Poslanecká sněmovna
souhlasí se Smlouvou o všeobecném zákazu
jaderných zkoušek, podepsanou dne 12. listopadu 1996
v New Yorku.
Ještě na 50. zasedání Valného
shromáždění OSN dne 10. 9. 1996 byl
naprostou většinou hlasů schválen text
Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných
zkoušek (dále jen Smlouva). V souladu s přijatou
rezolucí č. 50/245 byla uvedená Smlouva otevřena
k podpisu v New Yorku na počátku 51. zasedání
VS OSN dne 24. 9. 1996. Prvním představitelem, který
Smlouvu v uvedeném termínu podepsal, byl americký
prezident Clinton. V několika následujících
dnech své podpisy připojili nejvyšší
představitelé řady dalších členských
zemí OSN, kteří se v New Yorku zúčastnili
všeobecné rozpravy podzimního zasedání
VS OSN. V průběhu 51. VS OSN Smlouvu podepsala velká
většina členských zemí OSN.
Smlouva je významným mezinárodním
právně závazným instrumentem v oblasti
nešíření jaderných zbraní
(JZ) a jaderného odzbrojení. Zavazuje smluvní
státy neprovádět jakékoliv zkušební
či jiné jaderné výbuchy na kterémkoliv
místě pod jejich jurisdikcí či kontrolou.
Každý účastník se dále
zavazuje, že nevyvolá, nenapomůže, ani
se žádným způsobem nezúčastní
provedení jakéhokoliv zkušebního či
jiného jaderného výbuchu.
Smlouva je logickým doplňkem Smlouvy o zákazu
zkoušek JZ v atmosféře, kosmickém prostoru
a pod vodou z r. 1963, která ponechávala jako jedinou
možnost provádění jaderných výbuchů
v podzemí. Navazuje na další významný
dokument v této oblasti - Smlouvu o nešíření
JZ z roku 1968 - tím, že zabraňuje nejaderným
státům, které by se případně
rozhodly vyrobit vlastní JZ, tyto zbraně vyzkoušet
a ověřit, jaderným státům pak
jejich arzenály dále vyvíjet a zdokonalovat.
Jednání o Smlouvě probíhala na Konferenci
o odzbrojení v Ženevě od začátku
r. 1994. Přes intenzívní dvouapůlletá
jednání se nepodařilo sladit různá
stanoviska účastníků v řadě
závažných otázek (preambule, rozsah,
použití národních technických
prostředků verifikace, inspekce na místě,
složení výkonné rady organizace a rozdělení
států do regionálních skupin, vstup
v platnost a financování). Vzhledem k tomu, že
50. Valné shromáždění OSN (rezoluce
č. 50/65 ze 12. 12. 1995) vyzvalo Konferenci o odzbrojení
uzavřít Smlouvu tak, aby mohla být podepsána
v úvodu 51. VS OSN a k tomu, že dosavadní způsob
projednávání nemohl zabezpečit splnění
tohoto termínu a tím i očekávání
mezinárodního společenství, předložil
dne 28. 6. 1996 předseda příslušného
Ad hoc výboru, vedoucí nizozemské delegace
velvyslanec Jaap Ramaker kompromisní návrh Smlouvy.
Tento návrh získal podporu všech pěti
jaderných velmocí, západní i středo-
a východoevropské regionální skupiny
i řady států skupiny G-21, sdružující
rozvojové a tzv. neangažované země.
Přijetí kompromisního návrhu Smlouvy
a jeho předložení Valnému shromáždění
OSN však zablokovaly Indie a Irán (Konference o odzbrojení
přijímá svá rozhodnutí konsensem),
což zdůvodnily jeho nedostatečným rozsahem.
Tím, že zakazuje jen výbušné, nikoliv
i neexplozivní zkoušky (tzv. podkritické laboratorní
testy a počítačové simulace), dle
jejich názoru umožňuje jaderným mocnostem,
disponujícím nejvyspělejší technologií,
udržovat a dále zdokonalovat své jaderné
arzenály a tím i nadále udržovat svůj
monopol. Indie navíc podmiňovala svůj souhlas
přijetím jednoznačných závazků
jadernými velmocemi vedoucích k úplnému
jadernému odzbrojení.
