Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Jaroslava Štraita na místopředsedu vlády a ministra financí Ivana Kočárníka a odpověď místopředsedy vlády a ministra financí Ivana Kočárníka na tuto interpelaci. Předkládám rovněž novou odpověď místopředsedy vlády a ministra financí Ivana Kočárníka na interpelaci, kterou vypracoval poté, kdy Poslanecká sněmovna na své 8. schůzi s odpovědí na interpelaci vyslovila nesouhlas. Pan poslanec Jaroslav Štrait požádal o zařazení nové odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace, odpověď a nová odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

Příloha

Evidenční číslo interpelace: 47

Jaroslav Štrait

poslanec

-------------------

V Praze dne 1. listopadu 1996

Obracím se s interpelací na pana místopředsedu vlády a ministra financí pana Ing. Ivana Kočárníka, CSc.

Stavební spoření, tak jak je v dnešní době realizováno, neplní svůj účel. Smysl a záměr zákona 96/1993 Sb. (včetně novely z roku 1995) se úplně vytratil. Bytovou potřebu, jak je uvedeno v § 6, ods. a, není možně naplnit ze zcela prozaického důvodu. I při nejvyšší úložce nelze pořídit ani část bytu.

Zákon a jeho realizace spíše straní provozovatelům stavebního spoření než jeho účastníkům.

Jaký je konkrétní dopad - v Hradci Králové, 100 tisícové metropoli, se postavilo v roce 1996 28 bytů.

Věci by se měly nazývat pravými jmény - byt získat nelze, ale prostřednictvím stavebního spoření a následného úvěru manžela, manželky atd. se mladí lidé s průměrnými příjmy ekonomicky sváží se stavební spořitelnou.

Vážený pan

Ing. Miloš Zeman

předseda Poslanecké sněmovny

Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny,

v příloze Vám zasílám kopii odpovědi na interpelaci pana poslance Jaroslava Štraita ve věci stavebního spoření (evidenční číslo interpelace 47).

S pozdravem

Příloha

Vážený pan

Ing. Miloš Zeman, CSc.

předseda Poslanecké sněmovny

Parlament České republiky

Praha

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci ze dne 1. listopadu 1996 Vám sděluji následující:

Systém stavebního spoření založený na základě zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, si neklade za cíl umožnit účastníku stavebního spoření získat byt pouze za uspořené prostředky. Při vytváření systému stavebního spoření se vycházelo z představy, že stavební spoření bude jedním ze způsobů, který, možností získat levný úvěr, umožní občanovi rychleji vytvořit dostatečný objem prostředků nutných k získání bytu nebo ke zkvalitnění úrovně bydlení.

Od vzniku stavebního spoření, tj. od založení stavebních spořitelen, uzavření prvních smluv a stanovení cílových částek jednotlivými účastníky stavebního spoření se potvrzuje skutečnost, že účastníci si toto poslání stavebního spoření víceméně uvědomují.

V mnoha případech proto smlouvu o stavebním spoření uzavřelo v rámci rodiny více členů s vědomím, že spojením těchto prostředků bude možné soustředit větší objem finančních zdrojů umožňujících rychlejší zlepšení úrovně bydlení, popř. se zapojením dalších zdrojů rychlejší získání bytu.

Při hodnocení významu stavebního spoření po obstarání bytu je rovněž třeba vzít do úvahy, že výše zdrojů potřebných pro získání bytu není na celém území stejná. V místech s relativně nižší úrovní nákladů spojených s bydlením (vč. získání bytu) má stavební spoření pak větší význam.

Zákon sám hovoří o uspokojování bytové potřeby, kterou nelze chápat pouze jako pořízení nového bytu. Za uspokojení bytové potřeby lze považovat i zvýšení úrovně bydlení formou rekonstrukce stávajícího bytového fondu, což je z hlediska současné situace bytového fondu také velmi významné. Vedle systému stavebního spoření podporovaného státem začíná nabývat na významu systém hypotéčních úvěrů, rovněž státem podporovaný. Tyto systémy lze vzájemně spojovat a tím získat daleko více prostředků, za které je možno pořídit nový byt, popř. rodinný domek. Spojování obou těchto systémů je teprve v počáteční fázi a teprve budoucí vývoj ukáže všechny možnosti jejich využití.

