PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1997
II. volební období
186
Vládní návrh
zákona
ze dne ................................1997
kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu DOHODA mezi
vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán
o podpoře a vzájemné ochraně investic.
Vláda České republiky a vláda Republiky Kazachstán, dále jen "smluvní strany",
vedeny přáním upevňovat a rozšiřovat hospodářskou spolupráci mezi oběma smluvními stranami,
vedeny přáním vytvořit příznivé podmínky pro investice investorů jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany,
uznávajíce, že podpora a vzájemná ochrana investic v souladu s Dohodou budou napomáhat hospodářskému rozvoji smluvních stran,
se dohodly na následujícím:
Článek 1
Definice
Pro účely této dohody:
1. Pojem "investice" označuje všechny druhy majetkových hodnot investovaných v souladu s hospodářskými aktivitami investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany za účelem dosažení zisku v souladu s jejím právním řádem a zahrnuje zejména, nikoliv však výlučně:
a) movitý a nemovitý majetek jakož i všechna s ním spojená věcná práva, včetně zástavních práv, hypoték, nebo jiných záruk;
b) akcie, podíly, obligace a jakékoliv jiné formy účasti v podnicích, akciových společnostech, hospodářských družstvech, sdruženích a jiných právnických osobách uznávaných právním řádem, zaregistrovaných v souladu s právním řádem každé ze smluvních stran;
c) pohledávky, úvěry, účelové bankovní a finanční vklady a peněžní nároky, spojené s uskutečňováním investic;
d) práva k předmětům duševního a průmyslového vlastnictví, včetně předmětů chráněných právem autorským, práva k patentům, výrobním a obchodním známkám, průmyslovým vzorům, hospodářskému tajemství, know-how, obchodním jménům a goodwillu, které jsou spojeny s investicemi;
e) práva vyplývající ze zákona nebo této dohody, licence nebo povolení vydaného podle zákona, včetně koncesí k průzkumu, těžbě, kultivaci nebo využití přírodních zdrojů.
Jakákoliv změna formy, ve které jsou hodnoty investovány, nemá vliv na jejich charakter jako investice.
2. Pojem "investor" znamená jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu, která investuje na území druhé smluvní strany:
a) Pojem "fyzická osoba" znamená jakoukoli fyzickou osobu mající státní občanství některé ze smluvních stran v souladu s jejím právním řádem.
b) Pojem "právnická osoba" znamená jakoukoli právnickou osobu zaregistrovanou nebo zřízenou v souladu s jejím právním řádem a uznanou za právnickou osobu, která má trvalé sídlo na území některé ze smluvních stran.
3. Pojem "výnosy" znamená částky, získané v důsledku uskutečnění investic nebo spojených s nimi, a zahrnuje zejména, nikoliv však výlučně zisky, dividendy, úroky, přírůstky kapitálu, úroky z úvěrů, poplatky a jakékoli jiné zákonné příjmy.
4. Pojem "území" znamená území České republiky a území Republiky Kazachstán, na kterém každá ze smluvních stran vykonává v souladu s mezinárodním právem svrchovaná práva a jurisdikci.
Článek 2
Podpora a ochrana investic
1. Každá ze smluvních stran bude podporovat investice fyzických a právnických osob druhé smluvní strany a bude povolovat takové investice v souladu se svým právním řádem.
2.Investicím investorů jedné smluvní strany bude zajištěno spravedlivé a rovnoprávné zacházení, a budou požívat plné ochrany a bezpečnosti na území druhé smluvní strany.
Článek 3
Národní režim a doložka nejvyšších výhod.
1. Každá ze smluvních stran bude zajišťovat na svém území investicím a výnosům investorů druhé smluvní strany spravedlivý a rovnoprávný režim, ne méně příznivý, než poskytuje investicím nebo výnosům svých vlastních investorů, nebo investicím nebo výnosům investorů kteréhokoliv třetího státu, jestliže je příznivější.
