Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Miroslava Grebeníčka na předsedu
vlády Václava Klause a odpověď předsedy
vlády Václava Klause na tuto interpelaci. Pan poslanec
Miroslav Grebeníček požádal o zařazení
uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké
sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami
sněmovního tisku.
Příloha
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky
ing. Miloš Zeman
Praha 31. 1. 1997
Vážený pane předsedo,
na svou písemnou interpelaci, kterou jsem vznesl na předsedu
vlády ve věci setkání představitelů
Úřadu dokumentace a vyšetřování,
státních zástupců a soudců,
jsem obdržel od předsedy vlády odpověď
vyhýbavou, obsahově nesprávnou a nepostihující
fakt protiústavního a nezákonného
ovlivňování státního zastupitelství
a soudů v době před podáním
obžaloby a před rozhodováním soudů
v konkrétních trestních věcech.
Žádám Vás, podle § 112, odst. 4
a 5 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny,
aby byla má interpelace zařazena na pořad
schůze Sněmovny. Vedle mé interpelace a odpovědi
předsedy vlády, kopii přikládám,
prosím, aby byly poslancům současně
předány kopie pozvánky k protiústavní
akci pořádané V. Bendou a mé nesouhlasné
stanovisko k odpovědi předsedy vlády. Chci
šetřit čas poslanců a ve svém
ústním vystoupení ve Sněmovně
tak budu moci připomenout jen základní fakta.
Děkuji.
Předseda vlády České republiky
prof. ing. Václav Klaus. CSc.
Nesouhlas s odpovědí předsedy vlády
č.j. 37268/96-OVA na písemnou interpelaci, kterou
jsem podal ve věcí setkání představitelů
Úřadu dokumentace a vyšetřování
zločinů komunismu, státních zastupitelství
a představitelů Nejvyššího soudu.
31. 1. 1997
Vážený pane předsedo,
Vaši odpověď na mou písemnou interpelaci
ze dne 28. 11. 1996 ve věci účasti zástupců
Nejvyššího soudu. Nejvyššího
státního zastupitelství a vrchních
státních zástupců na dvoudenní
pracovní poradě Úřadu pro dokumentaci
a vyšetřování zločinů
komunismu konané ve dnech 25. a 26. listopadu 1996 v rekreačním
středisku MV ČR "Vltava" musím
odmítnout. Vaše odpověď je po věcné
stránce nesprávná a po obsahové stránce
není vyčerpávající.
Vaše zdůvodnění účasti
zástupců Nejvyššího a vrchních
státních zastupitelství, Ústavního
a Nejvyššího soudu ČR na poradě
organizované ředitelem ÚDV V. Bendou ve světle
Ústav ČR a zákonů neobstojí
s ohledem na tyto nesporné skutečnosti:
V roce 1991 byly zřízeny Úřad pro
vyšetřování a dokumentaci činnosti
Státní bezpečnosti a Středisko pro
dokumentaci protiprávnosti komunistického režimu.
V říjnu byly oba orgány sloučeny v
Úřad dokumentace a vyšetřování
zločinů komunismu.
Tento Úřad není ústředním
orgánem státní správy a jeho ředitel
je podřízeným úředníkem
v systému ministerstva vnitra. Působnost Úřadu,
kterou stanovil ministr vnitra rozkazem č. 27/1995., se
vztahuje jen na prověřování oznámení
a podnětů a odhalování, vyšetřování,
dokumentování a vyhodnocování tak
zvaných zločinů komunismu.
Do Úřadu jsou začleněni vyšetřovatelé
policie, jejichž práva a povinnosti jsou upraveny
v trestním řádu a zákoně o
Policii. Vyšetřovatelé jsou ve věcech,
které vyšetřují, vázáni
pouze Ústavou, zákony a ostatními právními
předpisy a ve vymezených věcech též
pokyny státního zástupce. Pouze ve věcech
týkajících se výkonu služby jsou
podřízeni vedoucímu příslušného
útvaru.
