PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1997
II. volební období
-------------------------------------------------
201/1
S t a n o v i s k o
vlády k návrhu ústavního zákona o vytvoření vyšších územních
samosprávných celků
(sněmovní tisk č. 201)
předložené dopisem předsedy vlády Václava Klause ze dne 5. června 1997 (čj. 3455/97 - OVA)
Vláda na jednání své schůze dne 4. června 1997 projednala a posoudila návrh ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků (sněmovní tisk č. 201) a vyslovila s tímto návrhem n e s o u h l a s z dále uvedených důvodů.
1. Podle Čl. 2 předloženého návrhu ústavního zákona by bylo možné měnit území krajů pouze ústavním zákonem. Takováto forma se však jeví jako nepřiměřená s ohledem na to, že ústavního zákona se vyžaduje podle Čl. 11 Ústavy České republiky ke změně hranic státu jako celku. Změna státní hranice by tak byla postavena naroveň změně hranic autonomních jednotek v rámci státu. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že by tomuto režimu podléhaly jakékoliv, byť i minimální změny, jež by pak byly jen těžko proveditelné. Lze soudit, že pro úpravu takovýchto otázek není forma ústavního zákona vhodná.
2. Předložený návrh ústavního zákona počítá s tím, že by zastupitelstva vyšších územních samosprávných celků rozhodovala o svých sídlech. V tomto směru by ovšem došlo k nepřímé novele Ústavy České republiky, která s něčím takovým, pokud jde o rámcové vymezení pravomocí těchto zastupitelstev, nepočítá. Nepřímá novela je ovšem z legislativního hlediska a systematiky právního řádu nežádoucí. Dalším věcným důvodem, pro nějž je nutné toto odmítnout, je skutečnost, že pro orgány vyšších územních samosprávných celků bude třeba zajistit vhodné budovy a s tím spojené vybavení, aby měly kde působit. Proto je potřebné rozhodnout o sídlech vyšších územních samosprávných celků v dostatečném předstihu před volbami do jejich zastupitelstev, a to přímo v ústavním zákoně. Vládní návrh ústavního zákona přitom vychází z předběžného průzkumu v územích uvažovaných vyšších územních samosprávných celků a navrhuje pro ně sídla, jež jsou jejich přirozenými a historickými centry.
3. V předloženém návrhu ústavního zákona se předpokládá, že by tento ústavní zákon nabyl účinnosti dnem vyhlášení. Je však třeba mít na zřeteli, že v souvislosti s vytvořením vyšších územních samosprávných celků je třeba připravit další související právní předpisy, jež ostatně navrhovatelé zmiňují v důvodové zprávě (např. zákon o působnosti vyšších územních samosprávných celků, zákon o volbách do zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků, zákon o územním a správním členění státu, zákon o obcích či zákon o přechodu některých věcí z majetku České republiky do majetku vyšších územních samosprávných celků). Aby vyšší územní samosprávné celky mohly vůbec začít vyvíjet svou činnost, měly by uvedené právní předpisy nabýt účinnosti současně s ústavním zákonem o vytvoření těchto vyšších územních samosprávných celků. Na přípravu těchto právních předpisů je ovšem třeba věnovat takové množství času, které bude odpovídat jejich závažnosti a složitosti, aby mohly plnit to, co se od nich očekává a zároveň se vyznačovaly odpovídajícím stupněm stability.
4. Předložený návrh ústavního zákona je nazván jako návrh ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, zavádí však pro ně označení kraje. V návaznosti na to obsahuje přímou novelu Ústavy České republiky spočívající ve vypuštění Čl. 103 a změně Čl. 99. Mělo-li by ovšem dojít v této souvislosti k novele Ústavy České republiky, muselo by se v zájmu přehlednosti a systematiky jednat o novelu rozsáhlejší znamenající vypuštění pojmu "vyšší územní samosprávný celek" a jeho nahrazení pojmem "kraj". V takovém případě by ovšem ústavní zákon musel být označen jako ústavní zákon o vytvoření krajů.