PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1997
II. volební období
187
Návrh
poslance Jiřího Hofmana a dalších
zákon
ze dne ......................1997
kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., a zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. .................1997 Sb.
ze dne ............................,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., a zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., se doplňuje takto:
1. V § 2 písm. b) se za bod 5 vkládá nový bod 6, který zní:
"6. příspěvěk při péči o blízkou a jinou osobu."
2. Za § 48 se vkládá nová hlava desátá, která včetně nadpisů a poznámek č......zní:
"HLAVA DESÁTÁ
Příspěvek při péči o blízkou a jinou osobu
§ 48a
Podmínky nároku na příspěvek při péči o blízkou a jinou osobu
(1) Nárok na příspěvek při péči o blízkou a jinou osobu má občan, který osobně celodenně a řádně pečuje o blízkou a jinou osobu, která je:
a) převážně nebo úplně bezmocná, nebo
b) starší 80 let a je částečně bezmocná, anebo
c) starší 80 let a podle vyjádření ošetřujícího lékaře potřebuje péči jiné osoby; při péči o jinou osobu za předpokladu, že žijí ve společné domácnosti. Blízké osoby a bezmocnost se posuzují podle předpisů o důchodovém pojištění.
(2) Příspěvek při péči o blízkou a jinou osobu se poskytuje též rodiči nebo prarodiči, popřípadě jinému občanu, který převzal do péče nahrazující péči rodičů dítě starší jednoho roku, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči [Příloha č. 1 vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění.]. Péčí o dítě podle věty prvé se rozumí osobní celodenní a řádná péče. Podmínka osobní celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s vyjímkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou též, je-li dítě umístěno v zařízení pro děti, které byly osvobozeny od povinné školní docházky, po dobu, která nepřevyšuje šest hodin denně, nejdéle však do 18 let věku dítěte.
(3) Na příspěvek při péči o blízkou a jinou osobu má občan nárok, není-li dále stanoveno jinak, jen jestliže v době péče o osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 nemá v kalendářním měsíci (§ 30 odst.2) nárok na příjem z výdělečné činnosti ani nepobírá peněžité dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující příjem z této výdělečné činnosti (§ 10), hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání 4) nebo příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace. 16)
(4) Příspěvek při péči o blízkou a jinou osobu náleží i při příjmu z výdělečné činnosti v případě, že se jedná o příjem ze závislé činnosti 17) sjednané nejvýše na dobu dvou hodin denně, nebo v případě, že příjem ze závislé činnosti po odpočtu daně z příjmu fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění nepřesahuje výši příspěvku při péči o blízkou a jinou osobu. Příspěvek při péči o blízkou a jinou osobu náleží i při nároku na nemocenské dávky a podporu při ošetřování člena rodiny z této činnosti, pokud dávka byla alespoň částečně vypočtena z příjmu uvedeného v předchozí větě.
(5) Koná-li občan pečující o blízkou či jinou osobu výdělečnou činnost jako osoba samostatně výdělečně činná, náleží příspěvek při péči o blízkou a jinou osobu jen za kalendářní měsíce, v nichž není tento občan povinen platit zálohu na pojistné na důchodové zabezpečení 5) a není v době, kdy neplatí uvedené zálohy, výdělečně činný s výjimkou samostatně výdělečné činnosti. Příspěvek při péči o blízkou a jinou osobu náleží i po dobu, po kterou pečující občan pobíral po celý kalendářní měsíc nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.
(6) Příspěvek při péči o blízkou a jinou osobu nenáleží po dobu pobytu oprávněného v cizině.
§ 48b
Výše příspěvku při péči o blízkou a jinou osobu
(1) Občanu splňujícímu podmínky uvedené v § 48a odst.1 až 3, pokud nejde o osamělého občana uvedeného v § 48a odst.2), se poskytuje měsíčně příspěvek při péči o blízkou a jinou osobu ve výši 1,6 násobku částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana stanovenou zvláštním zákonem +), jestliže pečuje o jednu osobu, nebo ve výši 2,75 násobku této částky, jestliže pečuje o dvě nebo více osob.
(2) Osamělému občanu, který splňuje podmínky uvedené v § 48a odst.3, se poskytuje měsíčně příspěvek při péči o blízkou a jinou osobu ve výši dvaapůl násobku částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana stanovené zvláštním zákonem [§ 3 odst.2) zákona Federálního shromáždění ČSFR č. 463/1991 Sb., o životním minimu ve znění pozdějších předpisů.], jestliže pečuje o jedno dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči, nebo ve výši čtyřnásobku této částky, jestliže pečuje o dvě nebo více takových dětí.
(3) Občanu, který pečuje o blízkou a jinou osobu za podmínek uvedených v § 48a odst.4 nebo 5, se poskytuje měsíčně peněžitý příspěvek ve výši rozdílu mezi jeho příjmem a výší příspěvku stanovenou v § 48b odst. 1 nebo 2.
