Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Františka Chobota na předsedu
vlády Václava Klause a odpověď předsedy
vlády Václava Klause na tuto interpelaci. Pan poslanec
František Chobot požádal o zařazení
uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké
sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami
sněmovního tisku.
Příloha
Evidenční číslo interpelace: 74
POSLANEC
POSLANECKÉ SNĚMOVNY
PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY
V Praze dne 29. 11. 1996
POSLANEC
POSLANECKÉ SNĚMOVNY
PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY
Vážený pane premiére,
Vzhledem ke skutečnosti, že níže uvedená
interpelace se dle mého názoru týká
celé vlády, dovoluji si požádat o odpověď
a hlavně o její projednání ve vládě,
včetně přijetí potřebných
závěrů Vás.
Dne 13. listopadu 1996 jsem se zúčastnil mimořádné
konference odborové organizace zaměstnanců
o. z. Důl Paskov, OKD, a. s., jejímž cílem
bylo získat informace od vedení OKD, a. s. a Ministerstva
průmyslu a obchodu o konkrétních záměrech
dalšího osudu závodu Paskov. Za vedení
OKD, a. s. se konference zúčastnil generální
ředitel, ing. Ivan Dzida, ředitel pro techniku a
výrobu ing. Josef Goj a personální ředitel
ing. Svaťa Nesľt. Zástupci MPO se na konferenci
nedostavili, přestože byli pozváni.
Z vystoupení managementu OKD, a. s. vyplynuly tyto základní
poznatky:
- pravděpodobně do dvou let půjde závod
Paskov odštěpného závodu Důl
Paskov do útlumu
- definitivní rozhodnutí je aktuální
na jaře roku 1997 na základě cca čtyř
variant řešení, které budou posuzovat
neutrální instituce a vyjádří
se k tomu odborová organizace
- závod Staříč odštěpného
závodu Důl Paskov bude pokračovat v těžbě
i po roce 2000
- pracovní příležitosti pro kvalifikované
havíře budou jednak na závodě Staříč,
jednak v dalších důlních odštěpných
závodech (Darkov, ČSA)
- další pracovní příležitosti
pro povrchové zaměstnance budou k dispozici po rekvalifikaci
na BASTRU, a. s. v připravovaných povrchových
dílnách na opravu důlních strojů,
event. při provádění zamýšlených
rekultivací v OKR
- reálné je zaměstnání každého,
kdo bude chtít po započetí útlumu
na závodě Paskov, v OKD zůstat.
Jako hlavní příčiny, které
vedou k urychlenému řešení problematiky,
byly označeny:
- náklady na těžbu jsou výrazně
vyšší (2200 Kč/t) než cena prodaného
uhlí (1 640 Kč/t)
- snížení potřeby černého
uhlí pro hutě a další závody
a celkový pokles potřeby uhlí na českém
trhu
- dovoz uhlí z Polska, které tím částečné
splácí své dluhy vůči ČR
- zdražování přepravy uhlí, vyváženého
do zahraničí
- zhoršení důlně-geologických
podmínek těžby uhlí na závodě
Paskov
Poměrně optimistické vystoupení managementu
OKD, a. s. zaměstnance a odboráře zcela nepřesvědčilo.
Jejich hlavní výhrady:
- nenahraditelný úbytek pracovních míst
Vychází z obav, že útlum závodu
Paskov se dotkne dalších důlních závodů,
zejména Staříče. Uzavřením
závodu Paskov bude zrušeno cca 2000 pracovních
míst. Za předpokladu, že dojde i k útlumu
Staříče je ohroženo dalších
4000 míst tohoto závodu. Na pracovní místa
v dolech jsou vázaná pracovní místa
v dalších kooperujících firmách.
- ohrožení sociálních jistot zaměstnanců
Rušená pracovní místa vyžadují
specifickou kvalifikaci, která nemá širší
použití. Jde o poměrně dobře
placenou práci (průměrná mzda je cca
12 000 Kč), která však na druhé straně
zatěžuje zdraví zaměstnanců.
