Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

14. § 40 včetně nadpisu zní:

Sazby daně jsou stanoveny takto:

15. V § 40d odst. 12 se na konci vkládá věta "Úřad nemůže odmítnout vydat tabákové nálepky výrobci nebo dovozci cigaret, pokud jsou tyto nálepky zaplaceny včetně daně v hotovosti, nejpozději při předání objednávky. V tomto případě se nepoužijí ustanovení odstavců 7 a 8 a odstavce 9 písm. b).".

Pro daňové povinnosti vzniklé před účinností tohoto zákona platí dosavadní předpisy.

Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

I. Obecná část

Dnes platné znění zákona o spotřebních daních odpovídá aktuálnímu stavu poznatků a zkušeností, které praktické uplatňování tohoto zákona dosud přineslo. V návrhu novely zákona o spotřebních daních se tedy z legislativního hlediska uplatňují jen některé dílčí změny, které usnadní fungování systému spotřebních daní.

Hlavním důvodem pro předložení návrhu novely zákona o spotřebních daních je však skutečnost, že sazby spotřebních daní se s výjimkou tabákových výrobků a piva prakticky neměnily od 1.1.1994. U tabákových výrobků došlo k poslední změně sazeb k 1.1.1996, zatímco u piva se sazby neměnily od schválení zákona o spotřebních daních, tedy od 1.1.1993. Do výčtu změn nepočítáme změnu sazeb spotřebních daní k 1.1.1995, kdy bylo pouze kompenzováno snížení sazby daně z přidané hodnoty tak, aby daňové zatížení vybraných výrobků zůstalo nezměněno. Rovněž zavedení sazby spotřební daně pro topné oleje lehké a velmi lehké spolu s vracením této daně k 1.1.1996 neznamenalo zvýšení daňového zatížení uvedených výrobků.

U uhlovodíkových paliv a maziv je navíc kladen důraz na první kroky postupného vyrovnávání sazeb spotřebních daní platných v České republice s minimálními sazbami platnými v Evropské unii.

Celkový dopad změn sazeb spotřebních daní na příjmovou stránku státního rozpočtu pro rok 1998 činí + 6 827,9 mil. Kč. U uhlovodíkových paliv a maziv činí dopad + 3 090,3 mil.Kč, u lihu a lihovin + 1 014,0 mil. Kč, u piva + 734,1 mil. Kč a u tabákových výrobků + 1 989,5 mil. Kč. Podrobnější rozpis dopadů u jednotlivých druhů uhlovodíkových paliv a maziv a dopad daňových změn do cen je uveden ve zdůvodnění jednotlivých bodů návrhu novely zákona o spotřebních daních

II. K jednotlivým bodům

K bodům 1 a 2

Podle legislativních pravidel nejsou poznámky pod čarou normotvorné. V § 2 písm. h) zákona o spotřebních daních je tedy zbytečné definovat pojem "vyskladnění" pro vztahy podle smluv o dílo či podle komisionářských smluv, protože tyto vztahy jsou již pokryty bodem 1 citovaného ustanovení. Bod 1 se totiž týká všech smluvních závazků s výjimkou závazků podle smluv v tomto bodě výslovně uvedených.

K bodu 3

Jedná se o technickou úpravu způsobenou přečíslováním odstavců v souvislosti se změnami § 12 (viz bod 5).

K bodu 4

Jedná se o zpřesnění, kterých způsobů vrácení daně se § 10 odst. 6 týká.

K bodu 5

Nové znění § 12 je navrhováno pro lepší srozumitelnost jako úplné znění. Po věcné stránce se změny týkají pouze vracení daně osobám s diplomatickým statutem, při prodeji v prodejnách typu DUTY/TAX FREE a při spotřebě topných olejů lehkých a velmi lehkých.

Vracení daně osobám s diplomatickým statutem je doplněno ustanoveními týkajícími se procesní úpravy a je stanoven maximální roční limit, který nesmí být překročen. Tento postup byl stanoven v souladu s obvyklou praxí v jiných zemích.

Obdobným způsobem jsou aktualizovány podmínky prodeje vybraných výrobků za ceny bez spotřební daně v prodejnách typu DUTY/TAX FREE a pod.