Po nezdaru jednání o smlouvě na Konferenci
o odzbrojení v Ženevě požádala
Austrálie po dohodě s nejvíce zainteresovanými
zeměmi a s odvoláním na zmíněnou
rezoluci VS OSN č. 50/65, předsedu 50. VS OSN o
svolání plenárního zasedání,
kterému předložila Ramakerův text Smlouvy
s návrhem na jeho schválení a otevření
k podpisu při zahájení 51. VS OSN. Depozitářem
Smlouvy je Generální tajemník OSN.
Verifikace plnění Smlouvy bude zabezpečena
propracovaným systémem, zahrnujícím
mezinárodní monitorovací systém, národní
technické prostředky a inspekce na místě,
doplněné procesem konzultací a vyjasňování
a opatřeními na budování důvěry.
Mezinárodní monitorovací systém, jako
základní prvek verifikace, sestává
ze čtyř souborů monitorovacích stanic,
pracujících na základě seismické,
radionuklidové, hydroakustické a infrazvukové
detekční metody. V tzv. pomocné síti
120 seismických stanic, které budou předávat
své údaje mezinárodnímu datovému
centru na vyžádání, je zahrnuta i stanice
ve Vranově nad Dyjí, okr. Brno-venkov.
Pro realizaci Smlouvy bude ustavena výkonná organizace,
jejímiž orgány budou:
- Konference členských států;
- Výkonná rada;
- Technický sekretariát včetně Mezinárodního
datového centra, shromažďujícího
údaje monitorovacích sítí.
Sídlem organizace bude Vídeň. Výkonná
rada, jejímž nejvýznamnějším
úkolem bude delikátní rozhodování
o nejprůkaznějším, ale i nejintruzivnějším
prvku verifikace - inspekcích na místě, bude
mít 51 členů, rekrutujících
se ze šesti regionálních skupin, ustavených
na geografickém základě. ČR je zařazena
do východoevropské regionální skupiny,
které je v radě vyhrazeno sedm míst.
Smlouva umožňuje přijímání
opatření k zajištění jejího
dodržování (včetně sankcí)
a pro urovnávání sporů. V případě,
že Konference členských států
nebo Výkonná rada budou případ považovat
za obzvlášť nebezpečný, mohou ho
předložit Organizaci spojených národů.
Každý účastník Smlouvy může
navrhnout změny v textu Smlouvy, Protokolu, či příloh
Protokolu. Takové návrhy by posuzovala Konference
o změnách a byly by přijaty v případě,
že by hlasovala pro nadpoloviční většina
účastníků a žádný
účastník by nehlasoval proti.
Povinností účastníků Smlouvy
je designovat nebo vytvořit orgán, který
bude sloužit jako národní styčný
bod pro styk s Organizací a s dalšími státy.
Tuto funkci bude v České republice zastávat
Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
Po vzniku organizace bude Česká republika povinna
tuto skutečnost organizaci oznámit.
Činnost organizace bude financována členskými
státy podle příspěvkové stupnice
OSN, korigované na skutečný počet
účastníků. České seismické
stanici Vranov budou organizací hrazeny výdaje,
spojené s autentizací a přenosem údajů
do mezinárodního datového centra, případně
i spojené se zvýšením jejího
technického standardu na úroveň, požadovanou
tímto centrem.
Přístup ČR k Smlouvě bude mít
dopad na rozpočet v podobě pravidelné platby
formou každoročního příspěvku,
jehož výši však zatím není
možné kvantifikovat.
