PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1997
II. volební období
159
Návrh
poslanců Miroslava Sládka a dalších
na vydání
ZÁKON
ze dne .......1997
o přiznání k majetku
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
(1) Fyzické osoby s trvalým pobytem a právnické osoby se sídlem v České republice přihlásí ke stanovenému datu majetek, který vlastní v tuzemsku i v cizině. Tato povinnost se vztahuje i na fyzické osoby, které nemají trvalý pobyt v České republice, ale zdržují se na jejím území alespoň 183 dnů v kalendářním roce.
(2) Osoby neuvedené v odstavci 1 přiznají ke stanovenému datu věci nemovité, byty a nebytové prostory evidované v katastru nemovitostí [§ 2 zákona ČNR o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.] (dále jen "nemovitý majetek"), který vlastní v České republice.
§ 2
(1) Přiznání k majetku (dále jen přiznání) jmenovitě obsahuje
a) nemovitý majetek,
b) věci movité,
c) cenné papíry [§ 1 odst. 1 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.], majetková práva a jiné majetkové hodnoty.
(2) Nemovitý majetek se neoceňuje. Věci movité, cenné papíry, majetková práva a jiné majetkové hodnoty si osoba podávající přiznání ocení cenou obvyklou.
(3) Nemovitý majetek se v přiznání uvede vždy. Věci movité se uvedou, činí-li jejich souhrnná hodnota více než 1 000 000 Kč a jednotlivá hodnota movité věci není menší než 20 000 Kč. Cenné papíry, majetková práva a jiné majetkové hodnoty se uvedou, činí-li jejich souhrnná hodnota více než 1 000 000 Kč.
(4) Nemá-li osoba majetek uvedený v odstavci 2 či nepřekračující hodnoty v odstavci 3, je přiznání dobrovolné. Správce daně může vyzvat každou osobu k podání či doplnění přiznání, taková osoba je povinna podat přiznání do 3 měsíců. Správce daně vyzve osobu k podání či doplnění přiznání vždy na žádost orgánu činného v trestním řízení [§ 12 odst. 1 trestního řádu č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.].
(5) Majetek v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů se pro účely přiznání dělí rovným dílem.
§ 3
(1) Přiznání k majetku se podává do 31. května podle stavu k 1. lednu roku, v němž se přiznání podává. Přiznání se podává správci daně místně příslušnému ke správě daně z příjmů.
(2) Povinnost podat přiznání se opakuje vždy po pěti letech.
(3) Právnická osoba je povinna do 3 měsíců podat přiznání vždy ke dni vstupu do likvidace anebo ke dni prohlášení konkurzu na její majetek. Právní nástupce je povinen podat do 3 měsíců přiznání ke dni zániku právnické osoby bez likvidace.
(4) Přiznání nepodává stát, jednotky územní samosprávy, rozpočtové organizace, státní podniky, státní peněžní ústavy, Česká národní banka a osoby požívají diplomatických imunit a výsad podle mezinárodního práva.
§ 4
(1) Na výzvu správce daně mají všechny osoby povinné podat přiznání povinnost prokázat u majetkových přírůstků, že byly pořízeny ze zdaněných prostředků. Tato povinnost se vztahuje i na majetek, který ke dni rozhodnému pro podání přiznání již předkladatel nevlastnil, ale nabyl v období od předcházejícího přiznání.
(2) Zjištěné majetkové přírůstky, u nichž nebylo prokázáno jejich pořízení ze zdaněných prostředků, využije správce daně k dodatečnému přezkoušení správnosti zdanění za dobu, kdy k použití nezdaněných prostředků došlo a případnému doměření daně z příjmů, pokud není prokázáno, že má být placena jiná daň. Doměřená daň je splatná do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. K majetkovým přírůstkům vyplývajícím ze změny cenových předpisů anebo ceny obvyklé se nepřihlíží.
(3) Právo dodatečně stanovit daň na základě přiznání zaniká po 20 letech počínaje rokem následujícím po roce, ve kterém povinnost podat majetkové přiznání vznikla.
(4) Správce daně má právo prověřit správnost a úplnost údajů uvedených v přiznání k majetku. Pro tuto kontrolu platí přiměřeně ustanovení o daňové kontrole podle zvláštního předpisu.
§ 5
Údaje z přiznání sdělí správce daně orgánům činným v trestním řízení na jejich žádost.
§ 6
Ministerstvo financí může právním předpisem stanovit, který majetek je od přihlašovací povinnosti v přiznání osvobozen.
