183/1994 Sb.

3. Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č.229/1990 Sb., o určení státního orgánu, který je v některých případech příslušný k výplatě státního vyrovnávacího příspěvku, ve znění zákona České národní rady č.10/1993 Sb. a zákona č.183/1994 Sb.

4. Zákon č.382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění zákona č.117/1992 Sb.

5. Čl. VI zákona č.84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č.482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, a některé navazující zákony.

6. Zákon č.197/1993 Sb., o jednorázovém přídavku na nezaopatřené děti.

7. Zákon č.319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ve znění zákona č.109/1995 Sb.

8. Nařízení vlády Československé socialistické republiky č.106/1979 Sb., kterým se zvyšují hranice příjmů přípustné pro poskytování některých sociálních dávek na děti.

9. Nařízení vlády č.154/1993 Sb., o zvýšení některých sociálních dávek.

10. Nařízení vlády č.336/1993 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima a některé sociální dávky.

11. Nařízení vlády č.143/1994 Sb., o zvýšení rodičovského příspěvku a podpory při narození dítěte.

12. Vyhláška Ústřední rady odborů č.95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č.78/1984 Sb., vyhlášky č.147/1988 Sb., vyhlášky č.263/1990 Sb., zákona České národní rady č.582/1991 Sb., vyhlášky č.30/1993 Sb. a vyhlášky č.311/1993 Sb.

13. § 5 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí a Ústřední rady odborů č.51/1973 Sb., o úpravě některých poměrů pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, ve znění zákona České národní rady č.582/1991 Sb.

14. Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.235/1990 Sb., kterou se provádí zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č.206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění vyhlášky č.313/1990 Sb., zákona č.245/1991 Sb., zákona č.578/1991 Sb., vyhlášky č.27/1993 Sb., zákona České národní rady č.37/1993 Sb. a zákona č.183/1994 Sb.

15. Vyhláška Ministerstva financí č.73/1993 Sb., o způsobu úhrady nákladů na státní vyrovnávací příspěvek plátcům příspěvku.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1995, s výjimkou § 17 až 29 a § 80 bodů 1 až 3, 7, 12 až 15, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1996.

znění části zákona ČNR č.337/1992 Sb. s vyznačením navrhovaných změn - vypouštěný text je přeškrtnut, nový text je podtržen

(1) Pracovníci správce daně, jakož i třetí osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na daňovém řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o tom, co se při daňovém řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděli, zejména o poměrech daňových subjektů jak osobních, tak i souvisejících s podnikáním.

(2) Osoby zúčastněné na daňovém řízení musí být poučeny o své povinnosti zachovávat mlčenlivost a o právních důsledcích porušení této povinnosti.

(3) Pracovníci správce daně mohou

a) informace získané v daňovém řízení poskytnout jinému pracovníku téhož nebo jiného správce daně, dále pak odvolacímu orgánu nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek v daňové věci, projednávají-li dědictví po daňovém dlužníkovi, vedou-li řízení o konkurzu a vyrovnání u daňového dlužníka, projednávají-li návrh správce daně, jímž se domáhá určení neúčinnosti právních úkonů daňového dlužníka nebo výkon exekuce ohledně daňové pohledávky,

b) poskytovat informace nadřízeným orgánům v případech vyřizování stížností daňových subjektů, při odborném posuzování jednotlivých případů a při jejich dohlídkové činnosti vykonávané u správce daně, jakož i dalším orgánům oprávněným ze zvláštního zákona ke kontrolní či dohlídkové činnosti u správce daně při výkonu správy daní v rozsahu jejich zákonného oprávnění; pracovníci těchto orgánů jsou přitom vázáni pod sankcí podle § 25 tohoto zákona. Tyto orgány rovněž postupují podle odstavce 11,

c) zobecněné informace získané při výkonu správy daní poskytnout ministerstvu, aniž by byly uváděny konkrétní daňové subjekty, jichž se informace týkají. Tyto zobecněné informace může ministerstvo poskytovat jinému orgánu, pokud tak stanoví zvláštní zákon,

d) poskytovat souhrnné údaje o výši daňové povinnosti, stavu nedoplatků, povolených posečkáních, splátkách a prominutích, výši a včasnosti převedených částek apod. u jednotlivých daní jejich příjemcům, jimž výnos těchto daní náleží podle zákonného rozpočtového určení.

