PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1996
II. volební období
135
Návrh
poslanců Miroslava Sládka a dalších
na vydání
zákona
ze dne ..............1996
o Parlamentní stráži
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§1
(1) Parlamentní stráž je ozbrojený sbor České republiky.
(2) Početní stav Parlamentní stráže určuje předseda Poslanecké sněmovny se souhlasem předsedy Senátu.
(3) Parlamentní stráž při plnění svých úkolů spolupracuje s Policií České republiky a Bezpečnostní informační službou.
(4) Na žádost Parlamentní stráže je Policie České republiky povinna poskytnout požadovanou technickou pomoc a nezbytnou součinnost Parlamentní stráži při plnění úkolů Parlamentní stráže. Při společných činnostech Parlamentní stráže a Policie České republiky je velitelem akce v sídle Parlamentu České republiky1 vždy příslušník Parlamentní stráže; z tohoto pravidla může být učiněna výjimka při ochraně prezidenta republiky nebo ochraně jiných hlav států v sídle Parlamentu.
§2
Úkoly Parlamentní stráže
Parlamentní stráž plní tyto úkoly:
a) zajišťuje osobní bezpečnost předsedy Poslanecké sněmovny, předsedy Senátu a dalších osob určených usnesením Poslanecké sněmovny nebo Senátu,
b) zajišťuje ochranu objektů tvořících sídlo Parlamentu [Zákon č. 59/1996 Sb. , o sídle Parlamentu České republiky], případně dalších objektů, v nichž Poslanecká sněmovna, Senát anebo jejich orgány jednají. V uvedených objektech zajišťuje ochranu pořádku, bezpečnosti a majetku.
§3
Organizace a řízení Parlamentní stráže
(1) V čele Parlamentní stráže je ředitel, kterého jmenuje a odvolává předseda Poslanecké sněmovny. Před jmenováním ředitele Parlamentní stráže je předseda Poslanecké sněmovny povinen vyžádat si souhlas předsedy Senátu. Předseda Poslanecké sněmovny odvolá ředitele Parlamentní stráže, pokud jej o to požádá předseda Senátu. V době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna jmenuje a odvolává ředitele Parlamentní stráže předseda Senátu.
(2) Ředitel Parlamentní stráže stanoví po projednání s předsedou Poslanecké sněmovny a předsedou Senátu organizaci Parlamentní stráže.
(3) Ředitel Parlamentní stráže jménem Parlamentní stráže jedná a rozhoduje ve věcech služebního poměru příslušníků Parlamentní stráže. Toto oprávnění může v jím stanoveném rozsahu přenést na další služební funkcionáře.
(4) Ředitel Parlamentní stráže je nadřízen všem zaměstnancům Kanceláře Poslanecké sněmovny [§ 117 z. č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. § 5 z. č. 59/1996 Sb.], kteří vykonávají práci v Parlamentní stráži. Vůči těmto zaměstnancům Kanceláře Poslanecké sněmovny plní funkci statutárního orgánů zaměstnavatele podle zvláštních předpisů.
§4
Povinnosti, oprávnění a prostředky příslušníka Parlamentní stráže, prokázání příslušnosti
(1) Příslušníci Parlamentní stráže mají při plnění úkolů podle §2 stejné povinnosti, oprávnění a prostředky jako příslušníci Policie České republiky podle zákona o Policii České republiky [§ 6 až 42 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů], který stanovuje povinnosti, oprávnění a prostředky příslušníků Policie ČR.
(2) Příslušník Parlamentní stráže je povinen při výkonu své pravomoci prokázat svou příslušnost k Parlamentní stráži služebním stejnokrojem s identifikačním číslem nebo služebním průkazem a ve výjimečných případech též ústním prohlášením "Parlamentní stráž". Prokázání příslušnosti k Parlamentní stráži ústním prohlášením lze jen, když okolnosti služebního zákroku neumožňují tuto příslušnost prokázat služebním stejnokrojem nebo služebním průkazem.