Dosavadní koncepce právní úpravy stavebního spoření vychází z toho, že poskytování státní podpory je vázáno na vklad ze stavebního spoření. Z tohoto principu vychází i stavební spoření v Rakousku a Německu, kde má více jak sedmdesátiletou tradici. Na základě jejich zkušeností je pro udržení systému stavebního spoření potřeba tzv. "přátelských spořitelů", tj. těch, kteří si neberou úvěr a pouze spoří se státní podporou, a tím po určitou dobu váží své vklady ve stavební spořitelně. Ty se pak stávají zdrojem pro poskytování levných úvěrů ze stavebního spoření. A proto v těchto státech je státní podpora poskytována i těm, kteří pouze spoří a kteří po určité vázací době mohou vklady i státní podporu použít libovolným způsobem. Zkušenosti z Německa a Rakouska ukazují, že 80% účastníků stavebního spoření po skončení doby spoření čerpá úvěr, který využívá na bytové potřeby.

V ČR je státní podpora poskytována účastníkovi stavebního spoření, pokud jím je fyzická osoba, po splnění podmínek stanovených v zákoně, a to formou zálohy státní podpory, po skončení kalendářního roku. Poskytovaná záloha státní podpory činí 25% z ročně uspořené částky, maximálně však z částky 18 tis. Kč, pokud však klient vklady ponechá ve stavební spořitelně 5 let. Vklady vázané 5 let umožní, aby klientům, kteří již splnili zákonné podmínky, mohla stavební spořitelna poskytnout výhodný 6% úvěr.

Stavební spořitelny jsou bankami dle zákona o bankách a jejich činnost je dále vymezena zákonem o stavebním spoření (§9). Jejich aktivity jsou omezeny tak, aby prostředky vložené účastníky a státem byly co nejlépe zajištěny. Nemohou se tedy zúčastnit obchodů, které jsou riskantní, i když mohou přinášet větší zisky. Úvěr ze stavebního spoření je ze zákona úročen maximálně o 3% výše než vklady účastníků. Stavební spořitelny nemohou tudíž zvyšovat svoje zisky cestou zvyšování úroků jako jiné banky.

Stavení spořitelny zahájily činnost koncem roku 1993. Efekt stavebních spořitelen se plně projeví až po uplynutí celého spořícího období, které činí u většiny účastníků 5 let. Teprve po této době bude možné objektivně vyhodnotit skutečný přínos stavebního spoření z hlediska podpory bydlení.

S pozdravem

Vážený pan

Jaroslav Štrait

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlament České republiky

Praha

Vážený pane poslanče,

vzhledem k tomu, že Poslanecká sněmovna Parlamentu vyslovila nesouhlas s mojí odpovědí na Vaši interpelaci ve věci stavebního spoření, zasílám Vám spolu s podklady novou odpověď, ve které se pokusím zhodnotit úlohu stavebního spoření při řešení bytových potřeb občanů v ČR s přihlédnutím k diskusi, která odezněla v Poslanecké sněmovně při mé první odpovědi.

Úvodem bych chtěl uvést, že stavební spoření vzniklo z iniciativy skupiny poslanců v době, kdy přestal fungovat dosud uplatňovaný systém státní pomoci občanům, kteří si chtěli postavit rodinný domek nebo pořídit byt. V této situaci představovalo, a stále ještě představuje, stavební spoření systém, který umožňuje za přispění státu poskytovat obyvatelstvu přinejmenším levné úvěry na opravu a modernizaci bytu či rodinného domku nebo také napomůže vytvořit alespoň část z celkových prostředků nutných k jejich pořízení. Nikdy, ani v době vzniku stavebního spoření, nebylo řečeno, že samotné stavební spoření vyřeší problémy spojené se zajištěním bydlení. Vždy se zdůrazňovalo, že stavební spoření může pouze pomoci k řešení bytové potřeby.

