Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(1) Děkan je představitelem fakulty. Rozhoduje a jedná ve věcech fakulty, pokud zákon nebo statutární předpis nestanoví jinak.

(2) Děkana jmenuje, popřípadě odvolává na návrh akademického senátu fakulty rektor.

(3) Děkanem může být jmenován člen akademické obce fakulty, který je profesorem nebo docentem.

(4) Funkční období děkana je tříleté. Nikdo nemůže být jmenován do funkce děkana potřetí bezprostředně za sebou.

(1) Děkana zastupují v jednotlivých oblastech činnosti na základě jeho pověření proděkani.

(2) Proděkany po schválení návrhu akademickým senátem fakulty jmenuje a odvolává děkan.

(1) Členy vědecké nebo umělecké rady fakulty jmenuje děkan z členů akademické obce fakulty a z dalších významných představitelů oborů, v nichž fakulta uskutečňuje vzdělávací, vědeckou a výzkumnou, nebo uměleckou činnost. Nejméně jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové akademické obce veřejné vysoké školy, jejíž je fakulta součástí.

(2) Funkční období členů vědecké nebo umělecké rady je tříleté. Děkan může člena vědecké nebo umělecké rady ze závažných důvodů z funkce odvolat i před uplynutím jeho funkčního období.

(3) Vědecké nebo umělecké radě předsedá děkan.

(1) Vědecká nebo umělecká rada fakulty:

navrhuje koncepci vzdělávací, vědecké a výzkumné nebo umělecké činnosti fakulty,

navrhuje studijní programy, které mají být uskutečňovány na fakultě,

rozhoduje v habilitačním řízení a v řízení ke jmenování profesorem v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(2) Vědecká nebo umělecká rada fakulty se vyjadřuje k otázkám, které jí předloží děkan.

(1) Členy disciplinární komise fakulty jmenuje děkan z řad členů akademické obce fakulty. Polovina členů jsou studenti.

(2) Funkční období členů disciplinární komise je tříleté.

(3) Disciplinární komise projednává disciplinární přestupky studentů a předkládá návrh na rozhodnutí děkanovi.

(1) Tajemník řídí hospodaření a vnitřní správu fakulty v rozsahu stanoveném opatřením děkana. Je nadřízený všem hospodářským a správním zaměstnancům na fakultě.

(2) Tajemníka jmenuje a odvolává děkan.

(1) Fakulta zřizuje stipendijní fond vedený na odděleném účtu.

(2) Stipendijní fond fakulty se vytváří zejména z poplatků spojených se studiem na fakultě.

(1) Vysokoškolský ústav je vysokoškolským zařízením veřejné vysoké školy, které se podílí zejména na vědecké, výzkumné, umělecké nebo další tvůrčí činnosti a na uskutečňování studijních programů.

(2) O zřízení, změně nebo zrušení vysokoškolského ústavu rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy.

(3) Vysokoškolský ústav řídí ředitel, kterého jmenuje a odvolává rektor.

(4) Ředitel vysokoškolského ústavu je oprávněn jednat jménem veřejné vysoké školy ve věcech, o nichž to stanoví statutární předpis této školy.

(1) Veřejná vysoká škola může k plnění svých úkolů se souhlasem ministerstva a ministerstva zdravotnictví založit univerzitní nemocnici.

(2) Zakládací listina obsahuje:

a) název veřejné vysoké školy, která univerzitní nemocnici zakládá;

b) název a údaj o sídle zakládané univerzitní nemocnice;

c) údaj, že jde o univerzitní nemocnici podle tohoto zákona, popř. podrobnější vymezení její činnosti (§ 50, § 57 odst. 1);

d) údaj o souhlasu obou ministerstev k založení univerzitní nemocnice;

e) vymezení majetku, který na univerzitní nemocnici při jejím vzniku přechází;

f) další údaje, jejichž uvedení v základní listině tento zákon vyžaduje nebo které veřejná vysoká škola považuje za účelné.