§5
Náhrada škody
(1) Stát odpovídá za škodu způsobenou osobě, která poskytla pomoc Parlamentní stráži nebo jejímu příslušníku na jeho žádost nebo s jeho vědomím jako při odpovědnosti státu za škodu osobě, která poskytla pomoc Policii České republiky nebo policistovi na jeho žádost a nebo s jeho vědomím podle zvláštního zákona [§ 49 zákona ČNR č. 283/1991 Sb.].
(3) Stejně jako v odstavci 1 stát odpovídá za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou Parlamentní stráži nebo jejímu příslušníku, a za škodu způsobenou Parlamentní stráží nebo jejím příslušníkem v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona. To neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený služební zákrok vyvolala.
(2) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu Kancelář Poslanecké sněmovny.
§6
Povinnost mlčenlivosti
(1) Příslušník Parlamentní stráže je povinen zachovat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů Parlamentní stráže nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu zabezpečení úkolů Parlamentní stráže nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního poměru.
(2) Každý, koho Parlamentní stráž nebo její příslušníci požádají o poskytnutí pomoci, je povinen, by-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytovanou pomocí dověděl.
(3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit příslušníka Parlamentní stráže nebo osobu uvedenou v odstavci 2 předseda Poslanecké sněmovny anebo jím pověřená osoba a v době rozpuštění Poslanecké sněmovny předseda Senátu.
§7
Služební poměr
Služební poměr příslušníků Parlamentní stráže se řídí zvláštním zákonem upravujícím služební poměr příslušníků Policie České republiky [Zákon ČNR č. 186/1992 Sb. , o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů] a právními předpisy vydanými k jeho provedení s těmito odchylkami
a) kde se mluví o Policii České republiky, rozumí se tím Parlamentní stráž,
b) působnost, která přísluší ministru vnitra, přísluší ve vztahu k Parlamentní stráži řediteli Parlamentní stráže.
§8
(1) Služební stejnokroj a odznaky Parlamentní stráže je oprávněn nosit jen příslušník Parlamentní stráže.
(2) Parlamentní stráž je oprávněna užívat zvláštní barevné provedení a označení svých služebních vozidel.
(3) Způsob vnějšího označení a odznaky Parlamentní stráže, vzory služebních stejnokrojů a zvláštního barevného provedení a označení služebních vozidel Parlamentní stráže upraví vláda nařízením.
§9
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně na místě veřejnosti přístupném neoprávněně užívá na vozidle provedení a označení používaného na služebních vozidlech Parlamentní stráže, anebo zvláštního barevného provedení a označení s ním zřejmě zaměnitelného.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 Kč.
(3) Na přestupky podle odstavce 1 a jejich projednávání se vztahují obecné předpisy [Zákon ČNR č. 200/1990 Sb. , o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů].
§10
Parlamentní stráž je financována ze státního rozpočtu prostřednictvím rozpočtu Poslanecké sněmovny Parlamentu.
§11
Jestliže jsou do služebního poměru k Parlamentní stráži přijati příslušníci jiného ozbrojeného sboru České republiky, započítává se jim délka služby v tomto sboru a nároky s tím související, jako kdyby tuto službu konali v Parlamentní stráži. Obdobně to platí při přijetí bývalého příslušníka Parlamentní stráže k jinému ozbrojenému sboru České republiky. Stejně je posuzována délka služby v ozbrojeném bezpečnostním sboru České a Slovenské Federativní Republiky a v ozbrojeném bezpečnostním sboru Slovenské republiky do roku 1992 včetně.
§12
Policie České republiky se podílí na plnění úkolů Parlamentní stráže až do okamžiku, kdy je bude Parlamentní stráž schopna vykonávat samostatně a který stanoví svým usnesením Organizační výbor Poslanecké sněmovny.
§13
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. 1. 1998.