Stavební spoření je uzavřený systém, jehož cílem je přispět finančními prostředky na pořízení nového bytu či na rekonstrukci a modernizaci bytů starších. Základem stavebního spoření je princip vzájemnosti. Teprve mnoho účastníků stavebního spoření vytváří finanční zdroje pro poskytování úvěrů. Mezi vklady a úvěry je přímá souvislost: k poskytnutí úvěru je potřeba, aby v systému stavebního spoření bylo zapojeno více účastníků, neboť ti, kteří zatím pouze spoří, vytvářejí zdroje pro poskytování výhodných úvěrů.

Státní podpora udržuje tento systém v pohybu a umožňuje poskytnout velkému počtu účastníků stavebního spoření výhodné úvěry s nízkou úrokovou sazbou, která se zpravidla řadu let nemění. Záloha státní podpory se poskytuje na základě žádosti, které stavební spořitelny za své klienty podají na Ministerstvo financí. Po odkontrolování podkladů je vyplácená záloha státní podpory každému klientovi stavební spořitelny zaevidována v databázi na ministerstvu a odkontrolovaná částka odeslána stavební spořitelně, která je ze zákona povinna zálohu státní podpory do 1 měsíce rozúčtovat na účty klientů. Záloha státní podpory se tedy neposkytuje bankám ale přímo účastníkům stavebního spoření. V případě, že klient zruší smlouvu či poruší zákonné podmínky pro poskytování zálohy státní podpory, je záloha vrácena Ministerstvu financí. Stavební spořitelny s prostředky klientů i zálohou státní podpory nemohou libovolně podnikat. Musí vždy v prvé řadě poskytovat finanční prostředky na základě uzavřených smluv o stavebním spoření a úvěrových smluv. Jejich podnikatelské aktivity jsou značně omezené § 9 zákona o stavebním spoření tím, že mají zákonem omezené možnosti poskytovat jiné úvěry i možnost mít podíl v obchodních společnostech a volné prostředky mohou ještě také používat k nákupu hypotéčních zástavních listů, státních dluhopisů a k nákupu poukázek ČNB.

Nyní k současné situaci ve stavebním spoření a jeho očekávané perspektivě. Ze současného pohledu je třeba vidět, že stavební spoření si velmi rychle získalo zájem široké veřejnosti. Tento vysoký zájem je dán, mimo jiné, i tím, že jde prakticky o jediný systém podpory bydlení, neboť hypotéční úvěrování se teprve začíná rozvíjet. Zájem o toto spoření se projevuje i v objemu vyplácené státní podpory. Z údajů o vyplácené státní podpoře vyplývá, že účastníkům stavebního spoření není vyplácena státní podpora v maximálně možné výši. Za rok 1996 bude státní podpora vyplácena v průměrné výši 2 700 Kč na jednu smlouvu. Je třeba rovněž zdůraznit, ze stavební spoření se stále ještě nachází ve stádiu tvorby zdrojů. Přesto jsou však často již činěny pokusy hodnotit již v současné době jeho působení na rozvoj bydlení. To dost dobře není možné, neboť plný efekt stavebního spoření se projeví až po pěti letech od jeho vzniku.

O některých způsobech použití prostředků stavebního spoření je však možné zcela konkrétně uvažovat již nyní.

Jednou z možností, jak mohou účastníci stavebního spoření použít své prostředky, je po jejich případném odkupu v rámci privatizace bytového fondu a pro jejich rekonstrukci či modernizaci. V těchto případech jim postačují cílové částky ve výši kolem 150 000 Kč. Cílovou částku tvoří vklady, úroky z nich, státní podpora (40 - 50% cílové částky) a poskytnutý úvěr (50 - 60% cílové částky).

Pro občana to znamená naspořit, pokud chce získat úvěr po 5 letech spoření, částku 50 000 Kč až 65 000 Kč, tj. měsíčně spořit 800 Kč až 1000 Kč. K ní se musí přičíst státní podpora ve výši 15 000 Kč. Pokud klient stavebního spoření bude potřebovat řešit obdobnou bytovou potřebu již v horizontu 2 let, potom musí měsíčně ukládat částku 2 000 Kč až 2 700 Kč a získá po 2 letech připsanou státní podporu ve výši 9 000 Kč.

