Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(1) Akademickými pracovníky jsou zaměstnanci vysoké školy, kteří vykonávají jak pedagogickou, tak tvůrčí činnost, ke které patří zejména výzkum, vývoj a umělecká tvorba.

(2) Akademickými pracovníky jsou profesoři, docenti, odborní asistenti a zaměstnanci z oblasti výzkumu a vývoje a další zaměstnanci podílející se na pedagogické činnosti, o kterých tak stanoví statutární předpis vysoké školy.

(3) Statutární předpisy veřejné vysoké školy upraví postavení hostujících profesorů.

(1) Místa učitelů a vědeckých pracovníků se obsazují na základě výběrového řízení. Od výběrového řízení lze upustit při opakovaném sjednávání pracovního poměru s učitelem nebo vědeckým pracovníkem, jde-li o obsazení jím zastávaného místa.

(2) Vypsání výběrového řízení musí být zveřejněno na úřední desce vysoké školy nebo fakulty nejméně 60 dnů před koncem lhůty pro podání přihlášek.

(3) Na místo obsazované na základě výběrového řízení přijímá uchazeče děkan nebo rektor na návrh konkursní komise.

(4) Podrobnosti o výběrovém řízení stanoví statutární předpisy veřejné vysoké školy a vnitřní předpisy soukromých vysokých škol.

(1) Pracovní poměry profesorů se sjednávají na dobu určitou i neurčitou. Pracovní poměry ostatních akademických pracovníků se sjednávají na dobu určitou; u docentů na dobu pěti až deseti let, u ostatních na dobu dvou až pěti let. Pracovní poměr lze sjednat na kratší dobu, jestliže o to pracovník písemně požádá.

(2) V pracovněprávních věcech týkajících se fakulty jedná jménem vysoké školy děkan, v ostatních pracovněprávních věcech rektor.

(1) Pracovní poměr akademických pracovníků končí, neskončí-li z jiného důvodu dříve, koncem školního roku, v němž akademický pracovník dovršil 65 let.

(2) Pracovní poměr akademického pracovníka, který vykonával funkci rektora nebo děkana, trvá ještě nejméně dva roky po skončení jeho funkčního období, nepožádá-li o skončení pracovního poměru dříve.

(3) S akademickým pracovníkem, jehož pracovní poměr skončil podle odstavce 1, může být další pracovní poměr sjednán jen na dobu určitou, nejvýše však na dobu pěti let.

(4) Statutární předpis veřejné vysoké školy upraví práva emeritních profesorů v oblasti vzdělávací a tvůrčí práce na vysoké škole.

Akademickými hodnostmi jsou podle tohoto zákona "docent" (ve zkratce "doc.") a "profesor" (ve zkratce "prof.") uváděná před jménem a ostatními akademickými tituly.

Docenta pro určitý obor jmenuje rektor na základě habilitačního řízení.

(1) V habilitačním řízení se ověřuje vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, a to zejména na základě habilitační práce a její obhajoby a dalších vědeckých, odborných nebo uměleckých prací a jeho pedagogická způsobilost na základě hodnocení habilitační přednášky a předcházející pedagogické praxe.

(2) Na habilitační řízení se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(3) Habilitační řízení se zahajuje na návrh uchazeče. S návrhem je nutno předložit habilitační práci, životopis, doklady o dosaženém vysokoškolském vzdělání a získaných akademických titulech, doklady osvědčující pedagogickou praxi, seznam vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, popřípadě další doklady osvědčující vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci. V návrhu uchazeč též uvede obor, ve kterém žádá o habilitaci.

(4) Habilitační prací se rozumí:

písemná práce, která přináší nové vědecké poznatky, nebo

soubor publikovaných vědeckých prací nebo inženýrských prací doplněný komentářem, nebo tiskem vydaná monografie, která přináší nové vědecké poznatky, nebo

umělecké dílo nebo umělecký výkon nebo jejich soubor, kterým je například vynikající veřejná umělecká činnost.

(5) Návrh se podává děkanovi fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor habilitace nebo rektorovi, má-li akreditaci pro uvedený obor vysoká škola. Nemá-li návrh všechny potřebné formální náležitosti a uchazeč jeho vady na výzvu v přiměřené lhůtě neodstraní, děkan nebo rektor věc odloží a habilitační práci s připojenými doklady vrátí uchazeči.

(6) V uměleckých oborech může příslušná umělecká rada prominout uchazeči o habilitaci požadavek vysokoškolského vzdělání.

