Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

kterým se předkládají Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Pravidla Rozhodčí komise celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, podepsaná dne 25. listopadu 1996 v Praze.

k vládnímu návrhu, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Pravidla Rozhodčí komise celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, podepsaná dne 25. listopadu 1996 v Praze (sněmovní tisk 112).

Poslanecká sněmovna

souhlasí s Pravidly Rozhodčí komise celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou podepsanými dne 25. listopadu 1996 v Praze, podle sněmovního tisku 112.

Návrh na sjednání Pravidel Rozhodčí komise celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou se předkládá v souladu se Smlouvou o vytvoření celní unie mezi ČR a SR (dále jen Smlouva) a na základě doporučení Rady celní unie ze dne 19. ledna 1996.

Smlouva ze dne 29. října 1992 (prozatímně prováděná od 1. ledna 1993, v platnost vstoupila dne 3. května 1993) v odstavci 4 článku 36 stanoví, že Pravidla Rozhodčí komise dohodnou smluvní strany. Podle Hlavy VII a odstavce 3 článku 36 Smlouvy, je Rozhodčí komise orgánem celní unie a vytváří se pro každý jednotlivý spor mezi smluvními stranami.

Rada celní unie svým rozhodnutím č. 8 ze dne 23. ledna 1995 uložila koordinátorům obou smluvních stran, ministrovi průmyslu a obchodu ČR a ministrovi hospodářství SR, zpracovat návrh Pravidel Rozhodčí komise celní unie mezi ČR a SR (dále jen Pravidla) v souladu s výše uvedeným článkem Smlouvy a o výsledcích informovat prostřednictvím Stálého sekretariátu Radu celní unie (dále jen SS RCU). Současně bylo generálnímu řediteli SS RCU uloženo tyto práce koordinovat.

Předkládaný návrh Pravidel byl zpracován skupinou expertů složenou ze zástupců MPO ČR, MH SR a SS RCU. Před předložením do Rady celní unie SS RCU zaslal návrh Pravidel k projednání v připomínkovém řízení příslušným resortům v obou republikách. Po vyhodnocení připomínkového řízení SS RCU byl jím materiál předložen k projednání v Radě celní unie dne 19. ledna 1996. Rada ve svém rozhodnutí č. 10 z téhož dne:

- vyslovila s návrhem souhlas a uložila generálnímu řediteli SS RCU ve spolupráci s koordinátory promítnout do textové části připomínky schválené Radou,

- doporučila koordinátorům smluvních stran - ministru průmyslu a obchodu ČR a ministru hospodářství SR - předložit dopracovaný návrh Pravidel vládě ČR a vládě SR ke schválení s návrhem na jejich ratifikaci.

Dopracovaný návrh Pravidel, který předložil generální ředitel SS RCU p. Besík p. ministrovi Dlouhému svým dopisem ze dne 6. března 1996 (č. j.:41 - SGR 1996), odpovídá přijatým závěrům Rady celní unie ze dne 19. ledna 1996.

Pravidla se použijí pro řešení sporů vyplývajících ze Smlouvy, zejména pro určení, zda a jak smluvní strana porušila tuto Smlouvu.

Tato Pravidla se vztahují zejména na rozhodování otázek týkajících se:

- obchodní a celní politiky smluvních stran,

- zajištění volného pohybu zboží a služeb mezi smluvními stranami včetně principu nediskriminace a přijetí a provádění právních norem v oblastech, na něž se Smlouva vztahuje.

Předkládaný návrh obsahuje v logické posloupnosti a úplnosti komplex kroků zahrnujících zřízení Rozhodčí komise celní unie mezi ČR a SR (dále jen Rozhodčí komise) ad hoc, předkládání návrhů na zahájení rozhodčího řízení a vyjádření se k takovému návrhu, rozhodčí řízení a jeho ukončení. Dále upravuje způsob úhrady nákladů na rozhodčí řízení, které má ve smyslu článku 32 bod f) Smlouvy po technické a organizační stránce zabezpečovat SS RCU, který se zároveň navrhuje pověřit i archivací materiálů rozhodčího řízení.

Počet členů Rozhodčí komise je stanoven článkem 2, který upravuje způsob jmenování rozhodců smluvních stran, jakož i způsob dohodnutí se na třetím rozhodci, který je současně vždy předsedou Rozhodčí komise.

Článek 4 následně upravuje postup při nahrazení rozhodce pro jeho nečinnost a postup při ustavení nového rozhodce.

