Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

1) Úvod

V návrhu rozpočtu na rok 1996 byl tento rok označen za rok ofenzívy. Bylo tomu tak proto, že z možných strategických variant byla vybrána ofenzívní strategie konkurenčního boje, která spočívala v zaměření se na vysokou kvalitu i za cenu ztrátového rozpočtu. Důležitým předpokladem pro přijetí takové strategie byly vytvořené finanční rezervy, které umožnily přijmout ztrátový rozpočet bez obav o jeho pokrytí.

Po formální stránce hlavního cíle - potlačení konkurenční tiskové agentury - dosaženo bylo, potvrdily se i předpoklady o jejích ztrátách v řádu desítek milionů Kč, nicméně okamžitě po zániku ČTA vznikla pod novým názvem ČTI agentura nová. V souvislostí s problémem konkurence je třeba podotknout, že kromě přímé konkurence na trhu tiskových agentur začíná konkurenční boj v oblasti elektronických informací, kde se trh teprve formuje.

Rok 1996 byl současně i prvním rokem v novodobé historii, kdy ČTK hospodařila bez státních dotací. Adaptace na tento stav je v souvislosti s probíhajícím konkurenčním bojem rozložena do dvou let, a to i s ohledem na již zmíněné finanční rezervy. Střednědobým strategickým cílem je dosažení vyrovnaného rozpočtu od roku 1998.

Rok 1996 byl i rokem, kdy ČTK rozvíjela nové produkty, jejichž přínos by se měl projevit částečně již v roce 1997, a hlavně v roce 1998.

Hospodářský výsledek roku 1996 - ztráta ve výši 12 989 tis. Kč - znamená, že rozpočtovaná ztráta nebyla dočerpána o 2 562 tis. Kč. V rámci závěrečných operací byly i výrazným způsobem posíleny opravné položky k pohledávkám po lhůtě splatnosti. V souvislosti s touto ztrátou je nutné zdůraznit, že objem finančních prostředků poklesl pouze o cca 5,5 mil. Kč. Rozdíl mezi vývojem hospodářského výsledku a vývojem finančních prostředků byl způsoben jednak dobrou prací s pohledávkami, jednak se zprostředkovaně projevila tvorba opravných položek, která vytváří účetní ztrátu, ale na objem finančních prostředků vliv nemá.

Ve výroční zprávě za rok 1995 jsem konstatoval, že hospodářský výsledek jednoho roku není pro posouzení stavu organizace tím nejdůležitějším ukazatelem. Platí to dvojnásob při hodnocení výsledků roku 1996. Dokládají to i ukazatele finanční analýzy, kde ČTK dosahuje zejména v oblasti stability a likvidity vysoce nadprůměrných hodnot.

2) Struktura majetku

a) Rozvaha

V následující tabulce je popsán vývoj struktury majetku za posledních pět let. Je zní zřejmé, že po období razantních změn 1993-1995 se struktura stabilizovala a změny se odehrávají v nižších řádech. V oblasti stálých aktiv poklesl v souvislosti s rychlejší odpisovou politikou podíl strojů a přístrojů, naopak díky dokončeným rekonstrukcím absolutně i relativně stoupl podíl budov a staveb. Oběžná aktiva pokračují v příznivém trendu, podíl zásob klesl na hodnotu 1,59%, za potěšitelný můžeme považovat i vývoj pohledávek. Na straně pasiv stojí za zmínku skutečnost, že v roce 1996 byl splacen úvěr ve výši 4,2 mil. Kč. V současné době ČTK žádné úvěry nemá. Z toho důvodu také stoupl podíl vlastního jmění na 94%. Vývoj pasiv příznivě ovlivňuje všechny ukazatele stability.