(7) Pokud nedojde k odložení věci podle odstavce 5, předloží děkan nebo rektor věc vědecké radě fakulty nebo vysoké školy spolu s návrhem na složení sedmičlenné habilitační komise. Habilitační komise musí být složena z profesorů, docentů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru; dva členové komise s hlasem poradním jsou zástupci studentů. Předsedou komise musí být profesor a nejméně dva členové musí být z jiné vysoké školy, než z té, na které se habilitační řízení koná.

(8) Habilitační komise ve složení schváleném vědeckou radou jmenuje tři oponenty habilitační práce. Z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná, může být jmenován pouze jeden oponent.

(9) Habilitační komise posoudí vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci uchazeče pro daný obor a jeho předcházející pedagogickou praxi. Na základě posudků oponentů zhodnotí úroveň habilitační práce. Habilitační komise se tajným hlasováním usnese na návrhu vědecké radě buď ukončit habilitační řízení s uvedením důvodů, nebo pozvat uchazeče k habilitační přednášce a k obhajobě habilitační práce. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů habilitační komise platí, že habilitační komise doporučuje habilitační řízení zastavit. Po rozhodnutí ve věci se habilitační komise usnáší většinou hlasů všech členů na odůvodnění návrhu. Návrh s odůvodněním přednese předseda nebo jím pověřený člen habilitační komise vědecké radě.

(10) Habilitační přednáška a obhajoba habilitační práce se koná na veřejném zasedání vědecké rady za účasti členů habilitační komise a oponentů; v případě že oponent se ze závažných důvodů nedostaví, je nutno jeho posudek přečíst. Po rozpravě, ve které musí být uchazeči dána možnost vyjádřit se k posudkům oponentů, obhajovat svoji habilitační práci a vyslovit se ke své dosavadní vědecké nebo umělecké a pedagogické činnosti, se habilitační komise tajným hlasováním usnáší na návrhu, aby uchazeč byl jmenován docentem, nebo aby nebyl jmenován docentem. Návrh s odůvodněním přednese vědecké radě.

(11) Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké rady v tajném hlasování platí, že vědecká rada habilitační řízení zastavuje. Pokud vědecká rada rozhodne v souladu s návrhem habilitační komise, je odůvodněním rozhodnutí vědecké rady odůvodnění, které přednesla habilitační komise. V opačném případě se vědecká rada po rozhodnutí ve věci usnáší většinou hlasů všech členů na jeho odůvodnění.

(12) Návrh na jmenování docentem postoupí vědecká rada rektorovi. Nesouhlasí-li rektor s návrhem, předloží jej s odůvodněním vědecké radě vysoké školy, která jej projedná a tajným hlasováním se usnáší, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké rady vysoké školy, platí, že se řízení zastavuje. V opačném případě rektor docenta jmenuje.

(13) Proti postupu při habilitačním řízení může uchazeč podat námitky. Nevyhoví-li námitkám děkan, předá je k rozhodnutí rektorovi; rozhodnutí rektora je konečné.

(14) Podrobnější kritéria pro posuzování vědecké nebo umělecké kvalifikace a pedagogické způsobilosti uchazečů pro jmenování docentem stanoví statutární předpis veřejné vysoké školy.

Profesora pro určitý obor jmenuje prezident republiky na návrh vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra.

(1) V řízení ke jmenování profesorem se prokazuje pedagogická a vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče. Předpokladem k zahájení řízení je předchozí jmenování docentem na základě habilitačního řízení, pokud jeho součástí bylo předložení habilitační práce; to neplatí pro docenty jmenované v rámci rehabilitace v době od 1. 1. 1990 do 1. 7. 1990 na návrh vysoké školy nebo s jejím souhlasem.

(2) Na řízení ke jmenování profesorem se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(3) Řízení se zahajuje na návrh uchazeče nebo na návrh děkana nebo rektora podaný vědecké radě fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor jmenování nebo vědecké radě vysoké školy, má-li akreditaci pro uvedený obor vysoká škola. Řízení může zahájit z vlastního podnětu i vědecká rada fakulty nebo vysoké školy.

(4) Pro posouzení návrhu schvaluje na návrh děkana nebo rektora příslušná vědecká rada pětičlennou hodnotící komisi složenou z profesorů, docentů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor a nejméně dva členové musí být z jiné vysoké školy než z té, na které se jmenovací řízení koná.

