PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Kancelář Poslanecké sněmovny
1997
II. volební období
209
Vládní návrh
zákona
ze dne .............................. 1997,
kterým se mění a doplňuje
zákon České národní rady č.589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
zákon České národní rady č.582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č.10/1993 Sb., zákona č.160/1993 Sb., zákona č.307/1993 Sb., zákona č.42/1994 Sb., zákona č.241/1994 Sb., zákona č.59/1995 Sb., zákona č.118/1995 Sb., zákona č.149/1995 Sb., zákona č.160/1995 Sb. a zákona č.113/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 20 odst.3 větě první se číslovka "0,025" nahrazuje číslovkou "0,035" a číslovka "0,075" se nahrazuje číslovkou "0,065".
2. V § 20 odst.5 se na konci připojuje tato věta: "Organizace nebo malá organizace neplatí penále za dobu, po kterou již není ani organizací ani malou organizací [ § 3 odst.1 písm.a) a b)] .".
3. § 20 se doplňuje odstavcem 10, který včetně poznámky č.64) zní:
"(10) Pro účely zvláštních předpisů [Např. zákon č.328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č.549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.] se za dlužné pojistné považuje i dlužné penále.".
4. V § 22 se v odstavcích 1 a 2 slova "10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti" nahrazují slovy:
"a) 20 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění či porušení povinnosti,
b) 100 000 Kč při opětovném nesplnění nebo porušení povinnosti, za jejíž nesplnění nebo porušení byla již pokuta podle písmena a) uložena.".
5. Za § 22a se vkládá nový § 22b, který včetně nadpisu a poznámky č.65) zní:
"§ 22b
Pravděpodobná výše pojistného
(1) Jestliže organizace nebo malá organizace nesplnila povinnost podat přehled podle § 9 odst.3, § 10 věty čtvrté a § 11 věty třetí nebo jestliže osoba samostatně výdělečně činná nesplnila povinnost podat přehled podle § 15 odst.1 a 2 a tato povinnost nebyla splněna ani ve lhůtě určené příslušnou správou sociálního zabezpečení v písemné výzvě, může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "pravděpodobná výše pojistného"), pokud byl plátce pojistného v této výzvě na tento následek upozorněn.
(2) Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází příslušná okresní správa sociálního zabezpečení z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Údaje o počtu zaměstnanců organizace nebo malé organizace si může okresní správa sociálního zabezpečení vyžádat od úřadu práce; tento úřad je povinen tyto údaje jí sdělit, pokud je má k dispozici. Nelze-li pro nedostatek podkladů stanovit pravděpodobnou výši příjmů zaměstnance anebo osoby samostatně výdělečně činné, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že jejich měsíčním příjmem je částka 1,5 násobku všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, [§ 17 odst.2 zákona č. 155/1995 Sb.] který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém okresní správa sociálního zabezpečení stanoví pravděpodobnou výši pojistného; u osoby samostatně výdělečně činné se má přitom za to, že tato částka je jejím měsíčním příjmem ze samostatné výdělečné činnosti, který je již snížen o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení.
(3) Stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena povinnost předložit přehled podle § 9 odst.3, § 10 věty čtvrté, § 11 věty třetí nebo § 15 odst.1 a 2 ani možnost uložit pokutu podle § 22. Je-li následně tento přehled předložen, příslušná okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší.
(4) Plátci pojistného jsou povinni platit penále z dlužné částky pravděpodobné výše pojistného, a to ode dne, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného (§ 20 odst.2 věta první), ohledně něhož nebyl podán přehled podle § 9 odst.3, § 10 věty čtvrté, § 11 věty třetí nebo § 15 odst.1 a 2, do dne, ve kterém byl tento přehled předložen, a to včetně tohoto dne. Ustanovení věty první platí přitom i tehdy, je-li penále z pravděpodobné výše pojistného vyšší než penále z pojistného podle přehledu podle § 9 odst.3, § 10 věty čtvrté, § 11 věty třetí nebo § 15 odst.1 a 2; je-li penále z pravděpodobné výše pojistného nižší než penále z pojistného podle tohoto přehledu, je plátce pojistného povinen zaplatit ještě tento rozdíl.".
Čl. II
Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č.590/1992 Sb., zákona České národní rady č.37/1993 Sb., zákona č.160/1993 Sb., zákona č.307/1993 Sb., zákona č.241/1994 Sb., zákona č.118/1995 Sb. a zákona č.160/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 14 se doplňuje odstavcem 6, který zní:
"(6) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se výše dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně výše dlužného penále, jde-li o plátce pojistného, u něhož byl nařízen soudní nebo správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného.".