Náhrada těchto pracovních míst na
srovnatelné úrovni pro zdravotně handicapované
jedince bude obtížná.
- ohrožení perspektivy celého ostravsko-karvinského
regionu
Pokud bude útlum dolů hrazen i z prostředků
OKD, budou chybět zdroje na jeho další rozvoj.
Zejména budou chybět prostředky na rozvoj
perspektivních nedůlních aktivit, které
by mohly nahradit aktivity spojené s těžbou
uhlí. S perspektivou OKD je ohrožena i perspektiva
regionu. Zaměstnanci OKD - obyvatelé regionu se
nehodlají s touto perspektivou svého bydliště
smířit.
- vytváření energetické závislosti
státu na cizích zdrojích
Útlum těžby uhlí vede k likvidování
miliónů tun kvalitního černého
uhlí. Rozhodování na základě
pouze ekonomických hledisek je krátkozraké
a nekoncepční. Přináší
okamžitě škody nejen zaměstnancům
a obyvatelům regionu (a to nejen ekonomické a sociální,
ale i ekologické, které mohou vést k bezprostřednímu
ohrožení celého postiženého území),
ale také budoucím generacím, pro které
jsou zásoby cenné suroviny nenávratně
ztraceny.
Výhrady odborů nejsou zaměřeny pouze
vůči vedení OKD. Mnohem kritičtější
je postoj vůči vládě a jednotlivým
ministerstvům. Hlavní výhrady jsou:
- nekoordinovaný a uspěchaný útlum
těžby v OKD v počátečních
fázích na Dole Šverma, iniciovaný poradcem
exministra Dyby p. Gheyselinckem. Důsledkem jsou ztracené
zásoby uhlí, technické problémy spojené
s likvidací (ohrožení lokality plynovým
zamořením s rizikem výbuchu, zátopami
spodní vody), vysoká finanční náročnost
likvidace.
- nesoulad záměrů vedení OKD a. s.
komplexně utlumit celý důl s dosud platným
vládním usnesením č. 558/95, které
počítá pouze s útlumem nerentabilní
části dolu.
Tento nesoulad bude mít dopady na výši státní
podpory orientované na likvidaci nerentabilních
těžebních kapacit a řešení
závazků (sociálně-zdravotní,
důlní škody) vzniklých před privatizací.
Odbory toto řešení považují za
skrytý útlum, který hradí společnost
OKD a potažmo i její zaměstnanci.
- nedostatečná finanční podpora útlumu
těžby, která neúměrně
zatěžuje OKD a odčerpává jeho
zdroje, které by mohly být použity pro nové
rozvojové strategie
- nedostatečný koncepční a legislativní
rámec probíhajícího útlumu
Odboráři postrádají zejména
závaznou státní energetickou politiku, novelu
Horního zákona, transparentní a dlouhodobě
platné normy pro závazky státu spojené
s technickou likvidací a nedořešenými
ekologickými problémy z období před
privatizací, řešení dovozních
limitů černého uhlí a zajištění
trvalé účasti státu na úhradě
obligatorních sociálně-zdravotních
závazků. Dosud přijatá usnesení
vlády č. 691/92 a 558/95 platí pouze do roku
1996 a 1998. Pokračování současné
uhelné politiky, vymezené těmito usneseními
povede k technické zaostalosti, a ztrátě
konkurence, zejména vůči našemu největšímu
konkurentu - uhelnému průmyslu Polska, kde je již
schválen rozsáhlý program adaptace na tržní
podmínky s vydatnou finanční podporou polského
státu. Nebude-li zamezeno dumpingovým dovozům,
dojde k uzavření dolů a posléze k
nákupu uhlí za mnohem vyšší cenu.
- nepřiměřeně aplikované principy
státní podpory uhelnému průmyslu platné
v EU ve smyslu rozhodnutí 3632/93 ESUO.