2. Každá ze smluvních stran bude na svém území poskytovat investorům druhé smluvní strany, pokud jde o řízení, udržování, využívání nebo nakládání s jejich investicemi spravedlivé a rovnoprávné zacházení, ne méně příznivé, než je to, které poskytuje svým vlastním investorům nebo investorům kteréhokoliv třetího státu, jestliže je příznivější. 3. Tento režim nebude vykládán tak, že zavazuje smluvní strany k poskytování výhod, vyplývajících členství v jakékoliv existující nebo v budoucnu založené celní nebo hospodářské unii nebo oblasti volného obchodu, jejichž členem se stane kterákoliv smluvní strana.
Tento režim se nebude týkat výhod, které smluvní strany poskytnou investorům třetí země podle dohody o zamezení dvojího zdanění nebo jiných dohod o daňových otázkách.
Článek 4
Vyvlastnění
1. Investice investorů jedné smluvní strany nemohou být zkonfiskovány, znárodněny, vyvlastněny nebo podrobeny jiným opatřením, která mají stejný účinek jako konfiskace, znárodnění, vyvlastnění (dále "vyvlastnění"), s výjimkou těch případů, kdy bylo vyvlastnění uskutečněno ve veřejném zájmu a na základě zákona, bez diskriminace, proti zaplacení okamžité, přiměřené a účinné náhrady.
2. Náhrada musí odpovídat tržní hodnotě vyvlastněné investice bezprostředně před okamžikem provedení vyvlastnění nebo před tím, než připravované vyvlastnění vešlo ve známost, podle toho, co nastane dříve.
3. Náhrada musí zahrnovat úroky odpovídající platné úrokové míře a vypočtené za období ode dne uvedeného v odst.2 tohoto článku této dohody do dne zaplacení náhrady. Náhrada bude převedena do zahraničí bez omezení a bez zbytečného odkladu, ve volně směnitelné měně a bude volně převoditelná.
Článek 5
Náhrada škody
1. Investorům jedné smluvní strany, jejichž investicím byla na území druhé smluvní strany způsobena škoda následkem války nebo jiného ozbrojeného konfliktu, vyjímečného stavu, občanských nepokojů nebo podobných okolností, poskytne tato smluvní strana zacházení, pokud jde o náhradu, odškodnění, vyrovnání nebo jiné vypořádání, ne méně příznivé, než jaké poskytne tato smluvní strana svým vlastním investorům nebo investorům třetího státu. 2. Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku, investorům jedné smluvní strany, kteří při událostech uvedených v předcházejícím odstavci utrpěli škody na území druhé smluvní strany spočívající v:
a) zabavení jejich majetku ozbrojenými silami nebo úředními orgány druhé smluvní strany,
b) zničení jejich majetku ozbrojenými silami nebo úředními orgány druhé smluvní strany, které nebylo způsobeno bojovými akcemi nebo nebylo vyvoláno nezbytností situace,
bude poskytnuta spravedlivá a přiměřená náhrada za škody utrpěné během zabírání nebo v důsledku zničení majetku. Výsledné platby budou bez prodlení volně převoditelné ve volně směnitelné měně.
Článek 6
Převod plateb, spojených s investicemi
1. Smluvní strany zajistí převod plateb spojených s investicemi nebo výnosy. Převody budou provedeny ve volně směnitelné měně bez omezení a zbytečných prodlení. Takové převody zahrnují zejména, nikoliv však výlučně:
a) původně vložený kapitál i jakýkoliv dodatečný kapitál použitý k udržení nebo zvětšení investice;
b) zisky, úroky, dividendy a jiné běžné příjmy;
c) částky na splacení půjček;
d) licenční nebo jiné poplatky;
e) platby na základě rozhodnutí v investičním sporu;
f) platby prováděné na základě úvěrové smlouvy a odměny spojené s právy na duševní a průmyslové vlastnictví;
g) platby, prováděné podle článků 4 a 5 této dohody;
h) výnosy z prodeje nebo likvidace investice;
i) odměna za práci fyzických osob druhé smluvní strany, které vykonávají činnost spojenou s investicemi, podle zákonů a předpisů té smluvní strany kde se investice uskutečňuje.
2. Převody budou prováděny ve volně směnitelné měně v tržním kurzu, platném v den převodu platby, nebude-li dohodnuto něco jiného.
3. Převodem "bez zbytečného odkladu" podle odst.1 tohoto článku se bude rozumět převod provedený v době potřebné pro splnění formálních náležitostí převodu, ne však později, než šedesát dní ode dne předání platebního příkazu bance.