§ 7
Za porušení povinností stanovených tímto zákonem může uložit správce daně pokutu až do 1 000 000 Kč. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu.
§ 8
(1) Není-li stanoveno tímto zákonem jinak, použije se na řízení podle tohoto zákona zákon o správě daní a poplatků [Zákon ČNR č. 337/1992 ve znění pozdějších předpisů.].
(2) Ustanovení tohoto zákona se použije, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví něco jiného.
§ 9
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998.
Důvodová zpráva
Obecná část
Navrhovaný zákon zavádí novou povinnost přiznání majetku. Navrhovaná úprava má pomoci k boji proti "praní špinavých peněz" a k důslednějšímu postihu daňových úniků. Případná nelegální činnost s peněžním ziskem je tak zpětně vysledovatelná na základě přešetření neobvyklého majetkového přírůstku.
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR. Navrhovaná úprava bude mít dopad na státní rozpočet, neboť si vyžádá zvýšení pracovní zátěže na finančních úřadech, ale též má posílit daňovou disciplínu a tak zvýšit příjmovou stránku státního rozpočtu.
Zvláštní část
§ 1
Zde je určena osobní působnost zákona, která stojí na stanovisku, že přiznání k majetku musí podat všechny fyzické a právnické osoby s trvalým pobytem či sídlem v ČR bez ohledu na občanství. Jiné osoby pak musí podat přiznání pouze v případě držení nemovitého majetku na území ČR, jenž se eviduje v katastru nemovitostí.
§ 2
Zde je stanoveno, který majetek přiznání podléhá. Vždy je to nemovitý majetek a dále věci movité, cenné papíry a jiná majetková práva při překročení hodnoty 1 000 000 Kč v příslušné kategorii majetku a rovněž je stanovena minimální hodnota přiznávaných věcí movitých na 20 000 Kč pro jednotlivou movitou věc. Dále je řešena možnost dobrovolného podání přiznání k majetku a způsob dělení majetku v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů pro účely podání přiznání k majetku.
§ 3
Zde jsou stanovena pravidla pro podání daňového přiznání a povinnost je podat opakovaně po pěti letech, pokud osoba splňuje podmínky pro povinné podání přiznání. Je řešena i povinnost podat přiznání majetku ve zvláštních případech (likvidace či konkurz právnické osoby). Jsou vyjmenovány subjekty, které přiznání k majetku podávat nemusejí. Jde o veřejnoprávní korporace a státní podniky, kde lze zjistit požadované údaje jinou cestou (kontrola zřizovatele či zakladatele jenž je v postavení státního orgánu). Je zde též akceptováno hledisko šetření diplomatické imunity.
§ 4
Zde je stanoveno právo finančního úřadu, aby zpětně zdanil majetkové přírůstky, u nichž nebylo prokázáno, že byly získány z legálních a zdaněných příjmů. Jde o vlastní účel tohoto zákona. Při kontrole správnosti přiznání se použijí přiměřeně ustanovení o daňové kontrole dle zákona ČNR o správě daní a poplatků č. 337/1992 Sb. Pokud není prokzáno použití jiné daně (např. daň darovací), doměří se daň z příjmů.
§ 5
Toto ustanovení stanoví součinnost správců daně vůči orgánům činným v trestním řízení při poskytování údajů z přiznání, neboť dalším účelem přiznání vedle doměření daně je snaha o lepší objasnitelnost majetkové trestné činnosti či jiné trestné činnosti směřující k získání majetkového obohacení.
§ 6
Toto zmocňovací ustanovení umožňuje vydání prováděcího právního předpisu, který by stanovil věci, jež by majetkovému přiznání nepodléhali. Jde o možnost Ministerstva financí, ne zákonnou povinnost.
§ 7
Za porušení uvedeného zákona je stanovena pokuta až do 1 000 000 Kč. Tuto pokutu bude možno uložit za nesplnění povinnosti podle tohoto zákona, není dotčena možnost následného postihu v případě např. možného doměření nezaplacené daně.
§ 8
Toto ustanovení stanoví, že při řízení před státními orgány ve věci přiznání k majetku se použije zákon o správě daní a poplatků, což je procesní předpis používaný v daňovém řízení před finančními orgány.
§ 9
Vzhledem k závažnosti zákona a nutnosti o jeho podstatě informovat osoby je stanovena poměrně dlouhá legisvakační lhůta a účinnost zákona je navržena k 1. 1. 1998.