Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

1. Rozpočet

1.1. Tabulka

1.2. Stanovení poplatku za rok 1996

2. Důvodová zpráva

2.1. Obecná část

2.2. Komentář k položkám rozpočtu

3. Stanovení poplatku za rok 1997

4. Prognóza pro roky 1998 až 2000

1.1 Tabulka

1.2. Stanovení poplatku za rok 1996

Odhad

Komentář

Podle § 26 odstavce 2 zákona č. 87/1995 Sb. jsou spořitelní a úvěrová družstva (družstevní záložny) povinna platit ročně poplatek na činnost Úřadu. Jeho výši pak stanoví při schvalování rozpočtu Úřadu Poslanecká sněmovna na návrh Úřadu procentní sazbou z objemu všech vkladů vedených u družstevní záložny k 31. 12. Pro stanovení výše poplatku je nutno znát několik údajů jako jsou celkový objem vkladů od každé družstevní záložny a plánované celkové výdaje Úřadu. Celkový objem vkladů v roce 1996 nelze spolehlivým způsobem zjistit, neboť zatím neexistuje zákonný nástroj. Tímto nástrojem bude až Úřad od 1. 1. 1997. Proto pro stanovení výše poplatku bylo užito odhadu, který se opírá o veřejně dostupné zdroje a údaje dobrovolně poskytnuté vzniklými družstevními záložnami. Věrohodnost těchto údajů nelze bezezbytku zaručit, ale pro účely rozpočtu Úřadu v roce 1997 a stanoven poplatku za rok 1996, který je splatný do 30. 4. 1997, je zapotřebí vzít v úvahu ještě další skutečnosti. Předně je to povinnost státu poskytnout v 1. roce činnosti Úřadu návratnou finanční výpomoc,dále pak je nezbytné neuvalit na nově vzniklé družstevní záložny nadměrnou tíži vysokého poplatku. S tím souvisí ustanovení § 26 odst. 4 zákona č. 87/1995 Sb., které automaticky zvyšuje poplatek příštího roku na dvojnásobek za účelem splaceni návratné finanční výpomoci státu. Vysoký poplatek v 1. roce by znamenal neúnosné zatížení družstevních záložen v dalším roce i při velmi úsporném koncipování rozpočtu Úřadu. Z těchto úvah vychází i prognóza v části 4. tohoto materiálu, kde je uvedeno i zdůvodnění doporučeného postupu v dalších letech.

Navrhuje se proto, aby za rok 1996 činil roční poplatek družstevních záložen na činnost Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami 0.1% z objemu všech vkladů vedených u družstevní záložny k 31. prosinci 1996.

2.1. Obecná část

Sestavení rozpočtu Úřadu pro první rok jeho činnosti ovlivňuje několik faktorů, z nichž některé působí proti sobě a vytvářejí obtížnou situaci pro rozhodování. Tyto faktory jsou následující:

a) úspornost rozpočtu (nízké poplatky družstevních záložen),

b) požadavek efektivního výkonu působnosti Úřadu (tlak na vyšší výdaje),

c) rozvinutí činnosti Úřadu v dalších letech (nezbytné odůvodněné zvyšování výdajů),

d) krytí výdajů až do úhrady poplatku v dalším roce (vždy do 30. 4.),

e) splacení návratné finanční výpomoci státu v přijatelném termínu (např. do r. 1999),

f) krytí rozpočtu Úřadu na 1 rok napřed (dosažitelné v r. 1999),

g) stanovení poplatku na 1 rok napřed (okamžitě realizovatelné, umožňuje spolehlivé plánování nákladů družstevních záložen)

