Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1997
II. volební období
-------------------------------------------------


167/1

Vláda na své schůzi dne 23. dubna 1997 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních) (sněmovní tisk č. 167), a vyjádřila s tímto návrhem n e s o u h l a s  z dále uvedených důvodů.

Všechny v návrhu obsažené změny mají závažnou právní vadu spočívající v tom, že by jimi došlo k porušení ústavního principu o rovnosti lidských práv zaručeného Listinou základních práv a svobod v Čl. 1. Tento hlavní důvod včetně dalších důvodů je blíže vyjádřen u konkrétních bodů návrhu.

    Návrhem se sleduje dosáhnout právní úpravy, podle které by nebylo možné vydat zbrojní průkaz skupiny C (oprávnění k nabývání, držení a nošení loveckých zbraní a střeliva) jiným osobám, než držitelům loveckých lístků. Těmito dalšími uživateli loveckých zbraní mohou být podle platné úpravy např. osoby používající tyto zbraně ke sportovní střelbě s lovecky motivovanými disciplínami a osoby, které mohou lovit zvěř v zemích, kde lovecký lístek z České republiky nemá význam.

Zákonná úprava nemůže v  uvedeném případě vázat používání loveckých zbraní na podmínku držení loveckého lístku, který je základním průkazem opravňujícím jeho držitele k lovu zvěře v rámci vykonávání práva myslivosti. Nelze předpokládat právní stav, podle něhož by např. osoba, která má zájem jen o sportovní střelbu z loveckých zbraní, by musela nejdříve absolvovat myslivecky zaměřenou přípravu včetně provedení zkoušek z myslivosti (17 zkušebních předmětů), což je podmínkou k vydání loveckého lístku ve většině případů, stanovenou zákonem č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o myslivosti"), aby se poté mohla na střelnici věnovat svému osobnímu zájmu. Právo výkonu myslivosti umožňující držiteli loveckého lístku, který je členem občanského mysliveckého sdružení, uspokojovat jeho osobní zájmy, je třeba položit do stejné roviny, jako právo jiné osoby uspokojovat tytéž zájmy, i když jinak zaměřené.

    Předkladatelem uváděnou možnou souvislost legálního držení a nošení lo- veckých zbraní osobami neoprávněnými k výkonu práva myslivosti s rozmachem organizovaného pytláctví lze považovat za hypotézu, kterou nelze prokázat. Současně ale je nutné připustit, že k pytláckému lovu zvěře lze používat i jiné zbraně, než jsou zbraně lovecké. Použitím legálně držené (registrované) zbraně, tedy i zbraně lovecké, k pytláctví, se ale zvyšuje riziko pro vlastníka zbraně, protože se tím vytvářejí předpoklady pro jeho zjištění podle vystřelených střel a nábojnic.

    Návrh je nepřijatelný, protože nelze zákonem zakládat nerovnost v základních lidských právech. Přijetím návrhu by došlo k porušení ústavního pořádku České republiky a narušení právní jistoty občanů, zejména vlastníků loveckých zbraní nemajících lovecký lístek, kteří nabyli tyto zbraně za právních poměrů založených zákonem teprve před jedním rokem. Nelze vyloučit možnost, že tyto osoby, kterým by bylo státním zásahem znemožněno užívání svého majetku, budou požadovat na státu odškodnění ve formě odkoupení jejich zbraní.

    Navrhovanou změnou zákona by vznikla výjimečná úprava, podle níž by žadatelé o vydání zbrojního průkazu skupiny C, kteří by byli současně držiteli loveckého lístku, nebyli povinni skládat zkoušku odborné způsobilosti stanovenou zákonem, jako všichni ostatní žadatelé. Vedle vady návrhu, kterým by mělo být založeno nerovné právní postavení občanů, což je zcela evidentní z předchozí věty, by došlo k  prolomení těch ustanovení zákona o střelných zbraních, ve kterých jsou stanoveny jednotné podmínky pro vydání zbrojního průkazu pro každého žadatele.

