PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1997
II. volební období
-------------------------------------------------
159/1
S t a n o v i s k o
vlády k návrhu zákona o přiznání k majetku
(sněmovní tisk č. 159)
předložené dopisem předsedy vlády Václava Klause ze dne 18. dubna 1997 (čj. 3423/97 - OVA)
Vláda na své schůzi dne 16. dubna 1997 projednala a posoudila návrh zákona o přiznání k majetku (sněmovní tisk č. 159), a vyjádřila s tímto návrhem n e s o u -h l a s .
Předložený návrh zákona předpokládá zavedení povinnosti pro fyzické a práv- nické osoby podávat přiznání k majetku. Tento návrh je v podstatě totožný s obsahem § 42 zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, který byl vypuštěn zákonem č. 255/1994 Sb. s účinností od 1.ledna 1995.
Navrhovaná úprava je neopodstatněná. Cíl sledovaný tímto návrhem lze zajistit důsledným dodržováním zákona o správě daní a poplatků, který obsahuje řadu prostředků ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a plnění daňových povinností včetně oprávnění státních orgánů vyhledávat daňové subjekty, daně vyměřit, vybrat, vyúčtovat, vymáhat a kontrolovat jejich plnění. Správce daně má oprávnění k tomu, aby vyzval jakoukoliv osobu k podání daňového přiznání nebo k odstranění případných pochybností o správnosti, pravdivosti, průkaznosti nebo úplnosti daňového přiznání nebo dokladů takovouto osobou předložených, nebo o pravdivosti údajů v nich uvedených. Správce daně má pravomoc provést místní šetření u daňových subjektů, jakož i u jiných osob nebo daňovou kontrolu.
Do působnosti ministerstva financí nespadá podle zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zjišťování majetku a přírůstku na majetku a podle zákona České národní rady č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, nespadá ani do působnosti územních finančních orgánů.
Navrhovaná povinnost podávat přiznání k majetku předpokládá, že budou podávána širokým okruhem osob, a to i osobami, které nejsou povinny podávat přiznání k dani z příjmů (např. studenti, nezletilci apod.). Přiznání k majetku by sice mohla být zdrojem informací vedoucích k ověření přiznaných a zdaněných příjmů, ale jejich vypovídací schopnost by byla velmi omezená, zejména když by do prvních majetkových přiznání občané uvedli vyšší majetek a vytvořili by si tak určitou rezervu umožňující v dalších letech některé z příjmů zatajovat.
Při současné absenci zákona o oceňování majetku nejsou řešeny způsoby a možnosti oceňování movitého majetku. Pokud bude zachováno utajení vkladů u peněžních ústavů, nebude prakticky možné vůbec překontrolovat stavy na účtech uváděné v přiznání. Návrh zákona dále nepočítá s oceňováním nemovitostí, v důsledku čehož by nebylo možné zjistit přírůstek majetku, který by vznikl finančními investicemi do nemovitostí.
Předložený návrh zákona vykazuje řadu legislativně-technických nedostatků, které spočívají především v tom, že zákon obsahuje nepřímou novelu zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, což je nepřípustné. Dále nerespektuje ustanovení § 143 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve smyslu kterého si mohou manželé dohodou rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah bezpodílového spoluvlastnictví. Majetek osvobozený od přihlašovací povinnosti by bylo nutné taxativně vymezit přímo v zákoně. Celosvětové úmluvy o poskytování informací nedovolují rozšiřovat prolomení daňového tajemství vůči orgánům činným v trestním řízení. Je nepřípustné spojení daňového a trestněprávního řízení.
Návrh nesplňuje podmínku, kterou je vyčíslení předpokládaného hospodářského a finančního dopadu navrhované úpravy, zejména na státní rozpočet.