(3) Univerzitní nemocnice je právnickou osobou. Vzniká dnem, kdy byla zakládací listina zapsána v registru univerzitních nemocnic vedeném ministerstvem.

(4) Veřejná vysoká škola, která univerzitní nemocnici založila, ji může se souhlasem obou ministerstev zrušit. Univerzitní nemocnice jako právnická osoba zaniká dnem, kdy byla v registru univerzitních nemocnic vedeném ministerstvem zapsána listina o jejím zrušení. Likvidaci provede veřejná vysoká škola, která zrušenou universitní nemocnici založila. Majetek ve vlastnictví universitní nemocnice je součástí likvidační podstaty a použije se k uspokojení pohledávek věřitelů v pořadí jako pohledávky vzniklé po prohlášení konkursu, likvidační zůstatek připadá veřejné vysoké škole, která universitní nemocnici založila.

(5) Ministerstvo zápis do registru universitních nemocnic (odst. 3 a 4) rozhodnutím odmítne, odporuje-li listina zákonu.

(6) Název universitní nemocnice musí obsahovat údaj o tom, že jde o universitní nemocnici veřejné vysoké školy, která ji založila.

(7) Hospodářský výsledek (zisk) universitní nemocnice smí být použit pouze k plnění jejích úkolů podle tohoto zákona (§ 50) .

(8) Veřejná vysoká škola, která universitní nemocnici založila, ustavuje etickou komisi k ochraně a podpoře etických principů v činnosti universitní nemocnice. Podrobnosti o vytváření, organizaci a působnosti etické komise upravuje statut veřejné vysoké školy. Universitní nemocnice je povinna umožnit členům etické komise plnění jejich úkolů.

Univerzitní nemocnice je veřejné zdravotnické zařízení, které:

a) poskytuje ústavní a ambulantní základní zdravotní péči, jakož i specializovanou a zvláště specializovanou diagnostickou a léčebnou péči a ověřuje a zavádí nové diagnostické a léčebné postupy,

b) slouží pravidelné výuce studentů lékařských a farmaceutických fakult, postgraduálnímu studiu lékařů a farmaceutů, popřípadě i odborné přípravě dalších pracovníků ve zdravotnictví,

c) vytváří podmínky pro vědecké bádání, jehož výsledky uplatňuje při poskytování zdravotní péče a v činnosti vzdělávací.

(1) Statutárním orgánem univerzitní nemocnice je správní rada universitní nemocnice (dále jen "správní rada").

(2) Správní rada má 15 členů, z nichž:

čtyři členy jmenuje ministr zdravotnictví,

čtyři členy jmenuje rektor veřejné vysoké školy, která univerzitní nemocnici založila, po projednání návrhu s akademickým senátem veřejné vysoké školy,

tři členy jmenuje děkan lékařské fakulty příslušné veřejné vysoké školy, po projednání návrhu s akademickým senátem fakulty,

jednoho člena jmenuje Česká lékařská komora,

jednoho člena jmenuje obec, v níž má univerzitní nemocnice sídlo;

jedním členem je územně příslušný zdravotní rada;

jedním členem je děkan lékařské fakulty příslušné veřejné vysoké školy.

Děkan lékařské fakulty se může nechat zastupovat některým z proděkanů, jinak se funkce člena správní rady vykonává osobně.

(3) Pokud má univerzitní nemocnice sloužit také výuce studentů z jiných fakult, může rektor v zakládací listině stanovit že členy správní rady jsou vedle osob uvedených v odstavci druhém také děkani těchto fakult, ustanovení odstavce druhého věty třetí pak platí obdobně i pro ně.

(4) Ustanovení odstavce třetího se použije obdobně, má-li veřejná vysoká škola, která universitní nemocnici zřídila, více lékařských fakult a universitní nemocnice má sloužit výuce studentů více než jedné z nich.