(5) Hodnotící komise posoudí kvalifikaci uchazeče a tajným hlasováním se usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů hodnotící komise, platí, že hodnotící komise doporučuje řízení ke jmenování profesorem zastavit. Po rozhodnutí ve věci se hodnotící komise usnáší většinou hlasů všech členů na odůvodnění návrhu. Návrh s odůvodněním přednese předseda nebo jím pověřený člen hodnotící komise té vědecké radě, která komisi schválila. Tato vědecká rada vyzve uchazeče, aby na jejím veřejném zasedání přednesl přednášku, ve které předloží koncepci vědecké nebo umělecké práce a výuky v daném oboru.

(6) Po přednášce se vědecká rada tajným hlasováním usnáší na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Jedná-li se o vědeckou radu vysoké školy, předkládá po schválení návrh na jmenování profesorem ministrovi. V případě, že jde o vědeckou radu fakulty, předkládá návrh vědecké radě vysoké školy, která tajně hlasuje o předložení návrhu ministrovi. Ustanovení § 111 odst. 11 platí v obou případech obdobně.

(7) Proti postupu při jmenovacím řízení na fakultě nebo vysoké škole může uchazeč podat námitky, o nichž rozhoduje rektor.

(8) Podrobnější kritéria pro posuzování vědecké nebo umělecké a pedagogické kvalifikace uchazečů pro jmenování profesorů stanoví statutární předpis veřejné vysoké školy nebo vnitřní předpis soukromé vysoké školy.

(1) Vysoká škola nebo její součást zveřejní údaje o zahájení a ukončení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem a termíny příslušných veřejných zasedání vědeckých rad. Zveřejnění musí být dostupné všem členům akademické obce.

(2) Vysoká škola oznámí ministerstvu zahájení a ukončení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem.

Akademickému pracovníku vysoké školy se poskytne placená tvůrčí dovolená v délce šesti měsíců jedenkrát za pět let, nebrání-li tomu závažné okolnosti týkající se plnění vzdělávacích úkolů vysoké školy.

(1) Bakalářský studijní program, magisterský studijní program a doktorský studijní program podléhají akreditaci, kterou uděluje ministerstvo.

(2) Podmínkou pro udělení akreditace je souhlasné stanovisko Akreditační komise.

(3) V rámci akreditace magisterského studijního programu je akreditováno i oprávnění přiznávat akademické tituly uvedené v § 74 odst. 4 a 5.

(4) Není-li studijní program uvedený v odstavci 1 akreditován, nelze k jeho studiu přijímat uchazeče, konat výuku, zkoušky, ani přiznávat akademické tituly.

(1) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci studijního programu obsahuje:

název vysoké školy, popřípadě její součásti, která bude studijní program uskutečňovat,

označení studijního programu, jeho typ a obsah,

doklady o personálním, finančním, materiálně technickém a informačním zabezpečení studijního programu nejméně na standardní dobu studia.

(2) Ministerstvo neprodleně postoupí žádost Akreditační komisi, která žádost posoudí do 120 dnů ode dne, kdy jí byla doručena.

(3) Jsou-li případné nedostatky návrhů studijních programů odstranitelné, vyzve Akreditační komise vysokou školu, aby je v přiměřené lhůtě odstranila a řízení přeruší. V případě, že vysoká škola vady ve stanovené lhůtě neodstraní, vydá Akreditační komise stanovisko na základě původních podkladů.

(4) Akreditační komise žádost o akreditaci studijního programu nedoporučí, jestliže studijní program neodpovídá požadavkům uvedených v § 72 anebo jestliže vysoká škola neskýtá záruku řádného zajištění výuky. Při posuzování schopnosti vysoké školy řádně zajistit výuku přihlíží Akreditační komise též ke koncepci vzdělávací, vědecké a výzkumné činnosti vysoké školy a k hodnocení její činnosti, která vyplývá ze schválené výroční zprávy, jakož i k tomu, zda je výuka dostatečně zajištěna habilitovanými učiteli. Akreditační komise žádost o akreditaci studijního programu nedoporučí i v případě, že v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci.

(5) U doktorského studijního programu může Akreditační komise podmínit akreditaci spoluprací vysoké školy při jeho uskutečňování s určitými pracovišti jiné vysoké školy nebo Akademie věd České republiky, pokud s tím tato pracoviště vysloví souhlas.