Článek 7
Postoupení práv
1. Jestliže smluvní strana nebo jakákoliv jí zmocněná instituce provede platby některému z investorů jejího státu v rámci záruky nebo pojištění, uzavřeného ve spojení s investicí, druhá smluvní strana uzná:
a) postoupení jakýchkoliv práv nebo nároků, náležejících investorovi, první smluvní straně nebo její instituci,bez ohledu na to, jestli k postoupení práv došlo na základě zákona nebo na základě právního ujednání v této zemi, jakož i,
b) že smluvní strana nebo jakákoliv její instituce, které vstoupily do práv investora, jsou oprávněny uplatňovat práva a vznášet nároky tohoto investora a současně přebírá jeho závazky, vztahující se k investici.
2. Postoupená práva nebo nároky nepřekročí rámec původních práv nebo nároků investora.
Článek 8
Řešení sporů mezi smluvními stranami
1. Spory mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo použití této Dohody budou, pokud to bude možné, vyřešeny konzultacemi nebo jednáními.
2. Pokud spor nemůže být takto vyřešen ve lhůtě šesti měsíců, bude na žádost jedné ze smluvních stran předložen rozhodčímu soudu v souladu s ustanoveními tohoto článku.
3. Rozhodčí soud bude ustanoven pro každý jednotlivý případ následujícím způsobem. Každá smluvní strana určí jednoho rozhodce ve lhůtě do dvou měsíců od obdržení žádosti o rozhodčí řízení. Tito dva rozhodci pak vyberou občana třetího státu, který bude se souhlasem obou smluvních stran jmenován předsedou soudu (dále jen "předseda"). Předseda bude jmenován do tří měsíců ode dne jmenování obou rozhodců.
4. Jestliže některá smluvní strana nejmenuje rozhodce a nesouhlasí s výzvou druhé smluvní strany, aby takové, jmenování provedla během dvou měsíců, bude rozhodce jmenován na žádost této smluvní strany presidentem Mezinárodního soudního dvora OSN v Haagu.
5. Jestliže oba rozhodci nemohou dosáhnout shody při volbě předsedy ve lhůtě dvou měsíců ode dne jejich jmenování, bude jmenován na žádost kterékoliv ze smluvních stran předsedou Mezinárodního soudního dvora.
6. Pokud v případech, uvedených v odstavcích 4 a 5 tohoto článku nemůže předseda Mezinárodního soudního dvora splnit tuto funkci, nebo je-li sám občanem některé ze smluvních stran, pak takové jmenování provede místopředseda, a jestliže ani on nemůže splnit odpovídající funkce nebo je občanem některé ze smluvních stran, provede jmenování služebně nejstarší soudce Mezinárodního soudního dvora, který není občanem ani jedné ze smluvních stran.
7. Rozhodčí soud přijímá své rozhodnutí většinou hlasů. Toto rozhodnutí je konečné a závazné pro obě smluvní strany. Každá ze smluvních stran nese náklady, spojené s činností jí jmenovaného člena soudu a své účasti v rozhodčím řízení. Náklady spojené s činnosti předsedy soudu a taktéž další náklady nesou smluvní strany rovným dílem. Ve všech jiných otázkách Rozhodčí soud stanoví samostatně pravidla své činnosti.
Článek 9
Řešení sporů mezi smluvní stranou a investorem státu druhé smluvní strany
1. Za účelem vyřešení sporu mezi smluvní stranou a investorem státu druhé smluvní strany týkajícím se investice, budou uskutečněna jednání mezi zainteresovanými stranami.
2. Jestliže tímto způsobem nebude spor mezi investorem jedné smluvní strany a druhou smluvní stranou urovnán v době šesti měsíců, má investor právo předat jej k rozhodnutí buď:
a) Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (ICSID) s přihlédnutím k použitelným ustanovením Úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a občany jiných států, otevřené k podpisu ve Washington D.C. 18. března 1965 v případě, že obě smluvní strany jsou signatáři této Úmluvy, nebo
b) rozhodci nebo mezinárodnímu rozhodčímu soudu ad hoc v souladu s Rozhodčími pravidly Komise OSN pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL).
