
Ministerstvo financí každoročně zveřejňuje
úplný Seznam výrobků, výkonů
a služeb podléhajících regulaci cen
a způsob a pravidla této regulace. Seznam platný
pro rok 1997 je vydán výměrem MF č.
01/97 a je publikován v částce 13/1996 Cenového
věstníku.
Regulace cen doznává každoročně
změny, které lze podle jejich charakteru rozdělit
do tří okruhů:
- pokračování v postupné nápravě
deformovaných cen a cenových relací,
které jsou takového řádu, že
je nelze odstranit naráz zejména pro značné
sociální dopady a finanční náročnost
na sociální transfery,
- aktualizace úrovně maximálních
cen o prověřené změny nákladových
vstupů, bez níž by se inertní regulace
stala příčinou vzniku nových cenových
disparit,
- rušení regulace cen v odvětvích,
kde vznikla natolik účinná soutěž,
že cena není diktována silnějším
prodávajícím.
A. Náprava deformovaných cen
1. Energetika
Nízké, náklady nepokrývající,
maximální ceny elektřiny, plynu a tepla pro
domácnosti nevyjadřují skutečnou hodnotu
a vzácnost těchto zdrojů a jsou tudíž
příčinou nesprávného spotřebního
chování, tj. nadměrné a nehospodárné
spotřeby energií a z toho plynoucích i nesprávných
a v dlouhodobějším horizontu neefektivních
investičních rozhodnutí, a to jak na straně
domácností např. při volbě
způsobu vytápění, tak na straně
výrobců a dodavatelů energií při
budování nových zdrojových kapacit,
zásobníků a distribučních sítí.
Spotřeba elektřiny v domácnostech, která
je obtížně regulovatelná v průběhu
dne i roku, se za uplynulé dva roky zvýšila
o cca 26%, u plynu dokonce o 55% a u centrálně dodávaného
tepla o 18%. Růst spotřeby energie spojen nejen
s širším využíváním
elektrické energie a plynu pro vytápění,
ale i s plýtváním s neobnovitelnými
zdroji energie, se zvyšováním ekologické
zátěže a má negativní vliv na
saldo obchodní bilance.
Je proto nutné provést narovnání cen
elektřiny, plynu i tepelné energie ve vzájemné
vazbě s ohledem na možnou substituci tak, aby ceny
odrážely skutečné náklady:
V odvětví tepelné energie bude
provedena dvouetapová náprava cen účtovaných
domácnostem. V prvním kroku od 1. července
1997 se dosavadní maximální cena 180,- Kč/GJ
zvýší na 250,- Kč/GJ, t.j. o 39% a přiblíží
se tak průměrné výrobní ceně
tepla cca 266,- Kč/GJ. V období do 30. června
1998 budou dotovány jen dodávky tepla s vyššími
nákladově ziskovými cenami než 250 Kč/GJ.
Za ceny pod touto částkou je teplo dodáváno
více než celé polovině centrálně
vytápěných domácností. Počínaje
druhým pololetím roku 1998 bude maximální
cena zrušena a domácnosti budou za teplo platit místně
odlišné, věcně usměrňované
ceny. V průměru tyto ceny vzrostou cca o 10%. Po
skončení nápravy cen se dotace k cenám
tepla omezí na zcela vynímečně případy,
kdy se podle stanovených pravidel (např. audit)
prokáže odůvodněnost dotace.
V odvětvích elektrické energie a plynu vláda uložila Ministerstvu průmyslu a obchodu (regulátorovi podle zákona č. 222/1994 Sb.) prověřit do 31. října 1997 úroveň nákladů, zisků a investic zvlášť za výrobu, přenos a distribuci elektrické energie a zvlášť za dovoz, přípravu a distribuci zemního plynu. Na tomto základě a s využitím dlouhodobé prognózy spotřeby energií budou zpracovány návrhy cen a nových tarifů pro odběry z různých napěťových a tlakových úrovní pro domácnosti a pro ostatní velkoodběratele a maloodběratele a bude rozhodnuto o krocích v nápravě cen těchto energií. Do té doby bude vláda pokračovat v dosavadním pozvolném zvyšování cen elektřiny a plynu pro domácnosti, protože řád nákladového podhodnocení těchto cen je velmi vysoký a disproporce vůči cenám tepelné energie po zvýšení ceny o 39% by byla značná. Proto se tyto maximální ceny zvýší
- k 1. červenci 1997 v průměru o 15%
- k 1. lednu 1998 o 16,2%, a to pouze z titulu přechodu
na 22% daň z přidané hodnoty, pokud tuto
změnu daně schválí Poslanecká
sněmovna Parlamentu ČR.