Podle dosavadního znění zákona se vrací spotřební daň zaplacená v cenách některých uhlovodíkových paliv a maziv použitých pro výrobu tepla jen osobám, které tato paliva a maziva nakoupila. V návrhu novely zákona se možnost uplatnit nárok na vrácení daně rozšiřuje i na osoby, které použijí na výrobu tepla paliva a maziva, která si samy vyrobí.

Zároveň se navrhuje umožnit osobám, které omylem uplatní na řádném daňovém přiznání nárok na vrácení daně jiný, než skutečně vzniklý, podat dodatečné daňové přiznání, na kterém chybu opraví.

K bodu 6

Jedná se o formulační úpravu uvádějící do souladu terminologii § 16a odst. 2 s terminologií běžně užívanou v zákonu o spotřebních daních.

K bodům 7 a 8

Bionafta je předmětem spotřební daně se sazbou nula. Může tedy být zneužita, pokud je použita nebo prodána např. jako motorová nafta. Proto se do zákona o spotřebních daních zavádějí ustanovení § 18 odst. 2 písm. d) a § 20 písm. b) bod 4.

K bodu 9

V souladu se záměrem vyrovnávat sazby spotřebních daní dosud platných v České republice na úroveň minimálních sazeb platných v Evropské unii se zvyšují sazby těchto daní platné v České republice. Porovnání sazeb dnes platných v České republice, minimálních sazeb platných v Evropské unii a sazeb navrhovaných ukazuje následující tabulka (s tím, že minimální sazby platné v EU jsou přepočítány na Kč a na měrné jednotky užívané v České republice).

Dopady podle jednotlivých druhů uhlovodíkových paliv a maziv jsou následující:

U benzinů činí minimální sazba daně platná v EU 15.400 Kč/t a k 1.1.1998 se navrhuje pro Českou republiku sazba 12.950 Kč/t. Dopad zvýšení spotřební daně na příjmovou stránku státního rozpočtu činí 2.312,2 mil. Kč. Daňový dopad na cenu 1t benzinu činí bez daně z přidané hodnoty 1.380 Kč a včetně daně z přidané hodnoty 1.684 Kč, t.j. na 1litr (bez DPH) 1,05 Kč, včetně DPH 1,28 Kč.

U motorové nafty a petrolejů činí minimální sazba daně platná v EU 10027 Kč/t a k 1.1.1998 se navrhuje pro Českou republiku sazba 8 700 Kč/t. Dopad zvýšení spotřební daně na příjmovou stránku státního rozpočtu činí 777,7 mil. Kč. Daňový dopad na cenu 1t motorové nafty nebo petroleje činí bez daně z přidané hodnoty 360 Kč a včetně daně z přidané hodnoty 439 Kč, t.j. na 1litr (bez DPH) 0,30 Kč, včetně DPH 0,37 Kč.

U topných olejů lehkých a velmi lehkých sice činí minimální sazba daně platná v EU 700 Kč/t s tím, že se zaplacená daň nevrací, ale k 1.1.1998 se navrhuje ponechat v platnosti dosavadní systém zdaňování stejnou sazbou jako pro motorovou naftu a zaplacenou daň při výrobě tepla vracet. Vzhledem k návrhu na zvýšení sazby daně u motorové nafty se i daň u topných olejů lehkých a velmi lehkých navrhuje zvýšit na 8 700 Kč/t.

U zkapalněných plynů činí minimální sazby daně platné v EU 3.450 Kč/t (užití pro dopravu), resp. 1.242 Kč/t (užití mimo dopravu). K 1.1.1998 se navrhují pro Českou republiku sazby 2.850 Kč/t, resp. 0 Kč/t. Dopad zvýšení spotřební daně na příjmovou stránku státního rozpočtu činí 0,4 mil. Kč. Daňový dopad na cenu 1t zkapalněného plynu pro dopravu činí bez daně z přidané hodnoty 480 Kč a včetně daně z přidané hodnoty 586 Kč, na 1 kg (bez DPH) 0,48 Kč, včetně DPH 0,59 Kč.