(5) Členové správní rady jsou jmenováni na tři roky. Z funkce mohou být před uplynutím funkčního období odvoláni tím, kdo je do funkce jmenoval.

(6) Správní rada se usnáší většinou hlasů všech svých členů; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

(7) Podrobnosti o organizaci a jednání správní rady upravuje jednací řád správní rady, který přijímá správní rada.

Běžný provoz universitní nemocnice řídí a jejím jménem navenek jedná ředitel universitní nemocnice, jehož jmenuje a odvolává správní rada na základě výsledku výběrového řízení; pravidla výběrového řízení stanoví správní rada.

(1) Organizačními jednotkami univerzitní nemocnice jsou kliniky a ústavy.

(2) Kliniku nebo ústav řídí přednosta. Přednostu jmenuje správní rada z profesorů a docentů lékařské fakulty veřejné vysoké školy, která univerzitní nemocnici založila, na základě výběrových řízení a se souhlasem rektora. Pravidla výběrového řízení stanoví správní rada.

(3) Zástupce přednosty jmenuje na návrh přednosty kliniky nebo ústavu ředitel univerzitní nemocnice.

Poradním orgánem správní rady a ředitele universitní nemocnice je klinická rada. Členové klinické rady jsou voleni shromážděním přednostů všech klinik a ústavů univerzitní nemocnice. Podrobnosti o způsobu volby a o organizaci a jednání klinické rady upravuje jednací řád klinické rady, který přijímá správní rada.

(1) Zásady organizace a provozu universitní nemocnice, působnost správní rady a zásady její organizace a jednání působnost správního ředitele a působnost přednostů klinik a ústavů stanoví statut universitní nemocnice (dále jen "statut"), který na návrh správní rady schvaluje rektor.

(2) Podrobnosti organizačního zajištění výuky studentů a postgraduálního vzdělávání v universitní nemocnici stanoví rektor na návrh děkana lékařské fakulty projednaný s ředitelem univerzitní nemocnice.

Příjmy universitní nemocnice jsou zejména:

a) úhrady za poskytování zdravotní péče,

b) stálá dotace ze státního rozpočtu na podporu vědeckého bádání, na poskytování zvláště specializované diagnostické a léčebné péče a na ověřování a zavádění nových diagnostických a léčebných postupů,

c) stálá dotace z rozpočtu veřejné vysoké školy, která universitní nemocnici zřídila, na vyrovnání nákladů spojených s činností vzdělávací,

d) dotace z rozpočtu obce, v níž má universitní nemocnice sídlo, popř. z rozpočtu jiných obcí.

(1) Universitní nemocnice může poskytovat jakoukoliv zdravotní péči , s výjimkou zdravotní péče, jejíž poskytování je zákonem vyhrazeno státu.

(2) Universitní nemocnice musí splňovat personální, věcné a technické požadavky na provoz nestátních zdravotnických zařízení stanovené zákony a právními předpisy vydanými k jejich provedení.

(3) Na dodržování povinností podle odstavce druhého a na odbornost universitními nemocnicemi poskytované zdravotní péče dozírá ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s profesními komorami a profesními občanskými sdruženími.

(4) Zákon České národní rady č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, se na universitní nemocnice nevztahuje. Zjistí-li ministerstvo zdravotnictví při výkonu dozoru, že universitní nemocnice porušuje povinnosti, které jsou jí uloženy zákony a jinými právními předpisy upravujícími provoz zdravotnických zařízení nebo poskytování zdravotní péče, uloží jí rozhodnutím, aby v určené lhůtě závady odstranila; jde-li o porušení zvlášť závažné nebo opakované, uloží universitní nemocnici pokutu až do výše 200.000,- Kč a vyrozumí o zjištěné závadě veřejnou vysokou školu, která universitní nemocnici založila.

(5) Zrušuje se § 60 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, pokud se vztahuje na pracoviště zdravotnických zařízená sloužících výuce na lékařských a farmaceutických fakultách.

