Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

V Praze dne 7. 4. 1997

PŘEDKLÁDÁ:

Ing. Václav Talíř, v.r.

předseda DE GA ČR

Osnova:

1. Postavení DR GA

2. Grantový systém, jeho vývoj a problémy

3. Činnost DR GA.

1. POSTAVENÍ DR GA

Grantová agentura ČR (dále jen "GA") byla zřízena vládou podle zákona České národní rady č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií, ve znění zákona č. 2/1995 Sb.

Dozorčí rada GA (dále jen "DR") je kontrolním orgánem GA. Má deset členů. které volí a odvolává Poslanecké sněmovna PČR. DR GA byla zvolena v březnu 1993 a její funkční období bylo čtyřleté. DR GA především kontrolovala rozdělování finančních prostředků GA a prováděla dohled nad její činností.

Za období 1993 až 1996 předložila DR GA tři roční zprávy Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a Radě vlády pro výzkum a vývoj (dále jen "Rada vlády"), které byly projednány rovněž v Parlamentním výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Tyto zprávy obsahovaly stručný popis činností DR a celé GA v příslušném uplynulém kalendářním roce a některá nejdůležitější doporučení, která byla adresována Parlamentu ČR s cílem přispět ke zkvalitnění činnosti GA a grantových soutěží.

DR GA pracovala v tomto složení:

2. GRANTOVÝ SYSTÉM, JEHO VÝVOJ A PROBLÉMY

Hlavním posláním GA je organizačně technické zabezpečení státní podpory vědecko-technické činnosti a vývoje technologií formou poskytování účelových finančních prostředků na základě výsledků veřejné soutěže. Jejími orgány jsou předseda, předsednictvo a dozorčí rada. Stálými poradními orgány předsednictva jsou oborové komise, v jejich rámci byly zřízeny podoborové komise jako další poradní orgán. Činnost GA zajišťuje Kancelář GA.

Grantový systém je nutno hodnotit jako významný pozitivní prvek ve financování výzkumu a vývoje. Od r. 1992 se podařilo:

- vybudovat výkonný aparát v podobě Kanceláře GA

- vypracovat grantový systém a jeho pravidla pro standardní a komplexní projekty

- vybudovat informační systém sloužící pro řídící a kontrolní činnost orgánů GA

- vytvořit režim práce oborových a podoborových komisí

Celkově se v letech 1993 až 1996 vynaložilo na podporu účelových projektů ze státního rozpočtu 2 010 mil. Kč.

Nepodařilo se realizovat systém veřejné soutěže tak, aby naplňoval prioritní programy, resp. projekty cíleného výzkumu, které by odpovídaly obsahu odst. c) § 11, zákona 2/95 Sb. Takto pojatá veřejná soutěž by připadala v úvahu především v oblasti technických věd.

Nepodařilo se vybudovat profesionální kontrolní aparát GA, který by zaručil kontrolu hospodaření a účelnosti vynaložených prostředků.

Je možno konstatovat, že od počátku činnosti GA existují dva okruhy problémů:

a) Problémy přímo ovlivnitelné činností GA

Do této skupiny patří:

- kvalita práce oborových a podoborových komisí,

- kvalita práce Kanceláře GA.

- průběh hodnotících řízení a výběr projektů,

- výběr náročných posuzovatelů,

- systematická kontrolní činnost.

Všem těmto oblastem je věnována pozornost a posun v celkové kvalitě práce GA je nesporný, byť z hlediska DR bude nutné ještě řadu problémů postupně řešit a řadu činností zdokonalit, např.:

- Není srovnatelná náročnost v přístupu všech oborových a podoborových komisí.

- Přetrvává "přátelské" posuzování projektů.

- Nízká osobní finanční motivace řešitelů a spoluřešitelů grantů (spolu s relativně nízkým platovým hodnocením vědecké obce) vede v grantovém prostředí k tomu, že se přelévají finance např. přes soukromé společnosti.

- Je třeba odstranit podceňování činnosti členů podoborových a oborových komisí přijatelnou hmotnou motivací s oceněním toho, že na nich je hlavní váha objektivního výběru projektů.

- Je třeba propracovat motivační instrumenty ve vztahu k nositelům grantů tak, aby při porušení pravidel grantového systému nebo při zásadním odchýlení od zadaného cíle nebylo jediným postihem pouhé pozastavení dalšího financování projektu.

- Je třeba propracovat systém vyhodnocování "úspěšnosti" grantových projektů s tím účelem, aby výsledky výzkumné a vývojové činnosti končily v maximální míře aplikací v nových procesech a výrobcích místo v tradičních "šuplících".

- Je nezbytné rozšířit kontrolní činnost a propracovat kontrolní systém.

b) Otevřené problémy, které je nutno řešit v součinnosti legislativních i exekutivních instrumentů

1. Je nezbytné hledat vyvážené proporce mezi institucionálním a účelovým financováním vědy, neboť pro zkvalitnění vědy nemá význam skryté nahrazování nedostatku institucionálních prostředků prostředky účelovými. Jedním z možných řešení je např. větší uvolnění mzdových položek z grantových prostředků pro rozpočtovou sféru.

