Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

17) § 20 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

§ 50 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.".

6. V § 8 se vypouští odstavec 2.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

7. V § 8 odst. 2 se na konci věty připojují slova, která včetně poznámky po čarou č. 19 zní:

"nebo v případě, kdy pohledávka byla popřena správcem konkursní podstaty, rozhodnutím soudu nebo příslušného správního orgánu.

8. V § 8a odst. 2 úvodní věta včetně poznámky pod čarou č. 20 zní:

"(2) Vyšší opravné položky, než je stanoveno v odstavci 1 lze vytvářet ke zde uvedeným pohledávkám jen v případě, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno rozhodčí řízení podle zvláštního předpisu nebo soudní řízení, jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění jeho práva, a za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než

20) § 14 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů.".

9. V § 8a odst. 3 se za slova "u pohledávek" vkládají slova "již odepsaných na vrub hospodářského výsledku a dále u pohledávek".

10. § 8a odst. 3 písm. b) včetně poznámky pod čarou č.16 zní:

"b) mezi ekonomicky nebo personálně spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů, u nichž průměr podílů na základním jmění druhé osoby nebo průměr podílů hlasovacích práv za zdaňovací období (nebo za část zdaňovacího období) je vyšší než 25%; přitom průměr podílů na základním jmění nebo podílů na hlasovacích právech se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období nebo jeho části,

11. § 8a odst. 3 písm. d) zní:

"d) z titulu úvěrů a půjček nebo ručení za ně a z titulu záloh"."

12 V § 9 se vkládá nový odstavec 1, který zní:

"(1) Pěstební činností se pro účely tohoto zákona rozumí obnova lesa a veškeré výchovné činnosti prováděné v porostech do čtyřiceti let jejich věku, ochrana lesa a opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou. Rezervu lze tvořit a čerpat jen na výkony uvedené v příloze tohoto zákona.".

Dosavadní odstavce 1a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.

13. Poznámka č. 14 k § 9 odst. 2 zní:

"¹⁴⁾ Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).".

14. Připojuje se příloha, která zní:

"Příloha k zákonu č. 593/1992 Sb.,o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Výkony uznané jako výdaj (náklad) pro tvorbu rezervy na pěstební činnost

Za výkony podle § 9 odst. 1 tohoto zákona se považují:

1. Obnova lesa výsevem osiva

a) první výsev osiva

b) opakovaný výsev osiva.

2. Obnova lesa sadbou

a) první sadba

b) opakovaná sadba.

3. Příprava půdy pro obnovu lesa

a) příprava půdy pro přirozenou obnovu lesa

b) příprava půdy pro obnovu lesa výsevem osiva

c) příprava půdy pro obnovu lesa sadbou.

4. Ošetřování dřevin mladých lesních porostů.

5. Mechanická a chemická ochrana mladých lesních porostů proti zvěři.

6. Zřizování oplocenek při oplocování mladých lesních porostů.

7. Ochrana mladých lesních porostů ostatní

a) proti buření

b) proti hlodavcům

c) proti klikorohu borovému

d) výsek plevelných dřevin.

8. Prořezávky, prostřihávky a výkony spojené s vytvořením rozčleňovací linie.

9. Ochrana lesa proti zvěři mechanická, chemická, údržba a opravy oplocenek.

10. Ochrana lesa proti hmyzím škůdcům.

11. Hnojení lesních porostů.

12. Vyvětvování lesních porostů.

13. Odstraňování klestu.

14. Probírky do 40 let věku lesních porostů.

15. Opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou.".

Čl. II

Přechodná ustanovení

Pro tvorbu rezerv a opravných položek, která byla zahájena před 1.lednem 1998, a je v ní pokračováno po nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí ustanovení zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., ve znění platném ke dni 31.12.1997.

Čl. III

Předseda poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998.