Dosavadní zkušenosti při poskytování úvěrů ze stavebního spoření samozřejmě potvrzují tu skutečnost, že občané při řešení své bytové potřeby se snaží sdružovat prostředky nejen ze stavebního spoření, ale i své vlastní úspory, popř. oboje kombinovat s hypotečním úvěrem. V těchto případech se jedná spíše již o získání prostředků na nový byt či domek. Přiložené tabulky ukazují možné varianty řešení bytové potřeby rodiny z prostředků stavebního spoření v kombinaci s hypotečním úvěrem, popř. bezúrokovou půjčkou od státu s odloženou dobou splácení, jak se nyní uvažuje v návrzích Ministerstva financí pro řešení bytové situace v ČR.

Faktem je, že si většina občanů nemůže ani kombinací stavebního spoření s hypotečním úvěrem pořídit v současné době okamžitě byt s 80 až 100 m² užitné plochy, Ale jde o to, aby např. dva mladí lidé, kteří se vyučili nebo ukončili studia na střední či vysoké škole mohli pomocí stavebního spoření s měsíčními úložkami pro ně přijatelnými, každý z nich 1 000 Kč až 1 500 Kč měsíčně, získat po pěti letech spoření finanční prostředky ve výši 400 000 Kč až 600 000 Kč.

Částka 400 000 Kč až 600 000 Kč by měla být již reálnou základnou pro získání menšího bytu, popř. tato částka by už mohla umožnit čtyřčlenné rodině, která již obývá dvoupokojový byt, získat byt větší. Uvádím-li tyto částky, je třeba si rovněž uvědomit, že ne každý řeší svou bytovou potřebu v Praze a okolí, kde ceny bytů či domů jsou vyšší než v ostatních oblastech ČR, a ne každý kupuje dům či byt. V řadě případů vlastníci bytů se snaží použít prostředky na modernizaci a rekonstrukci svého bytu či domu. Pro občany této republiky, kteří jsou již vlastníky bytů či domů, a těch není v ČR zanedbatelné množství, neboť z celkového počtu trvale obydlených bytů je 42% bytů ve vlastnickém sektoru (z toho 40% bytů v rodinných domech viz materiál MMR "Vybrané údaje o bydlení"), přichází v úvahu i kombinace stavebního spoření s hypotečním úvěrem. I tyto varianty jsou zpracovány v přílohách.

Na českém venkově a v menších městech České republiky se přestává stavět, lidé se sem nestěhují a mladí odcházejí do měst, Proto se některé stavební spořitelny zapojily do soutěže "Stavba pro venkov 97". Stavební spořitelny se chtějí podílet na financování vybraných projektů neboť nechtějí podporovat jen výstavbu a modernizaci panelových domů či nákladných domů, ale pomáhat i při obnově venkova. O tuto akci projevila zájem i velká část obcí oslovených stavebními spořitelnami.

Dá se předpokládat, že významná část původních obyvatel venkova a majitele chalup, zejména v důchodovém věku, se rozhodne, v souvislosti s růstem cen bydlení zejména v Praze a ve větších městech, k trvalému přesídlení na venkov či do menších měst. Pro mladou rodinu s malými dětmi se bydlení na venkově bude rovněž v rostoucí míře jevit jako ekonomicky i ekologicky zajímavé. Odhaduje se, že v příštích letech budou v ČR průměrné náklady rodiny na bydlení (nájem, teplo, voda) na venkově o třetinu nižší ve srovnání s náklady v městech. Přitom lze očekávat, že část podnikatelů se bude více orientovat na venkov a přinese sem služby i pracovní příležitosti.