Zejména chybí v platných vládních
usneseních č. 691/92 a 558/95 podpora modernizace
a racionalizace u dolů, které nebudou likvidovány
nebo budou likvidovány později. Dále je zcela
neřešena podpora na krytí nákladů
spojených se zachováním přístupu
k uhelným rezervám po ukončení dolování.
Odbory u vědomí všech těchto nepříznivých
faktorů jsou odhodlány bránit své
sociální jistoty a budoucnost hornictví,
regionu, dalších generací i nevyužitých
zásob uhlí. Na 27. - 28. 11. 1996 vyhlásily
referendum o výstražné hodinové stávce
a pokud se pro tuto možnost vyjádří
více než 50% všech zaměstnanců,
proběhne výstražná stávka v úterý
3. prosince. Další protestní akce budou následovat
po odborové konferenci plánované na 5. prosince.
Výsledek referenda potvrdil záměr odborů
a dne 3. 12. 96 proběhne mezi 6 - 7 hod. ranní výstražná
stávka horníků.
Obracím se na Vás, vážený pane
premiére, s těmito dotazy:
1. Jaké stanovisko zaujme vláda k záměru
vedení OKD, a. s. utlumit celý závod Paskov
oproti původnímu záměru schválenému
v usnesení vlády č. 558/95, kde se hovoří
jen o dílčím útlumu nerentabilních
částí. Bude v tomto smyslu usnesení
vlády aktualizováno?
2. Jaký bude vláda ve svých závazných
dokumentech deklarovat názor, že uhlí je strategická
surovina. Budou v souladu s touto proklamací aplikovány
principy státní podpory uhelnému průmyslu
platné v EU, zejména podpora na krytí nákladů
spojených se zachováním přístupu
k uhelným rezervám po ukončení dolování?
3. Jaký je názor vlády na budoucí
postavení našeho uhelného průmyslu v
rámci EU. Hodlá vláda ve svých dokumentech
k uhelnému hornictví uzákonit modernizaci
a zajištění jeho konkurenceschopnosti? Uvědomuje
si česká vláda, že existence českého
uhelného průmyslu je bez přechodné
pomoci státu ve smyslu pravidel Evropského společenství
ohrožena?
4. Jaká další opatření k udržení
sociálního smíru v OKR a konkrétně
v lokalitě Frýdecko-Místecka při útlumu
závodu Paskov vláda přijme?
5. Jaké stanovisko přijme vláda k celkovému
dokončení transformace průmyslu na severní
Moravě (hutě, strojírny). Hrozí podstatný
nárůst nezaměstnanosti.
Dovoluji si očekávat nevyhýbavou a konkrétní
odpověď na konkrétní dotazy. Zdůrazňuji,
že chápu složitost celé výše
uvedené problematiky, ale jsem přesvědčen,
že její řešení je možné.
Chci připomenout, že lidé žijící
v důlních a průmyslových oblastech
naší republiky jsou přímí a rovní
a věřím, že i přístupní
diskusi o své budoucnosti. Je zapotřebí s
nimi začít seriozně jednat a neponechávat
je v nejistotě a obavách o svou budoucnost. Současný
stav nikomu z nás neprospívá.
| Václav Klaus předseda vlády České republiky |
| V Praze dne 20. prosince 1996 | |
| Čj. 37012/96-OVA |
Vážený pane předsedo,
v příloze Vám zasílám k případnému
dalšímu sněmovnímu využití
odpověď na písemnou interpelací poslance
Františka Chobota, kterou na mne vznesl ve věci útlumu
těžby uhlí v odštěpném závodu
Důl Paskov, OKD a. s. (evidenční číslo
interpelace 74).
S pozdravem
Příloha
Vážený pan
ing. Miloš Zeman
předseda Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky
Praha
V Praze dne 20. prosince 1996
Č. j.: 37012/96-OVA
Vážený pane poslanče,
k Vaší interpelaci ve věci útlumu těžby
uhlí v odštěpném závodě
Důl Paskov uvádím následující
odpovědi k Vašim otázkám.