V případě, že na jednání Rady nebylo dosaženo vzájemně uspokojivého řešení, teprve poté může být podán návrh na zahájení rozhodčího řízení, a to Radou nebo smluvní stranou prostřednictvím její vlády, tak jak určuje čl. 5.

Vlastní stránka průběhu rozhodčího řízení a souvisejících procedurálních otázek je předmětem čl. 7 Pravidel, který upravuje styk Rozhodčí komise a smluvní strany prostřednictvím zmocněnců, neveřejný charakter rozhodčího řízení, minimální počet přítomných rozhodců nezbytných k uskutečnění rozhodčího řízení, vedení rozhodčího řízení a objektivnost důvodů případné nepřítomnosti jednoho z rozhodců.

V návaznosti na předchozí ustanovení řeší čl. 8 ukončení rozhodčího řízení. Pokud nedojde ke zpětvzetí návrhu nebo k uzavření smíru, vydá Rozhodčí komise rozhodnutí ve věci, které má písemnou formu a musí s ním vyjádřit souhlas alespoň dva rozhodci. Toto rozhodnutí obsahuje datum a místo přijetí, jasný a jednoznačný výrok a jeho odůvodnění, popř. lhůtu k plnění a je podepsáno všemi rozhodci. Stanovení podmínky podpisu Rozhodnutí všemi rozhodci je dáno z důvodu dodržení práva všem rozhodcům vyjádřit se k závěrečnému výroku k danému sporu.

Předmětem Pravidel je ve smyslu článku 32 bod f) Smlouvy i otázka úhrady nákladů rozhodčího řízení. Každá smluvní strana nese, dle čl. 9, vlastní náklady rozhodčího řízení. Náklady spojené s činností třetího rozhodce, případně další náklady související s rozhodčím řízením, nesou smluvní strany rovným dílem.

Archivací materiálů rozhodčího řízení se navrhuje pověřit SS RCU (čl. 10).

Závěrečná ustanovení jsou předmětem čl. 11, kde je stanoveno, že lhůty podle těchto pravidel započnou běžet v den následující po dni, kdy byl písemný dokument doručen; úředními jazyky rozhodčího řízení jsou český a slovenský jazyk; Rozhodčí komise vydá usnesení nebo rozhodnutí v českém a slovenském jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost; tato Pravidla podléhají vnitrostátnímu schválení každé smluvní strany a vstoupí v platnost dnem doručení pozdější nóty o tomto schválení.

Návrh Pravidel je předkládán jako mezinárodní smlouva prezidentské kategorie, která ke vstupu v platnost vyžaduje podle čl. 49 a čl. 63 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, souhlasu Parlamentu a ratifikaci prezidentem republiky.

Sjednáním Pravidel Rozhodčí komise celní unie se naplňuje článek 36 Smlouvy a optimalizují se tak podmínky funkčnosti celní unie.

Provádění Pravidel bude na české straně zajištěno v kompetenci ministerstev financí, průmyslu a obchodu, zemědělství a zahraničních věcí, t. j. v resortech členů české části Rady celní unie.

Předkládaný smluvní dokument je v souladu se zahraničněpolitickými zájmy ČR, v souladu s českým právním řádem, s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva, jakož i se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv.

V současné době nelze kvantifikovat finanční náklady na státní rozpočet související s prováděním Pravidel, především náklady spojené s účastí třetího rozhodce, který v souladu s čl. 36 odst. 3 Smlouvy, může být státním příslušníkem třetího státu.

Návrh Pravidel Rozhodčí komise celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou schválila vláda České republiky dne 1. července 1996 usnesením č. 356.

Pravidla Rozhodčí komise celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou byla podepsána při příležitosti zasedání Rady celní unie dne 25. listopadu 1996 v Praze.

Česká republika a Slovenská republika, na základě ustanovení článku 36 odstavce 4 Smlouvy o vytvoření celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, podepsané dne 29. října 1992, se dohodly takto:

1. Pravidla Rozhodčí komise celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou (dále jen "Pravidla") se použijí pro řešení sporů vyplývajících ze Smlouvy o vytvoření celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou (dále jen "Smlouva"), zejména pro určení, zda a jak Smluvní strana porušila tuto Smlouvu.