K bodu 10

Od 1.1.1998 se navrhuje zvýšení sazeb spotřební daně z lihu a lihovin o 39 Kč/1l.a Zvýšení je zdůvodněno skutečností, že tato sazba byla naposled upravena k 1.1.1994. Dopad zvýšení spotřební daně na příjmovou stránku státního rozpočtu činí 1 014,0 mil. Kč. Daňový dopad na cenu 0,5 litru 40%-ní lihoviny činí (bez daně z přidané hodnoty ) 7,80 Kč a včetně daně z přidané hodnoty 9,50 Kč.

K bodu 11

Dodávky lihu do státních hmotných rezerv jsou osvobozeny od daně. Tento postup je třeba rozšířit na skutečnost, kdy jsou tyto hmotné rezervy uvolňovány do běžné spotřeby Státními hmotnými rezervami prostřednictvím výrobce lihu.

K bodu 12

Legislativně technická úprava pouze zpřesňuje formulaci zohledňující připravovaný zákon o potravinách, který má být schválen Parlamentem ČR v roce 1997.

K bodu 13

Změny sazeb daně z piva vyplývají ze skutečnosti, že sazby daně z piva se s výjimkou kosmetické úpravy neutralizující snížení daně z přidané hodnoty k 1.1.1995 od počátku platnosti zákona o spotřebních daních, t.j. od 1.1.1993, neměnily. Dopad zvýšení spotřební daně na příjmovou stránku státního rozpočtu činí 734,1 mil. Kč. Vlivem změny sazby daně se cena 0,5 litru piva zvýší (bez daně z přidané hodnoty) o 0,23 Kč a včetně daně z přidané hodnoty o 0,27 Kč. Daňové zvýhodnění piva vyrobeného v tzv. malých nezávislých pivovarech zůstává zachováno.

K bodu 14

K 1.1.1998 se navrhuje zvýšení na 0,72 Kč/kus, resp. O,64 Kč/kus jedné cigarety. Nižší sazba daně se týká cigaret bez filtru nebo krátkých cigaret (do 70 mm) s filtrem. Vyšší sazba daně by měla platit pro cigarety s filtrem délky nad 70 mm (typ King Size, Long Size apod.). Analogicky se mění i sazby spotřebních daní ostatních tabákových výrobků. Dopad zvýšení spotřební daně na příjmovou stránku státního rozpočtu činí 1 989,5 mil. Kč. Daňový dopad na cenu jedné krabičky cigaret o standardním počtu dvaceti kusů činí (bez daně z přidané hodnoty) 1,40 Kč u cigaret s filtrem délky nad 7O mm, resp.1,80 Kč u cigaret bez filtru nebo u cigaret s filtrem délky do 70 mm. Včetně daně z přidané hodnoty pak tento dopad činí 1,71 Kč, resp. 2,20 Kč.

K bodu 15

Pokud jsou tabákové nálepky zaplaceny včetně spotřební daně v hotovosti již při jejich nákupu, nehrozí nebezpečí daňového úniku.

znění zákona č. 587/1992 Sb., s vyznačením navrhovaných změn - vypouštěný text je psán kurzívou, nový text je psán tučně.

(1) Tento zákon stanoví podmínky zdaňování uhlovodíkových paliv a maziv, lihu a lihovin, piva, vína a tabákových výrobků (dále jen "vybrané výrobky") spotřebními daněmi (dále jen "daň") a způsob značení některých tabákových výrobků.

(2) Vybrané výrobky se zdaňují podle tohoto zákona jednorázově.

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) tuzemskem území České republiky kromě svobodných celních pásem a svobodných celních skladů,

b) zahraničím to území, které není tuzemskem,

c) vývozem vybraných výrobků jejich propuštění do režimu vývozu¹⁾ nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku,^1a)

d) dovozem vybraných výrobků jejich propuštění do volného oběhu²⁾ nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení,^2a)

e) výrobou vybraných výrobků proces, při kterém vybraný výrobek vznikne nebo dozná změn ve své podstatě či ve vnější úpravě,

f) správcem daně příslušný územní finanční orgán (dále jen "finanční orgán"),³⁾ při dovozu vybraných výrobků a u cigaret podléhajících povinnosti značení podle §40c celní orgán,⁴⁾

g) daňovou povinností daňová povinnost za zdaňovací období podle §14 odst. 1 nesnížená o nárok na vrácení daně uplatněný podle §12 za stejné zdaňovací období, nebo částka, o kterou byl neoprávněně zvýšen nárok na vrácení daně podle §12,

h) vyskladněním

1. fyzické vydání vybraných výrobků plátcem daně (§3) z prostor, kde jsou vyráběny nebo skladovány, pro splnění smluvního závazku,⁵⁾