(1) Akreditace studijního programu platí po dobu rovnající se dvojnásobku standardní doby studia, u doktorských studijních programů po dobu nejvýše deseti let, počítanou ode dne právní moci rozhodnutí.

(2) Platnost akreditace lze i opakovaně prodloužit. Na řízení o prodloužení platnosti akreditace se přiměřeně vztahuje ustanovení § 117.

(1) O akreditaci studijního programu může požádat též právnická osoba se sídlem v České republice zabývající se vzdělávací, výzkumnou, vývojovou nebo uměleckou činností.

(2) Spolu se žádostí o akreditaci předloží dohodu s vysokou školou o vzájemné spolupráci při uskutečňování studijního programu nebo její návrh. Tato vysoká škola přijímá uchazeče o studium ve studijním programu a uděluje absolventům tohoto studijního programu příslušný akademický titul.

(1) Kvalitu uskutečňovaných akreditovaných studijních programů hodnotí Akreditační komise.

(2) Zjistí-li Akreditační komise nedostatky při uskutečňování akreditovaného studijního programu, doporučí vysoké škole nebo spolupracující právnické osobě zjednat nápravu a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. Ustanovení § 117 odst. 3 platí obdobně.

(3) V případě opakovaných závažných nedostatků navrhne Akreditační komise ministerstvu podle povahy věci:

omezení akreditace, spočívající v zákazu přijímat ke studiu daného studijního programu další uchazeče, nebo

pozastavení akreditace, spočívající v zákazu konat státní zkoušky a přiznávat akademické tituly, nebo

odnětí akreditace.

(4) Akreditační komise navrhne ministerstvu odnětí akreditace i v případě, že došlo k takovým změnám, za kterých by akreditace nemohla být udělena.

(5) Pominou-li důvody, pro které bylo učiněno opatření podle odstavce 3 písm. a) nebo b), Akreditační komise navrhne ministerstvu přijaté opatření zrušit.

(6) Ministerstvo rozhodne do 120 dnů po obdržení návrhu Akreditační komise podle odstavce 3 až 5. O rozhodnutí písemně informuje Akreditační komisi.

(1) V případě, že akreditace studijního programu byla pozastavena nebo odňata, je povinností vysoké školy zajistit studentům možnost dokončení stejných nebo obdobných studijních programů na téže nebo na jiné vysoké škole.

(2) Pro splnění povinnosti podle odstavce 1 stanoví Akreditační komise přiměřenou lhůtu.

(1) Akreditace studijního programu zaniká též oznámením vysoké školy o zrušení studijního programu.

(2) Akreditovaný studijní program lze podle odstavce 1 zrušit, jestliže vysoká škola zajistí možnost dokončení stejných nebo obdobných studijních programů na téže nebo jiné vysoké škole.

(1) Oprávnění vysoké školy nebo její součásti konat habilitační řízení anebo řízení ke jmenování profesorem v daném oboru podléhá akreditaci, kterou uděluje ministerstvo na základě souhlasného stanoviska Akreditační komise.

(2) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci obsahuje:

název vysoké školy, popřípadě název součásti, na které bude řízení probíhat,

obor habilitace nebo jmenování,

údaje o vzdělávací, vědecké a výzkumné činnosti vysoké školy nebo její součásti v daném oboru,

údaje o profesorech a dalších akademických pracovnících vyučujících a pěstujících daný nebo příbuzný obor na vysoké škole nebo její součásti,

seznam členů vědecké rady vysoké školy, popřípadě její součásti,

text nebo návrh ustanovení statutárního předpisu vysoké školy stanovujících podrobnější kritéria pro posuzování vědecké nebo umělecké kvalifikace a pedagogické způsobilosti uchazečů o jmenování docentem nebo profesorem.

(3) Podmínkou akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem je akreditace magisterského nebo doktorského studijního programu, v jehož rámci se na vysoké škole nebo její součásti vyučuje obor habilitace nebo jmenování anebo alespoň jeho podstatná část. Výjimku může ministerstvo připustit v případě nově vznikajícího oboru.

(4) Ustanovení § 117 odst. 2 až 4 platí pro akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem obdobně.

(5) Akreditační komise žádost o akreditaci nedoporučí, jestliže vysoká škola nebo její součást neposkytuje záruky řádného provádění habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem.

(6) Platnost akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem nelze časově omezit.

(1) Habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem hodnotí Akreditační komise.