2. Tato Pravidla se vztahují zejména na rozhodování otázek týkajících se obchodní a celní politiky Smluvních stran, zajištění volného pohybu zboží a služeb mezi Smluvními stranami, včetně principu nediskriminace a přijetí a provádění právních norem v oblastech, na něž se Smlouva vztahuje.

1. Spory vyplývající ze Smlouvy řeší Rozhodčí komise celní unie (dále jen "Rozhodčí komise"), která se tvoří pro každý jednotlivý případ a je tříčlenná.

2. Rozhodcem může být fyzická osoba, způsobilá ke jmenování do této funkce po odborné stránce, zejména se zaměřením na znalosti mezinárodního práva a obchodní politiky.

3. Rozhodce je při výkonu své funkce nezávislý a nemá postavení zástupce některé Smluvní strany. Rozhodce je vázán mlčenlivostí o všech skutečnostech, s nimiž se seznámí v průběhu rozhodčího řízení. Mlčenlivosti může být zbaven, rozhodne-li tak Rada celní unie (dále jen "Rada").

4. Vláda každé Smluvní strany jmenuje jednoho rozhodce. Rozhodce je jmenován v návrhu na zahájení rozhodčího řízení nebo do třiceti dnů ode dne doručení návrhu na zahájení rozhodčího řízení a jeho jméno a adresa jsou zaslány druhé Smluvní straně a Stálému sekretariátu Rady celní unie (dále jen "Sekretariát").

5. Sekretariát do patnácti dnů od jmenování obou rozhodců svolá jejich setkání za účelem dohodnout se na třetím rozhodci. Třetí rozhodce musí být dohodnut nejpozději do čtyřiceti dnů od tohoto setkání. Den ustavení třetího rozhodce je dnem ustavení Rozhodčí komise.

6. Třetí rozhodce, na kterém se dohodnou rozhodci jmenovaní vládami Smluvních stran, je předsedou Rozhodčí komise.

7. Bezodkladně po ustavení Rozhodčí komise jí předá Sekretariát veškeré podklady, které v souvislosti s případem obdržel.

1. Pokud se rozhodci nedohodnou ve stanovené lhůtě na třetím rozhodci, požádá Sekretariát bezodkladně po uplynutí této lhůty a po konzultaci s nimi o jmenování třetího rozhodce Radu.

2. Rada se ke jmenování třetího rozhodce sejde a rozhodne o něm do patnácti dnů od obdržení žádosti podle odstavce 1.

V případě nečinnosti rozhodce v Rozhodčí komisi po dobu delší než tři měsíce bude rozhodce odvolán tím, kým byl ustaven. Má-li být ustaven nový rozhodce, postupuje se přiměřeně podle ustanovení článků 2 a 3.

1. Návrh na zahájení rozhodčího řízení podaný Radou nebo Smluvní stranou prostřednictvím její vlády může být předložen teprve poté, co vzájemně uspokojivého řešení nebylo dosaženo na jednání Rady.

2. Návrh na zahájení rozhodčího řízení podaný Radou je bezodkladně předán prostřednictvím příslušného člena Rady vládě každé Smluvní strany.

3. Návrh na zahájení rozhodčího řízení podaný Smluvní stranou prostřednictvím její vlády zašle navrhující Smluvní strana diplomatickou cestou druhé Smluvní straně a kopii tohoto návrhu zašle na vědomí Sekretariátu.

4. Návrh na zahájení rozhodčího řízení obsahuje vymezení údajného porušení Smlouvy a jeho zdůvodnění, popis věcně a právně závažných skutečností doložených důkazy, kterých se navrhovatel dovolává, návrh výroku Rozhodčí komise, datum a podpis navrhovatele, resp. zmocněnce. K návrhu na zahájení rozhodčího řízení podaného Smluvní stranou se přiloží jmenovací listina rozhodce a plná moc zmocněnce. Návrh na zahájení rozhodčího řízení podaný Radou obsahuje i požadavek obou Smluvních stran na znění návrhu výroku Rozhodčí komise.

1. Je-li návrh na zahájení rozhodčího řízení podán Radou, předloží vláda každé Smluvní strany Sekretariátu písemné vyjádření k návrhu na zahájení rozhodčího řízení do šedesáti dnů od jeho obdržení.

2. Je-li návrh na zahájení rozhodčího řízení podán jednou ze Smluvních stran, předloží vláda druhé Smluvní strany Sekretariátu písemné vyjádření k návrhu na zahájení rozhodčího řízení do šedesáti dnů od jeho obdržení.

