PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1996
II. volební období
118
Vládní návrh
zákon
o zemědělství
ze dne ..............1996
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Podpora zemědělství
(1) Stát přispívá k tvorbě podmínek pro udržování výrobního potenciálu zemědělství tak, aby bylo schopno zabezpečovat základní výživu obyvatel České republiky podporou1) podnikatelů2), a to nepřímou podporou zejména usnadněním 3) přístupu k úvěrům a dále přímou podporou podpůrnými programy. 4)
(2) Stát podporuje mimoprodukční funkce zemědělství, spočívající v ochraně a obnovování přírodních zdrojů, půdy, vody, vzduchu a v udržování či tvorbě kulturní a osídlené krajiny, podpůrnými programy.
(3) Výše podpory poskytované podpůrnými programy podle odstavce 2 je závislá na rozsahu plochy udržované krajiny a míře znevýhodněnosti půdně klimatickými podmínkami vyjádřené zejména bonitovanými půdně ekologickými jednotkami.
(4) Specifikace znevýhodněných oblastí a kritéria pro jejich určení stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(5) Vláda stanovuje nařízením podpůrné programy uvedené v odstavci 1 a 2.
§ 2
Úhrada újmy
(1) Podnikatelům v zemědělství náleží náhrada na zmírnění újmy vyvolané přikázanými režimy hospodaření vyplývajícími ze zákonných omezení hospodářské činnosti z důvodu ochrany jednotlivých složek životního prostředí.
1)
Zákon České národní rady č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
2) 3) 4)
(2) Výše náhrady podle odstavce 1 je závislá na rozsahu dotčené plochy a míře omezení hospodářské činnosti .
(3) Vláda stanovuje nařízením pravidla pro úhradu újmy uvedené v odstavci 1.
§ 3
Závěrečná ustanovení
Vláda předkládá každoročně Poslanecké sněmovně Parlamentu Zprávu o stavu zemědělství České republiky, a to do 31. října kalendářního roku.
§ 4
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.7.1997.
Důvodová zpráva
Obecná část
Zemědělství zajišťuje potravinovou bezpečnost a základní soběstačnost domácí zemědělské produkce při výživě obyvatel. Navrhovaný zákon směřuje k podpoře této funkce.
Neopomenutelnou funkcí zemědělství je spoluvytváření krajiny, péče o její kulturní a přirozený charakter a podíl na obnovování přírodních zdrojů, půdy, vody a vzduchu. Zemědělství se podílí na tom, aby krajina zůstala v kulturním stavu zachována i budoucím generacím. Předkládaný zákon vytváří předpoklad k ocenění mimoprodukčních funkcí zemědělství.
Pro přijetí zemědělského zákona hovoří i fakt, že v západní Evropě byl v některých státech přijat základní, dlouhodobě platný zákon o zemědělství, který má buď poměrně obecnou polohu (SRN, Rakousko), nebo je velmi detailní (např. Švýcarsko).
Věcné důvody:
Nezbytnost zemědělského zákona je dána potřebou zvýšit stabilitu ekonomického prostředí pro podnikatele v zemědělské prvovýrobě a úmyslem částečně kompenzovat následující objektivní znevýhodnění zemědělství:
závislost na půdních a klimatických podmínkách,
biologický charakter zemědělské výroby,
dlouhodobost výrobních procesů,
nerovné postavení atomizovaných zemědělských prvovýrobců vůči zpracovatelům.
Zemědělství se tak nachází v částečně nerovném konkurenčním postavení na trhu.
Zemědělství má přímý vliv na tvorbu krajiny a životního prostředí. Z demografického hlediska má zemědělství vliv na osídlení horských, podhorských a ostatních znevýhodněných území. Pozitivně ovlivňuje místní zaměstnanost a tím snižuje nároky na jiné formy státní pomoci. Zlepšení životních podmínek na zemědělském venkově je jednou z priorit státní zemědělské politiky. Z těchto důvodů zákon definuje podporu podnikatelům, kteří plní mimoprodukční funkce v zemědělství ve znevýhodněných oblastech.
Zemědělský zákon obecně upravuje vztah státu a zemědělských podnikatelů v situacích, kdy je ve veřejném zájmu nutné omezit podnikatele při rozhodování o způsobech podnikání a to v zájmu uchování a obnovování základních složek životního prostředí (půda, voda, vzduch).
Navrhovaný zákon bude mít dopady do státního rozpočtu, a to v následující struktuře:
1. Podpora produkčních a mimoprodukčních funkcí v zemědělství předpokládá navýšení finančních prostředků pro kapitolu Ministerstva zemědělství ze státního rozpočtu v rozsahu daném státním rozpočtem v příslušném roce.
2. Náhrada újmy vyvolané zákonnými omezeními hospodářské činnosti z důvodu ochrany jednotlivých složek životního prostředí představuje roční částku asi 500 mil Kč.
Zvláštní část
K preambuli:
Cílem zákona je vytvořit právní rámec pro plnění základních funkcí zemědělství a stanovit vazby státu vůči podnikatelům v zemědělské prvovýrobě.
K § 1:
Stát se zavazuje podporovat ty podnikatele, kteří příspívají k udržování výrobního potenciálu zemědělství ČR. Tato podpora bude prioritně směrována do podpory konkurenční schopnosti našeho zemědělství a do podhorských oblastí, které by bez takovéto podpory státu dlouhodobě ztratily schopnost produkovat potraviny. Stát se rovněž zavazuje k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství (ochrana přírodních zdrojů, tvorba kulturní krajiny) ve znevýhodněných oblastech. K tomuto účelu vláda svým nařízením stanoví podpůrné programy.
K § 2:
Stát se zavazuje kompenzovat podnikatele, který podniká v oblastech s omezenými režimy hospodaření a zároveň se podílí na tvorbě externalit. Jde tedy o náhradu ekonomické újmy podnikatele v důsledku omezení jeho podnikatelských aktivit v chráněných krajinných oblastech. Toto ustanovení nesouvisí s ustanovením § 69 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dle něhož je finanční příspěvek poskytován osobě (vlastníkovi a nájemci pozemků, jímž nemusí být podnikatel v zemědělství), která provádí dohodnuté práce v zájmu zlepšení přírodního prostředí. Jde tedy o jednorázový finanční příspěvek, na rozdíl od navrhovaného zákona, který má na mysli trvalou podporu podnikatele zároveň se podílejícího na tvorbě krajiny.
K § 3:
Pro zajištění lepší informovanosti Parlamentu předkládá vláda každoročně Zprávu o stavu zemědělství České republiky.
K § 4:
V zájmu vytvoření právní jistoty podnikatelům v zemědělství je žádoucí, aby navrhovaná zákonná úprava nabyla účinnosti co nejdříve.
V Praze dne 23. prosince 1996
předseda vlády