b) Vývoj zásob

V roce 1996 zásoby poklesly o 23,6 % a dostaly se tak pod hranici 10 mil. Kč. Z přiložené tabulky je patrné, že zásoby materiálu se po výrazném poklesu vletech 1993 - 1995 stabilizovaly na úrovni 4 mil. Kč, zatímco hotové výrobky pokračovaly v poklesu na nynější úroveň 3 mil. Kč. Současnou úroveň zásob považujeme za úroveň přiměřenou činnostem, které ČTK provozuje.

c) Vývoj pohledávek

Ze zásob se přesunula hlavní pozornost v oblasti zlepšování struktury majetku do oblasti pohledávek, speciálně pohledávek po lhůtě splatnosti. Vývoj pohledávek má sice trvale klesající tendenci (z cca 68 mil. Kč k 31. 12.92 na 36 939 tis. Kč. k 31. 12. 96), ale jejich přiměřená úroveň se s ohledem na vývoj trhu a skladbu produkce pohybuje mezi 25 - 30 mil. Kč. Pro další období je rozhodující vývoj tzv. "nových" pohledávek, jejichž stav je průběžně monitorován a má dlouhodobě klesající tendenci.

d) Majetkové účasti

V majetkových účastech neproběhly v roce 1996 žádné významné změny, pokračuje pouze snaha o držení jednotlivých akcií nejdůležitějších podniků obchodovaných na BCP. Přínosy z jednotlivých účastí ukazuje následující tabulka:

Zvýšení nominálních hodnot proti údajům za rok 1995 je způsobeno Opatřením ministerstva financí č.j. 281/66 z 11. 11. 1996, kterým byly zrušeny oceňovací rozdíly ke kapitálovým účastem.

3) Personální situace a vývoj mezd

a) Struktura a vývoj zaměstnanosti

Vývoj zaměstnanosti v roce 1996 byl stabilní. Celý rok se okamžité stavy zaměstnanců v evidenčním počtu pohybovaly v rozmezí 375 - 386. Je z toho patrné (zvláště ve srovnání s tempy poklesu zaměstnanců v minulých letech), že zaměstnanost se v podstatě stabilizovala. Ani v bezprostředně budoucím období nepředpokládáme výrazné změny v počtu zaměstnanců.

b) Vývoj mezd

Objem vyplacených hrubých mezd (bez odstupného a zahraničních zpravodajů) za celou ČTK se v jednotlivých čtvrtletích roku 1996 vyvíjel takto:

1. Q 16 507 035 + 326 710 tj. 102.2 % proti 4. Q 1995

2. Q 18 093 698 + 1 586 663 tj. 109.61 %

3. Q 17 701 492 - 392 206 tj. 97.83 %

4. Q 18 604 388 + 902 896 tj. 105,10 %

a dosáhl celkové výše 70 906 613 Kč (včetně vyplacených šeků zaměstnancům z FO).

Z uvedeného vyplývá, že vysoký nárůst byl zaznamenám mezi druhým a prvním čtvrtletím. Ve třetím čtvrtletí objem mezd stagnoval a ve čtvrtém se vrátil na průměrnou úroveň. Kolísání mezi jednotlivými čtvrtletími bylo způsobeno i tím, že v červnu a v prosinci byly podle ustanovení Kolektivní smlouvy vyplaceny odměny za práci v celkovém objemu cca 740 tis. Kč.

Proti roku 1995 došlo ke zvýšení absolutního objemu těchto mezd o 7 723 040 Kč, což představuje nárůst 12,22 %.

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců¹ dosáhl v roce 1996 počtu 370,75 což je méně o 8 osob proti průměrnému přepočtenému stavu zaměstnanců v roce 1995. Vývoj, který nedoznává výkyvů a svědčí o přiměřené stabilizaci počtu zaměstnanců v ČTK, byl následující:

2. Q 1125,51 tj. 375 +2

3. Q 1115,72 tj. 372 -3

4. Q 1105,50 tj. 369 -3.

1 Průměrný přepočtený počet zaměstnanců je veličinou takovou (přepočítává počet zaměstnanců za určité období včetně zohlednění délky úvazku). Naproti tomu evidenční počet je veličinou stavovou, tzn. že postihuje stav zaměstnanců v určitém okamžiku.