Smlouva vstoupí v platnost za 180 dní po ratifikaci
44 zeměmi, členy Konference o odzbrojení,
které jsou současně uvedeny v seznamech energetických
a výzkumných jaderných reaktorů, vydaných
Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. ČR,
která má zatím na Konferenci o odzbrojení
pouze pozorovatelský statut, mezi těmito zeměmi
není. Pokud Smlouva nevstoupí v platnost do tří
let od data jejího otevření k podpisu, depozitář
Smlouvy svolá na žádost většiny
těch států, které již uložily
své ratifikační listiny, konferenci, jež
zhodnotí, nakolik byly splněny podmínky pro
vstup Úmluvy v platnost a konsensem rozhodne, jaká
opatření (v souladu s mezinárodním
právem) bude možno učinit za účelem
splnění všech podmínek pro vstup Smlouvy
v platnost. Nedílnou součástí Smlouvy
je Protokol, kterým je přesně stanovena činnost
mezinárodního monitorovacího systému
a podrobně stanoveny povinnosti smluvních stran
a mezinárodní organizace při plnění
Smlouvy. Protokol se skládá ze 3 částí:
část I - mezinárodní monitorovací
systém, část II - inspekce na místě,
část III - opatření na budování
důvěry.
Smlouva bude mít časově neomezené
trvání. Předpokládá se, že
v intervalech 10 let budou svolávány hodnotící
konference, které by měly posoudit plnění
a účinnost Smlouvy. Každý účastník
bude mít v rámci své státní
suverenity právo od smlouvy odstoupit, jestliže mimořádné
okolnosti, vztahující se k předmětu
Smlouvy, ohrozí jeho nejvyšší zájmy.
Při projednávání Ramakerova návrhu
Smlouvy na Konferenci o odzbrojení v Ženevě
mu delegace ČR opakovaně vyjádřila
svou podporu. ČR se rovněž připojila
k prohlášení a demarším EU ze 7.
8. a 21. 8. 1996 na podporu uvedeného návrhu a kosponzorovala
výše zmíněný australský
návrh rezoluce VS OSN ke schválení Smlouvy
a jejímu otevření k podpisu.
Jelikož návrh textu Smlouvy již byl schválen,
není v něm možné nyní dělat
jakékoliv úpravy. V současné fázi
je třeba přijmout politické rozhodnutí,
zda se Česká republika stane účastníkem
Smlouvy, či nikoliv.
Smlouva je zcela nepochybně významným politickým
dokumentem, a proto se podle čl. 49 Ústavy České
republiky předkládá Parlamentu České
republiky k vyslovení souhlasu a podle čl. 63 bude
následně předložena k ratifikaci prezidentovi
České republiky.
Neoficiální překlad
KONFERENCE O ODZBROJENÍ | CD/NTB/WP.330/Rev. 1 |
28. června 1996 | |
Originál: anglicky |
Výbor pro zákaz jaderných zkoušek
GE. 96-62479
ÚVOD
ČLÁNEK I ZÁKLADNÍ POVINNOSTI
ČLÁNEK II ORGANIZACE
A. OBECNÁ USTANOVENÍ
B. KONFERENCE ZÚČASTNĚNÝCH STÁTŮ
C. VÝKONNÁ RADA
D. TECHNICKÝ SEKRETARIÁT
E. PRIVILEGIA A IMUNITY
ČLÁNEK III NÁRODNÍ REALIZAČNÍ
OPATŘENÍ
ČLÁNEK IV VERIFIKACE
A. OBECNÁ USTANOVENÍ
B. MEZINÁRODNÍ SLEDOVACÍ SYSTÉM
C. KONZULTACE A VYJASNĚNÍ
D. KONTROLA NA MÍSTĚ
E. OPATŘENÍ K VYBUDOVÁNÍ DŮVĚRY
ČLÁNEK V OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ
SITUACE A K ZAJIŠTĚNÍ SPLNĚNÍ,
VČETNĚ SANKCÍ
ČLÁNEK VI UROVNÁNÍ SPORŮ
