Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1997
II. volební období
-------------------------------------------------


193/1

předložené dopisem předsedy vlády Václava Klause ze dne 12. června 1997 (čj. 3460/97 - OVA)

Vláda na jednání své schůze dne 12. června 1997 projednala a posoudila návrh na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon č.141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 193), a vyjádřila s tímto návrhem   n e s o u h l a s   z dále uvedených důvodů.

Předložený návrh zákona sleduje v zásadě dva základní cíle, a to

1. rozšíření působnosti státního zastupitelství v netrestní oblasti, zejména ve správním řízení, a

2. zásadní změnu postavení státního zastupitelství v soustavě státních orgánů a posílení jeho centralizace.

K bodu 1. Podle Čl. 80 Ústavy České republiky (dále jen Ústava") je prvořadou funkcí státního zastupitelství podávat a zastupovat žalobu v trestních věcech. I když Ústava připouští, aby státní zastupitelství plnilo i další úkoly pokud tak stanoví zákon, nelze toto ustanovení vykládat tak, že jeho prostřednictvím se postupně státní zastupitelství opět přemění v obecný orgán dozoru nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů, jako tomu bylo u bývalé prokuratury. Ochrana práv a oprávněných zájmů fyzických i právnických osob ve správním řízení a odpovědné fungování správních orgánů jsou v právním státu nezbytné, vláda se však nedomnívá, že by k tomu měla vést cesta přes rozšiřování působnosti státního zastupitelství. Za daleko racionálnější postup lze pokládat novou úpravu správního soudnictví, která je již připravována.

K bodu 2. Navrhovaná změna postavení státního zastupitelství zcela odporuje úmyslu zákonodárce při přijímání zákona o státním zastupitelství a znamenala by návrat k centralizaci, kterou se vyznačovala bývalá prokuratura. Podle navrhované úpravy by vztah k výkonné moci byl pouze zprostředkován odpovědností nejvyššího státního zástupce vládě, kterého by na její návrh jmenoval a odvolával prezident republiky. Je v souladu s Ústavou, že ministr spravedlnosti, jako orgán výkonné moci, je služebně nadřízen nejvyššímu státnímu zástupci a vykonává dohled nad činností nejvyššího státního zastupitelství. Ačkoliv státní zastupitelství je podle Ústavy součástí výkonné moci, svojí působností má úzké vztahy k oblasti justice, které jsou zajišťovány prostřednictvím ministerstva spravedlnosti, a které by byly zcela potlačeny (jednotlivá státní zastupitelství působí také zásadně u soudů, při nichž vykonávají svou činnost).

Předložený návrh zákona přitom postrádá zásadní věcnou analýzu důvodů na- vrhované úpravy.

1. K rozšíření působnosti státního zastupitelství v netrestní oblasti

    Samotná navrhovaná novelizace zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., (dále jen "zákon o státním zastupitelství") a navazující návrhy novelizací dalších zákonů jsou vzájemně nekonzistentní. V navrhovaném znění § 5 odst. 2 zákona o státním zastupitelství by mělo být umožněno státnímu zastupitelství "podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve věci, v níž podalo návrh na opatření proti nečinnosti nebo přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení". V navrhované novelizaci § 250 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, se hovoří pouze o žalobě proti rozhodnutí vydanému na základě návrhu k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení. Nejasný je samotný účel navrhovaného oprávnění státního zástupce podat návrh k přezkoumání

rozhodnutí správního orgánu mimo odvolací řízení (§ 5a odst.1 písm.b/ návrhu novely zákona o státním zastupitelství). Pokud by takové právo měl státní zástupce uplatňovat pouze na základě podnětu účastníků řízení (jak vyplývá, ale nepříliš jasně, z důvodové zprávy), je takový postup zcela nadbytečný, protože účastník řízení je podle § 65 odst.1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "správní řád") oprávněn takový podnět podat příslušnému nadřízenému správnímu orgánu sám. Pokud by státní zastupitelství mělo samo případy k podání návrhu vyhledávat (podle § 2 odst. 1 zákona o státním zastupitelství je státní zastupitelství povinno využívat prostředky, které mu poskytuje zákon), navrhované ustanovení by znamenalo neúměrné zatížení státního zastupitelství na úkor jeho vlastní činnosti v trestním řízení.

    Obdobné výhrady lze uplatnit i k navrhovanému oprávnění státního zastupitelství podat návrh na opatření proti nečinnosti správního orgánu (§ 5a odst. 1 písm.a/ návrhu novely zákona o státním zastupitelství) ve vztahu k § 50 správního řádu, který nebrání tomu, aby účastník správního řízení sám podal nadřízenému správnímu orgánu podnět na uplatnění opatření proti nečinnosti. V navrhovaném znění § 69 správního řádu je, nad rozsah oprávnění státního zástupce podle navrhovaného § 5a zákona o státním zastupitelství, dávána státnímu zástupci možnost podat bezprostředně nadřízenému správnímu orgánu návrh na přezkoumání pravomocného rozhodnutí podřízeného správního orgánu. Navrhovaná oprávnění státního zástupce doplňovaná do správního řádu však nejsou dostatečně procesně zabezpečena, nejsou stanoveny lhůty ani upraveno procesní postavení státního zastupitelství (ačkoliv podle navrhovaného § 5a zákona o státním zastupitelství je má stanovit správní řád).

    Z uvedeného vyplývá, že navrhovaná úprava neřeší problémy, na které je v souvislosti se správním řízením poukazováno, a vykazuje značné nedostatky.

2. K vynětí státního zastupitelství z působnosti ministerstva spravedlnosti

    Podle důvodové zprávy by zásadní změna měla spočívat "v osamostatnění Nejvyššího státního zastupitelství jako ústředního orgánu státní správy (tj. výkonného orgánu)". Nejvyšší státní zastupitelství by se mělo přeměnit na správní úřad. Z působnosti státního zastupitelství nevyplývá potřeba jeho změny na správní úřad.

    Podle vládou navržené novely zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, se kterou již vyslovila souhlas Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, bude výslovně stanoveno, že státní zastupitelství má prošetřovat podněty k podání stížnosti pro porušení zákona, které mu jsou adresovány nebo které mu postoupí ministr spravedlnosti, a po prošetření předložit ministru spravedlnosti stanovisko, v němž navrhne buď podnět odložit nebo podat stížnost pro porušení zákona. Svěření působnosti podávat stížnost pro porušení zákona přímo nejvyššímu státnímu zástupci není ze shora uvedených důvodů vhodné.

    Navrhované změny postavení státního zastupitelství jsou nepřijatelné jak věcně, protože odporují základním principům na kterých je státní zastupitelství ve smyslu ústavní úpravy založeno, tak po formální stránce.

3. K uvažovanému finančnímu dopadu navrhovaného zákona

    Navrhovatel předpokládá, že náklady spojené s rozšířením působnosti státního zastupitelství a jeho vyčleněním z resortu ministerstva spravedlnosti nepřekročí ročně 50 mil. Kč. Toto tvrzení postrádá analýzu předpokládaných výdajů a nelze je proto pokládat za doložené.