Soustava státního zastupitelství je podřízena
ministru spravedlnosti a její správu vykonává
ministerstvo spravedlnosti. Státní zástupci
jsou povinni svou působnost vykonávat v souladu
se zákonem. V přípravném řízení
v konkrétní trestní věci vykonávají
dozor nad zachováváním zákonnosti.
Soudní moc vykonávají nezávislé
a nestranné soudy. Nestrannost soudů nesmí
nikdo ohrožovat, proto zasahování do nezávislosti
soudů tvoří skutkovou podstatu trestného
činu.
Ústavní soud je vázán ústavními
zákony a mezinárodními smlouvami o lidských
právech a základních svobodách. Pro
všechny orgány a osoby jsou závazná
jeho vykonatelná rozhodnutí vydaná v konkrétních
záležitostech.
Ostatní soudy jsou na rozdíl od Ústavního
soudu povinny se řídit běžnými
zákony. Pouze Nejvyššímu soudu byla svěřena
pravomoc sledovat pravomocná rozhodnutí ostatních
soudů a v zájmu jednotného rozhodování
soudů zaujímat stanoviska ke sjednocování
výkladu zákonů. Před zaujetím
stanoviska si Nejvyšší soud může
podle svého uvážení vyžádat
vyjádření představitelů správních
úřadů.
Ústřední státní správu
soudů vykonává ministerstvo spravedlnosti.
Jejím obsahem je mimo jiné dohlížet
na řádné plnění úkolů
svěřených soudům.
Ředitel Úřadu dokumentace a vyšetřování
zločinů komunismu svolal na dva pracovní
dny (25. a 26. 11. 1996) do rekreačního střediska
ministerstva vnitra v Červené nad Vltavou poradu
s cílem "vyjasnění stanovisek a sjednocení
postupu při objasňováni a stíhání
zločinů komunismu". Na poradu pozval zástupce
Ústavního soudu, Nejvyššího soudu,
Nejvyššího státního zastupitelství
a vrchních státních zastupitelství
(v Praze a Olomouci).
Žádnému státnímu orgánu,
tedy ani policii, soudům a státnímu zastupitelství,
natož Úřadu vedenému Václavem
Bendou, nebylo zákonem svěřeno oprávnění
vyjasňovat stanoviska a sjednocovat postup orgánů
Činných v trestním řízení
v průběhu "objasňování
a stíhání zločinů komunismu".
Předmětem porady bylo tedy nepřípustné,
protiústavní a nezákonné ovlivňování
státního zastupitelství a soudů v
době před podáním obžaloby a
před rozhodováním soudů v konkrétních
trestních věcech.
Stanovisko vlády, které sdělujete v odpovědi
na mou písemnou interpelaci ze dne 28. 11. 1996, že
předmětem porady byly jen obecně právní
problémy a že se neprojednávaly konkrétní
trestní věci, takže není důvod
vyvozovat ze "setkání" nějaké
důsledky, je vyhýbavé. Vláda je vrcholným
výkonným orgánem státní moci
a je povinna kontrolovat, zda ministerstva vnitra a spravedlnosti
řádně vykonávají působnost
svěřenou jim zákonem a zda při tom
postupují způsobem, který stanoví
zákon.
Vláda nesmí připustit, aby výkonné
orgány organizovaly sjednocování postupu
nezávislých soudů v jakékoli právní
oblasti, která spadá do jejich pravomoci. Zde jde
o případ, kdy k nepřípustnému
organizování a sjednocování postupu
dochází dokonce v době, kdy soudy nevynesly
ve věcech "obecně právního problému"
ani jeden pravomocný rozsudek.
Vážený pane předsedo, na základě
výše uvedených argumentů nemohu souhlasit
s Vaším stanoviskem, že vláda nespatřuje
v počínání ředitele Úřadu
dokumentace a vyšetřování zločinů
komunismu ve vztazích k soudům a státnímu
zastupitelství nic závadného.
Očekávám od Vás odpověď
na tyto otázky:
Z jakého právního titulu svolal ředitel
V. Benda uvedenou poradu?
Konala se tato porada v dohodě s ministrem spravedlnosti.
jemuž přísluší státní
správa soudnictví a státního zastupitelství
a v dohodě s předsedou Ústavního soudu
České republiky, pokud byli přizváni
též soudci tohoto soudu?