Důvodová zpráva
Obecná část
Navrhovaný zákon o Parlamentní stráži naplňuje předpoklad zřízení tohoto sboru podle §119 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a s existencí Parlamentní stráže počítá i ustanovení §2 odst. 1 pís. h) zákona o Policii ČR. Návrh vychází z předpokladu, že i když bude konstituován nový útvar je vhodné, aby byla pokud možno zachována dosavadní úprava pravomocí, práv a povinností příslušníků Policie, která dosud vykonávala úkoly Parlamentní stráže. Proto je Parlamentní stráž konstituována jako ozbrojený bezpečnostní sbor, jehož vnitřní poměry vycházejí z předpisů upravujících postavení Policie ČR a policistů, pokud je taková analogie možná. Přitom je ovšem mezi Parlamentní stráží a Policií organizační nezávislost a pro Parlamentní stráž je prioritní plnit své úkoly - ochranu Parlamentu, zatímco pro Policii to byl pouze jeden z jejích mnoha úkolů. Za plnění úkolů Parlamentní stráže je odpovědný ředitel, který je do funkce jmenován za součinnosti předsedů obou komor Parlamentu a může být při nespokojenosti kteréhokoliv z nich s prací Parlamentní stráže odvolán.
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR. Navrhovaná úprava bude mít dopad na státní rozpočet, ale pouze formální - změna financování této činnosti z rozpočtu Policie a tedy Ministerstva vnitra do rozpočtu Poslanecké sněmovny. Protože se nemění rozsah vlastních úkolů, budou zvýšené výdaje v rozpočtu Poslanecké sněmovny odpovídat úspoře v rozpočtu Ministerstva vnitra.
Zvláštní část
§ 1
Parlamentní stráž je vzhledem k povaze svých úkolů definována jako ozbrojený sbor, jehož početní stavy určuje předseda Poslanecké sněmovny za součinnosti předsedy Senátu.
Zákon stanoví obdobně jako u Policie ČR spolupráci Parlamentní stráže s Bezpečnostní informační službou. Policie ČR má pak zákonnou povinnost přispět na žádost Parlamentní stráže pomocí v případech, kdy Parlamentní stráž nebude disponovat speciálními činnostmi (pyrotechnická) anebo nebude schopna zajistit mimořádné události (hromadné demonstrace a pokusy vniknutí do sídla Parlamentu). Vzhledem k odlišnému poslání obecní policie není zákonem stanovena spolupráce těchto dvou složek.
V zákoně je stanoveno, že při společných akcí v sídle Parlamentu (neplatí mimo objekty tvořící sídlo Parlamentu podle zvláštního zákona) je velitelem akce příslušník Parlamentní stráže, který bude přednostně chránit zájmy Parlamentu a je si vědom lépe parlamentních zvyklostí než příslušník Policie. Z tohoto pravidla zákon umožňuje výjimku při návštěvách hlav států v Parlamentu, kdy půjde o rozsáhlejší bezpečnostní opatření i mimo sídlo Parlamentu a nebude žádoucí dělit velitelskou pravomoc a zvláště bude nutno respektovat i požadavky ochrany hlavy jiného státu, které mohou být určeny i neformálním mezinárodním obyčejem.
§ 2
Parlamentní stráži jsou dány úkoly, které dosud plní Policie a jsou spojeny s Parlamentem. Jde o ochranu předsedů obou komor jakožto významných ústavních činitelů, jiných osob na základě usnesení parlamentních komor a dále o ochranu objektů v nichž Parlament sídlí, nebo jeho orgány jednají. Obdobně plní tyto úkoly hradní policie ve vztahu k prezidentu a jeho sídlu, v případě hradní policie jde ovšem o zvláštní službu v rámci Policie ČR.