2. V § 104a se za slovy "(dále jen "pojistné") ve sporných případech" vypouští čárka a vkládají se tato slova včetně poznámky č.72): "a v případech stanovených zvláštním zákonem,72)
72)
3. Za § 123a se vkládá nový § 123b, který zní:
"§ 123b
(1) Dlužné pojistné a penále může příslušná správa sociálního zabezpečení odepsat, je-li tento dluh zcela nedobytný. Za nedobytný se považuje takový dluh na pojistném a penále, který byl bezvýsledně vymáhán na plátci pojistného i na jiných osobách, na nichž tento dluh mohl být vymáhán nebo nevedlo-li by vymáhání tohoto dluhu zřejmě k výsledku nebo je-li pravděpodobné, že by náklady vymáhání tohoto dluhu přesáhly jeho výsledek. Za nedobytný se považuje též dluh na pojistném a penále u organizací a malých organizací, u nichž došlo k výmazu z obchodního rejstříku, popřípadě z jiného zákonem určeného rejstříku nebo stanovené evidence u příslušného orgánu v České republice, pokud dluh nepřešel na jejich právního nástupce, a dále dluh na pojistném a penále u fyzické osoby, která zemřela, pokud dluh nepřešel na dědice této osoby.
(2) O odpisu pro nedobytnost se plátce pojistného, popřípadě i jiná osoba, která je povinna dluh na pojistném a penále zaplatit, nevyrozumívá; dluh na pojistném a penále trvá dále, dokud nedojde k promlčení práva vymáhat tento dluh.".
Dosavadní § 123b se označuje jako § 123c.
Čl. III
Zákon č.21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č.264/1992 Sb., zákona č.292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č.83/1995 Sb., zákona č.84/1995 Sb. a zákona č.61/1996 Sb., se doplňuje takto:
V § 38 odst.3 se doplňuje písmeno f), které zní:
"f) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného a příspěvku.".
Čl. IV
Přechodná ustanovení
(1) Bylo-li povoleno placení dlužného pojistného ve splátkách před 1.lednem 1998, řídí se výše penále z dlužného pojistného před 1. lednem 1998 předpisy platnými před tímto dnem. Bylo-li však placení dlužného pojistného ve splátkách povoleno před 1.lednem 1998 a zrušeno po 31.prosinci 1997, je plátce pojistného povinen platit z dlužného pojistného ještě penále ve výši 0,075 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy jeho dluh na pojistném trval před 1.lednem 1998, a penále ve výši 0,065 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy jeho dluh na pojistném trval po 31.prosinci 1997.
(2) Výše pokut uvedená v čl.I bodu 4 se nevztahuje na případy, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti, za níž lze pokutu uložit, došlo před 1.lednem 1998; v případě nesplnění nebo porušení povinnosti, za níž lze pokutu uložit, před 1.lednem 1998 se použijí předpisy platné před tímto dnem.
(3) Okresní správa sociálního zabezpečení může stanovit pravděpodobnou výši pojistného, jen pokud písemná výzva podle čl.I bodu 5 byla učiněna po 31.prosinci 1997.
Čl. V
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998.
Důvodová zpráva
Obecná část
Placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti bylo zavedeno k 1.1.1993. Z úhrnu pojistného, které plátci pojistného vykázali na příslušných výkazech o výši vyměřovacích základů a výši pojistného za období od 1.1.1993 do 31.3.1997 (607 mld Kč), činí dluh na pojistném k 31.3.1997 v úhrnu 11 mld Kč, tj. 1,8 %. Kromě dluhu na pojistném dluží plátci pojistného též penále, jehož výše činí cca 13 mld Kč.
Z celkového dluhu jsou více než 4 mld Kč (17 %) nedobytné, poněvadž tuto částku dluží subjekty, které zanikly. Současná právní úprava neumožňuje odepsání takového dluhu, a proto je tento dluh zahrnut do celkové výše dluhu. Na více než 5 mld Kč dlužné částky je povoleno splacení ve splátkách.
V poslední době je zaznamenána určitá tendence k narůstání nevýběru pojistného, neboť se zvyšuje počet plátců pojistného, u kterých dluh neustále narůstá z důvodu, že pojistné neplatí vůbec anebo platí jen jeho část.
Navrhovaná opatření ke zlepšení výběru pojistného mají působit především preventivně, to znamená omezit úmyslné neplacení pojistného. Placení pojistného musí být považováno za prioritu v úhradě závazků. Navrhovaná opatření by měla též zastavit další růst dluhů u těch dlužníků, u nichž je zřejmé, že nejsou schopni pojistné splatit.
Z hlediska státního rozpočtu bude realizace navrhovaných opatření znamenat určitý přínos ve formě posílení výběru pojistného; konkrétní finanční vyčíslení však nelze přesně stanovit.