K otázce č. 1:
Jaké stanovisko zaujme vláda k záměru
vedení OKD, a. s., utlumit celý závod Paskov
oproti původnímu záměru schválenému
v usnesení vlády č. 558/95, kde se hovoří
jen o dílčím útlumu nerentabilních
částí. Bude v tomto smyslu usnesení
vlády aktualizováno?
Základní dokumenty, které přijala
vláda ČR, vztahující se k restrukturalizaci
uhelného průmyslu a které také stanoví
program útlumu uhelných kapacit, jsou usnesení
vlády č. 691/92 a 558/95.
V usnesení vlády č. 558/95 je schválen
pro důl Paskov útlum neekonomických částí
dobývacího prostoru, a to Staříč
1, Staříč 3 a Řepiště.
Na útlum těchto důlních provozů
se bude státní rozpočet spolupodílet
finančními prostředky.
V současné době není důvodů
ke změně tohoto usnesení vlády, neboť
nebyla předložena OKD, a. s., žádná
jiná, ve všech směrech propracovaná,
varianta těžby na dole Paskov, ze které by
měl vyplynout jiný rozsah útlumu. Ostatně,
podle informací, které mám k dispozici, uvažuje
a. s. OKD s tím, že by útlum mohl začít
nejdříve po 1. 1. 1998 s tím, že nejméně
do 31. 12. 1997 se těžba nesníží
a pracovníci nebudou uvolňováni a že
těžba by byla podstatněji snížena
v r.1999.
K otázce č. 2:
Jaký bude vláda ve svých závazných
dokumentech deklarovat názor, že uhlí je strategická
surovina. Budou v souladu s touto proklamací aplikovány
principy státní podpory uhelnému průmyslu
platné v EU, zejména podpora na krytí nákladů
spojených se zachováním přístupu
k uhelným rezervám po ukončení dolování?
V aktualizovaném návrhu energetické politiky
státu je deklarováno, že uhlí je strategická
surovina. Z toho vyplývá jasný celkový
přístup k této surovině. Útlum
těžby uhlí, ke kterému vláda
ve smyslu výše uvedených usnesení přistoupila,
byl vyvolán vysokou ztrátovostí nyní
utlumovaných jednotek i snížením poptávky.
Tento útlum těžby státní rozpočet
prakticky plně kryje, a to včetně aktuálních
sociálně-zdravotních dávek. Je tedy
třeba vždy zvažovat i problém těžby
za každou cenu zejména s ohledem na maximální
finanční subvence státního rozpočtu
do hornictví.
Výše těžby černého uhlí
v ČR bude samozřejmě vycházet zejména
ze skutečné potřeby, najmě hutního
a energetického průmyslu, a možnosti efektivního
exportu do zahraničí.
K otázce č. 3:
Jaký je názor vlády na budoucí postavení
našeho uhelného průmyslu v rámci EU.
Hodlá vláda ve svých dokumentech k uhelnému
hornictví uzákonit modernizaci a zajištění
jeho konkurenceschopnosti? Uvědomuje si česká
vláda, že existence českého uhelného
průmyslu je bez přechodné pomoci státu
ve smyslu pravidel Evropského společenství
ohrožena?
Vláda ČR prosazuje postupnou liberalizaci obchodu
a odbourání překážek, které
volnému obchodu se zbožím a službami brání.
Tento trend je v souladu s vývojem v zemích EU a
proto budou přijímány takové legislativní
úpravy, které budou v souladu s normami států
EU. Takovýto postup je přirozený pro všechny
země, které mají zájem o přidružení
k Evropské unii. Dotace ze státního rozpočtu
na útlum přitom u nás v současné
době již v podstatě aplikují zásady
státní podpory uhelnému průmyslu Evropské
unie v typovém rozsahu nákladů vzniklých
podnikům "provádějícím
restrukturalizaci a racionalizaci".