§ 3
Organizace Parlamentní stráže vychází z toho, že v čele stojí ředitel, který dál určí organizaci stráže po projednání s předsedy parlamentních komor. Ředitel je sice jmenován předsedou Poslanecké sněmovny, ale ten pro jmenování potřebuje souhlas předsedy Senátu. Odvolat ředitele může předseda Poslanecké sněmovny kdykoliv i z pouhé vlastní iniciativy, vždy však na žádost předsedy Senátu. Ředitel Parlamentní stráže může být tak ve své funkci pouze, má-li důvěru zároveň obou předsedů komor Parlamentu, to zajišťuje rovnoprávný vztah k plnění povinností stráže jak ve vztahu k Poslanecké sněmovně, tak i Senátu.
Je zde též řešena problematika "civilních" zaměstnanců, kteří působí v Parlamentní stráži. Jde sice o zaměstnance Kanceláře Poslanecké sněmovny, ale jejich nadřízeným dle pracovněprávních předpisů je ředitel Parlamentní stráže.
§ 4 - 9
V těchto ustanoveních jsou upraveny povinnosti (včetně prokázání příslušnosti k Parlamentní stráži), oprávnění a prostředky příslušníků Parlamentní stráže, odpovědnost státu za škodu, povinnost mlčenlivosti, služební poměr, služební stejnokroj a jeho ochrana v rámci přestupkového práva. Navrhovaná úprava, která vychází z úpravy těchto otázek u Policie ČR, materiálně odpovídá stávající úpravě postavení členů ochranky Parlamentu jakožto policistů Policie ČR. Příslušníci Parlamentní stráže mohou svých oprávnění a prostředků použít jen při plnění úkolů Parlamentní stráže, proto jsou vyloučeny ty ustanovení zákona upravujících oprávnění a prostředky Policie, která nesouvisí s úkoly Parlamentní stráže (např. oprávnění při zajišťování bezpečnostní železniční dopravy). Technická výhoda odkazu na zákon o Policii je i v tom, že v případě změny některého ustanovení (např. použití zbraně) se dosáhne účinku pro oba ozbrojené sbory již prostou novelizací zákona o Policii, v případě vyčerpávající úpravy v zákoně o Parlamentní stráži by muselo dojít i k novelizaci tohoto zákona, jelikož by bylo společensky nežádoucí, aby pro ozbrojené sbory, které jsou ve styku s veřejností platila odlišná úprava např. pro použití zbraně a stejných donucovacích prostředků.
Způsob vnějšího označení a odznaky Parlamentní stráže má podle návrhu upravit vláda nařízením, jelikož s ohledem na jejich ochranu v rámci přestupků není vhodné, aby je stanovil Parlament pouhým usnesením, které nemá povahu obecně závazného právního předpisu.
§ 10
Parlamentní stráž bude financována ze státního rozpočtu v rámci rozpočtové kapitoly pro Poslaneckou sněmovnu.
§ 11
Uvedené ustanovení zajišťuje zachování služebních požitků a náležitostí dle délky služby pro ty příslušníky, kteří se stanou členy Parlamentní stráže a dosud jsou např. příslušníky Policie ČR. Stejná zásada je při opačném přechodu člena Parlamentní stráže zpět do Policie. Ustanovení také pamatuje na ty, kteří byli ve služebním poměru v období československého státu v československém nebo slovenském ozbrojeném bezpečnostním sboru (Federální policejní sbor, Sbor Hradní policie, Policejní sbor SR). Vzhledem k charakteru činnosti příslušníka Parlamentní stráže je analogicky jako dle zákona o Policii ČR umožněno započítávání doby služby v jiném ozbrojeném sboru s podobnou náplní činnosti (Policie ČR, Vězeňská stráž, Justiční stráž), tedy nikoliv příslušníků Československé armády, Armády ČR a Bezpečnostní informační služby.
§ 12
Jde o přechodné opatření vyplývající z toho, že samotnou účinností zákona nebude možno okamžitě personálně i technicky zajistit plnohodnotné fungování Parlamentní stráže.
§ 13
Účinnost zákona je vzhledem ke přípravě jeho realizace dána až s počátkem nového roku, což bude též začátek nového rozpočtového roku a může tak dojít k zapracování jeho rozpočtových důsledků do nového státního rozpočtu.