(1) V universitní nemocnici působí zdravotničtí pracovníci kteří splňují zákonem stanovené předpoklady pro výkon zdravotnického povolání.

(2) Jako lékaři v universitní nemocnici působí zejména:

a) učitelé lékařské fakulty veřejné vysoké školy, která universitní nemocnici založila, po získání specializační atestace v příslušném oboru lékařství,

b) sekundární lékaři, zpravidla lékaři, kteří jsou studenty v postgraduálním studiu.

(3) Pracovní poměr na dobu celkově delší než šest měsíců smí ředitel universitní nemocnice s lékařem uzavřít jen se souhlasem správní rady. Pokud jde o lékaře uvedené v odstavci druhém pod písmenem a), může dát správní rada souhlas pouze na základě výsledků výběrového řízení; pravidla výběrového řízení stanoví správní rada.

(4) Statut fakulty veřejné vysoké školy, která universitní nemocnici založila, jejíž učitelé působí v universitní nemocnici jako lékaři, upraví v mezích zákona věci související se souběžným pracovním poměrem učitelů; může též stanovit, za jakých podmínek a v jakém rozsahu se plnění povinností lékaře universitní nemocnice považuje za plnění povinností učitele fakulty veřejné vysoké školy.

(1) Státní zdravotnická zařízení, která mají ke dni l. ledna 1999 postavení fakultních nemocnic a jsou uvedena v následujícím odstavci, se tímto dnem stávají universitními nemocnicemi podle tohoto zákona ; za jejich zakladatele se považuje veřejná vysoká škola ve druhém odstavci uvedená.

(2) Ustanovení odstavce prvého se vztahuje na tyto fakultní nemocnice:

a) Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 2, Fakultní nemocnice Motol v Praze 5, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze 10, Fakultní nemocnice v Plzni, Fakultní nemocnice v Hradci Králové - za jejich zakladatele se považuje Universita Karlova v Praze;

b) Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Fakultní nemocnice s poliklinikou Bohunice v Brně - Bohunicích, Fakultní dětská nemocnice J. G. Mendela v Brně - Černém Poli, Fakultní porodnice v Brně - za jejich zakladatele se považuj e Masarykova universita v Brně;

c) Fakultní nemocnice v Olomouci - za jejího zakladatele se považuje Palackého universita v Olomouci.

(3) Majetek státu, se kterým ke dni 1. ledna 1999 hospodařila fakultní nemocnice uvedená v odstavci druhém, přechází tímto dnem do vlastnictví universitní nemocnice. Na universitní nemocnici přecházejí také práva a závazky fakultní nemocnice z pracovněprávních vztahů a práva z jiných právních vztahů; závazky z jiných právních vztahů přecházejí na univerzitní nemocnici, pokud o nich do 31. prosince 1998 vláda nerozhodne, že je vypořádá stát.

(4) Veřejné vysoké školy, které mají být považovány za zakladatele universitní nemocnice (odst. 2), jsou povinny nejpozději do 15. prosince 1998 učinit opatření, aby universitní nemocnice mohla od l. ledna 1999 plnit své úkoly podle tohoto zákona.

(1) Vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek je vysokoškolským zařízením, kde se uskutečňuje praxe studentů studijních programů v oblasti zemědělství, veterinárního lékařství a hygieny nebo lesnictví a v návaznosti na tyto studijní programy se vykonává výzkumná nebo vývojová činnost.

(2) O zřízení, změně nebo zrušení vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy.

(3) Vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek řídí ředitel statku, kterého jmenuje a odvolává rektor.

(4) Ředitel statku je oprávněn jednat jménem veřejné vysoké školy ve věcech, o nichž to stanoví statutární předpis této školy.

(1) Rada vysokých škol reprezentuje akademické obce vysokých škol v České republice.

(2) Rada vysokých škol se skládá z členů akademických obcí veřejných vysokých škol delegovaných akademickými senáty těchto vysokých škol. Do Rady vysokých škol mohou delegovat své zástupce i soukromé vysoké školy.