Průměrný výdělek dosáhl ve srovnatelném vyjádření v roce 1996 15 938.- Kč,jeho nárůst mezi jednotlivými čtvrtletími roku 1995 kopíruje trend objemu vyplacených hrubých mezd a v absolutním vyjádření je tento:

1. Q 14 976 Kč

2. Q 16 076 Kč + 1 100 Kč tj. 107,35 %

3. Q 15 866 Kč - 210 Kč tj. 98,69 %

4. Q 16 829 Kč + 963 Kč tj. 106,07 %

Proti roku 1995 vzrostl průměrný výdělek o 16 %, tj. absolutně o 2 198 Kč.

Rekapitulace:

Srovnání s rokem 1995

nárůst absolutního objemu hrubých vyplacených mezd o 12,22 %

nárůst průměrného výdělku o 16,00 %

pokles průměrného přepočteného počtu zaměstnanců o 2,11 %

Poměr zaměstnanců - redaktorů k ostatním zaměstnancům se stále zvyšuje a dosahuje k 31. 12. 1996 57,59 % (1993 - 47,25 %. 1994 - 50,61%, 1995 - 56,27 %).

Roční produktivita práce, měřená podílem přidané hodnoty a počtu zaměstnanců, vzrostla v roce 1996 o 18,3 % na hodnotu 306 175 Kč.

c) Diferenciace mezd

Kromě celkových výsledků je pro zhodnocení úrovně odměňování důležitá i jejich vnitřní struktura. Pro srovnání diferenciace mezd jsou využity výstupy firmy TREXIMA za třetí čtvrtletí 1996. Tato firma zpracovává pro MPSV výzkum v oblasti mezd. Srovnání hodnot ČTK a příbuzných odvětví ukazuje, že ČTK je v oblasti diferenciace pod úrovní srovnatelných odvětví a naproti tomu je převyšuje v průměrném výdělku. ²

2 Decily, kvartily a medián jsou statistické veličiny, které dělí vybraný soubor na 10,4 a 2 stejné díly. Medián (prostřední hodnota souboru) tedy dělí soubor na dvě stejné poloviny - přesně polovina zaměstnanců má výdělek vyšší než medián a naopak. Decilový a kvartilový poměr udávají poměr devátého a prvního decilu, resp. třetího a prvního kvartilu. Používají se pro měření úrovně diferenciace mezd.

4) Hospodářské výsledky v roce 1996

a) Výkaz zisků a ztrát

Výkaz zisků a ztrát v plném znění je uveden v příloze k této zprávě. V porovnání s rokem 1995 vzrostly výkony o 23 233 tis. Kč (nárůst 12,9 %), z toho tržby o 20280 tis. Kč (10,9 %). V kombinaci se stejnou úrovní obchodní marže a s nižší nárůstem výkonové spotřeby (o 7687 tis. Kč t.j. 9,2 %) to vedlo k nárůstu přidané hodnoty o 15 531 tis.Kč (15,8 %).

Větší nárůst než v minulých letech byl zaznamenán v oblasti osobních nákladů (nárůst o 11 580 tis. Kč, t.j. 11,6 %). Z dalších položek byl zaznamenán nejvýraznější pohyb v tvorbě opravných položek na pohledávky (nárůst 4 922 tis. Kč) a v ostatních provozních výnosech (pokles o 15 406 tis. Kč - souvisí s ukončením dotací ze státního rozpočtu).