ČLÁNEK VII DODATKY
ČLÁNEK VIII REVIZE SMLOUVY
ČLÁNEK IX TRVÁNÍ SMLOUVY A ODSTOUPENÍ
OD NÍ
ČLÁNEK X PRÁVNÍ POSTAVENÍ SMLOUVY
A PŘÍLOH
ČLÁNEK XI PODPIS
ČLÁNEK XII RATIFIKACE
ČLÁNEK XIII PŘISTOUPENÍ
ČLÁNEK XIV NABYTÍ PLATNOSTI
ČLÁNEK XV VÝHRADY
ČLÁNEK XVI OPATROVNÍK
ČLÁNEK XVII AUTENTICKÉ TEXTY
PŘÍLOHA 1 KE SMLOUVĚ SEZNAM STÁTŮ
PODLE ČLÁNKU II, ODST. 28
PŘÍLOHA 2 KE SMLOUVĚ SEZNAM STÁTŮ
PODLE ČLÁNKU XIV
PROTOKOL KE SMLOUVĚ O ÚPLNÉM ZÁKAZU
JADERNÝCH ZKOUŠEK
ČÁST I: MEZINÁRODNÍ SLEDOVACÍ SYSTÉM A FUNKCE MEZINÁRODNÍHO DATOVÉHO CENTRA
A. OBECNÁ USTANOVENÍ
B. SEISMOLOGICKÉ SLEDOVÁNÍ
C. RADIONUKLIDOVÉ SLEDOVÁNÍ
D. HYDROAKUSTICKÉ SLEDOVÁNÍ
E. INFRAZVUKOVÉ SLEDOVÁNÍ
F. FUNKCE MEZINÁRODNÍHO DATOVÉHO CENTRA
ČÁST II: KONTROLA NA MÍSTĚ
A. OBECNÁ USTANOVENÍ
B. PEVNÁ USTANOVENÍ
C. ŽÁDOST O KONTROLU NA MÍSTĚ, POVĚŘENÍ KE KONTROLE A OZNÁMENÍ O KONTROLE
D. ČINNOSTI PŘED KONTROLOU
E. PROVÁDĚNÍ KONTROLY
ČÁST III: OPATŘENÍ K VYBUDOVÁNÍ
DŮVĚRY
PŘÍLOHA 1 PROTOKOLU
Tabulka 1-A Seznam seismologických stanic zahrnující prvotní síť
Tabulka 1-B Seznam seismologických stanic zahrnující pomocnou síť
Tabulka 2-A Seznam radionuklidových stanic
Tabulka 2-B Seznam radionuklidových laboratoří
Tabulka 3 Seznam hydroakustických stanic
Tabulka 4 Seznam infrazvukových stanic
PŘÍLOHA 2 K PROTOKOLU
Seznam charakteristických parametrů pro ochranu
standardních událostí mezinárodního
datového střediska
Státy jako strany této smlouvy (dále jen
"účastnické státy")
vítají mezinárodní dohody a
jiná pozitivní opatření posledních
let na poli atomového odzbrojování, včetně
snižování arzenálu atomových
zbraní, jakož i na poli prevence jaderného
šíření ve všech jeho aspektech,
zdůrazňují význam plného
a okamžitého zavedení takových dohod
a opatření,
jsou přesvědčeny, že současná
mezinárodní situace poskytuje příležitost
učinit další účinná opatření
k atomovému odzbrojení a proti šíření
atomových zbraní ve všech jeho aspektech a
vyhlašují svůj úmysl přijmout
taková opatření,
dále zdůrazňují proto potřebu
pokračovat systematicky a progresivně v úsilí
snížit atomové zbraně celosvětově,
s konečným cílem odstranit tyto zbraně,
a dosáhnout úplného odzbrojení za
přísné a účinné mezinárodní
kontroly,
uznávají, že zastavení všech
pokusných explozí atomových zbraní
a všech jiných atomových explozí zmrazením
vývoje kvalitativního zlepšování
atomových zbraní a ukončení vývoje
pokročilejších nových typů atomových
zbraní, vytváří účinná
opatření k atomovému odzbrojování
a nerozšiřování těchto zbraní
ze všech hledisek,
dále uznávají, že konec všech
takových atomových explozí vytvoří
významný krok v realizaci systematického
postupu k dosažení atomového odzbrojení,
jsou přesvědčeny, že nejúčinnější
cestou k dosažení konce atomových zkoušek
je uzavření univerzální a mezinárodně
a účinně ověřitelné
smlouvy o úplném zákazu atomových
zkoušek, což bylo dlouho jednou z nejvyšších
prioritních cílů mezinárodního