2. Nájemné z bytů
Problémy, které způsobuje podhodnocené
nájemné na trhu bydlení zejména ve
velkých městech, řeší vláda
jednorázovým urychlením růstu maximálního
nájemného k 1. červenci 1997 v průměru
o 50%, z toho v Praze o 100% a ve městech nad 100 tis.
obyvatel o 62%. V malých městech a obcích
do 50 tis. obyvatel je naopak únosné dosavadní
tempo zvyšování nájemného příliš
neurychlovat.
Při respektování současného
platného regulačního pravidla se maximální
nájemné zvýší jednak o míru
inflace roku 1996 koeficientem Ki = 1,088, korigovaným
koeficientem Kr = 1,10, o němž rozhodla
vláda 28. února t.r. Kromě toho pro období
od 1. 7. 1997 do 30. 6. 1998 mohou rady zastupitelstva stanovit
vyšší maximální koeficienty Kv
v Praze a velkých městech takto:
| |||
Praha | |||
Obce: | |||
- od 100 000 obyvatelx) | |||
- od 50 000 do 99 999 | |||
- od 10 000 do 49 999 | |||
- do 9 999 obyvatel | |||
Průměrné zvýšení |
x) Olomouc, Ostrava, Brno, Hradec Králové, Liberec, Plzeň, České Budějovice
xx) za předpokladu využití maximálního
Kv
Výsledné maximální nájemné
za 1 m2 plochy bytu tedy vzroste podle vzorce Nt+1
= Nt x Ki x Kr x Kv.
Pokud obce využijí své pravomoci a vyhlásí
koeficient Kv v maximální výši,
zvýší se základní nájemné
za 60 m2 byt I. kategorie v Praze z 635,- na 1270,-
Kč, ve městech s více než 100 tis. obyvateli
z 595,- na 965,- Kč, v městech s méně
než 100 tis. obyvateli z 555,- na 740,- Kč, v městech
s méně než 50 tis. obyvateli z 525,- na 675,-
Kč a v obcích do 10 tis. obyvatel z 505,- na 640,-
Kč.
Urychlení nápravy nájemného z bytů
v roce 1997 je pouze jednou ze součástí koncepčních
záměrů a opatření v bytové
politice, které byly schváleny usnesením
vlády č. 15 5 z 12. března t.r.
B. Aktualizace regulovaných cen
Vedle energetiky a nájemného jsou předmětem
regulace cen další, zejména síťově
uspořádaná odvětví, kde sice
není třeba řešit složitý
úkol narovnávání cen, nicméně
vyžadují od regulátora permanentní sledování
vývoje oprávněných provozních
a investičních nákladů a jejich zohledňování
v takové míře, aby se regulace cen nestala
brzdou podnikání anebo naopak nevytvářela
příliš měkký polštář
výrobcům a dodavatelům.
Tato nezbytná aktualizace regulovaných cen se v
1. pololetí dotkla odvětví telekomunikací,
vnitrostátní osobní autobusové dopravy,
vody pitné a užitkové, zdravotní péče
a státního výkupu mléka, masa a potravinářské
pšenice. Z nich nejvýznamnější
je zvýšení maximálních cen telekomunikačních
a poštovních služeb od 1. dubna 1997:
V odvětví telekomunikací se na základě
dlouhodobě stanoveného regulačního
pravidla zvýšily maximální ceny telefonních
služeb v průměru o 4%, z toho se měsíční
paušál zvýšil z 80,- na 90,- Kč/měsíc
a místní hovorné ze 2,- na 2,25 Kč
(ve veřejných automatech na 3,- Kč). Meziměstské
a mezinárodní hovorné se nezměnilo
nebo mírně snížilo. Sjednocením
hovorného v I. meziměstském pásmu
s místním hovorným došlo ke zlevnění
hovorů do I. meziměstské o pásma o
38%. U hovoru uskutečněného v rámci
I. meziměstského pásma může účastník
telefonovat za cenu jednoho impulsu v období silného
provozu tři minuty místo jedné minuty a ve
slabém provozu šest minut sto dvou minut.
V odvětví pošty se zvýšily
ceny jedenácti základních poštovních
služeb (představují více než polovinu
tržeb České pošty, s.p.) v průměru
o 28%. Ceny ostatních vnitrostátních poštovních
služeb regulovaných formou věcného usměrňování
se zvýšily v průměru o 27% a ceny mezinárodních
poštovních výkonů (11% tržeb z
poštovní činnosti) o 5%.