5) Hospodaření jednotlivých činností

a) Hospodářský výsledek podle činností

Následující tabulka podává přehled o podílu jednotlivých činností na externích nákladech, výnosech a tvorbě hospodářského výsledku. Sloupec "hosp. výsledek" zachycuje výstupy finančního účetnictví, t.j. bez započtení režií a vnitropodnikových převodů. Ty jsou naopak zohledněny ve sloupci "bilance".

b) Druhové srovnání

Tabulka "Náklady a výnosy podle druhů" je uvedena v příloze. Celkové externí náklady byly proti rozpočtu překročeny o 3,3 % při současném překročení výnosů o 4,6 %. Proti roku 1995 se náklady zvýšily o 7,9 % - tedy o cca 1 procentní bod méně než míra inflace. Meziroční srovnání výnosů je zkresleno ukončením dotací ze státního rozpočtu, přesto nedošlo k absolutnímu poklesu, ale k nárůstu o 1,4 %.

c) Střediskové srovnání

Ze srovnání podílu jednotlivých středisek na tvorbě hospodářského výsledku vyplývá, že se v druhé polovině roku podařilo zastavit nepříznivý trend propadu hlavních činností, jehož náznaky se objevily v prvním pololetí. V meziročním srovnání totiž poklesl hospodářský výsledek agenturních středisek bez zahraničních zpravodajů o 250 tis. Kč, t.j. o 0,1 % jejich obratu, když k 30. 6. byl pokles 4,4 mil. Kč. Zhoršení hospodářského výsledku proti loňskému roku se tedy koncentruje do oblasti sítě zahraničních zpravodajů (konec dotací ze státního rozpočtu) a do společných nákladů a výnosů (tvorba opravných položek na pohledávky). Tabulka "Srovnání nákladů, výnosů a hosp. výsledku po střediscích s rokem 1995 a s rozpočtem" v příloze podává o vývoji jednotlivých středisek detailní přehled.

d) Kalkulace nákladů na zpravodajský servis

Tabulka 8 - Čerpání rozhodných složek výrobních nákladů na pořízení zpravodajského servisu:

e) Rozvojové projekty

V roce 1996 byly v rámci redakce informačních služeb a grafické redakce připravovány a rozvíjeny nové projekty a produkty: DIAS - databáze informací o akciových společnostech,

databanka novin, České noviny - elektronický průběžník publikovaný na Internetu a tzv. hotové stránky. Na rozvoj těchto produktů bylo vynaloženo 2 560 tis. Kč nákladů. Současně dosáhly tržeb ve výši 930 tis. Kč., takže jejich hospodářský výsledek činí - 1 630 tis. Kč.

6) Ukazatele finanční analýzy

Ukazatele finanční analýzy vykazují již tradičně vysoce nadprůměrné hodnoty v oblasti stability a likvidity a nepříznivé hodnoty v oblasti ziskovosti. Ve střednědobém horizontu by mělo docházet ke sbližování úrovní - tedy pokles v oblasti likvidity na průměrné, respektive mírně nadprůměrné hodnoty a zvýšení ziskovosti.

a) Ukazatele stability

Ukazatele (v %)

b) Ukazatele likvidity

Ukazatele

c) Ukazatele ziskovosti

ukazatele(v%)

7) Závěr

Rok 1996 byl prvním rokem, kdy ČTK hospodařila zcela bez dotací ze státního rozpočtu a zařadila se tak v evropském měřítku mezi menší část agentur, které takto hospodaří. Tato skutečnost je důležitá z hlediska budování její nezávislosti, jež nutně vychází z ekonomické soběstačnosti.

Pro další období 1997-1998 byla přijata střednědobá strategie - obsazení významného postavení na trhu elektronických informací - a od roku 1998 dosažení vyrovnaného rozpočtu bez státních dotací.

Přílohy:

1. Dokumenty

- výrok auditora

- roční závěrka (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, příloha roční závěrky)

2. Grafy

- struktura aktiv

- vývoj oběžných aktiv

- vývoj závazků a finančních prostředků

- vývoj hospodářského výsledku

- porovnání s rozpočtem

- produktivita práce z přidané hodnoty a průměrná mzda

- vývoj počtu zaměstnanců, objemu mezd a průměrných výdělků

- struktura zaměstnanců podle činností

3. Tabulky

- srovnání nákladů podle druhů

- srovnání středisek