Čl. II
Zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění zákona č. 84/1993 Sb., zákona č.165/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č.182/1994 Sb., zákona č.118/1995 Sb., zákona č.134/1995 Sb., zákona č.160/1995 Sb. a zákona č.136/1996 Sb., se mění takto:
"§ 7 se vypouští."
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva
1. Obecná část
Předkládaný návrh zákona sleduje vytvoření podmínek pro zkvalitnění péče o těžce zdravotně postižené občany a jejich rodiny zlepšením podmínek pro to, aby tito občané mohli setrvat v rodině. To se týká jak dospělých občanů, tak i dětí. Dosavadní právní úprava příspěvku byla zakotvena v zákoně o sociální potřebnosti, kam byla převedena z vyhl. MPSV č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení
Konstrukce vázající poskytování příspěvku na sociální potřebnost poživatele se jednoznačně neosvědčila. Byla a nadále zůstává zdrojem problémů a trvalé nejistoty poživatelů jak ohledně nároku na výplatu příspěvku, tak i co do správné výše vyplácené částky. Nárok na výplatu tohoto příspěvku zanikl u řady poživatelů po vydání zákona č. 84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti jehož negativní dopad bylo nutno prakticky vzápětí řešit návratem k původnímu stavu zákonem č. 161/1993 Sb., o změnách ve všeobecném zdravotním pojištění. Také způsob výpočtu výše příspěvku byl několikrát měněn v závislosti na institutu, od kterého byl odvozen. (Důchod jako jediný zdroj příjmu pro jednotlivce a manželskou dvojici, životní minimum jednotlivce, částka životního minima jednotlivce určená k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb).
Předkládaný návrh zákona není v rozporu s právními předpisy České republiky ani s předpisy Evropské unie.
2. Zvláštní část
Ani poslední úpravu provedenou zákonem č. 136/1996 Sb. nelze považovat za vyhovující. Hlavním důvodem je skutečnost, že jde o typický případ tzv. "sociální pasti" způsobené právě vazbou výplaty příspěvku na hranici sociální potřebnosti. Pokud příjem pečující osoby nepřesahuje částku 2.660,- Kč, náleží při péči o jednu osobu doplatek do výše 2.880,- Kč a při péči o dvě či více osob do částky 4.950,- Kč. Pokud však příjem přesahuje částku 2.660,- Kč, byť i jen o nepatrnou částku, příspěvek již nenáleží.
Příklad:
Občan s příjmem 2.659,- Kč pečující o 2 osoby obdrží příspěvek ve výši 2.291,- Kč. jeho příjem celkem činí 4.950,- Kč.
Občan s příjmem 2.661,- Kč pečující o 2 osoby neobdrží žádný příspěvek. Jeho příjmem tedy zůstává ve výši 2.661,- Kč.
Navrhovaná úprava tyto nezdůvodnitelné disproporce odstraňuje.
Druhým závažným důvodem pro navrhovanou změnu je situace v oblasti ústavů sociální péče. Přes sedmdesát objektů, v nichž je umístěno cca 7.000 obyvatel, je v restituci a jejich nabyvatelé dali najevo, že po uplynutí desetileté ochranné lhůty použijí objektu k jiným účelům. Náklady potřebné k vybudování náhradních kapacit přesáhnou částku 5,5 mld. Kč, a to i za předpokladu využití vhodných objektů z kapacity Ministerstva zdravotnictví. Investiční náklady na jedno lůžko dosahují v současné době částky 1 mil. Kč. Pokud by nebyla uspokojivě řešena otázka hmotného zabezpečení pečujících osob, mohlo by dojít k nárůstu požadavků na umístění v ústavech. Přihlédneme-li ke skutečnosti, že průměrné náklady na jednoho obyvatele ústavu sociální péče činí měsíčně v průměru přibližně 10.000,- Kč, je ekonomická efektivnost navrhovaného řešení zcela evidentní. V této souvislosti je třeba též zdůraznit význam, který má pro všechny zdravotně postižené občany, zejména pak děti, možnost žít v přirozeném rodinném prostředí.
Situace osamělých občanů pečujících o blízkou či jinou osobu je oproti úplným rodinám podstatně ztížená, neboť zajišťováním péče přichází tato osoba o hlavní zdroj příjmu.
Ustanovení § 48b odst.2 přihlíží ke skutečnosti, že v případě, kdy péči zajišťuje osamělá osoba, je její sociální situace i sociální situace osob, o které je pečováno, velmi svízelná, zejména jde-li o nezaopatřené děti. V důsledku absence příjmu druhého partnera je horní hranicí společenské pomoci hranice sociální potřebnosti. Navržená úprava se snaží toto znevýhodnění alespoň částečně zmírnit.
3. Finanční dopad
Navrhovaná úprava nebude mít dopad na státní rozpočet, neboť by se tímto řešením snížil počet občanů, kteří by jinak byli umístěni v ústavech sociální péče, případně v léčebnách dlouhodobě nemocných.