Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona České národní rady č.589/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 155/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se mění takto:

§ 70 odst. 1 a 2 včetně poznámky č. 50) znějí:

"(1) Je-li důchodce trvale tak bezmocný, že potřebuje ošetření a obsluhu jinou osobou, zvyšuje se mu důchod z důchodového pojištění, popřípadě úhrn těchto důchodů,

a) při částečné bezmocnosti o 20%,

b) při převážné bezmocnosti o 40%,

c) při úplné bezmocnosti o 60%

částky, která se podle zákona o životním minimu [§ 3 odst. 2 zákona č. 463/1991 Sb.] považuje za potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana, který je poživatelem starobního důchodu.

(2) Bylo-li zvýšení důchodu pro bezmocnost již přiznáno, náleží při změně částek životního minima v nové výši stanovené podle odstavce 1 od nejbližší splátky důchodu splatné po dni, ke kterému se tyto částky zvyšují.

Zvýšení důchodu pro bezmocnost, které podle předpisů důchodového zabezpečení platných přede dnem účinnosti tohoto zákona bylo přiznáno v nižších částkách, než které náleží podle čl. I, nebo které nebylo přiznáno, protože by důchod (úhrn důchodů) spolu s ním přesáhl nejvyšší výměru stanovenou těmito předpisy, popřípadě bylo z tohoto důvodu přiznáno v nižší částce, se na žádost přizná nebo zvýší na částky náležející podle čl. I nejdříve od splátky důchodu splatné v kalendářním měsíci, který následuje po měsíci, v němž tento zákon nabyl účinnosti.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Obecná část

V případě bezmocnosti důchodce se mu důchod náležející z důchodového pojištění zvyšuje o stanovené částky v závislosti na stupni bezmocnosti. Institut zvýšení důchodu pro bezmocnost je v současné době upraven v zákoně č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, a to jako dávka poskytovaná z důchodového zabezpečení, tedy nikoliv jako dávka z důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb. Zvýšení důchodu pro bezmocnost nebylo do zákona o důchodovém pojištění převzato ze systémových důvodů a předpokládá se, že v budoucnu se tato dávka stane součástí systému pomoci zdravotně postiženým občanům.

V důsledku změn v konstrukci důchodů z důchodového pojištění v roce 1995 bylo nutné provést určité úpravy i u zvýšení důchodu pro bezmocnost. Především byl výrazně zvýšen limit, kterého zvýšení důchodu pro bezmocnost spolu s důchodem může dosáhnout, a rovněž byly zvýšeny částky náležející při jednotlivých stupních bezmocnosti. V souvislosti se zvyšováním důchodů v průběhu roku 1996 se však ukázalo, že existence limitu pro úhrn důchodu a zvýšení důchodu pro bezmocnost je v praxi problematická, neboť zvýšením důchodu na základě nařízení vlády by mělo docházet ke snížení částek náležejících z důvodu bezmocnosti. Navrhuje se proto limit pro úhrn důchodu a zvýšení důchodu pro bezmocnost zrušit a současně vázat částky zvýšení důchodu pro bezmocnost na příslušné podíly životního minima, čímž se zaručí pravidelná aktualizace zvýšení důchodu pro bezmocnost v závislosti na růstu životních nákladů.

Návrh na novou úpravu zvýšení důchodu pro bezmocnost není v rozporu s právními předpisy Evropské unie ani s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Finanční náklady na úpravu zvýšení důchodu pro bezmocnost činí 0,3 mld Kč ročně, a to jak na zvýšení vyplácených dávek, tak i na přiznání zvýšení důchodu pro bezmocnost, které nemohly být vypláceny pro překročení stanoveného limitu. Předpokládá se, že zvýšené náklady v této částce pro rok 1998 budou zahrnuty v návrhu výdajů státního rozpočtu na rok 1998 na důchodové pojištění; náklady v roce 1997 budou záviset na datu účinnosti zákona a budou v příslušné úměrné výši pokryty v rámci schváleného státního rozpočtu na rok 1997.

Zvláštní část

K článku I

Současná právní úprava neumožňuje zvyšování částek zvýšení důchodu pro bezmocnost v návaznosti na cenový vývoj, neboť zmocnění pro valorizaci důchodů se nevztahuje na tento institut, který je součástí zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.