společenství na poli odzbrojení a nešíření,
berou na vědomí snahy vyjádřené
stranami smlouvy o zákazu zkoušek atomových
zbraní v atmosféře, ve vnějším
prostoru a pod vodou, z roku 1963, které usilovaly o to,
dosáhnout trvalého přerušení
všech zkušebních explozí atomových
zbraní,
rovněž berou na vědomí vyjádřené
názory, že tato smlouva by mohla přispět
k ochraně životního prostředí,
potvrzují cíl přimět všechny
státy, které jsou účastníky
této smlouvy, aby přispěly účinně
k prevenci šíření atomových zbraní
ve všech směrech, k postupu atomového odzbrojování,
a tím k udržení mezinárodního
míru a bezpečnosti,
a proto se dohodly takto:
1. Každý účastnický stát
se zavazuje neprovádět jakýkoli zkušební
výbuch atomové zbraně nebo jakýkoli
jiný atomový výbuch, a zakázat a zabránit
takovému atomovému výbuchu na jakémkoli
místě svými zákony nebo kontrolou.
2. Každý účastnický stát
se dále zavazuje zdržet se nějakého
způsobení, podporování nebo účasti
na provádění jakéhokoli zkušebního
výbuchu atomové zbraně nebo jiného
atomového výbuchu.
1. Účastnické státy tímto zřizují
organizaci pro smlouvu o úplném zákazu atomových
zkoušek (dále jen "Organizace") k dosažení
cíle a účelu této smlouvy, k zajištění
a zavedení jejích ustanovení, včetně
těch, týkajících se mezinárodní
verifikace shody s ní, a k poskytnutí fóra
pro konzultaci a spolupráci mezi účastnickými
státy.
2. Všechny účastnické státy budou
členy Organizace. Účastnický stát
nebude zbaven svého členství v Organizaci.
3. Sídlem Organizace bude Vídeň, Republika
Rakousko.
4. Tímto se zřizují tyto orgány Organizace:
konference účastnických států,
výkonná rada a technický sekretariát,
který bude zahrnovat mezinárodní středisko
dat.
5. Každý účastnický stát
bude spolupracovat s Organizací při provádění
jejích funkcí v souhlase s touto smlouvou. Účastnické
státy budou konzultovat přímo mezi sebou
nebo prostřednictvím Organizace nebo jiných
vhodných mezinárodních postupů, včetně
postupů v rámci Spojených národů
a v souladu s její Chartou, o jakékoli záležitosti,
která může vzniknout v souvislosti s cílem
a účelem nebo zavedením ustanovení
této smlouvy.
6. Organizace provede své verifikační aktivity
stanovené touto smlouvou nejméně možným
rušivým způsobem v souladu s časovým
a účinným splněním svých
cílů. Bude vyžadovat jen informace a údaje
nutné k plnění úkolů, za něž
je odpovědná podle této smlouvy. Provede
všechna opatření k ochraně důvěrných
informací týkajících se civilních
a vojenských činností a zařízení,
o nichž se dozví při realizaci této
smlouvy, a zvláště bude dodržovat ustanovení
o ochraně důvěrných informací
uvedených v této smlouvě.
7. Každý účastnický stát
bude zacházet s informacemi a údaji jako s důvěrnými,
dostane-li je jako důvěrné od Organizace
v souvislosti s realizací této smlouvy. Bude zacházet
s takovými informacemi a daty výlučně
v souvislosti se svými právy a povinnostmi stanovenými
touto smlouvou.