(3) Rada vysokých škol:

se vyjadřuje k návrhům zákonů nebo jiných právních předpisů a dalším podstatným návrhům opatření týkajících se vysokých škol jako celku,

se vyjadřuje k návrhům ministerstva na stanovení hledisek pro určení stálé dotace (§ 30 odst. 2),

se vyjadřuje k dalším záležitostem, které jí k projednání předloží ministr,

je oprávněna navrhnout členy Akreditační komise.

(4) Rada vysokých škol schvaluje svůj organizační a jednací řád.

(1) Statutární předpisy veřejné vysoké školy podléhají registraci ministerstvem. O registraci žádá rektor.

(2) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 60 dnů ode dne jejího předložení. Pokud je žádosti vyhověno, rozhodnutí se nevydává a registraci vyznačí ministerstvo na stejnopisu registrovaného statutárního předpisu.

(3) Ministerstvo žádost o registraci zamítne, pokud statutární předpis odporuje zákonu. nebo jinému právnímu předpisu.

(4) Statutární předpis nabývá platnosti registrací.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí i pro změny statutárních předpisů. Návrh změny statutárního předpisu se posuzuje jako jeden celek.

(1) K platnosti majetkoprávních úkonů veřejné vysoké školy je třeba schválení ministerstva, jestliže jde o:

nabytí a převod nemovité věci,

bezúplatný převod movité věci, s výjimkou daru věnovaného tuzemské právnické osobě na vědu a vzdělávání, na charitativní, sociální, zdravotnické anebo na ekologické účely nebo na podporu rozvoje kultury, tělesné výchovy a sportu, a s výjimkou obvyklého daru k životnímu jubileu nebo obdobné příležitosti,

zřízení zástavního práva k nemovitosti, věcného břemene nebo předkupního práva,

převzetí ručení za peněžitý dluh jiné osoby,

peněžitý i nepeněžitý vklad do obchodní společnosti.

(2) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 30 dnů ode dne jejího předložení.

(3) Ministerstvo úkon neschválí, jestliže by jím bylo ohroženo plnění úkolů školy.

Jestliže je některé opatření veřejné vysoké škol nebo její součásti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li zákon jiný způsob jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

(1) V případě, že veřejná vysoká škola nebo její součást neustanovila některý ze svých orgánů, že nepřijala statutární předpisy, které je povinna podle tohoto zákona přijmout, že nemá akreditován žádný magisterský studijní program, že byla pozastavena akreditace všech studijních programů, že se v jejím hospodaření projevují závažné nedostatky ohrožující plnění jejich úkolů anebo že závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, může ministerstvo omezit výkon působnosti orgánů školy nebo její součásti, popřípadě může škole nebo její součásti výkon této působnosti odejmout.

(2) Při rozhodování o obsahu omezení nebo o odnětí působnosti se vychází ze závažnosti nedostatků a z charakteru a rozsahu způsobené nebo hrozící újmy. Omezení se provede v rozsahu potřebném ke zjednání nápravy.

(3) Jestliže se opatření podle odstavce 1 týkalo orgánů veřejné vysoké školy, přechází působnost těchto orgánů na ministerstvo nebo na veřejnou vysokou školu, kterou ministerstvo výkonem této působnosti jako plněním úkolů státní správy po vzájemné dohodě pověří. Jestliže se týkalo orgánů součásti vysoké školy, přechází působnosti těchto orgánů na rektora.

(4) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností ministerstva nejprve upozornit školu na skutečnosti uvedené v odstavci 1 a vyzvat ji, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

(5) Pominou-li důvody, pro které bylo rozhodnuto o opatření podle odstavce 1, ministerstvo přijatá opatření zruší.

(1) Oprávnění působit jako soukromá vysoká škola má právnická osoba se sídlem v České republice, které ministerstvo udělilo státní souhlas.