Důvodová zpráva

1. Obecná část

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, (ve znění pozdějších úprav), je zvláštním právním předpisem k zákonu o daních z příjmů, který upravuje oblast rezerv a opravných položek pro zjištění základu daně z příjmů. Poslední novela přijatá v prvním pololetí roku 1995 s použitím již pro zdaňovací období roku 1995 řešila zejména tvorbu rezerv a opravných položek v bankovním sektoru a tvorbu opravných položek k nepromlčeným pohledávkám z obchodního styku se lhůtou splatnosti po 31. 12. 1994.

Připravená novela zákona o daních z příjmů a praktické poznatky z uplatňování zákona o rezervách vyžadují také provést jeho nezbytné úpravy. Cílem navrhované úpravy je eliminovat spekulativní tvorbu rezerv na opravy hmotného majetku, kdy jediným cílem její tvorby je odložení daňové povinnosti, a dále zpřesnění některých ustanovení pro zcela jednoznačný výklad zákona.

U bankovních rezerv se, s ohledem na dokončený ozdravný proces bankovního sektoru, navrhuje snížit tvorbu opravných položek ke klasifikovaným pohledávkám z úvěrů z dosavadních 3% na 2%.

Novela v žádném případě nezasahuje do podstaty zákona. Umožňuje rovnoměrnější tvorbu finančních zdrojů na financování oprav hmotného majetku využívaného k podnikání a zdrojů k odpisu pohledávek a zreálnění majetku peněžních ústavů i ostatních poplatníků s vysokým procentem neuhrazených pohledávek po lhůtě splatnosti na vrub daňových nákladů.

Finanční dopad

Novela by měla přispět ke stabilizaci výnosu daně z příjmů, a to zejména u právnických osob. Navržené snížení tvorby opravných položek u bank o jednu třetinu signalizuje potencionální zvýšení inkasa daně z příjmů, které by se ale projevilo až ve fiskálním roce 1999. Kvantifikace předpokládaného zvýšení inkasa je spojena, s ohledem na omezenou dostupnost údajů, s velkou nepřesností. S vysokou pravděpodobností lze však vyslovit hypotézu, že zvýšený základ daně z tohoto titulu vykázaný jednotlivými peněžními ústavy by byl vynulován jednak umořováním předpokládané daňové ztráty u většiny bank z minulého roku a jednak vyšším daňovým odpisem pohledávek z úvěrů za dlužníky v konkursním řízení, a to na základě předpokladu signalizovaném již v minulém roce, že se více začne vůči dlužníkům uplatňovat obchodní právo namísto daňových zákonů.

Celkový rozpočtový dopad nelze přesně kvantifikovat, neboť tvorba rezerv a opravných položek jako možnost poplatníka bude dotvářena způsobem vycházejícím z dosavadního znění zákona. Přínos ve formě zvýšení výnosu daně z příjmů se projeví až u nově tvořených rezerv za zdaňovací období 1998 a zejména pak v letech následujících.

II. Zvláštní část

K čl. I

K bodu 1

Navrhovaná úprava tvorby opravných položek ke klasifikovaným pohledávkám z úvěrů by měla od roku 1998 zpomalit značnou dynamiku tvorby opravných položek u bank, která výrazně zapříčiňuje daňovou ztrátu prakticky všech bank. Navrhované zpomalení tvorby zohledňuje stabilizaci v bankovním sektoru a změnu podmínek spočívající v kvalifikovanějším managementu a odpovědnějším přístupu bank při poskytovaní bankovních úvěrů, které se projevují ve snížení rizikovosti nově uzavíraných úvěrových smluv. Vychází zároveň i z předpokladu klesající tendence podílu klasifikovaných úvěrů na poskytovaných úvěrech a podstatně vyšší možnosti bank ovlivnit hospodaření značné části klientů, neboť významný objem úvěrů banky poskytují ekonomicky nebo personálně spojeným osobám.

Na uvedené skutečnosti reaguje návrh snížením tvorby bankovních opravných položek.