1. fyzické vydání vybraných výrobků plátcem daně (§ 3) z prostor, kde jsou vyráběny nebo skladovány, pro splnění smluvního závazku s výjimkou smlouvy o uložení věci a smlouvy o úschově,⁵⁾ smlouvy o skladování,^5a) smlouvy zasílatelské,^5b) a smlouvy o přepravě věci nebo o přepravě nákladu,^5c)

2. použití vybraných výrobků pro výrobu výrobků, které nejsou předmětem daně,

3. použití vybraných výrobků pro vlastní potřebu plátce daně, příslušníků jeho domácnosti a osob jemu blízkých,⁷⁾ jeho zaměstnanců, členů a společníků a příslušníků jejich domácností a osob jim blízkých,

4. použití vybraných výrobků pro účely reklamy,

5. fyzické vydání vybraných výrobků vyrobených v rámci pěstitelského pálení^7a) plátcem daně pěstiteli,^7b)

5. vypouští se

6. použití vybraných výrobků pro účely, které přímo nesouvisejí s podnikatelskou činností,⁸⁾

7. fyzické vydání vybraných výrobků zhotovených plátcem daně z materiálu plně nebo částečně dodaného objednavatelem,

7. vypouští se

8. fyzické vydání vybraných výrobků plátcem daně z prostor, kde jsou vyráběny nebo skladovány pro účely splnění komisionářské smlouvy,^8a)

8. vypouští se

i) malým nezávislým pivovarem taková právnická osoba nebo fyzická osoba, jejíž roční výstav piva (dále jen výstav) není větší než 200 000 hl a která splňuje podmínky stanovené v § 31a,

j) ročním výstavem piva veškeré vyrobené pivo v tomto roce vyskladněné.

(1) Plátci daně (dále jen "plátci") jsou všechny právnické a fyzické osoby, které v tuzemsku vybrané výrobky vyrábějí nebo kterým mají být vyvážené nebo dovážené vybrané výrobky propuštěny.

(2) Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, které vyskladní nebo použijí vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a 29 pro jiné účely než tam stanovené.

(3) Plátci daně jsou také právnické nebo fyzické osoby, které skladují nebo vyskladňují vybrané výrobky, s výjimkou lihu a lihovin, cigaret, vína vyskladněného osobami uvedenými v § 34 odst. 1 a vína, u něhož se ve smyslu § 10 odst. 8 daňový doklad nevystavuje, pokud neprokáží, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné nebo pokud neprokáží způsob nabytí vybraných výrobků oprávněně bez daně. Průkazem uvedených skutečností je daňový doklad podle § 10 odst.1 a 5 nebo odst. 6, nebo písemný doklad osvědčující skutečnost, že subjekt, od něhož plátce vybrané výrobky získal, nabyl tyto vybrané výrobky již zdaněné nebo oprávněně bez daně. Pro nezdaněné vybrané výrobky vyrobené plátcem platí, že se povinnost prokázat uvedené skutečnosti týká pouze těch vybraných výrobků, které plátce získal a použil jako materiál vstupující do nezdaněných vybraných výrobků vyrobených plátcem.

(4) Další zvláštní ustanovení týkající se plátců daně jsou uvedena v § 18, 24 a 34.

(1) Předmětem daně jsou v tuzemsku vyrobené nebo do tuzemska dovezené vybrané výrobky vymezené v druhé části tohoto zákona.

(2) Dani nepodléhají vybrané výrobky, které byly daní již jednou zdaněny, pokud u nich nebylo uplatněno vrácení daně podle § 12. Toto ustanovení se nepoužije v případech podle § 3 odst. 3, § 8 odst. 3, §12 odst. 8 a § 24 písm. d).

(2) Dani nepodléhají vybrané výrobky, které byly daní již jednou zdaněny, pokud u nich nebylo uplatněno vrácení daně podle § 12. Toto ustanovení se nepoužije v případech podle § 3 odst. 3, § 8 odst. 3, § 12 odst. 17 a § 24 písm. d).