(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být třetí osoby zúčastněné na daňovém řízení a pracovníci daňového orgánu daňovým subjektem zproštěni pouze písemně, s uvedením rozsahu a účelu.

(5) Povinnosti zachovávat mlčenlivost se nelze dovolávat vůči Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, pokud provádí kontrolu podle schváleného plánu kontrolní činnosti, [⁹⁾ Zákon č.166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.] ani vůči orgánům činným v trestním řízení ohledně trestného činu zkrácení daně,

a) pokud se plní oznamovací povinnost podle zvláštního předpisu, [¹⁰⁾ § 8 odst. 1 věta druhá trestního řádu.]

b) požádá-li o údaje získané v daňovém řízení státní zástupce se souhlasem soudce v přípravném řízení o tomto trestném činu.

(6) Pracovníci správce daně jsou povinni na dožádání poskytovat z informací získaných v daňovém řízení

a) orgánům sociálního zabezpečení [¹¹⁾ § 3 odst.3 zákona ČNR č.582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č.307/1993 Sb.] a okresním úřadům seznam daňových subjektů v oboru daní z příjmů a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob, majících příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,

b) zrušeno

b) orgánům, rozhodujícím o dávkách státní sociální podpory, [²⁹⁾ § 63 zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. /1997 Sb.] údaje pro stanovení rozhodného příjmu podle zvláštního zákona [^29a) § 5 zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č.137/1996 Sb. a zákona č. /1997 Sb.] osob, které jsou poplatníky daně z příjmů; jde-li o poplatníky, kteří dosahují příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, datum zahájení a ukončení této činnosti a dále údaj o tom, zda poplatník daně z příjmů má základ daně z příjmů snížený o nezdanitelnou část základu daně z příjmů z důvodu vyživovaného dítěte, manželky nebo manžela,

c) soudům údaje o základu daně z příjmů, z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatních příjmů fyzické osoby pro účely rozhodnutí o výživném na nezaopatřené dítě,

d) úřadům práce údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých daňových subjektů,

e) statistickým orgánům údaje pro vedení statistických registrů a zobecněné informace stanovené zvláštním zákonem,

f) katastrálním úřadům identifikační údaje vlastníků a jiných osob oprávněných z právních vztahů k nemovitostem pro účely správy katastru nemovitostí České republiky.

Pracovníci těchto orgánů jsou přitom vázáni ohledně údajů poskytnutých jim z informací získaných v daňovém řízení mlčenlivostí podle tohoto zákona, pod sankcí podle § 25 tohoto zákona. Tyto orgány rovněž postupují podle odstavce 11.

Změny, k nimž došlo v údajích již poskytnutých, sdělují pracovníci správce daně oprávněným příjemcům těchto údajů vždy již bez jejich výslovného dožádání.

(7) Pracovníci správce daně jsou oprávněni uveřejnit seznam plátců daně z přidané hodnoty a spotřebních daní.

(8) Pracovníci správce daně jsou po skončení výkonu této funkce zavázáni povinností zachovávat mlčenlivost ve stejném rozsahu jako třetí osoby zúčastněné na daňovém řízení.

(9) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných v daňovém řízení nebo v souvislosti s ním pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným a nebo jednání, která by způsobila někomu újmu.

(10) Bez uvádění konkrétních údajů, zejména jmenných, může pracovník správce daně využívat zobecněné informace při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.

(11) Správce daně odpovídá za vytvoření pro zachovávání mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu do údajů evidovaných pomocí výpočetní techniky.