8. Organizace, jako nezávislý orgán, se bude
snažit využívat existující odborné
posudky a zařízení podle potřeby a
optimalizovat účinnost finančních
nákladů pomocí různých druhů
spolupráce s jinými mezinárodními
organizacemi, jako je Mezinárodní agentura pro atomovou
energii. Takové druhy spolupráce, vyjma těch,
které se týkají menšího nebo
normálního obchodního či smluvního
typu, budou obsaženy ve smlouvách, které se
předloží konferenci účastnických
států ke schválení.
9. Náklady na činnost Organizace budou hradit účastnické
státy ročně, v souladu s tarify Spojených
národů upravenými tak, že se vezmou
v úvahu rozdíly mezi členstvím ve
Spojených národech a v Organizaci.
10. Finanční příspěvky účastnických
států pro přípravnou komisi budou
odvozeny vhodným způsobem z jejich příspěvků
do řádného rozpočtu.
11. Člen Organizace, který je ve zpoždění
s placením svých příspěvků
Organizaci nebude mít žádný hlas v Organizaci,
jestliže se nedoplatek rovná nebo přesahuje
částku příspěvku, kterou dluží
za předchozí dva celé roky. Konference účastnických
států však může dovolit takovým
členům hlasovat, jestliže se uspokojivě
vysvětlí, že neplacení je způsobeno
okolnostmi, které jsou mimo kontrolu člena.
12. Konference účastnických států
(dále jen "Konference") se skládá
ze všech účastnických států.
Každý účastnický stát
bude mít na Konferenci jednoho zástupce, který
může být doprovázen náhradníky
a poradci.
13. Úvodní zasedání svolá opatrovník
smlouvy nejpozději do 30 dní po tom, co tato smlouva
vejde v platnost.
14. Konference se bude scházet na řádných
zasedáních, která se budou konat jednou za
rok, ledaže by se rozhodlo jinak.
15. Zvláštní zasedání Konference
se svolá:
(a) rozhodne-li o tom Konference;
(b) bude-li to požadovat výkonná rada; nebo
(c) bude-li to požadovat kterýkoli účastnický
stát s podporou většiny účastnických
států.
Zvláštní zasedání se svolá
nejpozději do 30 dní po rozhodnutí Konference,
po žádosti výkonné rady, nebo po dosažení
potřebné podpory, ledaže je to specifikováno
v rozhodnutí nebo žádosti jinak.
16. Konference může být také svolána
formou dodatečné konference, v souladu s článkem
VII.
17. Konference může být také svolána
formou revizní konference, v souladu s článkem
VIII.
18. Zasedání se uskuteční v sídle
Organizace, pokud Konference nerozhodne jinak.
19. Konference přijme své zásady jednání.
Na začátku každého zasedání
se zvolí předseda a takoví další
funkcionáři, jak bude požadováno. Budou
ve funkci, dokud se na příštím zasedání
nezvolí nový předseda a jiní úředníci.
20. Většina účastnických států
vytvoří kvórum.
21. Každý účastnický stát
bude mít jeden hlas.
22. Konference bude přijímat rozhodnutí v
procedurálních záležitostech majoritou
členů přítomných a hlasujících.
Rozhodnutí týkající se podstatných
záležitostí budou přijímána,
pokud možno, se souhlasem všech. Není-li možno
takového souhlasu dosáhnout, pak, když dojde
k hlasování, předseda Konference odloží
hlasování o 24 hodiny a během této
doby vynaloží veškeré úsilí
k dosažení shody, a před koncem této
doby oznámí výsledek Konferenci. Jestliže
se nedosáhne shody ke konci 24 hodin, přijme Konference
rozhodnutí dvoutřetinovou většinou členů
přítomných při hlasování,
pokud to není upraveno v této smlouvě jinak.
Pokud dojde k pochybnostem o tom, zda jde o záležitost
podstatnou nebo ne, bude taková záležitost
projednána jako podstatná, ledaže by majorita
potřebná k rozhodnutí podstatné záležitosti
rozhodla jinak.