    Držiteli loveckých lístků jsou převážně členové mysliveckých sdružení, které nelze ve správním řízení zvýhodňovat oproti jiným žadatelům o vydání zbrojního průkazu. Existují další velké skupiny individuálních držitelů soukromých zbraní např. sportovních střelců, vojáků z  povolání a příslušníků ozbrojených sborů včetně poli- cistů, které by mohly vznést stejný a podobně odůvodněný požadavek. Nelze ani akceptovat známou argumentaci některých myslivců v  tom, že při skládání zkoušek z myslivosti byli adepti zkoušeni i z loveckých zbraní a střeliva, a tudíž držitelé loveckých lístků jsou osobami dostatečně erudovanými k bezpečnému používání loveckých zbraní. Při tomto hodnocení vlastní odborné způsobilosti se zřejmě nepřihlíží, mimo jiné i ke skutečnosti, že mnozí z držitelů loveckých lístků, zejména ti věkově starší, složili zkoušky z myslivosti před desítkami let, a kdy navíc platily jiné správní a trestní předpisy. K tomu je třeba poznamenat, že jednotné testové soubory používané při zkoušce odborné způsobilosti, jejíž podmínky jsou stanoveny současně platnou právní úpravou, obsahují jednu polovinu otázek z právních předpisů upravujících držení a nošení zbraní a střeliva a z právních předpisů upravujících oprávnění k použití zbraně podle trestního zákona.

    Úspěšné složení zkoušky odborné způsobilosti, je jednou z hlavních podmínek k vydání zbrojního průkazu jakékoliv skupiny oprávnění, tedy i skupiny C, každému žadateli bez výjimky. Odbornou způsobilost žadatele zjišťuje zkušební komisař jmenovaný ministerstvem vnitra po předchozím ověření jeho znalostí zkušební komisí. Obsah a rozsah této zkoušky je vymezen právními předpisy a zahrnuje vedle požadavků na teoretické znalosti, též praktické předvedení bezpečné manipulace se zbraní včetně provedení hodnocené střelby na terč. Tímto výše uvedeným přiblížením zkoušky odborné způsobilosti se sleduje doložit, že tato zkouška je jednotným objektivním a především potřebným pravidlem regulativní povahy, jehož účelem je zejména zvýšení právní ochrany zdraví, života a majetku před účinky střelných zbraní.

    Z výše uvedených důvodů a navíc s přihlédnutím ke skutečnosti, že držitelé loveckých lístků tvoří velkou skupinu držitelů zbraní, které často používají v honitbách, což jsou ve většině případů otevřené prostory přístupné veřejnosti, nelze návrh považovat za přijatelný.

    Návrhem se sleduje snížení dosavadního obecného věkového limitu pro vydání zbrojního průkazu z 21 let na 18 let, ale jen u žadatelů o vydání zbrojního průkazu skupiny C.

    V odůvodnění  návrhu se uvádí, že změnou by došlo ke sjednocení dolní věkové hranice pro vydání zbrojního průkazu skupiny C, která by podle návrhu měla činit 18 let, s věkovou hranicí pro vydání loveckého lístku. Jde zřejmě o omyl předkladatele, protože zákon o myslivosti ani jeho prováděcí předpis žádnou věkovou hranici pro vydání loveckého lístku nestanoví. I v případě, že by pro vydání tohoto lístku platil limit 18 let, nebylo by vydání zbrojního průkazu až po dovršení 21 let překážkou pro výkon práva myslivosti, protože obsahem tohoto práva není jen právo lovit zvěř, ale souhrn dalších práv a povinností stanovených v § 2 odst. 1 zákona o myslivosti.

    Návrhem by byla založena nerovnost v právu používat zbraně v prospěch držitelů zbrojních průkazů skupiny C, kteří by mohli o tři roky dříve používat zbraně oproti ostatním uživatelům zbraní, pro něž by platil dále limit 21 let. Při posuzování návrhu je potřebné vzít v úvahu též skutečnost, že mezi lovecké zbraně patří i zbraně s vysokou účinností a značným dostřelem, což znamená riziko možného ohrožení osob a majetku až do vzdálenosti několika tisíc metrů. Přihlédne-li se současně k již výše zmíněné skutečnosti, že zvěř se zpravidla loví v otevřených honitbách, je na místě trvat na věkovém limitu 21 let, protože u držitele zbraně staršího o 3 roky lze více předpokládat, že bude používat zbraň se zvýšenou opatrností. Na základě výše uvedených důvodů nelze ani tento návrh přijmout.