K bodu 2 až 4

Příslušná ustanovení zákona se v oblasti tvorby rezervy na opravy hmotného majetku upravují zejména proto, aby se zabránilo spekulativnímu odkládání daňové povinnosti ve vazbě na stále klesající sazbu daně z příjmů. Nadále tak zákon stanoví podstatně přísnější podmínky pro tvorbu rezervy na opravu majetku poplatníků, zejména se jednoznačně vymezuje doba tvorby rezervy a podmínky, kdy musí dojít k čerpání prostředků a v případě jejich nevyužití se vymezuje okamžik rozpuštění rezervy. Zůstává zachován princip rovnoměrnějšího a pro poplatníky výhodnějšího způsobu zahrnování výdajů na opravy do daňových výdajů, než jaký stanoví zákon o daních z příjmů, kde se daňově účinným výdajem stávají až výdaje vynaložené na provedenou opravu.

Navrhovaná úprava zároveň zamezí tvorbě rezervy s cílem jejího zrušení do zdaňovacího období výhodného pro spekulujícího poplatníka (v období tvorby snižuje daňový základ, při zrušení rezervy sníží daňovou ztrátu) a jednak maximální tvorbě rezervy v relativně krátkém časovému období a jejímu "dotváření" v minimálních částkách v delším časovém horizontu. Poplatníci budou nadále nuceni důsledně rozlišovat jednotlivé opravy podle jejich charakteru, tyto finančně odděleně specifikovat, čímž se zamezí tvorbě jedné rezervy na opravy různého charakteru prováděné v dlouhých časových úsecích.

Po navrhované úpravě se stane tato rezerva lépe spravovatelná správci daně.

Stanovením maximální doby tvorby rezervy se zvýrazňuje funkce rezervy zrovnoměrnit péči o majetek, která musí být odpovídající jeho povaze a zařazení v příslušné odpisové skupině. Stávající znění zákona umožňovalo poplatníkům vytvářet rezervy na opravu tak, že vlastně tvorba rezervy představovala "náhradní tvorbu odpisů", neboť do daňových výdajů byly zahrnovány výdaje rovnající se podílu nové pořizovací ceny majetku vydělené počtem zdaňovacích období, po které byl majetek odpisován. Na majetek zařazený např. ve 2. odpisové skupině tak mohla být vytvářena na vrub daňových výdajů rezerva po dobu osmi i více zdaňovacích období.

K bodu 5 až 7

Úprava, navrhovaná v § 8 k opravným položkám k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení má za cíl upřesnit současné znění a omezit poplatníkům - věřitelům vytvářet opravné položky i v pozdějším zdaňovacím období než přihlásili pohledávky do konkursu a jejich postupné tvorbě ve více zdaňovacích obdobích až do výše přihlášených pohledávek, a to dle uvážení poplatníka.

K bodům 8 až 11

Stávající ustanovení ukládá pro vyšší tvorbu opravných položek poplatníkům - věřitelům pouze formální podání návrhu soudu nebo rozhodčímu řízení, což fakticky neguje záměr, daňově uplatnit vyšší tvorbu opravných položek až po prokázané snaze věřitelů vymáhat pohledávky. Úprava § 8a odst. 2 byla navrhována již při novele zákona v roce 1995, nebyla však Parlamentem přijata. Praxe však prokázala potřebnost této úpravy, pokud se má zachovat původní záměr vytvářet vyšší "daňové" opravné položky nad 33% hodnoty pohledávky jen u těch poplatníků, kteří se o své pohledávky řádně starají.

Pokud jde o úpravu uvedenou v bodu 9, jde pouze o legislativně technické upřesnění k zabránění pochybnosti. Opravné položky je možno tvořit pouze k pohledávkám, které nebyly dosud odepsány.

Další navrhovaná úprava uvedená v bodu 10 vymezuje spřízněnost shodně s příslušnými ustanoveními zákona o daních z příjmů. Na personálně spojené osoby je třeba pohlížet stejně, tak jak je spřízněnost vymezena obecně pro uplatňování cen obvyklých a úroků z úvěrů a půjček.

K bodům 12 a 14

Navrhuje se definovat co se rozumí pro účely zákona pěstební činností a současně s tím se navrhuje i vymezení výkonů, na které lze tvořit rezervu.