Návrh rozpočtu na rok 1997 je koncipován jako minimální a úsporný ve výdajích tak, aby byly zajištěny nejnutnější potřeby materiální a mzdové pro výkon působnosti Úřadu. Požadavek nezatěžování družstevních záložen vysokým poplatkem v roce 1997 a v dalších letech znamená krýt většinu příjmů návratnou finanční výpomocí státu poskytnutou ve vhodně rozložených splátkách v průběhu roku 1997. Rozpočet je navržen jako přebytkový z toho důvodu, že další příjem Úřadu bude realizován až v roce 1998 dle § 26 odst. 3 zákona. Zákon také v § 26 odst. 5 umožňuje přebytek převést do příjmů dalšího roku, neboť každým rokem se situace bude opakovat.V tomto případě se navrhuje přebytek ve výši 1000 tis. Kč na krytí výdajů včetně rezervy v prvních čtyřech měsících roku 1998. Předpokládá se, že Úřad je vybaven dostatečnou pravomocí vynutit řádné a včasné placení poplatku družstevními záložnami. V jednotlivých druzích výdajů jsou dominantní výdaje mzdové a příslušné výdaje pojistného, dále pak nezbytné investiční výdaje a výdaje na služby a materiál spojené s počátkem činnosti. Podrobnosti jsou uvedeny v komentáři k položkám rozpočtu.

2.2. Komentář k položkám rozpočtu

2.2.1. Příjmy

Z odhadu v části 1. vyplývají po zaokrouhlení plánované příjmy z poplatků ve výši 90 tis. Kč. Odhad je prováděn spíše směrem bezpečným, je pravděpodobné, že výnos poplatků bude vyšší, což umožní rychlejší vracení návratné finanční výpomoci, popřípadě účelné rozvinutí činnosti v dalších letech. Z důvodů uvedených v obecné části se navrhuje návratná finanční výpomoc ve výši 3400 tis. Kč. Režim jejího poskytování a splácení je uveden v částech 3. a 4.

2.2.2. Výdaje

Investičním výdajem bude pořízení 3 osobních počítačů s tiskárnou á 32 tis. Kč a 1 kopírky za 24 tis. Kč.

Výdaje za opravy a údržbu jsou vzhledem k pořízení nových věcí omezeny na 35 tis. Kč.

Materiálové výdaje zahrnují výdaje na provoz 1 osobního auta, pořizování běžného kancelářského materiálu a techniky vybavení 3 kanceláří nezbytným nábytkem (počítá se s nákupem zánovního vybavení za výhodnou cenu) a další běžné výdaje materiálového charakteru.

Služby a výdaje nevýrobní povahy obsahují rozhodující položky na nájemné za 3 kanceláře v Praze o výměře do 60 m2 za 4000 Kč/m2, vybavení běžným a specifickým software, poštovné a telefonní poplatky, pojistné zdravotní a sociální za 3 pracovníky, splátky leasingu na osobní automobil kategorie Škoda Felicia a další výdaje charakteru služeb.

Výdaje na cestovné ve výši 60 tis. Kč budou spojeny s cestami a ubytováním při výkonu preventivní a kontrolní činnosti u jednotlivých družstevních záložen.

Mzdy jsou kalkulovány na 3 pracovníky Úřadu včetně ředitele v průměru ve výši 27.500,- Kč měsíčně na 1 pracovníka s uvažováním dvou dalších platů jako v rozpočtové a příspěvkové sféře (23.571,- Kč měsíčně krát 14 rovná se 330 tis. Kč).