Za výraznou pomoc českému uhelnému
průmyslu považuje vláda neinvestiční
dotaci ze státního rozpočtu na vyřešení
finančních nákladů na útlum,
která za období let 1991 - 1996 činila 13,9985
mld. Kč, z toho pro Ostravsko-karvinské doly, a.
s., 10,1 mld. Kč. Touto finanční spoluúčastí
na útlum je zároveň dáván podnikatelským
subjektům v uhelném hornictví prostor pro
financování svých programů s cílem
dosažení konkurenceschopnosti ve zbylých uhelných
lokalitách, které svými technickými
a ekonomickými parametry perspektivní těžbě
a využití zásob odpovídají.
Vláda nepředpokládá, ze Česká
republika a její uhelný průmysl samy od sebe
vyklidí pozice. Navrhované "uzákonění
modernizace a zajištění konkurenceschopnosti
ve vládních dokumentech" je neúčinné
a nemožné. Vláda k tomu může pouze
vytvářet podmínky.
Pro informaci uvádím, že v pravidlech Evropské
unie je podmínkou dotace na "krytí rozdílu
mezi výrobními náklady a světovou
cenou" snížení nákladů (bod
II. 3. 1 Rozhodnutí). U dolu Paskov dle dokladů
a. s. OKD nelze náklady snížit, resp. zabránit
jejich zvýšení vzhledem ke zhoršujícím
se těžebním podmínkám (mocnost
sloje, tektonické poruchy neumožňující
souvislou těžbu apod.). Tyto okolnosti důkladně
prověří příslušné
úřady, zejména Český báňský
úřad.
I navrhovaný antidumpingový zákon považujeme
za jednu z pomocí pro možnost jeho využití
proti dumpingovým dovozům ze zahraničí.
Další státní účast na
nákladech útlumu dolů uhelného průmyslu
bude vycházet z možností státního
rozpočtu tak, jak je přijato v usnesení vlády
č. 558/95 ke koncepci útlumu uhelného hornictví
v ČR.
K otázce č. 4:
Jaká další opatření k udržení
sociálního smíru v OKR a konkrétně
v lokalitě Frýdecko-Místecka při útlumu
závodu Paskov vláda přijme?
Důl Paskov je organizačně členěn
do 5 závodů, má v současné
době 5 973 pracovníků, z toho závod
Paskov 1 462 pracovníků (1 těžní
jáma - Paskov), závod Staříč
3 953 pracovníků (3 těžní jámy
- I. Sviadnov, II. Staříč, III. Chlebovice),
dále závod povrch (614 pracovníků),
závod úpravna (245 pracovníků) a podnik
(699 pracovníků). V lokalitě Paskov pracuje
celkem 2 119 osob (ze 4 závodů), zbytek pracuje
v lokalitě Staříč.
V případě útlumu závodu Paskov
by šlo o řešení situace pracovníků
ze 4 závodů, tj. 2 119 osob, z toho je 1 260 důlních
dělníků, 628 povrchových dělníků,
127 důlních a 104 povrchových technickohospodářských
pracovníků. Ze 1 462 pracovníků závodu
Paskov (údaje za celou lokalitu Paskov jsou neúplné)
je 625 z okresu Frýdek-Místek, 550 z Ostravy, 107
z okresu Nový Jičín, 89 z okresu Opava, 5
z okresu Karviná, 53 ze zbývajících
okresů ČR a 33 ze Slovenské republiky.
Z předložených údajů vyplývá,
že v případě útlumu dolu v rámci
celé lokality Paskov se dopady nekoncentrují do
jednoho okresu, nýbrž že budou rozptýleny
především v rámci severní Moravy.
Přitom v okrese Frýdek-Místek úřad
práce eviduje 1 224 volných pracovních míst
(z toho 1 113 v dělnických profesích), v
Ostravě 1 912 míst (z toho 1 711 v dělnických
profesích) v okr. Nový Jičín 1 060
míst (922 v dělnických profesích),
v okr. Opava 833 míst (711 v dělnických profesích),
v okr. Karviná 1 881 míst (1 703 v dělnických
profesích).
Podle odhadu místního úřadu práce
se na dodávkách různých materiálů
pro Důl Paskov podílí cca 15 důležitějších
firem (z okresu i mimo okres), o objemu dodávek až
několik desítek milionů Kč. Objem
mezd vyplacených pracovníkům Dolu Paskov
je odhadován ve výši 80 mil. Kč měsíčně.