Kdo financoval náklady s poradou spojené a jaká
byla jejich výše?
Jaká opatření učiní vláda,
aby nadále nedocházelo prostřednictvím
V. Bendy a kohokoli jiného k nepřípustnému,
protiústavnímu a nezákonnému ovlivňování
státního zastupitelství a soudů v
době před podáním obžaloby a
před rozhodováním soudů v konkrétních
trestních věcech?
| Václav Klaus předseda vlády České republiky |
V Praze dne 20. prosince 1996
Čj. 37628/96-OVA
Vážený pane předsedo,
v příloze Vám zasílám k případnému
dalšímu sněmovnímu využití
odpověď na interpelaci poslance Miroslava Grebeníčka,
kterou na mne vznesl ve věci setkání představitelů
Úřad pro dokumentaci a vyšetřování
zločinů komunismu, státních zastupitelství
a představitelů Nejvyššího soudu
ČR (evidenční číslo interpelace
75).
S pozdravem
Příloha
Vážený pan
ing. Miloš Zeman
předseda Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky
Praha
|
| Václav Klaus předseda vlády České republiky |
V Praze dne 20. prosince 1996
Č. j. 37268/96 - OVA
Vážený pane poslanče,
k Vaší interpelaci ve věci účasti
zástupců Nejvyššího soudu, Nejvyššího
státního zastupitelství a vrchních
státních zástupců na poradě
Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování
zločinů komunismu ze dne 28. 11. 1996, sděluji
následující:
Úvodem své odpovědi konstatuji, že Policie
České republiky - Úřad dokumentace
a vyšetřování zločinů
komunismu v rámci své působnosti provádí
vyšetřování stanovených trestných
činů. Pracovník úřadu, působící
na tomto úseku, je ve smyslu trestního řádu
považován za orgán činný v trestním
řízení stejně jako státní
zástupce či soud. Všechny tyto orgány
jsou povinny plnit nejen úkoly vyplývající
z trestního řádu, ale i dodržovat náš
právní řád, jakož i zákony,
které se jich přímo dotýkají
(zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích,
ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
ve znění pozdějších předpisů,
zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky, ve znění pozdějších
předpisů).
Trestní řád, kromě orgánů
činných v trestním řízení,
specifikuje mimo jiné dozor státního zástupce
nad zachováváním zákonnosti v přípravném
řízení a zejména pak povinnost těchto
orgánů vzájemně si pomáhat
při plnění úkolů vyplývajících
z této právní normy. Zvláštní
význam v této souvislosti má spolupráce
se soudy, vzhledem k zásadnímu významu soudních
stanovisek pro praxi všech orgánů činných
v trestním řízení.
V souladu s výše uvedenými fakty sezval Úřad
dokumentace a vyšetřování zločinů
komunismu danou poradu, jejímž cílem bylo vyjasněni
stanovisek a sjednocení postupů při objasňování
a stíhání zločinů komunismu.
To dokládám i přiloženou pozvánkou
na poradu.
Jak mi shodně potvrdili ministři spravedlnosti a
vnitra, předmětem porady byly jen obecně
právní problémy. Neprojednávaly se
konkrétní trestní věci. Pokud se části
jednání účastnil předseda trestního
kolegia Nejvyššího soudu, šlo o běžnou
účast soudce na akcích organizovaných
pro orgány činné v trestním řízení.
Také účast dalších tří
vedoucích pracovníků státních
zastupitelství se nijak nevymykala standardnímu
jednání státních zástupců
s orgány vyšetřování, neboť
Úřad pro dokumentaci a vyšetřování
zločinů komunismu, jak opět zdůrazňuji,
koná podle trestního řádu vyšetřování
nad nímž vykonávají státní
zástupci dozor.
Setkání a jeho průběh tedy v žádném
směru nemělo charakter ani předpoklad k jakémukoliv
ovlivňování soudců nebo státních
zástupců, ovlivňování státních
zastupitelství, ohrožování nezávislosti
soudů.