(2) Oprávnění působit jako soukromá vysoká škola je nepřevoditelné a nepřechází na právní nástupce.

(3) Na žádost zřizovatelů nebo zakladatelů vydá ministerstvo státní souhlas i před vznikem právnické osoby, která má působit jako soukromá vysoká škola, jestliže je prokázáno, že tato právnická osoba byla zřízena nebo založena. Státní souhlas nabývá účinnosti vznikem právnické osoby.

(4) Žádost o udělení státního souhlasu obsahuje:

název školy,

sídlo školy a právní formu právnické osoby,

údaje o materiálním a personálním zajištění činnosti,

návrhy studijních programů,

návrh statutárních předpisů, upravujících organizaci a činnost soukromé vysoké školy, jakož i postavení členů akademické obce.

(5) Žadatel je povinen údaje uvedené v žádosti doložit.

(6) Jsou-li případné nedostatky návrhů studijních programů nebo vnitřních předpisů odstranitelné, vyzve ministerstvo žadatele, aby je v přiměřené lhůtě odstranil a řízení přeruší. V případě, že žadatel vady ve stanovené lhůtě neodstraní, rozhodne ministerstvo ve věci na základě původních podkladů.

(7) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 120 dnů ode dne jejího předložení. Před rozhodnutím si ministerstvo vyžádá předběžné stanovisko Akreditační komise k návrhům studijních programů.

(8) Ministerstvo státní souhlas neudělí, jestliže:

Akreditační komise nevydala souhlasné stanovisko ani k jednomu navrženému magisterskému studijnímu programu,

zjistí, že nejsou předpoklady pro řádné zajištění vzdělávací a vědecké, výzkumné nebo umělecké činnosti,

návrh statutárních předpisů je v rozporu se zákony nebo jinými právními předpisy.

(9) Řízení o udělení státního souhlasu lze spojit s řízením o udělení akreditace a s registrací statutárních předpisů.

(10) Státní souhlas pozbyde platnosti, jestliže soukromá vysoká škola nezahájí vzdělávací činnost do tří let od jeho právní moci.

Pro registraci statutárních předpisů soukromé vysoké školy a jejich změn platí § 62 obdobně.

Jestliže je některé opatření soukromé vysoké školy v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li zákon jiný způsob jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

(1) Ministerstvo může udělený státní souhlas odejmout v případě, že:

soukromá vysoká škola nemá akreditován žádný magisterský studijní program,

soukromé vysoké škole byla v průběhu jednoho roku odňata akreditace více než dvou studijních, programů,

soukromé vysoké škole byla pozastavena akreditace všech studijních programů,

v činnosti soukromé vysoké školy se projevují závažné nedostatky znemožňující plnění jejích úkolů podle tohoto zákona,

soukromá vysoká škola závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem.

(2) Ministerstvo odejme státní souhlas v případě, že v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro udělení státního souhlasu nebo že došlo k takovým změnám, za kterých by souhlas nemohl být vydán.

(3) Odnětím státního souhlasu pozbývá právnická osoba práva působit jako vysoká škola.

(4) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností ministerstva nejprve upozornit školu na skutečnosti uvedené v odstavci 1 a vyzvat ji, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

(5) V případě, že státní souhlas byl právnické osobě odňat, je její povinností zajistit studentům možnost dokončení stejných nebo obdobných studijních programů na jiné vysoké škole. Pro splnění této povinnosti stanoví ministerstvo přiměřenou lhůtu.

(6) Jestliže soukromá vysoká škola přestala uskutečňovat vzdělávací činnost z jiného důvodu než z důvodu odnětí státního souhlasu, je povinna to bezodkladně oznámit ministerstvu. Ustanovení odstavce 5 platí obdobně.

Pro akademický senát a vědeckou nebo uměleckou radu soukromé vysoké školy se použije přiměřeně ustanovení tohoto zákona v části o obdobných akademických orgánech veřejné vysoké školy.