23. Při plnění své funkce podle odstavce
26 (k), Konference přijme rozhodnutí o doplnění
jakéhokoli státu na seznam států,
obsažený v příloze 1 této smlouvy
v souladu s postupem pro přijímání
rozhodnutí v podstatných záležitostech,
jak je stanoveno v odstavci 22. Nehledě na odstavec 22,
Konference přijme rozhodnutí o jakékoli jiné
změně přílohy 1 této smlouvy
se souhlasem všech.
24. Konference bude hlavním orgánem Organizace.
Bude posuzovat jakékoli otázky, záležitosti
nebo problémy v rozsahu smlouvy, včetně těch,
které se vztahují k pravomocem a funkci výkonné
rady a technického sekretariátu, v souladu s touto
smlouvou. Může dávat doporučení
a činit rozhodnutí o jakýchkoli otázkách,
záležitostech a problémech v rámci této
smlouvy vznesených účastnickým státem,
nebo na něž ji upozornila výkonná rada.
25. Konference bude dozírat na realizaci této smlouvy
a na její harmonické doplňování
a bude jednat tak, aby podpořila její cíl
a účel. Bude též dozírat na činnost
výkonné rady a technického sekretariátu,
a může těmto orgánům vydávat
směrnice k vykonávání jejich funkce.
26. Konference bude:
(a) posuzovat a přijímat zprávu Organizace
o realizaci smlouvy, o ročním programu a o rozpočtu
organizace, které předkládá výkonný
výbor, a posuzovat i jiné zprávy;
(b) rozhodovat o sazebníku finančních příspěvků,
které mají platit účastnické
státy v souladu s odstavcem 9;
(c) volit členy výkonné rady;
(d) jmenovat generálního ředitele technického
sekretariátu (dále jen "generální
ředitel");
(e) zvažovat a schvalovat jednací řád
výkonné rady, který jí byl touto radou
předložen;
(f) hodnotit a kontrolovat vědecký a technologický
vývoj, který by mohl ovlivnit působení
této smlouvy. V této souvislosti může
Konference nařídit generálnímu řediteli,
aby zřídil vědeckou poradní radu,
která by mu usnadnila vykonávání jeho
funkce při poskytování rad Konferenci, výkonné
radě nebo účastnickým státům
v oblasti vědy a technologie vztahujících
se k této smlouvě. V takovém případě
bude vědecká poradní rada složena z
nezávislých odborníků pracujících
každý ve svém jednotlivém oboru a jmenovaných
v souladu s příslušnými podmínkami
přijatými Konferencí na základě
jejich odborné kvalifikace a zkušeností v jednotlivých
vědeckých oblastech vhodných pro realizaci
této smlouvy;
(g) přijímat nutná opatření
k zajištění shody s touto smlouvou a upravit
nebo napravit jakoukoliv situaci, která je v rozporu s
ustanoveními této smlouvy, v souladu s článkem
V.
(h) zvažovat a schvalovat na svém prvním zasedání
jakékoli návrhy smluv, dohody, ustanovení,
procedurální postupy, provozní příručky,
směrnice a jiné dokumenty vypracované a doporučené
přípravnou komisí;
(i) posuzovat a schvalovat dohody nebo opatření
projednané technickým sekretariátem s účastnickými
státy, s jinými státy a mezinárodními
organizacemi, které mají být uzavřeny
výkonnou radou za Organizaci v souladu s odstavcem 38 (h);
(j) zřizovat takové podřízené
orgány, jak to shledá nutným pro provádění
svých funkcí v souladu se smlouvou; a
(k) aktualizovat přílohu 1 této smlouvy,
jak to bude potřeba podle odstavce 23.
27. Výkonná rada se bude skládat z 51 členů.
Každý účastnický stát
bude mít právo, v souladu s ustanoveními
tohoto článku, pracovat ve výkonné
radě.