Z výše uvedeného vyplývá, že státem podporované stavební spoření akumuluje zdroje k řešení bytové potřeby, které mnohokrát převyšují objem prostředků poskytovaných státem ve formě státní podpory. Pro posouzení celkového efektu stavebního spoření uvádím tento příklad:

Klient stavebního spoření, který sepíše se stavební spořitelnou smlouvu na cílovou částku 300 000 Kč (z toho činí 40% vklady a státní podpora a 60% poskytnutý úvěr), za 5 let uspoří pravidelnými měsíčními vklady 1 500 Kč částku 98 000 Kč, včetně úroků. Klient dále získá státní podporu ve výši 22 500 Kč (po dobu 5 let 4 500 Kč ročně). Po pěti letech spoření má naspořeno 120 500 Kč a možnost získat úvěr 180 000 Kč, tj, celková výše částky k vyřešení bytové potřeby, kterou má k dispozici, je 300 000 Kč, Pokud mladý manželský pár má dvě stavební spoření, představuje cílová částka 600 000 Kč, Tato částka 600 000 Kč je pro získání malého bytu pro mladý manželský pár jako základ postačující, zvláště je-li byt mimo oblast Prahy a okolí.

Poskytnutá státní podpora zvýhodňuje každého účastníka, který svými vklady umožňuje tvorbu zdrojů, ale také umožňuje poskytování levných úvěrů. Dále je třeba vzít v úvahu, že vyplacená státní podpora se vrací státu nejen v podobě postavených či rekonstruovaných a modernizovaných bytů, ale i v podobě daní a odvodů zrealizovaných projektů, atd. (viz přílohy), Státní příspěvek může být nejen stimulem ke spoření ale především by měl garantovat dlouhodobý nízký 5-6%ní úvěr ze stavebního spoření.

Z dosavadního vývoje vyplývá, že lze počítat, že počet nově uzavíraných smluv se bude zatím pravděpodobně ještě dva roky pohybovat okolo 500 000. S ohledem na pětiletou dobu spoření by tak měl vzrůst počet účastníků v roce 2000 na 2,4 mil, s tím, že po počátečních privatizačních projektech se budou poskytnuté úvěry stále více přesouvat na sanace a novostavby. S očekávaných růstem příjmů obyvatelstva lze očekávat i růst průměrné cílové částky ze 135 tis. Kč na více než 200 tis. Kč. Potom by tak měly být stavebními spořitelnami ročně poskytované úvěry na financování potřeb spojených s bydlením v objemu 45 mld. Kč.

V roce 1996 začaly být poskytovány první úvěry ze stavebního spoření, neboť minimální zákonná doba spoření je 2 roky, a úvěry překlenovací, Ke 31. 12. 1996 bylo zatím poskytnuto 6 500 úvěrů ze stavebního spoření a 13 500 překlenovacích úvěrů s celkovou cílovou částkou 2,5 mld. Kč. Zásadní zvýšení objemů a počtu poskytovaných úvěrů možno očekávat po 5 letech existence stavebního spoření, tj. v letech 1998 a 1999.

Vážený pane poslanče, je nepochybné, že stát má zájem nejen na výstavbě nových bytů, ale také na rekonstrukci či modernizaci stávajícího bytového fondu. Proto je zájem státu maximálně zainteresovat občany na řešení svých bytových potřeb. Jedním ze způsobů jak toho dosáhnout je systém stavebního spoření. I tento systém je poměrně náročný na zdroje ze státního rozpočtu. Je však nemožné v tuto chvíli přínos stavebního spoření pro řešení bytových potřeb hodnotit, neboť jeho uplatnění (tj. poskytování úvěru) v plné šíři nastane až po uplynutí pěti let od jeho vzniku. Teprve pak bude možno hodnotit efekt prostředků vynaložených ze státního rozpočtu.

V tuto chvíli je však diskuse o efektivnosti vynakládaných prostředků problematická, neboť chybí mimo jiné ucelená koncepce bytové politiky, v jejímž rámci by bylo možné posoudit efektivnost vynakládaných prostředků ze státního rozpočtu.

Lze pouze konstatovat, že ve srovnání s podporou hypotečních úvěrů je podpora stavebního spoření pro stát ekonomicky výhodnější (viz příloha č. 4). V úvahu je třeba také vzít to, že stavební spoření se svými podmínkami je přístupné pro širokou vrstvu občanů.