(2) Zjistí-li Akreditační komise nedostatky v habilitačním řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, vyzve vysokou školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

(3) V případě opakovaných závažných nedostatků Akreditační komise navrhne ministerstvu podle povahy věci akreditaci pozastavit nebo odejmout.

(4) Pominou-li důvody pro pozastavení akreditace, Akreditační komise navrhne ministerstvu pozastavení zrušit.

(5) Akreditační komise navrhne ministerstvu akreditaci odejmout i v případě, že v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci nebo že na straně vysoké školy, její součásti nebo spolupracující právnické osoby nastaly takové okolnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí žádosti o akreditaci.

Ministerstvo rozhodne do 60 dnů po obdržení návrhu Akreditační komise podle odstavce 3 až 5. O rozhodnutí písemně informuje Akreditační komisi.

(1) Akreditační komise má dvacet jednoho člena. Členy Akreditační komise, jejího předsedu a místopředsedu volí poslanecká sněmovna P ČR na návrh ministra. Návrh přihlíží k doporučením Rady vysokých škol, Rady vlády České republiky pro výzkum a vývoj a Akademie věd České republiky.

(2) Členové Akreditační komise jsou jmenováni na dobu pěti let; jmenováni mohou být nejvýše na dvě funkční období.

(3) Členem Akreditační komise může být jmenována pouze bezúhonná osoba, která je všeobecně uznávanou vědeckou nebo uměleckou autoritou.

(4) Funkce člena Akreditační komise je neslučitelná s funkcí rektora, prorektora, děkana nebo proděkana.

(5) Před uplynutím funkčního období může být člen Akreditační komise odvolán z funkce jen pro ztrátu bezúhonnosti nebo na vlastní žádost.

(6) Členové Akreditační komise jsou ve své činnosti vázáni pouze zákony a ostatními právními předpisy.

(7) Akreditační komise pro odbornou přípravu svých jednání může zřizovat pracovní skupiny.

(8) Způsob jednání Akreditační komise a jejích pracovních skupin upraví statut Akreditační komise, který schvaluje vláda.

(9) Činnost Akreditační komise materiálně a finančně zabezpečuje ministerstvo.

(10) Podání k Akreditační komisi se činí prostřednictvím ministerstva.

(11) Činnost členů Akreditační komise a jejích pracovních komisí je úkonem v obecném zájmu. [³⁾ § 124 odst. 1 a 2 Zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 3/1991 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb. (úplné znění č. 126/1994 Sb.).]

Těmto osobám může být poskytnuta odměna a přísluší jim cestovní náhrady podle zvláštních předpisů. [⁴⁾ Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.]

(1) Akreditační komise pečuje o kvalitu vysokoškolského vzdělávání a všestranně posuzuje vzdělávací a vědeckou úroveň vysokých škol. K tomuto cíli zejména:

hodnotí kvalitu akreditovaných činností a přijímá opatření podle § 120 odst. 2 až 5 a § 124 odst. 2 až 5,

na žádost ministra se vyjadřuje k návrhům na jmenování profesorem,

posuzuje další záležitosti týkající se vysokého školství, které jí předloží ministr a vydává k nim stanovisko.

dává podnět ministerstvu k přijetí příslušných opatření v případě pochybností o dodržování právních povinností, nad nímž vykonává dozor ministerstvo nebo v případě pochybností o účelnosti využívání prostředků poskytnutých vysokým školám ze státního rozpočtu.

(2) Akreditační komise vydává stanovisko:

k žádostem o akreditaci studijních programů,

k žádostem o oprávnění konat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem,

ke zřízení, změně nebo zrušení fakulty veřejné vysoké školy,

k udělení státního souhlasu pro právnickou osobu, která chce působit jako soukromá vysoká škola.

Ministerstvo:

registruje statutární předpisy vysokých škol,

schvaluje majetkoprávní úkony veřejných vysokých škol uvedené v § 63 odst. 1,

rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu z kapitoly školství vysokým školám a kontroluje jejich využití,

uděluje státní souhlas s působením soukromé vysoké školy podle § 66 odst. 1,

uděluje akreditaci studijních programů podle § 116 odst. 1 a akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem v daném oboru podle § 123 odst. 1,

může sdružovat a využívat informace z Matriky studentů, [⁵⁾ § 17 písm. f) zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.]