3. Toto vyjádření obsahuje stanovisko k návrhu na zahájení rozhodčího řízení a tvrzení a argumenty, o něž se opírá.

1. Rozhodčí komise jedná bez zbytečných formalit co nejúčelněji, nejhospodárněji a nejrychleji v zájmu objektivního zjištění skutkového a právního stavu věci a tak, že s oběma Smluvními stranami nakládá stejným způsobem. Přitom poskytne oběma Smluvním stranám stejnou příležitost k obhajobě jejich práv.

2. Rozhodčí komise na svém prvním jednání vydá usnesení, v němž oznámí zahájení rozhodčího řízení, datum ustavení a složení Rozhodčí komise a pokud je to účelné, určí termín a místo dalšího jednání. První jednání Rozhodčí komise je zároveň dnem zahájení rozhodčího řízení a musí se uskutečnit nejpozději do patnácti dnů od ustavení Rozhodčí komise. Na prvním jednání Rozhodčí komise rozhodne o případné námitce proti její pravomoci posuzovat danou věc, jakož i případné námitce vad ve svém ustavení. Rozhodčí řízení se koná vždy na území celní unie.

3. Smluvní strany jsou před Rozhodčí komisí zastoupeny svými zmocněnci, které jmenují vlády Smluvních stran nejpozději do předložení vyjádření k návrhu. Plná moc zmocněnce tvoří přílohu návrhu na zahájení rozhodčího řízení nebo vyjádření k návrhu, resp. je zaslána současně se jmenováním rozhodce. Zmocněnci mohou při jednání využívat pomoci poradců. Zmocněnci a poradci jsou vázáni mlčenlivostí o všech skutečnostech, s nimiž se seznámí v průběhu rozhodčího řízení. Mlčenlivosti mohou být zbaveni, rozhodne-li tak Rada.

4. Veškery styk mezi Rozhodčí komisí a Smluvní stranou se děje prostřednictvím zmocněnce. Jejich prostřednictvím může Rozhodčí komise požádat Smluvní strany, aby do stanovené lhůty předložily další důkazy či dokumenty. Rozhodčí komise zmocněncům písemně oznamuje termíny a program jednání, doručuje jim protokoly a usnesení a oznamuje jim další skutečnosti související s rozhodčím řízením.

5. Rozhodčí řízení je neveřejné a může se uskutečnit, jsou-li přítomni alespoň dva rozhodci. Nepřítomnost rozhodce na rozhodčím řízení je omluvitelná jen z objektivních důvodů. Rozhodčí řízení řídí předseda Rozhodčí komise nebo jím zplnomocněny rozhodce.

6. Z každého jednání Rozhodčí komise se vyhotoví protokol, který podepíší rozhodci, kteří jsou na jednání přítomni. V protokolu se uvede zejména průběh jednání, předložené či navržené důkazy a další návrhy týkající se jednání.

7. Zmocněnec každé Smluvní strany je oprávněn nahlížet do dokumentace Rozhodčí komise a pořizovat si z ní výpisy a opisy.

8. Každá Smluvní strana musí na podporu svých návrhů a tvrzení navrhnout důkazy, kterými jsou písemnosti a výpovědi svědků, znalců a dalších osob, u nichž to bude považováno, s ohledem na okolnosti případu, za účelné. Rozhodčí komise podle vlastního uvážení může vzít v úvahu i další důkazy, o nichž usoudí, že jsou nezbytné ke zjištění skutečného stavu věci, např. jmenování znalce. Rozhodčí komise rozhodne na základě důkazů, které má k dispozici.

9. Smluvní strany se zdrží jakýchkoli kroků, které by mohly ztížit jednání Rozhodčí komise nebo ovlivnit výsledek rozhodčího řízení.

10. Rozhodčí řízení nepřesáhne šest měsíců ode dne jeho zahájení, ve zvlášť složitých případech může být prodlouženo nejvýše na dvanáct měsíců.

11. O všech procedurálních otázkách rozhoduje předseda Rozhodčí komise. Pokud však některý člen Rozhodčí komise o to požádá, učiní takové rozhodnutí Rozhodčí komise většinou svých členů.

1. Na závěr rozhodčího řízení vydá Rozhodčí komise usnesení o přípustnosti zpětvzetí návrhu na zahájení rozhodčího řízení, rozhodnutí o uzavření smíru, rozhodnutí o ukončení řízení nebo rozhodnutí ve věci.