S pozdravem

Příloha: 4

Vážený pan

Jaroslav Štrait

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha

Podklady pro určení předpokládané výše státní podpory stavebního spoření

Výpočet výše státní podpory vyplácené v r. 1995: počet klientů k 31. 12. 1994 x předpokládá výše státní podpory vyplácená na 1 smlouvu uzavřenou v r. 1994 = výše státní podpory vyplácená v r. 1995

1. Přírůstek účastníků vyjadřuje předpoklad nových účastníků minus ukončené smlouvy

(z důvodů:

1. poskytnutí úvěru

2. ukončení cyklu

3.odstoupení od smlouvy)

2. Průměrný státní příspěvek na 1 smlouvu vychází z předpokladu naspořené částky k 31. 12. předchozího roku

28. 1. 1997 Referent Mgr. Horáková

Stavební spoření v České republice

Porovnání produktů za měřených na podporu bytové výstavby

1. Úvod

Pro studii byla vybrána výchozí modelová situace domácnosti s hrubým měsíčním příjmem 16 600 Kč. Tento příjem odpovídá dvojnásobku současné průměrné měsíční mzdy (8 300 Kč). Objem prostředků potřebných pro řešení bytové situace byl zvolen 800 000 Kč. Tyto vstupní parametry mají silné regionální výkyvy, nicméně lze předpokládat, že se bude zachovávat poměr mezi cenou bytu a průměrnou měsíční mzdou v regionu. Pro extrapolaci průměrné měsíční mzdy byl předpokládán její konstantní desetiprocentní meziroční růst. V současné době činí roční růst mezd přibližně 17%, takže použitý odhad je možno považovat i z dlouhodobého hlediska za spolehlivý (tj. skutečný vývoj bude pro občana zřejmě příznivější).

Jako jeden z klíčových ukazatelů je posuzována dostupnost finančních zdrojů, která je dána výší měsíčních nákladů spojených s dosažením těchto zdrojů.

Efektivita vynakládaných prostředků je dána celkovými náklady na financování, a to jednak z pohledu občana, jednak z pohledu státu. U všech příkladů jsou vypočteny jak celkové náklady (prostý součet jednotlivých položek), tak i jejich současná hodnota (jednotlivé položky jsou diskontovány s úrokovou sazbou 10%).

2. Modelové postupy

Pro financování bytových potřeb byly uvažovány tři základní způsoby

2.1. Hypotéční úvěr

Předpokládáno je využití hypotéčního úvěru se státní podporou. Byla zvolena úroková sazba 8% p.a, (úroková sazba po snížení o státní podporu) a doba splatnosti 20 let. Při úvěru 800 000 Kč činí měsíční anuita 6 692 Kč.

2.2. Stavební spoření

V rozboru je počítáno s tím, že dva členové domácnosti uzavřou smlouvu o stavebním spoření, každý s cílovou částkou 400 000 Kč (důvodem je lepší využití státní podpory). Při měsíční úložce 2 544 Kč budou cílové částky přiděleny za 6 let. Úvěry poskytnuté s úrokovou sazbou 6% p.a, jsou spláceny 9 let a 7 měsíců měsíčními splátkami po 2 000 Kč.

V této variantě jsou tedy prostředky k dispozici po 6 letech od uzavření smlouvy o stavebním spoření.

2.3. Kombinace stavebního spoření s hypotéčním úvěrem

Podobně jako v předchozím případě jsou uzavřeny dvě smlouvy o stavebním spoření, ovsem na nižší cílové částky (240 000 Kč). Přidělení nastane po 5 letech a 10 měsících. V tomto termínu poskytne stavební spořitelna 480 000 Kč (z toho přibližně polovinu formou úvěru). Zároveň občan čerpá hypotéční úvěr ve výši 320 000 Kč, takže celkový objem prostředků použitelných pro financování činí opět 800 000 Kč. Měsíční splátky úvěru poskytnutého stavební spořitelnou jsou nyní 1 200 Kč, doba splácení 9 let a 1 měsíc.