28. S přihlédnutím ke spravedlivému
geografickému rozdělení bude výkonná
rada zahrnovat:
(a) deset účastnických států
z Afriky,
(b) sedm účastnických států
z východní Evropy,
(c) devět účastnických států
z latinské Ameriky a z karibské oblasti,
(d) sedm účastnických států
ze středního východu a jižní
Asie,
(e) deset účastnických států
ze severní Ameriky a západní Evropy; a
(f) osm účastnických států
z jihovýchodní Asie, Pacifiku a Dálného
východu.
Všechny státy každé shora uvedené
geografické oblasti jsou uvedeny v seznamu v příloze
1 této smlouvy. Příloha 1 této smlouvy
bude podle potřeby aktualizovaná Konferencí
ve shodě s odstavci 23 a 26 (k). Nebude podléhat
doplňkům a změnám podle postupů
uvedených v článku VII.
29. Členové výkonné rady budou zvoleni
Konferencí. V této souvislosti určí
každá geografická oblast účastnické
státy z oné oblasti, které mají být
zvoleny za člena výkonné rady, takto:
(a) alespoň třetina míst určených
pro každou geografickou oblast bude obsazena, s přihlédnutím
k politickým a bezpečnostním zájmům,
státy, které jsou účastnickými
státy stanovenými v této oblasti na základě
atomových schopností odpovídajících
smlouvě, jak je to dáno mezinárodními
údaji, jakož i všemi nebo jakýmikoli určujícími
kriterii v prioritním pořadí určeném
každou oblastí:
(i) počet monitorovacích zařízení
mezinárodního sledovacího systému,
(ii) odborné znalosti a zkušenosti v monitorovací
technologii, a
(iii) příspěvek k ročnímu rozpočtu
Organizace;
(b) jedno z míst přidělených každé
geografické oblasti bude obsazeno na základě
rotace těmi účastnickými státy,
které jsou první v anglickém abecedním
pořádku mezi účastnickými státy
oné oblasti, které se nestaly členy výkonné
rady po nejdelší dobu od data, kdy se staly účastnickými
státy, nebo od doby svého posledního funkčního
období, podle toho, co je kratší. Účastnický
stát stanovený tímto způsobem se může
rozhodnout, že se vzdá svého místa.
V takovém případě takový účastnický
stát předloží rezignační
dopis generálnímu řediteli, a místo
bude obsazeno účastnickým státem,
který je na dalším místě v pořadí
podle tohoto pododstavce; a
(c) zbývající místa přidělená
každé geografické oblasti se obsadí
účastnickými státy určenými
ze všech účastnických států
této oblasti buď rotací, nebo volbou.
30. Každý člen výkonné rady bude
mít jednoho zástupce ve výkonné radě,
kterého mohou doprovázet náhradníci
a poradci.
31. Každý člen výkonné rady bude
vykonávat funkci od konce zasedání Konference,
na níž je dotyčný člen zvolen,
až do konce druhého řádného ročního
zasedání následující Konference,
vyjma případu prvních voleb výkonné
rady, kdy bude zvoleno 23 členů do funkce až
do konce třetího ročního řádného
zasedání Konference, s ohledem na stanovené
číselné proporce popsané v odstavci
28.
32. Výkonná rada vypracuje svůj jednací
řád a předloží ho ke schválení
Konferenci.
33. Výkonná rada zvolí svého předsedu
ze svých členů.
34. Výkonná rada se bude scházet na řádných
zasedáních. Mezi řádnými zasedáními
se bude scházet podle potřeby k plnění
svých pravomocí a funkcí.
35. Každý člen výkonné rady bude
mít jeden hlas.
36. Výkonná rada bude přijímat rozhodnutí
v procedurálních věcech majoritou všech
svých členů. Výkonná rada bude
přijímat rozhodnutí v podstatných
záležitostech dvoutřetinovou většinou
všech svých členů, pokud není
v této smlouvě stanoveno něco jiného.
Pokud vznikne pochybnost o tom, zda je otázka podstatná
nebo ne, bude s takovou otázkou zacházeno jako s
podstatnou, ledaže by většina požadovaná
pro podstatné záležitosti rozhodla jinak.