2. Zpětvzetí návrhu písemnou formou může prostřednictvím své vlády učinit Smluvní strana, která návrh na zahájení rozhodčího řízení podala nebo Rada, pokud podala návrh na zahájení rozhodčího řízení.

3. Ke zpětvzetí návrhu může dojít kdykoli v průběhu rozhodčího řízení před vydáním rozhodnutí a pouze se souhlasem druhé Smluvní strany. Ke zpětvzetí návrhu na zahájení rozhodčího řízení předloženého Radou se souhlas Smluvních stran nevyžaduje. V těchto případech je rozhodčí řízení ukončeno vydáním usnesení Rozhodčí komise.

4. Kdykoli v průběhu rozhodčího řízení mohou Smluvní strany uzavřít smír, o kterém Rozhodčí komise vydá písemné rozhodnutí. Toto rozhodnutí obsahuje stejné náležitosti jako rozhodnutí uvedené v odstavci 5 tohoto článku s výjimkou odůvodnění, které bude uvedeno pouze tehdy, pokud se na tom Smluvní strany dohodnou.

5. Pokud nedojde ke zpětvzetí návrhu nebo k uzavření smíru, vydá Rozhodčí komise rozhodnutí ve věci, které má písemnou formu a musí s ním vyjádřit souhlas alespoň dva rozhodci. Toto rozhodnutí obsahuje datum a místo přijetí, jasný a jednoznačný výrok a jeho odůvodnění, popř. lhůtu k plnění a je podepsáno všemi rozhodci.

6. Pokud se v průběhu rozhodčího řízení prokáže nemožnost pokračovat v tomto řízení nebo důvod řízení odpadne, vydá Rozhodčí komise po předchozím souhlasu Smluvních stran rozhodnutí o ukončení řízení, v němž uvede důvody ukončení řízení.

7. Rozhodčí komise neprodleně zašle rozhodnutí uvedená v tomto článku vládám Smluvních stran a Sekretariátu.

8. Usnesení o přípustnosti zpětvzetí návrhu, rozhodnutí o uzavření smíru, rozhodnutí o ukončení řízení a rozhodnutí ve věci je konečné a závazné pro obě Smluvní strany, podání nového návrhu podle těchto Pravidel v téže věci se nepřipouští.

1. Každá Smluvní strana nese vlastní náklady rozhodčího řízení. Náklady spojené s činností třetího rozhodce, náklady na případné tlumočení, překlady, které zabezpečuje Sekretariát a jiné mimořádně náklady související s rozhodčím řízením nesou Smluvní strany rovným dílem.

2. Sekretariát může vyžádat od obou Smluvních stran na krytí těchto výloh stejnou přiměřenou zálohu.

3. Po ukončení rozhodčího řízení provede Sekretariát vyúčtování veškerých nákladů a poskytnutých záloh a ve lhůtě tří měsíců od ukončení řízení případné přeplatky vrátí. Smluvní strany uhradí ve lhůtě tří měsíců od obdržení vyúčtování Sekretariátu dlužnou částku.

1. Do třiceti dnů po ukončení rozhodčího řízení je předseda Rozhodčí komise povinen odevzdat veškerou dokumentaci s ním spojenou Sekretariátu k zabezpečení jejího archivování.

2. Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i v případě, kdy se rozhodčí řízení ve věci neuskutečnilo.

3. Sekretariát je povinen po dobu platnosti Smlouvy archivovat dokumentaci spojenou s rozhodčími řízeními. V případě ukončení platnosti Smlouvy se o způsobu archivování dohodnou příslušné orgány Smluvních stran.

1. Lhůty podle těchto Pravidel započnou běžet v den následující po dni, kdy byl písemný dokument doručen. Jestliže poslední den lhůty není pracovním dnem ve státě, jemuž byl písemný dokument doručen, skončí lhůta v nejbližší následující pracovní den.

2. Úředními jazyky rozhodčího řízení jsou český a slovenský jazyk.

3. Rozhodčí komise vydá usnesení nebo rozhodnutí v českém a slovenském jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

4. Tato Pravidla podléhají vnitrostátnímu schválení každé Smluvní strany a vstoupí v platnost dnem doručení pozdější nóty o tomto schválení.

Dáno v Praze dne 25. listopadu 1996 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a slovenském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Ing. Vladimír Dlouhý, CSc.	Ing. Karol Česnek
ministr průmyslu a obchodu	ministr hospodářství
v. r.	v. r.