V případě útlumu dolu samozřejmě
dojde k snížení koupěschopnosti některých
skupin obyvatelstva, i ke snížení obratu místních
obslužných firem.
Podle souhrnného vyjádření úřadů
práce v tomto regionu (Frýdek-Místek, Ostrava,
Karviná) není problém okamžitě
zaměstnat důlní dělníky a TH
pracovníky buď na závodě Staříč
nebo na jiných dolech OKD. Pouze bude nutné v některých
případech přesměrovat dopravu. Povrchovým
TH pracovníkům lze zprostředkovat zaměstnání
prostřednictvím úřadů práce
podle místa jejich bydliště. Složitější
situace může být v případě
části povrchových dělníků,
kteří nemají dnes požadovanou kvalifikaci
nebo v případě bývalých důlních
dělníků (= horníků), kteří
byli přeřazeni na povrch z důvodu naplnění
tzv. prašné expozice a zároveň mají
určité zdravotní problémy.
Ze zkušeností s řešením nezaměstnanosti
horníků lze předpokládat největší
problémy s jejich obecně menší přizpůsobivostí
ke změně povolání proti průměru
ostatní populace (silné stavovské cítění,
jednoplatový (= mužský) model zabezpečení
potřeb rodiny, přetrvávající
aspirace na vysoké platy při neodpovídající
kvalifikaci požadované dnešním trhem práce
apod.). V novém zaměstnání mívají
obvykle menší platy než v hornictví, i
když je řadě z nich pokles výdělku
kompenzován náhradními dávkami. Přes
úsilí pracovníků úřadů
práce při provádění poradenské
činnosti skutečně trvá delší
dobu, než se tito občané přizpůsobí
realitě trhu práce.
Byl jsem ujištěn, že Ministerstvo práce
a sociálních věcí je připraveno
podle situace zabezpečit příslušné
úřady práce dostatečnou výší
finančních prostředků, jak na podpory
v nezaměstnanosti, tak na opatření aktivní
politiky zaměstnanosti (především na
rekvalifikaci, případně podpoří
vznik nových pracovních míst). Konkrétní
výše prostředků ze státního
rozpočtu na jednotlivé úřady práce
bude teprve určena. V každém případě,
bude ministerstvo v rámci 600 mil. Kč vyčleněných
na opatření aktivní politiky zaměstnanosti,
výrazně preferovat okresy s nadprůměrnou
mírou nezaměstnanosti nebo okresy, kde očekáváme
nárůst nezaměstnanosti z probíhajících
transformačních procesů.
Budou rovněž využity zkušenosti z probíhajícího
útlumu na dole Fučík v okrese Karviná,
kde úřady práce z prostředků
Phare, fondu Palmif, hradily rekvalifikaci horníků
(včetně příspěvku na mzdové
náklady) ještě u stávajícího
zaměstnavatele, tj. OKD, a ti poté přecházeli
k novému zaměstnavateli již s nově získanou
kvalifikací. S touto možností, která
se výrazně osvědčila, počítá
ministerstvo i v letošním roce v celkovém objemu
2,8 mil. Kč. Tyto prostředky je připraveno
použít i pro případné řešení
dopadů útlumu v resortu hutnictví a těžkého
strojírenství v oblasti severní Moravy (Vítkovice,
Třinec).
K otázce č. 5:
Jaké stanovisko přijme vláda k celkovému
dokončení transformace průmyslu na severní
Moravě (hutě, strojírny). Hrozí podstatný
nárůst nezaměstnanosti?
V současné době se dokončuje privatizace
tří hutních společností: Nová
huť, a. s., Vítkovice, a. s. a Válcovny plechu
Frýdek-Místek, a. s.
Pro řešení privatizace hutních společností
Nová huť, a. s., a Vítkovice, a. s., byla přijata
filozofie realizovat ještě pod ingerencí státu
modernizační a restrukturalizační
opatření za podmínek přímého
prodeje části akcií předem určenému
nabyvateli, a to nově ustaveným manažerským
společnostem PETRCÍLE, s. r. o. (management a. s.