V Praze dne 12. března 1997

Předseda vlády:

Místopředseda vlády a ministr financí:

Platné znění zákona

České národní rady

ve znění pozdějších předpisů,

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Vysvětlivka k použitému typu písma:

kursíva - vypuštěný text

tučný podtržený text - nově navrhovaný text

Zákon č. 593/1992 Sb.

České národní rady ze dne 20. listopadu 1992

o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

ve znění zákona č.157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č.244/1994 Sb. a zákona č. 132/1995 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 1

Tento zákon upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob tvorby a výši rezerv a opravných položek, které jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů [§ 24 odst. 2 písm. i) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.] u poplatníků daní z příjmů.

§ 2

(1) Rezervami podle § 1 se rozumí bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, rezerva na opravy hmotného majetku, rezerva na pěstební činnost a ostatní rezervy v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(2) Opravnými položkami podle § 1 se rozumí opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení, bankovní opravné položky a opravné položky k nepromlčeným pohledávkám, které jsou zaúčtovány v účetnictví a jsou splatné po 31. prosinci 1994.

§ 3

Způsob tvorby rezerv a opravných položek za zdaňovací období a jejich výše musí být prokazatelné. Při inventarizaci [§ 29 odst. 1 a 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.] se posuzuje výše a odůvodněnost rezerv a opravných položek.

§4

(1) Výdaje (náklady) na jejichž úhradu se vytvořily rezervy a opravné položky, se musí přednostně uhradit z těchto rezerv a opravných položek; rezervy se zruší ve prospěch výnosů (příjmů) ve stejném zdaňovacím období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny.

(2) Rezervy se nesmějí vytvářet na výdaje (náklady) na pořízení hmotného a nehmotného majetku. [§ 25 písm. a) zákona ČNR č. 586/1992 Sb.]

(3) Opravné položky slouží ke krytí ztrát z odpisu pohledávek, k nimž jsou vytvořeny, nebo ke krytí rozdílu mezi účetní hodnotou pohledávky a její cenou sjednanou při postoupení postupníkovi. [§ 524 a násl. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.] Opravné položky se zruší ve prospěch výnosů ve stejném zdaňovacím období, kdy pominou důvody, pro které byly vytvořeny; výnos vyplývající z jejich zrušení zvyšuje základ daně z příjmů.

(4) Zůstatek rezerv a opravných položek zjištěný na konci zdaňovacího období se převádí do následujícího zdaňovacího období.

(5) Celková výše opravných položek u bank včetně bankovních rezerv nesmí přesáhnout celkovou výši pohledávek, k nimž se vytváří.

§ 5

Bankovní rezervy a opravné položky

(1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů[§ 25 písm. a) zákona ČNR č. 586/1992 Sb.] mohou banky [Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách]vytvářet

a) rezervy na standardní pohledávky z úvěrů až do výše 1 % z průměrného stavu těchto pohledávek za zdaňovací období,

b) opravné položky ke klasifikovaným pohledávkám z úvěrů, popřípadě skupinám pohledávek se stejnou mírou rizika za zdaňovací období až do výše

1 % u sledovaných pohledávek,

5 % u nestandardních pohledávek,

10 % u pochybných pohledávek,

20 % u ztrátových pohledávek,

c) rezervy na poskytnuté záruky ve výši 2 % z průměrného stavu těchto závazků za zdaňovací období.

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí pohledávkou z úvěrů

a) standardní, kdy dlužník se nachází v příznivé finanční a důchodové situaci a není pochybnost o včasném vyrovnání celé pohledávky,

b) sledovaná, u které došlo ke zhoršení kritérií vyjadřujících splácení jistiny, úroků a poplatků od doby, kdy byl úvěr poskytnut, ale v okamžiku hodnocení pohledávky není předpokládána žádná ztráta,

c) nestandardní, u které je značný stupeň rizika. Splacení jistiny, úroků a poplatků v plné výši je nejisté. Částečné splacení pohledávky je vysoce pravděpodobné,

d) pochybná, u které je splacení jistiny, úroků a poplatků vysoce nepravděpodobné. Částečné splacení pohledávky je možné a pravděpodobné,

e) ztrátová, která má znaky nenávratnosti nebo je částečně návratná ve velmi malé hodnotě. Banka vykazuje pohledávku jako ztrátovou, jestliže dlužník je v konkursním nebo vyrovnacím řízení.