Zvláštní část
K článku I
K bodu 1
V případě, že bylo povoleno placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, běží po dobu splátek penále v nižší sazbě (tj. 0,025 %). Navrhuje se tuto sazbu zvýšit na 0,035 %, tj. o 40 %, aby pro dlužníky na pojistném a penále nebylo výhodné neplatit pojistné a pak spoléhat na mírnější režim v rámci placení dluhu ve splátkách.
K bodu 2
Dosud je upraveno neplacení penále jen u osob samostatně výdělečně činných, které nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost. Ustanovení se doplňuje na obdobném principu ve vztahu k organizacím a malým organizacím; toto doplnění bude znamenat, že ztratí-li zaměstnavatel postavení plátce pojistného, protože zanikl nebo nezaměstnává žádného zaměstnance, neběží po tuto dobu již penále.
K bodu 3
Ve zvláštních předpisech (např. v zákoně o konkursu a vyrovnání) se v některých případech používá jen pojem pojistné na sociální zabezpečení, a proto příslušná ustanovení nedopadají na dlužné penále. Návrh tento nedostatek řeší.
K bodu 4
Maximální výše pokut za porušení nebo nesplnění povinností byla stanovena v roce 1992, a proto již neodpovídá současné úrovni. Vzhledem k tomu se navrhuje maximální výši pokut zvýšit, a to na dvojnásobek. Současně se navrhuje zavést vyšší sazbu pokut za opakované porušování nebo neplnění povinností. Nadále zůstává stanovení konkrétní výše pokuty na úvaze příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Tento orgán sociálního zabezpečení se při rozhodování o pokutách řídí mírou porušení povinnosti, a proto navrhovaná úprava neznamená automatické zvýšení všech ukládaných pokut.
K bodu 5
V případě, že plátce pojistného neplní svoji základní povinnost, tj. předkládat stanovené přehledy o vyměřovacích základech a o pojistném, nemá orgán sociálního zabezpečení dostatek údajů pro určení dlužného pojistného a penále a tím ani pro jejich vymáhání. Navrhuje se proto, aby příslušná správa sociálního zabezpečení mohla stanovit pravděpodobnou výši dlužného pojistného; za tím účelem se stanoví též určité principy, jak tuto pravděpodobnou výši stanovit, včetně součinnosti s úřadem práce. Pravděpodobnou výši pojistného bude možné stanovit jen tehdy, jestliže plátce pojistného příslušný přehled nepředložil ani dodatečně na výzvu správy sociálního zabezpečení ve lhůtě určené touto správou, byl-li v této výzvě současně upozorněn na důsledky své nečinnosti. Stanovení pravděpodobné výše pojistného bude mít na plátce pojistného i ten dopad, že bude povinen platit penále stanovené podle této pravděpodobné výše dlužného pojistného, pokud toto penále bude vyšší, než by bylo skutečné penále, a to až do dne, kdy předloží příslušný přehled.
K článku II
K bodu 1
Navrhuje se nechránit institutem mlčenlivosti ty dlužníky na pojistném, u nichž byl nařízen výkon rozhodnutí. Možnost zveřejnění jmen dlužníků i výše jejich dluhu bude určitou formou "morálního" nátlaku na dlužníky, aby své dluhy zaplatili, a bude současně preventivně působit i na ostatní plátce pojistného, aby plnili řádně své povinnosti při odvádění pojistného.
K bodu 2
Doplňuje se, že stanovení pravděpodobné výše pojistného bude prováděno v rámci řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
K bodu 3
V případě, kdy je naprosto zřejmé, že dluh na pojistném je nedobytný, je neúčelné nadále tento dluh evidovat. Navrhuje se proto možnost odepsání dluhu pro nedobytnost ve vymezených případech; právně však dluh zanikne až uplynutím promlčecí doby.
K článku III
Navrhuje se stanovit výjimku z bankovního tajemství a upravit součinnost bank s orgány sociálního zabezpečení, aby tyto orgány měly potřebné informace o dlužnících pojistného a mohly provést opatření k výběru peněz z účtů dlužníků za účelem vymáhání dluhu. Obdobnou povinnost již banky mají vůči správcům daní.
K článku IV
V přechodných ustanoveních se stanoví, že výše penále při placení dluhu ve splátkách a nová výše pokut se týkají až skutečností vzniklých za účinnosti tohoto zákona. Rovněž pravděpodobnou výši pojistného lze stanovit, pokud výzva k předložení přehledu, včetně upozornění na následky jejího neuposlechnutí, byla plátci pojistného zaslána již za účinnosti tohoto zákona.
V Praze dne 7. května 1995
Předseda vlády