Nová huť) a RAFIS Trading, s. r. o. (management a.
s. Vítkovice). Nová metoda privatizace byla aplikována
proto, aby restrukturalizaci uvedených společností
provedl management a byl současně jejím úspěšným
dokončením motivován.
Navržený způsob privatizace akciových
společností Vítkovice a Nová huť,
schválený vládou ČR dne 18. 9. 1996,
umožní ukončit řízenou restrukturalizaci
obou podniků. Pro realizaci restrukturalizačních
programů je však nutné, aby majetkový
podíl FNM ČR poklesl do 30. 6. 1997 v obou společnostech
pod 50%. To bude docíleno tím, že FNM ČR
prodá 18,25% akcií a. s. Nová huť a
17,30% a. s. Vítkovice širokému okruhu investorů
prostřednictvím veřejné nabídky
na kapitálovém trhu a 1% akcií obou společností
přímým prodejem výše zmíněným
manažerským společnostem PETRCÍLE a
RAFIS Trading (smlouvy o odprodeji 1% akcií byly výše
uvedenými společnostmi v průběhu XI.
1996 uzavřeny a podepsány). Za předpokladu
splnění podmínek uvedených v usnesení
vlády č. 458 ze dne 18. 9. 1996 bude následovat
přímý prodej 10% akcií, příp.
dalších 5% akcií obou podniků výše
uvedeným manažerským společnostem k
31. 12. 2001
Výše popsaný prodej akcií manažerským
společnostem je dále podmíněn splněním
stanovených restrukturalizačních kroků
v a. s. Nová huť a Vítkovice, a. s.
Pro Ministerstvo průmyslu a obchodu jako vykonavatele akcionářských
práv majoritního vlastníka z toho vyplývá
povinnost zajišťovat kontrolu plnění jednotlivých
kroků a kritérií, která budou stanovena
pro managementy obou společností.
Privatizace a. s. Válcovny plechu Frýdek-Místek
(VPFM), kde FNM ČR vlastní 53,42% akcií,
je předmětem zájmu nejen českých
subjektů. Jestliže Nová huť, a. s., realizuje
výstavbu minihutě na výrobu pásů
válcovaných za tepla, mělo by logicky navazovat
finální zpracování ve studených
válcovnách VPFM. Z tohoto důvodu by byl účelný
přímý prodej zbývající
části majetku VPFM subjektu, zastupujícímu
obě společnosti, tj. VPFM a NH.
Transformace majetku podniků všeobecného a
investičního strojírenství v regionu
severní Moravy je převážně ukončena,
a to privatizací kupónovou metodou. Pozitivním
na provedené privatizaci je to, že nedošlo k
nikterak velké atomizaci výrobních a dodavatelských
subjektů odvětví investičního
strojírenství.
V uvedeném regionu se nachází celá
řada větších či menších
podniků odvětví všeobecného a
investičního strojírenství, avšak
tyto nejsou pro globální rozvoj regionu rozhodující.
Na závěr své odpovědi chci zdůraznit,
že i výše předané informace jsou
dokladem toho, že se vláda nevyhýbá
řešení, které postupná restrukturalizace
důlního průmyslu vyžaduje. Na druhé
straně vychází z předpokladu technicky,
ekonomicky a ekologicky únosného využívání
uhlí jakožto energetické suroviny. Sociální
aspekty s tím související respektuje každý
technický projekt útlumu a řešení
problémů sociálně zdravotní
povahy je nezbytnou součástí projektu. V
konkrétním případě dolu Paskov
budou se zástupci zaměstnanců projednány
varianty jeho dalšího vývoje, věcně
a časově tak, aby z toho bylo možné
pochopit souvislosti podmiňující další
perspektivu celé akciové společnosti OKD
Ostrava.
S pozdravem
Vážený pan
František CHOBOT
Poslanecká sněmovna