řídí výkon státní správy vysokými školami,

plní úkoly nadřízeného správního orgánu vysokých škol ve správním řízení,

přijímá opatření podle § 64, 65 a 69,

vydává stanovisko ke zřízením, změně nebo zrušení fakulty veřejné vysoké školy podle § 35 odst. 3,

vykonává činnost při osvědčování vysokoškolského vzdělání dosaženého v cizině podle § 129,

poskytuje stipendia hrazená ze státního rozpočtu podle § 131,

materiálně a finančně zabezpečuje činnost Akreditační komise ,

projednává s Radou vysokých škol opatření týkající se vysokého školství,

poskytuje metodickou pomoc vysokým školám ve věcech přípravy statutů a dalších předpisů vysokých škol a fakult, vedení evidence studentů, statistického výkaznictví, knihovnictví, informačních systémů a zahraničních styků.

(1) Vysoká škola vede Matriku studentů. Matrika studentů slouží k evidenci o studentech a k rozpočtovým a statistickým účelům.

(2) Do Matriky studentů se zapisuje jméno, příjmení, rodné číslo a trvalé bydliště studenta.

(3) V Matrice studentů jsou o jednotlivých studentech vedeny údaje o:

zápisu do studia,

studijním programu, studijním oboru, formě studia,

zápisu do vyššího ročníku nebo dalšího bloku,

složených státních zkouškách a uděleném akademickém titulu,

přerušení studia,

ukončení studia.

(4) Zápisy do Matriky studentů mohou provádět pouze zaměstnanci vysoké školy zvlášť k tomu pověření. Záznamy o přerušení nebo ukončení studia se provedou bezprostředně po rozhodné události.

(5) Vysoká škola může dát každému, kdo osvědčí právní zájem, nahlédnout do Matriky studentů a činit si z ní výpisy.

(1) Na žádost absolventa zahraniční vysoké školy vydá ministerstvo osvědčení, že uvedená zahraniční vysoká škola je oprávněna poskytovat vysokoškolské vzdělání.

(2) Stanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, že vysokoškolské vzdělání dosažené na vysoké škole v zahraničí se uznává za rovnocenné vysokoškolskému vzdělání dosaženému podle tohoto zákona, vydá o tom v jednotlivém případě ministerstvo na žádost absolventa osvědčení.

(3) Jestliže nejde o případ uvedený v odstavci 2, uznává se vysokoškolské vzdělání dosažené na vysoké škole v zahraničí za rovnocenné obdobnému vysokoškolskému vzdělání dosaženému podle tohoto zákona na základě nostrifikace, o níž rozhoduje na žádost absolventa veřejná vysoká škola, která uskutečňuje obsahově obdobný studijní program.

(4) V pochybnostech určí příslušnost veřejné vysoké školy ministerstvo.

(5) Ustanovení odstavců 2 až 4 platí obdobně pro jednotlivou zkoušku vykonanou na vysoké škole v zahraničí, nejde-li o společný studijní program s vysokou školou podle tohoto zákona.

(1) Ve věcech nostrifikace rozhoduje rektor.

(2) Podkladem pro nostrifikaci je diplom nebo obdobný doklad vydaný zahraniční vysokou školou a doplňující informace o tom, že studijní program uskutečňovala instituce oprávněná poskytovat vzdělání srovnatelné s vysokoškolským vzděláním podle tohoto zákona, a o náplni vysokoškolského studia v zahraničí.

(3) Zjistí-li veřejná vysoká škola příslušná k nostrifikaci částečnou neshodu v obsahu studijních programů, podmíní nostrifikaci vykonáním rozdílové zkoušky nebo zkoušek. Nejsou-li studijní programy v podstatných rysech shodné, žádost o nostrifikaci zamítne.

(1) Studentům mohou být poskytována stipendia hrazená ze státního rozpočtu

za vynikající studijní výsledky,

na podporu studia občanů v zahraničí,

na podporu studia cizinců v České republice,

v případě tíživé sociální situace studenta,

v případech zvláštního zřetele hodných.

(2) Stipendia hrazená ze státního rozpočtu poskytuje studentům vysoká škola nebo ministerstvo.

(1) Ode dne, kdy tento zákon nabývá účinnosti, jsou vysoké školy uvedené v příloze A veřejnými vysokými školami podle tohoto zákona; zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, se na ně nevztahuje.

(2) Postavení vojenských vysokých škol [⁶⁾ § 30 zákona č. 172/ 1990 Sb., o vysokých školách.] a policejních vysokých škol [⁷⁾ Zákon č. 232/1992 Sb., o policejních vysokých školách a o zřízení Policejní akademie.] zůstává nedotčeno.