Sledované, nestandardní, pochybné a ztrátové pohledávky z úvěrů jsou klasifikovanými pohledávkami z úvěrů.

(3) Celková výše tvorby opravných položek uvedených v odstavci 1 písm. b) nesmí přesáhnout výši (3%) 2% průměrného stavu nepromlčených pohledávek z úvěrů za zdaňovací období. Toto omezení neplatí pro pohledávky vzniklé platbami ze záruk; opravné položky k těmto pohledávkám se vytvářejí podle odstavce 1 písm. b).

(4) Pokud banka prokáže na základě údajů obchodní dokumentace [§ 24 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb.] a účetnictví [§ 21 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb.] odůvodněnost vyšší tvorby opravných položek, než je uvedeno v odstavci 3, nebo vyšší tvorby rezerv na poskytnuté záruky podle odstavce 1 písm. c), může finanční úřad tvorbu opravných položek a rezerv uznat v takto prokázané výši.

(5) Opravná položka vytvořená podle odstavce 1 písm. b) se zruší, pokud pominou důvody pro její existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla vytvořena, se promlčela.

(6) Rezervy vytvořené podle odstavce 1 písm. a) a c) slouží k odpisu nebo ke krytí ztrát z postoupení standardních a klasifikovaných pohledávek z úvěrů a ztrát spojených s realizací poskytnutých záruk.

§ 6

Rezervy v pojišťovnictví

Z technických rezerv v pojišťovnictví podle zvláštních předpisů, [Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb.]^, [Vyhláška Ministerstva financí č. 52/1994 Sb., kterou se stanoví tvorba, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťovny.] s výjimkou rezervy na pojistné jiných období, [§ 2 vyhlášky č. 52/1994 Sb.] se pro účely zjištění základu daně z příjmů uznává tvorba rezerv, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to tvorba

a) rezerv na neživotní pojištění [§ 14 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 185/1991 Sb., ve znění zákona č. 320/1993 Sb.] ve výši, která nesmí překročit 60 % z předepsaného pojistného neživotního pojištění,

b) rezerv na životní pojištění [§ 14 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 185/1991 Sb., ve znění zákona č. 320/1993 Sb.] ve výši, která nesmí překročit objem závazků vypočtených metodami stanovenými zvláštním předpisem [Vyhláška Ministerstva financí č. 52/1994 Sb., kterou se stanoví tvorba, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťovny.] a vyplývající ze životních pojištění splatných podle uzavřených pojistných smluv.

§ 7

Rezerva na opravy hmotného majetku

(1) Rezervu na opravy hmotného majetku, [§ 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.] která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, [§ 24 odst. 2 písm. i) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.] jehož doba odpisování stanovená zákonem o daních z příjmů je osm a více let, mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří

a) mají k hmotnému majetku právo vlastnické nebo právo hospodaření, pokud tuto rezervu nevytváří nájemce podle písmena b),

b) jsou nájemci hmotného majetku a k opravám najatého hmotného majetku jsou smluvně zavázáni.

(2) Za opravy podle tohoto zákona se nepovažuje technické zhodnocení podle zvláštního zákona. [§ 33 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.]

(3) Rezerva podle odstavce 1 se nevytváří v případech hmotného majetku,

a) který je určen k likvidaci,

b) u něhož jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události,

c) u něhož jde o opravy, které se pravidelně opakují každý rok.

(4) Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy. Výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu let, které uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. Do počtu let rozhodných pro účely výpočtu výše rezervy se zahrnuje rok zahájení tvorby rezervy. Do tohoto počtu let se nezahrnuje předpokládaný rok zahájení opravy. U movitých věcí může být rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách; v takovém případě je výše rezervy ve zdaňovacím období rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na jednotku předpokládaného objemu výkonu a objemu skutečných výkonů za zdaňovací období.