Strany, které jsou ve sporu, se mohou písemně dohodnout na změně těchto pravidel. Rozhodnutí soudu bude konečné a závazné pro obě strany ve sporu.
Článek 10
Použití jiných předpisů a zvláštní závazky
1. V případě, že je některá otázka řešena současně touto dohodou a jinou mezinárodní dohodou, jejímiž stranami jsou obě smluvní strany, nic v této dohodě nebrání tomu, aby jakákoli smluvní strana nebo jakýkoli její investor, který vlastní investice na území druhé smluvní strany, využil jakýchkoli předpisů, které jsou pro něho příznivější.
2. Jestliže zacházení, poskytnuté jednou smluvní stranou investorům druhé smluvní strany v souladu s jejím právním řádem nebo jinými zvláštními smluvními ustanoveními je příznivější, než které je poskytováno touto dohodou, bude využito toto příznivější zacházení.
Článek 11
Použitelnost této dohody
Ustanovení této dohody se použijí na budoucí investice uskutečněné investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany a také na investice existující k datu vstupu této dohody v platnost.
Článek 12
Vstup v platnost, trvání a ukončení platnosti
1. Smluvní strany si vymění nóty o splnění právních náležitostí předepsaných národním právním řádem každé ze smluvních stran týkajících se vstupu v platnost mezinárodních smluv.
Datem vstupu této dohody v platnost je datum obdržení pozdější nóty.
2. Tato Dohoda bude platit po dobu deseti let. Po této lhůtě zůstane v platnosti do té doby, dokud neuplyne dvanáct měsíců ode dne, kdy jedna ze smluvních stran písemně vyrozumí druhou smluvní stranu o svém úmyslu ukončit platnost Dohody.
3. Pro investice uskutečněné před ukončením platnosti této dohody zůstanou ustanovení této dohody účinná po dobu deseti let od data ukončení platnosti.
4. Tuto dohodu je možné změnit písemnou dohodou mezi stranami. Jakákoliv změna bude účinná, jakmile každá ze stran informovala druhou stranu, že splnila všechny formality, vyžadované pro vstup takové změny v platnost.
Na důkaz toho, my, řádně zmocnění představitelé, jsme podepsali tuto dohodu.
Dáno v Praze dne ............1995
ve dvojím vyhotovení v českém, kazašském a ruském jazyce, přičemž všechny texty mají stejnou platnost.
V případě vzniku rozdílu mínění ve výkladu ustanovení Dohody, smluvní strany se budou řídit ruským textem Dohody.
Za vládu Za vládu
České republiky Republiky Kazachstán
.................... .....................
Předkládací zpráva
pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR
I.
Dne 8. října 1996 byla v Praze podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Kazašskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic.
Kazašská republika vznikla jako samostatný stát v r.1991. Kazachstán patří i přes pokračující hospodářské těžkosti k nejstabilnějším státům, vzniklým z bývalého SSSR. Již za existence Sovětského svazu měla ČSSR rozvinuté obchodní kontakty s Kazašskou SSR, kdy byly uskutečňovány především investiční akce Jamburg a Karačaganak. Od r. 1991 vzniklo na území Kazachstánu několik společných podniků s českou kapitálovou účastí., zabývajících se investiční výstavbou a těžbou ropy (KAZPROSTAVBA Kulsary), provozem restaurace a obchodní činností (KAZINTERSERVIS Almaty), obchodem se spotřebním zbožím (MEREJ Uralsk), investiční činností, pronájmem objektů (AKSAJINTERSERVIS Aksaj) a další.
V Kazašské republice, která je nesmírně bohatá na nerostné suroviny, se českým investorům naskýtají perspektivní investiční možnosti především v oboru těžkého průmyslu - těžba nafty a plynu, výstavba ropovodů a plynovodů, dále strojírenství a stavebnictví, případně i ve výrobě stavebních hmot a stavebních materiálů.
Kazachstán je sedmým státem vzniklým z bývalého Sovětského svazu a druhým státem ve Střední Asii (vedle Tádžikistánu) s nímž Česká republika uzavřela takovouto dohodu.
