Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1997
II. volební období
-------------------------------------------------


200/1

předložené dopisem předsedy vlády Václava Klause ze dne 12. června 1997 (čj. 3460/97 - OVA)

Vláda na jednání své schůze dne 12. června 1997 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 200), a vyjádřila s tímto návrhem   n e s o u h l a s   z dále uvedených důvodů.

1. Stávající trestně právní úprava je dostačující. Podle platného znění § 178a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní zákon"), se trestného činu pytláctví dopustí ten, kdo neoprávněně zasáhne do práva myslivosti nebo do výkonu rybářského práva anebo kdo loví zvěř nebo ryby v době hájení a spáchá takový čin nejméně se dvěma osobami nebo zvlášť zavrženíhodným, či hromadně účinným způsobem nebo se dopustí takového činu, přestože byl v posledním roce pro přestupek obdobné povahy postižen nebo v posledních třech letech pro takový trestný čin odsouzen. Za toto jednání stanoví trestní zákon trest odnětí svobody až na dvě léta nebo peněžitý trest nebo zákaz činnosti.

2. Do předloženého návrhu zákona se promítá nedůvodná snaha o výraznou kriminalizaci jakéhokoliv zásahu do práva myslivosti. Předložený návrh zákona činí trestným každý neoprávněný zásah do práva myslivosti nebo do výkonu rybářského práva. To znamená, že povyšuje na trestný čin jednání, které doposud naplňovalo pouze skutkovou podstatu přestupku na úseku zemědělství, myslivosti a rybářství podle § 35 odst. 1 písm. f) zákona České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Tato výrazná změna však není v důvodové zprávě zmíněna a vysvětlena.

3. Předložený návrh zákona vykazuje i formální a obsahové nepřesnosti.

    a) Navrhované znění je nejasné, neboť se částečně překrývá se skutkovou podstatou trestného činu podílnictví podle § 251 trestního zákona (slova "v době hájení bez povolení loví anebo přechovává ulovenou nebo usmrcenou zvěř nebo ryby").

    b) Neoprávněný lov zvěře nebo ryb je sám o sobě neoprávněným zásahem do práva myslivosti nebo do výkonu rybářského práva a slova "kdo loví zvěř nebo ryby neoprávněně" jsou proto nadbytečná. Podle stávající úpravy je trestný rovněž ten, kdo loví zvěř nebo ryby v době hájení tj. implicitně bez povolení. Z tohoto hlediska jsou slova "bez povolení" za slovy "nebo v době hájení" rovněž nadbytečná.

    c) Navrhované znění druhého odstavce vyvolává otázku zda má být sledovaným cílem zvýšený postih za nezákonně získaný majetkový prospěch nebo ochrana přírody - zejména zvěře. Ve svých důsledcích totiž znamená, že přísněji trestný bude ten kdo nezákonně ulovenou zvěř zužitkuje, tj. "opatří sobě nebo jinému majetkový prospěch", na rozdíl od pachatele, který zvěř zabije (např. jen pro zábavu) a ponechá na místě. V tomto případě bude postižen pouze podle mírnějšího ustanovení odstavce prvého.

    d) Ze znění navrhované skutkové podstaty ani z důvodové zprávy není zřejmý rozdíl mezi bez povolení "ulovenou" nebo "usmrcenou" zvěří nebo rybami.

    e) Z důvodové zprávy nevyplývá, proč navrhovaná úprava vypouští jednání zakotvené v platném znění § 178a písm. a), trestního zákona podle něhož je trestné spáchání tohoto činu nejméně se dvěma osobami, když na druhé straně se v návrhu poukazuje na četnost páchání tohoto trestného činu v organizované formě.

4. Navrhované tresty představují nelogický zásah do systému trestních sazeb stanovených trestním zákonem. S přihlédnutím k doposud stanovenému rozpětí trestních sazeb v jednotlivých ustanoveních trestního zákona je třeba za nesystémové považovat navržení trestní sazby odnětí svobody ve druhém a třetím odstavci na dvě až tři léta resp. na tři až pět let. V prvním případě se jedná o příliš úzké a nevyhovující rozpětí, ve druhém případě by takto navržené stanovení dolní hranice trestní sazby, která neodpovídá typovému stupni nebezpečnosti tohoto trestného činu pro společnost, vylučovalo v konkrétních méně závažných věcech uložení trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem.

Předložený návrh zákona svědčí o přecenění předmětu ochrany na úkor ostat-ních okolností spoluurčujících stupeň nebezpečnosti trestného činu pytláctví pro společnost. Nemá na zřeteli potřebnou míru vyváženosti ochrany poskytované trestním zákonem jednotlivým objektům (zejména v porovnání s trestními sazbami stanovenými za trestné činy proti zdraví nebo osobní svobodě).