(1) Daňová povinnost vzniká

a) při tuzemské výrobě, s výjimkou výroby cigaret, dnem vyskladnění vybraných výrobků od výrobce,

b) při dovozu vybraných výrobků, s výjimkou dovozu cigaret, dnem vzniku celního dluhu,⁹⁾

c) u vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 8 odst.1 písm. b), § 23 a 29 dnem vyskladnění nebo dnem použití pro jiné účely než tam stanovené,

d) u vybraných výrobků vyrobených v tuzemsku nebo do tuzemska dovezených, u kterých bylo uplatněno vrácení daně podle § 12 odst. 1 , dnem vyskladnění nebo dnem použití pro jiné účely než stanovené v § 12 odst. 1 ; ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a 29 zůstávají nedotčena,

e) při tuzemské výrobě a dovozu cigaret dnem odebrání tabákových nálepek od Oblastního celního úřadu Praha, s výjimkou cigaret určených pro vývoz, které podle § 40c odst. 6 nesmějí být značeny, u cigaret určených pro vývoz, které nesmějí být značeny; vzniká daňová povinnost podle písmene a),

f) u cigaret, u kterých nebyla splněna povinnost značení podle § 40c, dnem vyskladnění v případě tuzemské výroby a dnem vzniku celního dluhu v případě dovozu,⁹⁾

g) dnem podání žádosti o vydání písemného souhlasu správce daně s výmazem z obchodního rejstříku nebo jiných evidencí ^9b) při ukončení činnosti nebo dnem oznámení správci daně o ukončení činnosti;^9c) daňová povinnost se týká všech nezdaněných vybraných výrobků, jež jsou k tomuto dni ve vlastnictví plátce, který uvedené výrobky vyrobil, nakoupil či dovezl, s výjimkou nezdaněného lihu osvobozeného od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f),

h) dnem nabytí nebo prodeje vybraných výrobků právnickými nebo fyzickými osobami uvedenými v § 3 odst. 3 nebo dnem zjištění vybraných výrobků u těchto právnických nebo fyzických osob, a to tím dnem, který nastal dříve,

i) dnem zúčtování manka nebo škody na majetku^9a), nejpozději však do jednoho měsíce po zjištění manka nebo škody, pokud manko nebo škoda vznikly před vznikem daňové povinnosti podle písmen a) až d); do manka škod se nezahrnují manka a škody do normy přirozených úbytků.

(2) Další zvláštní ustanovení týkající se vzniku daňové povinnosti jsou uvedena v § 20, 26 a 34a.

(1) Základem daně je množství vybraných výrobků, které je uvedeno na daňovém dokladu podle § 10 vyjádřené v měrných jednotkách.

(2) Měrné jednotky vybraných výrobků jsou uvedeny v části druhé.

(1) Sazby daně jsou stanoveny jednotně pro celé území České republiky.

(2) Sazby daně jsou uvedeny v části druhé.

(1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky

a) dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození od cla,¹⁰⁾ s výjimkou

1. vybraných výrobků dovážených ve prospěch postižených osob,^10c)

2. českých vybraných výrobků, které se po vývozu z tuzemska vracejí zpět do tuzemska a jsou propuštěny do volného oběhu,^10e)

3. vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci všeobecného systému celních preferencí,¹¹⁾

4. vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci mezinárodních dohod o celní unii nebo o oblasti volného obchodu,¹²⁾

b) určené k použití jako vzorky pro povinné zkoušky,¹⁴⁾ pro hygienický dozor,¹⁵⁾ pro opatření proti vzniku a šíření přenosných nemocí a nemocí z povolání,¹⁵⁾ pro mimořádná opatření při epidemii¹⁵⁾ a pro výzkumné účely týkající se téhož vybraného výrobku.

(2) Další zvláštní ustanovení týkající se osvobození od daně jsou uvedena v § 23 a 29.

(3) Pokud právnická nebo fyzická osoba nakoupí vybrané výrobky osvobozené od daně podle odstavců 1 a 2 za ceny včetně daně, pohlíží se na tyto vybrané výrobky, jako by byly pořízeny za ceny bez daně. Totéž platí pro líh, u něhož došlo k doměření daně na základě daňové povinnosti vzniklé podle § 26 písm.e).