Odhad

Komentář

Za předpokladu, že odhad je vyhovujícím způsobem přesný a je opět na straně bezpečné, lze kalkulovat určitý výnos poplatků za rok 1997, který bude příjmem rozpočtu Úřadu v roce 1998. V tomto roce se plánuje první splátka návratné finanční výpomoci poskytnuté státem v roce 1997, zbývající část se předpokládá splatit v roce 1999. Byla-li poskytnuta návratná finanční výpomoc státem, stanoví zákon v § 26, odst. 4, že v následujícím roce se sazba poplatku zvyšuje na dvojnásobek. Toto ustanovení lze však vyložit jako opatření, jímž se má řešit stanovení sazby v případě, že Poslanecká sněmovna nepřijme usnesení ve věci sazby, a dále lze akceptovat výklad, že lze stanovit i sazbu vyšší. Úmyslem zákonodárce však je, aby zákon poskytoval družstevním záložnám určité jistoty budoucích vnějších podmínek, mezi něž nesporně patří znát v dostatečném předstihu sazbu poplatku v dalším období a moci nerušeně hospodářsky plánovat svou činnost. Vyjde-li se z těchto úvah, je žádoucí, aby Poslanecká sněmovna stanovila nyní i v budoucnu sazbu poplatku vždy na následující rok napřed. Navrhovaná sazba 0,2% pro rok 1997 přitom odráží i vývoj v dalších letech, umožňuje splatit státu návratnou finanční výpomoc v přijatelném termínu, ale i zvyšuje každou úrokovou sazbu z vkladu člena družstevní záložny o dvě desetiny procentního bodu. Je nutné mít na paměti, že zákon také ukládá družstevním záložnám povinnost platit příspěvek do Zajišťovacího fondu družstevních záložen ve výši 0,3% z objemu vkladů a oba náklady je třeba sčítat. V tomto případě jde o celkové zvýšení každé úrokové sazby z vkladu o 0,5%. V budoucnu je takové zatížení neúnosné, ale vzhledem k neopakovatelným okolnostem vzniku Úřadu věc nelze s ohledem na všechny aspekty řešit výrazně lépe.

Navrhuje se proto, aby za rok 1997 činil roční poplatek družstevních záložen na činnost Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami 0.2% z objemu všech vkladů vedených u družstevní záložny k 31. prosinci 1997.

Tabulka

Komentář

Nastavení rozpočtu v roce 1997, sazby poplatku a výše návratné finanční výpomoci státu má důsledky pro další roky, proto je účelné ukázat, jaký je předpokládaný vývoj jak systému finančního družstevnictví tak i Úřadu. Vychází se opět z odhadů pro roky 1998 a 1999 a vývoj příjmů, výdajů. přebytků rozpočtu a sazeb je zřejmý z předchozí tabulky. Kritickým rokem kromě roku 1997 je ještě rok 1998, kdy bude při dosažení odhadu nutno zvýšit sazbu poplatku na 0,4% zejména z toho důvodu, že v letech 1998 a 1999 bude splácena návratná finanční výpomoc a saldo rozpočtu Úřadu musí být v každém případě kladné. Poskytnutí další návratné finanční výpomoci státem se napříště vylučuje a systém musí být sám schopen financovat svůj dohled a nečinit si nároků na státní rozpočet.

V období posledního čtvrtletí roku 1997, kdy by měl být v Poslanecké sněmovně projednáván rozpočet Úřadu na rok 1998 a stanovena sazba poplatku za rok 1998 (příjem rozpočtu 1999), bude mít Úřad dostatečné množství informací o vývoj i vkladů v družstevních záložnách. Na jejich základě bude tato prognóza přehodnocena a příslušná rozhodnutí se budou moci opřít o relevantní podklady. Z tabulky vyplývá, že v roce 1999 by se mělo dosáhnout stavu, kdy přebytek rozpočtu na konci každého roku umožní prakticky celoroční krytí výdajů Úřadu a také nastavení sazby poplatku vyjde z určitějších informací, než je tomu v současné době.

Z tabulky je rovněž zřejmé, že za daných předpokladů nemůže dojít k významnému růstu výdajů na vlastní činnost Úřadu až do roku 1999 a efektivita jeho činnosti musí být zajištěna osobním nasazením a entuziasmem ředitele a dalších pracovníků Úřadu podle zásad, jimiž se řídí i samotná spořitelní a úvěrní družstva.

Tabulka

Vývoj příjmů a výdajů v letech 1997 - 2000 (v tis. Kč)

Legenda:

1. NFV - návratná finanční výpomoc státu

2. NFV 1 - poskytnutí 1. splátky NFV státem