Aktualizace regulovaných cen poštovních výkonů
umožňuje zachovat princip samofinancovatelnosti státního
podniku Česká pošta při růstu
cen materiálových vstupů a při nezbytném
růstu mezd (představují 60% podíl
na nákladech a jsou stále pod státním
průměrem) a při financování
neodkladných investic v rozsahu cca 1 mld Kč. Výnosy
s.p. Česká pošta tak dávají jistotu,
že se současný počet cca 3500 poštovních
úřadů nesníží, a to ani
v případě některých výrazně
neefektivních provozů.
V odvětví výroby a dovozu léků
a prostředků zdravotnické techniky budou
stanoveny nové maximální ceny léků
k 1. červenci 1997, jejichž celková cenová
hladina se opět nezvýší. Výsledkem
regulace cen léčiv je již čtyři
roky trvající stabilita (+ 2%), což zároveň
potvrzuje, že platný systém regulace je správný.
V odvětví železniční osobní
dopravy bylo naposled jízdné zvýšeno
(o cca 60%) v dubnu 1995. Ministerstvo dopravy a spojů
ve spolupráci s Českými drahami, s.o. v současné
době zpracovávají spolu s návrhem
na restrukturalizaci Českých drah i návrh
zvýšení maximálního jízdného
v průměru o 60%, čímž by se jízdné
na železnici vyrovnalo současné úrovni
jízdného v autobusové dopravě. Předpokládaný
termín této změny je září
1997.
C. Zrušení regulace
Ministerstvo financí pozorně sleduje situaci na
regulovaných trzích a v souladu se zákonem
o cenách zmírňuje či úplně
ruší regulaci cen, jakmile se trh stane dostatečně
soutěžním Od 1. ledna 1997 byly liberalizovány
ceny pohonných hmot a služeb lokálního
významu (taxisIužba a kominické služby).
D. Sociální opatření
Dosavadní strategie postupného narovnávání
deformovaných cen energií pro domácnosti
a nájemného nevyžadovala přijetí
mimořádných sociálních opatření.
Rozhodnutí vlády o rychlejším postupu
k nápravě cen po zvážení ekonomických
a sociálních vlivů na různé
typy domácností je doprovázeno novými
sociálními opatřeními, která
zmírní dopady zvýšení nájemného
a cen energií (k 1. 7. 1997 a k 1. 1. 1998) na domácnosti
s nižšími příjmy, a to:
- valorizacemi důchodů, životního
minima a od něho odvozovaných sociálních
dávek
- poskytováním mimořádných
dočasných státních sociálních
dávek od 1. července 1997
sociální příspěvek k vyrovnání
zvýšení nájemného domácnostem
v bytech s regulovaným nájemný s příjmem
do 1,6 násobku životního minima s diferenciací
podle počtu osob v domácnosti, jejich příjmu
a velikosti obce (vládní návrh zákona
projednáván Parlamentem)
sociální příspěvek k vyrovnání
zvýšení cen tepelné energie domácnostem
v bytech s ústředním dotovaným vytápěním
s příjmem do 1,6 násobku životního
minima s diferenciací podle počtu osob v domácnosti
a výše jejich příjmu (zákon schválen
Parlamentem i Senátem);
- úpravou příspěvku na bydlení
v rámci systému dávek státní
sociální podpory od 1. ledna 1998 (připravovaná
novela zákona o státní sociální
podpoře) k částečné kompenzaci
zvýšení cen elektřiny a plynu z titulu
zvýšení sazby daně z přidané
hodnoty. Zvýšením koeficientu z 1,4 na 1,5
se zvýši dávka a zároveň se rozšíří
okruh příjemců příspěvku
na domácnosti s příjmem do 1,5 násobku
životního minima;
- v konkrétních odůvodněných
případech poskytováním dávek
sociální péče podle zákona
o sociální potřebnosti.
Porovnání předpokládaného zvýšení
nákladů na bydlení od 1. července
1997 s výší státních sociálních
dávek na bydlení je uvedeno v příloze
č. 1 a č. 2.
Příloha č. 1 |
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
*) příspěvku na bydlení, tzv. příspěvku
na leplo a příspěvku na nájemné
Příloha č.2
Předpokládaná výše sociálních
dávek na bydlení* od 1. července 1997 v nájemních
bytech s dotací na vytápění
| |||||
| |||||
*zahrnuje příspěvek na bydlení, příspěvek na teplo, příspěvek na nájemné