Nemohlo proto dojít ani k žádnému protiústavnímu
postupu a já nemám naprosto žádný
důvod iniciovat vyvozování důsledků
z daného setkání, které naopak pokládám
za velmi potřebnou iniciativu.
S pozdravem
Příloha: pozvánka
Vážený pan
Doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc.
Poslanecká sněmovna
Parlamentu České republiky
Praha
Příloha k č. j. ÚDV-157/96
V Praze, 30. října 1996
Vážený pane doktore,
Úřad dokumentace a vyšetřování
zločinů komunismu si Vás dovoluje srdečně
pozvat na pracovní poradu ÚDV se zástupci
Nejvyššího a Vrchních státních
zastupitelství, Ústavního a Nejvyššího
soudu ČR, která se uskuteční ve dnech
25. a 26. listopadu 1996 v rekreačním středisku
MV ČR "VLTAVA" (Červená nad Vltavou).
Cílem této porady je vyjasnění stanovisek
a sjednocení postupu při objasňování
a stíhání zločinů komunismu.
Program a časový rozvrh zasíláme v
příloze.
Prosíme o potvrzení Vaší účasti
obratem faxem, z důvodu zajištění ubytování.
S pozdravem
Evidenční číslo interpelace: 75
Předseda vlády České republiky
prof. ing. Václav Klaus, CSc.
Věc: Interpelace ve věci setkání představitelů
Úřadu dokumentace a vyšetřování
zločinů komunismu, státních zastupitelství
a představitelů Nejvyššího soudu
Vážený pane předsedo,
obracím se na Vás dle § 110 a § 112 jednacího
řádu Poslanecké sněmovny Parlamentu
České republiky s písemnou interpelací,
která se svou částí týká
činnosti Ministerstva vnitra, další částí
pak Ministerstva spravedlnosti a vztahu orgánů výkonné
moci k moci soudní. Jde o podezření na nežádoucí
vzájemné ovlivňování vyšetřovacích
orgánů státních zastupitelství
a ohrožení nezávislosti soudů. Protože
za uvedená rizika nesou odpovědnost ministr vnitra
a ministr spravedlnosti, kteří by jim naopak měli
předcházet a čelit, mám za to, že
je ve Vaší kompetenci předsedy vlády
zjednat nápravu.
V Jetěticích na Písecku došlo ke společnému
setkání představitelů Úřadu
dokumentace a vyšetřování zločinů
komunismu, státních zastupitelství a Nejvyššího
soudu. Zástupci těchto orgánů se shodli,
že návrhy Úřadu Václava Bendy
budou projednávány rychleji a efektivněji
než dosud. Podle sdělení mluvčího
Úřadu Václava Bendy dokonce "Státní
zástupci přislíbili, že ty případy,
které jim předložíme a s nimiž
se ztotožní, doručí soudu s vypracovanou
obžalobou v nejkratším možném termínu."
Na základě známých faktů včetně
skutečnosti, že podle vlastního prohlášení
Václava Bendy není jeho Úřad nadstranicky
a nestranický se domnívám, že šlo
o akci směřující k nepřípustnému
ovlivňování jak státních zástupců,
tak i soudců. Došlo k ohrození nezávislosti
soudců, jejichž účast na akcích
podobného charakteru je nepřípustná.
Pane předsedo vlády, ptám se Vás,
kdo byl svolavatelem uvedeného společného
meziresortního setkání představitelů
protiústavního mimořádného
vyšetřovacího orgánu Václava
Bendy, představitelů státních zastupitelství
a představitelů moci soudní. Kdo rozhodl
o obsahu jednání, který zjevně měl
za cíl vyjít vstříc mimo obvyklé
zákonné postupy požadavkům Úřadu
Václava Bendy na "proškolení" státních
zástupců a představitelů Nejvyššího
soudu. Jaké budou vyvozeny důsledky z této
podivné aktivity a jaká opatření učiníte
k tomu, aby se do budoucna nemohly podobné mimořádné
a v případě účasti soudců
na podobných akcích protiústavní postupy
opakovat.