Předkládaná Dohoda zajistí investorům obou stran, kteří investují na území druhé smluvní strany, výhodnější podmínky, než které poskytuje vnitrostátní právo obou smluvních stran. Jejím cílem je rozvinout vzájemně výhodné formy hospodářské spolupráce a vytvořit zejména vhodné prostředí pro přímou majetkovou účast českých investorů v Kazachstánu a kazašských investorů na podnikání v České republice, čímž dojde k podnícení podnikatelské iniciativy v obou zemích.
Tato Dohoda bude také v neposlední řadě významným smluvně právním dokumentem ochrany českých investic v Kazachstánu, které vznikly v souvislosti s rozsáhlými investičními dodavatelskými akcemi ČSSR, resp. ČSFR v době existence bývalého Sovětského svazu, jak uvedeno výše.
II.
Předkládaná Dohoda zakotvuje všechny záruky, které obvykle poskytují obdobné dohody investorům obou smluvních stran. Jedná se především o:
- závazek každé smluvní strany podporovat investice investorů druhé smluvní strany, vytvářet a udržovat příznivé podmínky pro investory druhé smluvní strany investující na jejím území a připouštět takové investice v souladu s vnitrostátními právními předpisy;
- princip národního zacházení a doložku nejvyšších výhod, jakožto záruky proti diskriminačnímu zacházení ve srovnání s tuzemskými nebo jinými zahraničními investory;
- záruku proti vyvlastnění majetku zahraničních investorů, s výjimkou vyvlastnění na základě zákona, ve veřejném zájmu a oproti vyplacení okamžité, přiměřené a účinné náhrady;
- záruku volného převodu plateb souvisejících s investicemi nebo výnosy z investic ve volně směnitelné měně a bez zbytečného prodlení;
- způsob řešení sporů mezi investorem a hostitelskou smluvní stranou a mezi smluvními stranami navzájem, který zaručuje řešení případných sporů nezávislým mezinárodním orgánem.
Dohoda byla sjednána v národních jazycích a v ruštině s tím, že v případě jakýchkoliv rozdílností ve výkladu je rozhodující znění ruské. Platnost Dohody byla stanovena na deset let a pak na dobu neurčitou s následnou možností ukončit platnost Dohody kdykoli výpovědí s jednoroční výpovědní lhůtou. Pro investice uskutečněné před ukončením platnosti Dohody budou její ustanovení účinná po dobu dalších deseti let od data ukončení platnosti.
Záruky zakotvené v předkládané Dohodě se vztahují na všechny budoucí investice uskutečněné investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany a též na investice existující v souladu s právním řádem smluvních stran k datu vstupu Dohody v platnost.
Dohoda se neodchyluje od zásad uvedených v tzv. "vzorové dohodě" o ochraně investic, za kterou je podle usnesení vlády č.12 ze dne 6. ledna 1993 považována Dohoda s Maďarskou republikou. Proto byla vládě ČR předložena k odsouhlasení až po jejím podpisu. Vláda ČR Dohodu s Kazachstánem schválila usnesením č. 45 ze dne 22.ledna 1997.
III.
Dohoda o ochraně investic s Kazachstánem je mezinárodní hospodářskou smlouvou všeobecné povahy a z hlediska právního řádu ČR náleží mezi smlouvy prezidentské kategorie. To znamená, že podle článku 49 Ústavy České republiky se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu a podle článku 63 k ratifikaci prezidentu republiky.
Předkládaná Dohoda nevyžaduje změnu v právním řádu České republiky, nedotýká se závazků obsažených v jiných mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána a není v rozporu s právem Evropské Unie a se zahraničně politickými zájmy České republiky.
Uzavření a provádění Dohody nemá bezprostřední dopad na státní rozpočet.
V Praze dne 22. ledna 1997
Předseda vlády
Uzavření a provádění Dohody nemá bezprostřední dopad na státní rozpočet.
V Praze dne 22. ledna 1997
Předseda vlády, v.r.
Za bezvadnost:
JUDr.Věra Jonáková
Vládní návrh,
kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou republikou a Kazašskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná dne 8.října 1996 v Praze.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí s Dohodou mezi Českou republikou a Kazašskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsanou dne 8.října 1996 v Praze.