Navrhuje se proto přejít na jinou konstrukci zvýšení důchodu pro bezmocnost, a to v závislosti na životním minimu, které průběžně reaguje na cenový vývoj. Navrhovaná konstrukce kromě průběžného přizpůsobování výše částek zvýšení důchodu pro bezmocnost znamená též určité navýšení dávky, a to při všech stupních bezmocnosti (například u občana staršího 26 let při převážné bezmocnosti místo 600 Kč měsíčně by s přihlédnutím k částkám životního minima platným od 1. října 1996 činilo toto zvýšení důchodu pro bezmocnost částku 768 Kč měsíčně; pokud by v průběhu roku 1997 došlo ke zvýšení životního minima, byla by tato částka ještě vyšší).

Omezení úhrnu důchodu a zvýšení důchodu pro bezmocnost výší částky, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro výpočet důchodu, tj. částkou 5 000 Kč měsíčně v roce 1996 a od 1. 1. 1997 částkou 5 600 Kč měsíčně nevyhovuje, neboť omezuje stále větší okruh zdravotně nejvíce postižených občanů. Navíc je tato částka zvyšována v jiných, většinou delších intervalech, než jsou zvyšovány vyplácené důchody. Takový stav způsobuje nerovnoměrný vývoj výše příjmů těchto občanů a je pro ně nepochopitelný.

Navrhuje se proto dosavadní omezení úhrnu důchodu a zvýšení důchodu pro bezmocnost zrušit, neboť navýšením částky tohoto limitu by nebyly odstraněny uvedené problémy.

Dále se navrhuje stanovit, od kdy zvýšení náleží, a to tak, že vyšší výměra zvýšení důchodu pro bezmocnost by náležela od nejbližší splátky důchodu vyplácené po zvýšení životního minima. Tak bude zabezpečeno též průběžné zvyšování této dávky, která již byla vyměřena.

K článku II

Článek obsahuje obvyklé přechodné ustanovení; žádost se vyžaduje z toho důvodu, že nejsou v údajové základně plátců důchodů k dispozici veškeré potřebné údaje pro automatické zvýšení u všech důchodců.

znění části zákona č.100/1988 Sb s vyznačením navrhovaných změn - vypouštěný text je přeškrtnut, nový text je podtržen

ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č.482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona ČNR č. 589/1992 Sb., zákona č.235/1992 Sb., zákona ČNR č.37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č.160/1993 Sb., zákona č.266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č.182/1994 Sb., zákona č.241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č.155/1995 Sb., a zákona č.160/1995 Sb. a zákona č. /1997 Sb.

Z důchodového zabezpečení se poskytují tyto dávky:

a) zrušeno

b) zvýšení důchodu pro bezmocnost;

c) a d) zrušena

(1) Je-li důchodce trvale tak bezmocný, že potřebuje ošetření a obsluhu jinou osobou, zvyšuje se mu důchod z důchodového pojištění, popřípadě úhrn těchto důchodů,

a) při částečné bezmocnosti o 300 Kč měsíčně,

b) při převážné bezmocnosti o 600 Kč měsíčně,

c) při úplné bezmocnosti o 900 Kč měsíčně.

(2) Zvýšení důchodu pro bezmocnost spolu s důchodem z důchodového pojištění, popřípadě úhrnem těchto důchodů, nesmí přesáhnout měsíčně částku, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění. [§ 15 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění]

(1) Je-li důchodce trvale tak bezmocný, že potřebuje ošetření a obsluhu jinou osobou, zvyšuje se mu důchod z důchodového pojištění, popřípadě úhrn těchto důchodů,

a) při částečné bezmocnosti o 20%,

b) při převážné bezmocnosti o 40%,

c) při úplné bezmocnosti o 60%

částky, která se podle zákona o životním minimu [§ 3 odst. 2 zákona č. 463/1991 Sb.] považuje za potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana, který je poživatelem starobního důchodu.

(2) Bylo-li zvýšení důchodu pro bezmocnost již přiznáno, náleží při změně částek životního minima v nové výši stanovené podle odstavce 1 od nejbližší splátky důchodu splatné po dni, ke kterému se tyto částky zvyšují.

(3) Sirotčí důchod se zvyšuje pro bezmocnost nejdříve od sedmého roku věku dítěte.

(4) Bezmocnost a její stupně se posuzují podle předpisů důchodového pojištění.

(5) Není-li v předchozích odstavcích stanoveno jinak, platí pro vznik nároku na zvýšení důchodu pro bezmocnost a jeho výplatu obdobně ustanovení o vzniku nároku na důchod z důchodového pojištění a jeho výplatu.