(5) Nebude-li oprava zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém se při výpočtu výše rezervy předpokládalo zahájení opravy, zruší se rezerva ve prospěch výnosů (příjmů) tohoto následujícího zdaňovacího období.Rezerva nebo její zůstatek se zruší ve prospěch výnosů (příjmů) i tehdy, jestliže nebyla vyčerpána nejpozději ve zdaňovacím období, které následuje po zdaňovacím období, ve kterém byla oprava zahájena. Za zahájení opravy se pro účely tohoto zákona považuje termín, ve kterém se fyzicky začnou provádět práce přímo na věci, která je předmětem opravy; provádí-li se oprava mimo provozovnu poplatníka jinou osobou, rozumí se zahájením opravy převzetí věci do opravy touto osobou. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky, kteří doloží, že k překročení těchto lhůt došlo zásahem orgánu státní správy nebo orgánů samosprávy.

(5) (6) Zjistí-li poplatník daně z příjmu skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí.

(6) (7) Rezerva na opravy u jednotlivého hmotného majetku nesmí být tvořena pouze jedno zdaňovací období.

(8) Maximální doba tvorby rezervy podle předchozích odstavců činí u hmotného majetku zatříděného

a) ve 2. odpisové skupině 5 zdaňovacích období

b) ve 3. odpisové skupině 8 zdaňovacích období

c) ve 4. odpisové skupině 12 zdaňovacích období

d) v 5. odpisové skupině 16 zdaňovacích období

po sobě jdoucích v každé odpisové skupině. Maximální dobu tvorby lze prodloužit o jedno zdaňovací období v případě odůvodněné a správci daně prokázané [§ 31 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.] změny termínu předpokládaného zahájení opravy.

§ 8

Opravné položky k pohledávkám

za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení

(1) Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,¹⁾ mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví od okamžiku, kdy jsou vyzváni, na základě usnesení soudu o prohlášení konkursu nebo o povolení vyrovnání, aby přihlásili své pohledávky a rozhodli se tak ve stanovené lhůtě učinit.)

Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů¹⁾, mohou vytvořit poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví až do výše pohledávek přihlášených u soudu ve lhůtě stanovené usnesením soudu o prohlášení konkursu [§ 20 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.] nebo povolení vyrovnání [§ 50 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.], a to ve zdaňovacím období, v němž byly pohledávky přihlášeny. Na pohledávky přihlášené po uplynutí lhůty stanovené usnesením soudu o prohlášení konkursu¹⁷⁾ nebo povolení vyrovnání^17a) nelze tvořit opravné položky, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů¹⁾ dle tohoto ustanovení.

((2) Opravné položky podle odstavce 1 lze vytvářet až do výše přihlášených pohledávek.)

((3)) (2) Opravné položky se zruší ve prospěch výnosů v návaznosti na výsledky konkursního a vyrovnacího řízení nebo v případě, kdy pohledávka byla popřena správcem konkursní podstaty, rozhodnutím soudu nebo příslušného správního orgánu [§ 23 až 25 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.].

((4)) (3) V případě, že jde o pohledávky za zahraničními dlužníky majícími sídlo ve státě, ve kterém neexistuje právní norma odpovídající zákonu o konkursu a vyrovnání, a jde o pohledávky vzniklé po 1. 1. 1991, může poplatník daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví vytvořit opravné položky až do výše těchto pohledávek, avšak jen za předpokladu, že jde o pohledávky zajištěné (bankovní zárukou, dokumentárním inkasem, akreditivem apod.), vymáhané u zahraničních soudů, a doba od jejich sjednané splatnosti převýšila období jednoho roku. V tomto případě se opravné položky zruší ve prospěch výnosů do výše nesplacené části pohledávek nebo do výše jejich odpisu podle výsledku vymáhání.

§ 8a

Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám

splatným po 31. prosinci 1994

(1) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994, jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,¹⁾ mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví, pokud k těmto pohledávkám nevytvářejí opravné položky a rezervy podle § 5, a od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než

a) 6 měsíců, až do výše 20 % účetní hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky (dále jen "hodnota pohledávky"),

b) 12 měsíců, až do výše 33 % hodnoty pohledávky.