Nárok na osvobození od daně včetně odkazu na ustanovení zákona, podle kterého se tento nárok uplatňuje, musí u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a § 29 odst. 1 písm. a), b), d) a e), nabyvatel uplatnit u plátce písemně, nejpozději před vyhotovením dokladu o jejich vyskladnění od tuzemského výrobce nebo u celního orgánu při podání písemného celního prohlášení¹⁶⁾ v případě jejich dovozu. Při uplatňování nároku u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 29 odst. 1 písm. a), d) a e), předloží nabyvatel povolení Ministerstva financí^15a) k nákupu nebo dovozu lihu. Neučiní-li tak, nárok zaniká.

(1) Při tuzemské výrobě, s výjimkou výroby cigaret podléhajících povinnosti značení podle § 40c, jsou plátci povinni nejpozději následující pracovní den po dni vzniku daňové povinnosti u vybraných výrobků vystavit daňový doklad, který musí obsahovat:

a) obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo¹⁷⁾ plátce právnických osob, jméno a příjmení plátce, obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo u fyzických osob,

b) obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo u právnických osob, jméno a příjmení, obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo (bylo-li přiděleno) u fyzických osob, kterým byly vybrané výrobky vyskladněny podle § 2 písm. h),

c) množství vybraných výrobků v měrných jednotkách, jejich obchodní označení a číselný kód uvedený v tiskopisu daňového přiznání, ^17a)

d) částku daně,

e) datum vyskladnění,

f) datum vystavení daňového dokladu,

g) pořadové číslo daňového dokladu.

(2) Správce daně uzná pro účely správného zatřídění vybraných výrobků do číselného kódu podle odst. 1 písm. c) zatřídění vybraných výrobků celními orgány. Při styku s celními orgány je plátce povinen užívat číselný kód vybraných výrobků stanovený zvláštním předpisem.^17b)

(3) V případě podle § 5 odst. 1 písm. i) jsou plátci při tuzemské výrobě vybraných výrobků povinni v den vzniku daňové povinnosti vystavit daňový doklad podle odstavce 1; místo údaje o osobě podle odstavce 1 písm. b) uvedou slovo "škoda" a místo data vyskladnění datum vzniku daňové povinnosti podle §5 odst. 1 písm. e).

(4) V případech podle § 26 písm. a) až c) plátci při tuzemské výrobě daňový doklad nevystavují.

(5) Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně musí být na dokladu vystaveném podle odstavce 1 uvedeno, že se jedná o vyskladnění bez daně s odvolávkou na ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), §23 nebo §29.

(6) Při dovozu vybraných výrobků plní funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 pro účely tohoto zákona písemné celní prohlášení.¹⁶⁾ Při vývozu vybraných výrobků plní písemné celní prohlášení funkci dokladu prokazujícího nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a) až e). Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f) a odst. 2 se daňový doklad nevystavuje.

(6) Při dovozu vybraných výrobků plní funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 pro účely tohoto zákona písemné celní prohlášení.¹⁶⁾ Při vývozu vybraných výrobků plní písemné celní prohlášení funkci dokladu prokazujícího nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a) a e). Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f) a odst. 2 se daňový doklad nevystavuje.

(7) Při výrobě cigaret podléhajících povinnosti značení podle § 40c plní funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 pro účely tohoto zákona evidence podle zvláštního předpisu,^17c)

(8) Daňový doklad se nevystavuje při použití vybraných výrobků uvedených v § 35 pro přímou spotřebu v prostorách, kde jsou tyto vybrané výrobky uskladněny, nebo při fyzickém vydání těchto vybraných výrobků z uvedených prostor v množství nepřesahujícím 5 litrů pro jednu osobu za jeden kalendářní den. Daňovým dokladem je v tomto případě evidence, která musí obsahovat údaje uvedené v odst. 1 písm. c), d) a e),

(9) Kromě uvedených daňových dokladů jsou plátci povinni vést doklady k prokázání nároků na vrácení daně podle §12 odst.1.

(10) Plátci jsou povinni vystavit daňový doklad, s výjimkou daňových dokladů podle odstavce 6, ve dvojím vyhotovení. První vyhotovení jsou plátci povinni vydat osobě uvedené v odstavci 1 písm. b). Druhé vyhotovení a všechny další doklady rozhodné pro určení výše daně jsou plátci povinni uchovávat po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.