3. Porovnání

3.1. Dostupnost finančních prostředků

Dostupnost je dána podílem, který je z příjmů domácnosti odčerpán splátkami úvěru či spořením. Vzhledem k očekávanému vývoji mezd je zřejmé, že nejvyšší zatížení ponese domácnost na samotném počátku. Z tohoto pohledu se jako nejlepší jeví kombinace stavebního spoření s hypotéčním úvěrem. Výdaje na spoření a splátky úvěrů totiž nepřekročí 18% hrubého příjmu domácnosti. Na opačné straně hodnocení stojí hypotéční úvěr, na který je v počátku vydáváno 40% hrubých příjmů.

3.2. Náklady občana

Stavební spoření je optimální z hlediska celkových nákladů na financování. Zatímco při využití hypotéčního úvěru zaplatí občan přibližně dvojnásobek zapůjčené částky, u stavebního spoření je to jen 1,03 násobek. U kombinace stavebního spoření s hypotéčním úvěrem je hodnota tohoto koeficientu přibližně 1,4. V těchto výpočtech nebyla zohledněna skutečnost, že pouze v případě financování pomocí hypotéčního úvěru získá občan byt bez prodlení. Zohlednění této skutečnosti by vyžadovalo provést odhad cenového vývoje nemovitostí v příštích šesti letech. Obecně však lze říci, že k vyrovnání rozdílu nákladů mezi financováním hypotéčním úvěrem a stavebním spořením by došlo teprve v případě nárůstu cen nemovitostí o téměř 60%.

3.3. Náklady státu

V těchto nákladech je započítána pouze podpora přímá, nikoli daňové úlevy. Státní podpora potřebná pro jednotlivé způsoby financování je nejvyšší u hypotéčních úvěrů, kdy během 20 let činí příspěvky státu celkem 376 tis. Kč (kalkulováno bylo se státní podporou, snižující úrokovou sazbu hypotéčního úvěru o tři procentní body). Nejmenší náklady vykazuje opět stavební spoření, kde činí pouze 54 tisíc Kč.

3. 4.Rychlost

Pro okamžité získání prostředků je možno využít pouze hypotéční úvěr. Stavební spoření (a tedy i jeho kombinace) předpokládá určité plánování předem, a ze zásadních důvodů není vhodné pro okamžité řešení finančních potřeb.

3.5. Stabilita podmínek

Jako nejstabilnější je možno hodnotit stavební spoření, u kterého jsou úrokové sazby stanovovány jako pevné, a to již v okamžiku uzavření smlouvy o stavebním spoření (v použitém modelovém příkladu tedy šest let před poskytnutím vlastního úvěru). Úrokové sazby hypotéčních úvěrů jsou závislé na úrokových sazbách hypotéčních zástavních listů, a nejsou tedy zcela odděleny od mezibankovního trhu jako stavební spoření. Navíc zde existuje nejistota týkající se výše státní podpory.

3. 6.Zajištění úvěrů

Lze očekávat, že ve většině případů bude úvěr zajištěn pořizovanou nemovitostí. U hypotéčních úvěrů se státní podporou je tento způsob zajištění povinný, u stavebního spoření je způsob zajištění úvěru ponechán na rozhodnutí stavební spořitelny.

Výše hypotéčního úvěru nesmí přesáhnout 70% z "běžné ceny" zajišťující nemovitosti. Tento limit sice není u stavebních spořitelen stanoven, avšak s ohledem na možná rizika budou podobná omezení stanovena interními směrnicemi stavebních spořitelen. Výhodou stavebního spoření je však skutečnost, ze účastník stavebního spoření má v okamžiku poskytnutí úvěru již určitou částku naspořenou, takže pro něj nebude problémem uhradit určitou část ceny pořizované nemovitosti v hotovosti (tj. bez použití úvěru).

To je případ i uvedeného modelového příkladu kombinace stavebního spoření s hypotéčním úvěrem, kdy částka naspořená u stavební spořitelny činí 30% z pořizované nemovitosti, a součet úvěrů od stavební spořitelny a hypotéční banky tvoří zbylých 70%.

4. Shrnutí

Z provedených výpočtů plynou následující závěry:

- Hypotéční úvěry jsou jediným řešením pro rychlé získání prostředků.

- Stavební spoření je ekonomicky nejvýhodnější pro občana, ale i pro stát.

- Kombinace stavebního spoření s hypotéčním úvěrem je nejdostupnější.