(2) (Vyšší tvorbu opravných položek, než je stanoveno v odstavci 1, mohou k uvedeným pohledávkám vytvářet jen ti poplatníci daně z příjmů, kteří podali návrh na zahájení řízení proti dlužníkovi podle předpisů o rozhodčím řízení nebo u soudu, a pokud od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než)

Vyšší opravné položky, než je stanoveno v odstavci 1 lze vytvářet ke zde uvedeným pohledávkám jen v případě, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno rozhodčí řízení podle zvláštního předpisu [§ 14 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů] nebo soudní řízení, jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění jeho práva, a za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než

a) 18 měsíců, až do výše 50 % hodnoty pohledávky,

b) 24 měsíců, až do výše 66 % hodnoty pohledávky,

c) 30 měsíců, až do výše 80 % hodnoty pohledávky,

d) 36 měsíců, až do výše 100 % hodnoty pohledávky.

(3) Opravné položky podle odstavců 1 a 2 nelze uplatnit u pohledávek již odepsaných na vrub hospodářského výsledku a dále u pohledávek vzniklých

a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsané vlastní jmění,

b) (mezi ekonomicky spojenými právnickými osobami, u nichž průměr podílů na základním jmění druhé osoby nebo průměr podílů hlasovacích práv za zdaňovací období (nebo za část zdaňovacího období) je vyšší než 25 %; průměr podílů se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období nebo jeho části,)

mezi ekonomicky nebo personálně spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů [§ 23 odst. 7) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.]^, u nichž průměr podílů na základním jmění druhé osoby nebo průměr podílů hlasovacích práv za zdaňovací období (nebo za část zdaňovacího období) je vyšší než 25% ; přitom průměr podílů na základním jmění nebo podílů na hlasovacích právech se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období nebo jeho části,"

c) mezi osobami blízkými, [§ 116 a 117 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.]

d) (z titulu úvěrů, půjček a záloh.)

z titulu úvěrů a půjček nebo ručení za ně a z titulu záloh.

4) Opravné položky vytvořené podle odstavců 1 a 2 se zruší, pokud pominou důvody pro jejich existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla opravná položka vytvořena, se promlčela, popřípadě nastaly důvody, za nichž se odpis pohledávky považuje za výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle ustanovení zákona o daních z příjmů.

§ 9

Rezerva na pěstební činnost

(1) Pěstební činností se pro účely tohoto zákona rozumí obnova lesa a veškeré výchovné činnosti prováděné v porostech do čtyřiceti let jejich věku, ochrana lesa a opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou. Rezervu lze tvořit a čerpat jen na výkony uvedené v příloze tohoto zákona.

((1)) (2) Rezervu na pěstební činnost, která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,¹⁾ mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří jsou povinni podle zvláštního zákona[(Zákon č. 96/1997 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).] provádět obnovu, ochranu a výchovu lesních porostů.

((2)) (3) Rezerva na pěstební činnost se vytváří podle výše vytěženého objemu dřevní hmoty v m³. Výši této rezervy si poplatník stanoví sám v rozpočtu nákladů na pěstební činnost. Rezerva se čerpá při realizaci prací pěstební činnosti, a pokud tyto práce nejsou realizovány v rozpočtovaném objemu, rezerva se zruší.

§ 10

Ostatní rezervy

Pro účely zjištění základu daně z příjmů se dále uznává rezerva finančních prostředků na sanaci pozemků dotčených těžbou, rezerva na vypořádání důlních škod, [Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb. (úplné znění pro Českou republiku č. 439/1992 Sb.).] a rezervy, u nichž zvláštní zákon uvede, že jde o výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

§ 11

(1) Zůstatky rezerv, které mají charakter rezerv podle tohoto zákona, zjištěné k 31. prosinci 1992 se považují za rezervy podle tohoto zákona a převádějí se do roku 1993.