2. Co nejvíce by se měly zprůhlednit účelové finanční toky přidělované na vědu jednotlivými rezortními grantovými agenturami a GA. V tomto směru by mohlo přinést zlepšení i vymezení postavení jednotlivých agentur, kde by GA měla zaujímat postavení vrcholové instituce s financováním projektů především zásadního významu a rozsahu (zatím převažuje financování spíše roztříštěné do menších projektů), projektů mezioborových, projektů mimořádně nákladných, event. i projektů dlouhodobějšího charakteru se vzdálenějšími perspektivami využití. Významně by se tak mohly omezit případy dvojího financování téhož projektu pod rozdílnými názvy z prostředků různých agentur.

Podle našich zkušeností nefunguje dostatečně systém důsledné kontroly projektů, což umožňuje spekulativní postoje vedoucí ke snaze zakomponovat do grantové soutěže již vyřešené problémy.

DR při své kontrolní činnosti zjistila, že není možné s jistotou potvrdit, zda dochází k duplicitám některých řešených projektů. Už ve zprávě z roku 1 995 zaslané Radě vlády upozornila DR na to, že je nutné systematicky, pomocí centrální evidence projektů, provádět kontrolu možných vazeb mezi projekty, které jsou financovány z různých rozpočtových kapitol. DR předpokládala, že tuto časově náročnou práci bude zajišťovat spíše provozovatel CEP.

3. Je žádoucí cílevědomě vytvářet podmínky pro využití výsledků výzkumu a vývoje tak, aby projekty směřovaly k praktickému využití.

4. Zásadně je nutné objektivně přehodnotit vnitřní strukturu rozpočtu GA (kapitola 321 státního rozpočtu) a stanovit přijatelný poměr mezi účelovými prostředky (granty) a prostředky správními, kde se musí zohlednit zvláštní režim práce GA spočívající:

- na skupině interních pracovníků, která je relativně malá a navíc limit mzdových prostředků omezuje potřebné posílení odborného aparátu a vytvoření alespoň minimálního kontrolního aparátu;

- na velké skupině externích pracovníků, kteří nesou zodpovědnost za kvalitu grantové soutěže a jejíchž činnost v GA, prováděná na úkor jejích osobní vědecké činností, je v zavedeném systému nepřijatelně podceněna (přičemž by neměl být problém po čtyřech letech zkušeností stanovit předem režim hodnocení jednotlivých funkčních úrovní);

- na jmenovaných a volených orgánech GA (z hlediska odměňování to jsou pracovníci externí), u nichž zodpovědný přístup vyžaduje práci i několika stovek hodin ročně, a to opět na úkor jejích osobních povinností. Jejích hodnocení spočívá v každoročním nedůstojném vykazování hodin Radě vlády a odměňováním bez hlubších vědomostí o chodu GA. Rovněž v tomto případě by bylo nanejvýš korektní vymezit úrovně hodnocení nejen podle časové náročnosti, ale i podle zodpovědnosti za účelné využívání prostředků. Zvláštní postavení z tohoto pohledu musí mít předseda GA, který jako statutární zástupce nemůže být hodnocen podle náhodných okolností.

Jakékoliv pokusy tento stav zprůhlednit zatím nebyly úspěšné a narážejí také na několik úrovní posuzování a hodnocení návrhů rozpočtu kap. 321 a jeho změn (Rada vlády, MF ČR, vláda ČR, parlamentní výbory pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a rozpočtový výbor PS PČR).

Pro ilustraci uvádíme procentový podíl správních prostředků a účelových prostředků v jednotlivých letech (přitom ze správních prostředků nejsou hrazeny jenom mzdy a odměny výše uvedených skupin, ale i veškeré další náklady na administrativní a provozní činností GA):

DR považuje tento poměr za nesprávný a doporučuje, aby dosáhl obdobných hodnot, jaké jsou běžné v zemích EU (tj. 4 až 5 % z celkových spravovaných prostředků).

3. ČINNOST DOZORČÍ RADY GA ČR

Dozorčí rada GA se v průběhu své dosavadní činnosti zaměřila na intenzívni systematickou kontrolní a dohlížecí činnost nad všemi aktivitami GA tak, jak má uloženo zákonem.

Kontrolovaly se finanční toky, dodržování pravidel a zákonných norem.

Byla sledována účelnost vynakládaných prostředků, kvalita a společenská závažnost projektů, přiměřenost přidělovaných financí, nakládání s financemi na pracovištích.

Dozorčí rada rovněž sledovala časovou zátěž administrativního a odborného aparátu Kanceláře, časovou zátěž spolupracující vědecké obce v komisích, v expertních skupinách, při posuzování projektů atd., aby se vytvořil co nejdříve optimálně fungující systém.

Na základě svých zjištění a ve snaze zkvalitnit činnost GA Dozorčí rada mimo jiné:

- iniciovala vyhlášení soutěže o komplexní projekty,

- iniciovala diskusi ve vědecké obci týkající se prioritních směrů výzkumu a vývoje technologií,

- přispěla k tvorbě informačního systému GA,

- přispěla svými připomínkami k tvorbě pravidel.

Dozorčí rada fakticky zajišťovala kontrolní činnost GA a přispěla nemalou měrou ke stabilizaci systému a ke zvýšení jeho náročnosti. Zasadila se také o řadu změn ve složení oborových a podoborových komisí, pro sporné případy zajistila funkci nezávislých posuzovatelů a přispěla ke stabilizaci pravidel.

Podle stávajícího zákona je DR, orgán legislativy, hodnocena Radou vlády, tj. orgánem exekutivy, což je nelogické.