(2) Rezervy vytvořené podle platných účetních předpisů před 1. lednem 1993 a převedené do roku 1993, jakož i let následujících po roce 1993 se čerpají na úhradu výdajů (nákladů), pro něž byly vytvořeny. Pominou-li důvody, pro které byly vytvořeny, zruší se tyto rezervy v příslušném zdaňovacím období ve prospěch výnosů.

§ 12

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Zákon č. 157/1993 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. června 1993, zákon č. 323/1993 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1994, zákon č. 244/1994 Sb. nabyl účinnosti dnem 30. prosince 1994, zákon č. 132/1995 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. srpna 1995.

Čl. II zákona č. 244/1994 Sb. zní:

Čl. II

1. Ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací období 1995.

2. Ustanovení o rezervách v pojišťovnictví podle § 6 zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění tohoto zákona, se použije poprvé pro zdaňovací období 1994.

3. U rezervy na opravy hmotného majetku, jejíž tvorba započala před 1. lednem 1995, se způsob tvorby rezervy podle § 7 odst. 4 zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění tohoto zákona, uplatní až při tvorbě zbývající části této rezervy po dni účinnosti tohoto zákona.

Čl.II zákona č. 132/1995 Sb. zní:

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Rezervy vytvořené ke dni účinnosti tohoto zákona podle § 5 ve výši 10% na pohledávky z úvěrů, které jsou po sjednané lhůtě splatnosti, a ve výši 2% na pohledávky z úvěrů se sjednanou lhůtou splatnosti delší než jeden rok je možno používat na úhradu ztrát z odpisu nebo postoupení klasifikovaných pohledávek, nebo je k tomuto dni převést do stavu opravných položek ke konkrétním klasifikovaným pohledávkám, popřípadě ke skupinám pohledávek se stejnou mírou rizika. Pokud se banka rozhodne, může rezervy vytvořené k tomuto dni ve výši 2% na pohledávky z úvěrů se sjednanou lhůtou splatnosti delší než jeden rok převést do rezerv na standardní pohledávky z úvěrů.

2. Rezervy vytvořené do dne účinnosti tohoto zákona podle § 8 na pohledávky za dlužníky v konkursním a vyrovnávacím řízení se převedou k tomuto dni do stavu opravných položek ke konkrétním pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnávacím řízení.

3. Ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací období roku 1995.

Čl. II

Přechodná ustanovení

Pro tvorbu rezerv a opravných položek, která byla zahájena před 1.lednem 1998, a je v ní pokračováno po nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí ustanovení zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., ve znění platném ke dni 31.12.1997.

Čl. III

Předseda poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998.

"Příloha k zákonu č. 593/1992 Sb.,o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Výkony uznané jako výdaj (náklad) pro tvorbu rezervy na pěstební činnost

Za výkony podle § 9 odst. 1 tohoto zákona se považují:

1. Obnova lesa výsevem osiva

a) první výsev osiva

b) opakovaný výsev osiva.

2. Obnova lesa sadbou

a) první sadba

b) opakovaná sadba.

3. Příprava půdy pro obnovu lesa

a) příprava půdy pro přirozenou obnovu lesa

b) příprava půdy pro obnovu lesa výsevem osiva

c) příprava půdy pro obnovu lesa sadbou.

4. Ošetřování dřevin mladých lesních porostů.

5. Mechanická a chemická ochrana mladých lesních porostů proti zvěři.

6. Zřizování oplocenek při oplocování mladých lesních porostů.

7. Ochrana mladých lesních porostů ostatní

a) proti buření

b) proti hlodavcům

c) proti klikorohu borovému

d) výsek plevelných dřevin.

8. Prořezávky, prostřihávky a výkony spojené s vytvořením rozčleňovací linie.

9. Ochrana lesa proti zvěři mechanická, chemická, údržba a opravy oplocenek.

10. Ochrana lesa proti hmyzím škůdcům.

11. Hnojení lesních porostů.

12. Vyvětvování lesních porostů.

13. Odstraňování klestu.

14. Probírky do 40 let věku lesních porostů.

15. Opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou