Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1997

2. volební období

111/2

Stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu

ke Zprávě vlády o plnění státního rozpočtu České republiky

za 1. - 3. čtvrtletí 1996

(tisk č. 111)

předložené dopisem prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu ze dne 13. ledna 1997 (čj. 1454/96-250/6/97)

NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD

Jankovcova 63, Praha 7, PSČ 170 04

telefon 02/8726 111

 V Praze dne 13. 1. 1997
 Sp. zn. 1454/96-250/6/97


Stanovisko

ke Zprávě vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. - 3. čtvrtletí 1996

Nejvyšší kontrolní úřad podle § 5 odst. 1 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky stanovisko ke Zprávě vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. - 3. čtvrtletí 1996.

Vzhledem ke krátkému časovému odstupu od předložení předchozího stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jež vyjadřovalo hodnocení plnění státního rozpočtu České republiky za I. pololetí letošního roku, je právě předkládané stanovisko pojato globálněji s odkazem na skutečnost, že řada tendencí z I. pololetí zůstala zachována i pro následné 3. čtvrtletí t. r.

1. Souhrnné zhodnocení plnění státního rozpočtu (v základních ukazatelích včetně října a listopadu)

Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. - 3. čtvrtletí 1996, tj. v souhrnném vyjádření dosažení přebytku ve výši 47,0 mil. Kč, jsou ve Zprávě vlády hodnoceny mj. v souvislosti s tím, že v samotném 3. čtvrtletí se proti předchozím měsícům zpomalilo zejména čerpání výdajů státního rozpočtu, které bylo o 1,4 bodu nižší než ve 2. čtvrtletí, a za tři hodnocené měsíce 3. čtvrtletí byl tak vykázán přebytek více než 1,0 mld Kč.

Výsledky hospodaření státního rozpočtu za 10 měsíců potvrdily trend vývoje z předchozích měsíců, kdy počínaje červnem, s výjimkou srpna, objem inkasovaných úhrnných příjmů převýšil čerpané výdaje v těchto měsících. V důsledku regulačních opatření Ministerstva financí na výdajové straně státního rozpočtu byl ke konci srpna vykázaný schodek ve výši -3,57 mld Kč vyrovnán zářijovým převýšením příjmů nad výdaji, avšak v úrovni nedosahující průměrných rozpočtovaných měsíčních hodnot příjmů a výdajů. Vykázaný pokladní přebytek ke konci října ve výši 1,25 mld Kč, tzn. zlepšený výsledek hospodaření státního rozpočtu v samotném měsíci říjnu, je nutné posuzovat v souvislosti s tím, že do říjnových příjmů byla z přebytku státního rozpočtu za rok 1995 převedena částka 1,7 mld Kč k úhradě zvýšených plateb státu do zdravotního pojištění a 0,08 mld Kč k úhradě výdajů spojených s redislokací Ministerstva kultury. Uvedené částky byly do příjmů rozpočtu v roce 1996 převedeny podle rozhodnutí Poslanecké sněmovny při projednávání státního závěrečného účtu za rok 1995 a jednorázově ovlivnily saldo příjmů a výdajů v prvním měsíci posledního čtvrtletí.

Vývoj salda příjmů a výdajů státního rozpočtu kumulovaně od počátku roku 1996 v porovnání se stejným obdobím předchozího roku ukazuje, že za 1. - 3. čtvrtletí 1996 byl dosažen výrazně nižší podíl celkového přebytku státního rozpočtu na úhrnném objemu jak schváleného, tak upraveného ročního rozpočtu než za období 1. - 3. čtvrtletí 1995. Z výsledku hospodaření státního rozpočtu vyplývá, že podíl přebytku ve výši 0,05 mld Kč činil pouze 0,01%, zatímco v r. 1995 podíl přebytku ve výši 14,39 mld Kč představoval 3,5% ročního objemu příjmů a výdajů schváleného státního rozpočtu na tento rok. Ke konci října byl vykázán přebytek 1,25 mld Kč, což je o 11,5 mld Kč horší výsledek než za 10 měsíců loňského roku, a podíl přebytku dosáhl 0,3%, zatímco v roce 1995 byl desetinásobný (3,0%).

Objem celkových příjmů za 1. - 3. čtvrtletí 1996 dosáhl 347,39 mld Kč, tj. 70,8% rozpočtu upraveného podle usnesení vlády č. 441/1996. Proti stejnému období předchozího roku byl o 11,2% vyšší. V 1. - 3. čtvrtletí byly dosažené úhrnné příjmy proti alikvotě upraveného rozpočtu o -20,86 mld Kč nižší (o -5,7%) a za předpokládaným růstem příjmů vůči skutečnosti r. 1995 zaostávaly o 1,9 procentního bodu. V říjnu 1996 nárůst celkových příjmů činil 46,64 mld Kč (o 20,7% více než v září) a za 10 měsíců roku celkové příjmy dosáhly 394,03 mld Kč, tj. 80,3% upraveného ročního rozpočtu, a o 10,8% byly vyšší než za stejné období r. 1995. I když úroveň plnění příjmů se v porovnání se stavem ke konci 3. čtvrtletí mírně zvýšila, propad celkových příjmů proti alikvotě činil ke konci října -15,14 mld Kč (-3,7%).

Celkové výdaje za 1. - 3. čtvrtletí 1996 byly čerpány ve výši 347,34 mld Kč, tj. 70,7% rozpočtu upraveného podle usnesení vlády č. 441/1996. Jejich objem vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 16,5%. V říjnu 1996 nárůst celkových výdajů činil 45,44 mld Kč (o 29,7% více než v září) a za 10 měsíců roku celkové výdaje činily 392,78 mld Kč, tj. 80,0% upraveného rozpočtu. Proti alikvotě ročního rozpočtu bylo jejich čerpání ke konci září o -20,91 mld Kč (o -5,7%) nižší, ke konci října o -16,39 mld Kč (-4,0%) a ke konci listopadu rozsah nečerpaných výdajů proti alikvotě činil -15,67 mld Kč (-3,5%). Pro uplynulé období jedenácti měsíců bylo charakteristické relativně nízké čerpání výdajů, s určitými výkyvy v měsících dubnu, červnu, červenci a říjnu.

Výsledky hospodaření státního rozpočtu za 1. - 3. čtvrtletí a ke konci října potvrdily především zaostávání inkasa příjmů za záměry rozpočtu na jeho výdajové straně. Rozpočtové příjmy za deset měsíců roku, v porovnání se stejným obdobím r. 1995, zaostávaly za růstem výdajů o 3,6 procentních bodů. Napětí mezi příjmy a výdaji charakteristické pro rozpočtové hospodaření v roce 1996 se znovu výrazně projevilo v listopadu, kdy po přechodně dosaženém mírném rozpočtovém přebytku ke konci září (0,05 mld Kč) a října (1,25 mld Kč) vykázalo hospodaření státního rozpočtu ke konci listopadu opět schodek, jako tomu bylo ke konci srpna. Vznik schodku rozpočtového hospodaření ve výši -2,98 mld Kč, tj. 83,5% schodku ke konci srpna, byl výrazně ovlivněn nízkým inkasem příjmů v měsíci listopadu, které proti říjnové hodnotě pokleslo o 19,8%, při současném poklesu výdajů o 8,4%. Za období jedenácti měsíců zaostávalo plnění příjmů vůči čerpaným výdajům v rozsahu 0,6% procentního bodu (2,98 mld Kč). Výdaje vzrostly proti stejnému období minulého roku o 14,9%, avšak příjmy pouze o 9,5%. Schodek představuje -0,6% schváleného i upraveného státního rozpočtu na rok 1996, zatímco ke konci listopadu 1995 byl dosažen přebytek ve výši 15,66 mld Kč a jeho podíl na schváleném rozpočtu na rok 1995 činil 3,8%. Výsledek hospodaření za 11 měsíců letošního roku je tedy o 18,64 mld Kč horší.

2. Příjmy státního rozpočtu

Celkové inkaso příjmů státního rozpočtu k 30. 9. 1996 činilo 347,39 mld Kč, což představuje 69,8% schváleného rozpočtu. Usnesením vlády ČR č. 441 ze dne 28. 8. 1996 byly celkové rozpočtové příjmy sníženy o 6,6 mld Kč. Upravený rozpočet včetně rozpočtových opatření byl k 30. 9. 1996 plněn na 70,5%. Propad vůči odpovídající alikvotě tohoto rozpočtu dosáhl poměrně vysoké hodnoty -22,44 mld Kč. Proto i při obdobném průběhu sezónnosti jako v předchozích letech, kdy v posledním čtvrtletí bylo dosahováno výrazně nejvyšší čtvrtletní úrovně inkasa, není pravděpodobné, že by celkový výnos příjmů státního rozpočtu v roce 1996 dosáhl úrovně upraveného rozpočtu.

Úpravou rozpočtu bylo docíleno toho, že u některých z hlavních příjmových položek se plnění rozpočtu přiblížilo odpovídající alikvotě. Např. snížením rozpočtu o 6,3 mld Kč byl téměř anulován do té doby výrazný propad v plnění rozpočtu u daně z příjmů právnických osob a k 30. 9. 1996 plnění rozpočtu této daně dosáhlo 73,0%. Stejného procenta v plnění rozpočtu bylo dosaženo i snížením rozpočtu o 1,2 mld Kč u spotřebních daní.

U jiných příjmových položek naopak úprava schváleného rozpočtu, v tomto případě směrem nahoru, způsobila, že relativně příznivé plnění původního schváleného rozpočtu se změnilo ve výraznější zaostávání. Je tomu tak u daně z příjmů fyzických osob, kde k 30. 9. byl upravený rozpočet plněn pouze na 69,9%, u daně z přidané hodnoty (69,1%) a u cel (70,3%). U těchto tří příjmů státního rozpočtu se v důsledku úpravy rozpočtu jeví splnění celoročního úkolu jako nejisté.

U pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti - na rozdíl od výše uvedených položek - nedával předchozí vývoj inkasa v průběhu roku žádné důvody pro zvýšení schváleného rozpočtu. Zaostávání za odpovídajícím alikvotním plněním se postupně prohlubovalo a k 30. 9. činilo -8,69 mld Kč. Z hlavních příjmů státního rozpočtu představuje pojistné položku, u níž nesplnění ročního upraveného rozpočtu dosáhne pravděpodobně nejvyšší absolutní hodnoty.

K relativně největší úpravě rozpočtu došlo u příjmů z vládních úvěrů, kde 4 miliardy Kč, o něž byl schválený rozpočet snížen, představují celou jednu třetinu původního objemu rozpočtu této položky. Přesto však i plnění upraveného rozpočtu výrazně zaostává (pouze 55,9% k 30. 9.) a zřejmě nebude splněn ani v celoročním průřezu.

Výše uvedené předpoklady plnění upraveného rozpočtu celkového i u vybraných příjmů na základě skutečnosti dosažené k 30. 9. 1996 jsou v podstatě potvrzeny i vývojem inkasa v dalších dvou měsících, za něž jsou k dispozici údaje.

Pokud se týká hodnocení vývoje hlavních příjmových položek, NKÚ upozorňuje zejména na to, že v předkládané "Zprávě vlády ..." jsou jen neúplné konkrétní číselné údaje o vývoji výnosu jednotlivých spotřebních daní a zcela chybí např. u spotřební daně z tabákových výrobků. Změnou systému vybírání daně u cigaret se v roce 1996 stal výnos této spotřební daně značně neprůhledným. I z málo podrobných číselných podkladů ČNB však lze odvodit, že právě na tomto úseku se vyskytují závažné problémy, a to i přes vliv zvýšených sazeb a proklamované účinnosti opatření k omezení daňových úniků.

V pasáži o clech předkládané "Zprávy vlády ..." jsou v rozporu hodnocení uvedená v prvním a druhém odstavci textu (vzestup výnosu oproti minulému roku, klesající tendence příjmů z cel). Klesají relativní údaje o celních sazbách, nikoliv však absolutní hodnoty výnosů z cel.

3. Výdaje státního rozpočtu

Úhrnné výdaje státního rozpočtu byly za 1. - 3. čtvrtletí čerpány ve vyšší úrovni, tj. 70,4% upraveného ročního rozpočtu včetně rozpočtových opatření, oproti 68,4% čerpaných výdajů ve stejném období roku předchozího, a to vlivem rychlejšího tempa čerpání rozpočtových prostředků jak na neinvestiční výdaje, tak i na investiční výdaje a dotace.

Nejrychleji rostoucími skupinami neinvestičních výdajů, v porovnání se stejným obdobím minulého roku, byly objemově nejvýznamnější výdaje rozpočtových organizací, které byly čerpány ve výši 107,98 mld Kč (o 45,9% více než v r. 1995), dále pak příspěvky na činnost příspěvkovým organizacím (o 15,5%), úrokové platby (o 174,9%), ostatní dotace a příspěvky (o 31,5%) a platby do zahraničí. Nižší čerpání než v minulém roce vykázaly platby a příspěvky obyvatelstvu - sociální zabezpečení (vč. prostředků na státní politiku zaměstnanosti), které byly čerpány ve výši 110,76 mld Kč (o 2,1% méně než v r. 1995), dále pak dotace podnikatelským subjektům (o -0,9%), dotace územním rozpočtům (-12,6%) a mimorozpočtovým fondům (-2,4%). Na stejné úrovni zůstalo čerpání dotací občanským sdružením.

Z hodnocení čerpání výdajů uvedeného ve Zprávě vlády vyplývá, že v posledních třech měsících došlo ke zpomalení čerpání, v němž se zřejmě promítá vliv regulačních opatření Ministerstva financí, jimiž bylo stanoveno čerpání neinvestičních výdajů rozpočtových organizací a příspěvků poskytovaných příspěvkovým organizacím do konce 3. čtvrtletí v zásadě maximálně do výše 72,0% celoročního objemu rozpočtu na rok 1996. V této souvislosti NKÚ připomíná, že čerpání příspěvků na činnost příspěvkovým organizacím do konce 3. čtvrtletí převýšilo uvedený limit o 2,9 procentních bodů, tzn. o 1,27 mld Kč.

Ve Zprávě vlády je komentován především další nárůst výdajů na příspěvky a dotace poskytované příspěvkovým a podobným organizacím, tj. včetně ostatních dotací a příspěvků a dotací občanským sdružením. Rozpočet těchto výdajů byl posílen o 2,2 mld Kč, zejména v souvislosti s přechodem regionálního školství na příspěvkovou formu hospodaření, s odůvodněním, že došlo k upřesnění rozdělení rozpočtových prostředků v oblasti výdajů rozpočtových organizací, příspěvků příspěvkovým organizacím a ostatních dotací a příspěvků v návaznosti na skutečné potřeby. NKÚ konstatuje, že ve Zprávě vlády nejsou konkretizovány přesuny rozpočtových prostředků mezi jednotlivými kategoriemi - druhy výdajů - z hlediska zdrojů jejich úhrady dle ukazatelů schváleného rozpočtu, přičemž v kapitole Všeobecná pokladní správa nejsou na zvýšení příspěvku na činnost příspěvkovým organizacím, ani na zvýšení ostatních dotací a příspěvků rozpočtové prostředky vyčleněny. NKÚ považuje za vhodné, aby se ve čtvrtletních zprávách o plnění státního rozpočtu podrobněji charakterizovaly směry přesunů rozpočtových prostředků a jejich vliv na schválené ukazatele ve struktuře výdajů státního rozpočtu, spolu s uvedením důsledků v těch oblastech, kde výdaje budou sníženy.

Čerpání rozpočtových prostředků na jednotlivé druhy neinvestičních a investičních výdajů za 1. - 3. čtvrtletí je nerovnoměrné a diferencované podle účelového určení těchto výdajů.

Celkové výdaje státního rozpočtu na rok 1996 byly úpravou na základě usnesení vlády č. 441/1996 a rozpočtovými opatřeními provedenými v průběhu 1. - 3. čtvrtletí sníženy (o 4,54 mld Kč) na 493,10 mld Kč (upravený rozpočet). Běžné (neinvestiční) výdaje se na nich podílejí 87,4%, z toho transfery místním rozpočtům 5,6%, kapitálové výdaje (investiční) 11,8% a vládní úvěry 0,8%.

Běžné výdaje za 1. - 3. čtvrtletí byly čerpány ve výši 306,81 mld Kč (71,2% upraveného rozpočtu). V porovnání s 1. - 3. čtvrtletím r. 1995 byly vyšší o 16,4%.

Výdaje zahrnující oblast dávek sociálního zabezpečení, výplatu státního vyrovnávacího příspěvku a výdaje na státní politiku zaměstnanosti - transfery obyvatelstvu - byly čerpány ve výši 110,76 mld Kč a vyvíjely se vcelku rovnoměrně (69,9% upraveného rozpočtu). Z této částky bylo na vyplacené důchody vynaloženo 81,7% (90,48 mld Kč), na ostatní dávky sociálního zabezpečení včetně státního vyrovnávacího příspěvku 16,6% (18,42 mld Kč) a na státní politiku zaměstnanosti 1,7% (1,86 mld Kč).

Růst výdajů na důchody z rozpočtu kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí činil proti 1. - 3. čtvrtletí r. 1995 16,3%, což představuje 12,3 mld Kč, a byl ovlivněn zvýšením důchodů od 1. dubna 1996 podle nařízení vlády č. 19/1996 Sb. Výdaje na ostatní dávky sociálního zabezpečení nelze v jejich úhrnu porovnat s výdaji v r. 1995 z důvodu, že vykazované výdaje v r. 1996 nezahrnují dávky státní sociální podpory, jejichž výplatu provádějí okresní úřady. V rámci ostatních dávek rozpočtu kapitoly MPSV představují čerpané výdaje v 1. - 3. čtvrtletí na nemocenské a na podporu při ošetřování člena rodiny 82,7% (14,28 mld Kč) a obdobně jako v I. pololetí je patrný jejich rychlý růst. Výdaje na nemocenské byly o 2,23 mld Kč vyšší (o 19,7%) než v 1. - 3. čtvrtletí 1995. Na výdaje na státní politiku zaměstnanosti bylo naopak vynaloženo o 18,0% méně rozpočtových prostředků (0,37 mld Kč), než v roce 1995.

Celkové výdaje státního rozpočtu na sociální zabezpečení, tzn. včetně dávek státní sociální podpory prostřednictvím místních rozpočtů, byly o 16,9 mld Kč (o 15,0%) vyšší než ve stejném období předchozího roku.

Z ostatních skupin výdajů NKÚ upozorňuje na podproporcionální čerpání upraveného rozpočtu neinvestičních dotací podnikatelským subjektům v resortu Ministerstva zemědělství, určených k využití prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, v agrárně potravinářském průmyslu a v lesním hospodářství, přičemž ve Zprávě vlády se toto nižší čerpání pouze konstatuje bez uvedení věcných důvodů a příčin tohoto vývoje, přestože schválený rozpočet těchto výdajů byl úpravou snížen.

Naproti tomu ve Zprávě vlády je vyjádřena prognóza čerpání dotací k cenám tepla, které by v důsledku zvýšení maximální ceny za 1 Gj pro uživatele (spolu s případnými vratkami dříve poskytnutých prostředků) nemělo přesáhnout celkový objem dotací na teplo stanovený rozpočtem (rozpočet byl úpravou zvýšen o 0,6 mld Kč na 6,90 mld Kč). Podle poznatků NKÚ byly za jedenáct měsíců tyto dotace čerpány ve výši 7,01 mld Kč, tj. 111,3% schváleného a 101,6% upraveného rozpočtu. Alikvota upraveného rozpočtu již byla překročena o 0,69 mld Kč (o 10,9%). Ve stejném období minulého roku byly tyto dotace čerpány ve výši 7,28 mld Kč, tzn. upravený rozpočet (7,0 mld Kč) byl překročen o 4,0% a schválený rozpočet o 45,6%.

Schválený rozpočet investičních výdajů a dotací byl úpravou rozpočtu na základě usnesení vlády č. 441/1996 a rozpočtovými opatřeními provedenými v průběhu 1. - 3. čtvrtletí snížen o 3,60 mld Kč, tj. o 5,9%. Za tři čtvrtletí bylo na investiční výdaje a dotace vynaloženo 37,14 mld Kč, tj. 64,2% upraveného rozpočtu. Podle hodnocení obsaženého ve Zprávě vlády je letošní vývoj čerpání pomalejší než v minulém roce, kdy bylo ve stejném období vyčerpáno 67,8% celoroční skutečnosti. NKÚ upozorňuje na nesoulad tohoto údaje s údajem o čerpání uvedeným ve Zprávě o plnění státního rozpočtu ČR za 1. - 3. čtvrtletí 1995, kdy investiční výdaje celkem byly plněny na 56,4% upraveného rozpočtu.

Rozpočet investičních výdajů rozpočtových organizací byl provedenými úpravami snížen o 5,52 mld Kč, tj. o 17,8%, přičemž převážná část tohoto snížení -3,62 mld Kč (11,7%) byla realizována ve 3. čtvrtletí. Přesto plnění takto upraveného rozpočtu (56,6%) bylo proti úrovni alikvoty nižší o -4,69 mld Kč (-24,6%), i když čerpání v této skupině investičních výdajů bylo o 13,7 procentních bodů rychlejší než ve stejném období r. 1995.

Rozpočet investičních dotací a návratných finančních výpomocí poskytovaných podnikatelským subjektům byl provedenými úpravami snížen o -1,40 mld Kč, tj. o 19,6%, přičemž 26,4% (-0,37 mld Kč) tohoto snížení bylo realizováno ve 3. čtvrtletí. Také u této skupiny výdajů bylo plnění upraveného rozpočtu (58,0%) o 22,6% (o -0,98 mld Kč) pod úrovní alikvoty, přestože tento rozpočet je o 36,2% nižší než upravený rozpočet na 1. - 3. čtvrtletí 1995.

Naproti tomu rozpočet investičních dotací a návratných finančních výpomocí poskytovaných příspěvkovým organizacím byl posílen o 3,32 mld Kč, tj. o 14,2%. Obdobné úpravy schváleného rozpočtu byly provedeny i v 1. - 3. čtvrtletí 1995, kdy rozpočet investičních dotací příspěvkovým organizacím byl posílen o 6,16 mld Kč (o 41,8%) a rozpočet investičních dotací podnikatelským subjektům naopak snížen o 1,66 mld Kč (o 15,5%). Jak je ve Zprávě vlády uvedeno, největší podíl z celkového objemu 37,14 mld Kč investičních výdajů vynaložených v 1. - 3. čtvrtletí 1996 byl čerpán příspěvkovými organizacemi (52,3%) a proti stejnému období r. 1995 se zvýšil o 3,3 procentního bodu. Příspěvkové organizace také vykázaly nejvyšší čerpání z objemu upraveného ročního rozpočtu, které se nejvíce přiblížilo alikvotě (72,7%).

NKÚ upozorňuje, že v textové části Zprávy vlády jsou do investičních výdajů čerpaných příspěvkovými organizacemi i do rozpočtovaných objemů těchto výdajů zahrnuty nejen dotace a návratné finanční výpomoci poskytnuté příspěvkovým organizacím, ale také dotace a výpomoci obcím, občanským sdružením a ostatním subjektům, které nejsou blíže specifikovány. Vzhledem k tomu, že rozpočtované objemy všech těchto kategorií výdajů byly odděleně schváleny zákonem č. 305/1995 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1996, NKÚ doporučuje, aby se ve zprávách o plnění státního rozpočtu hodnotilo plnění těchto jednotlivých kategorií výdajů samostatně, a to i z hlediska naplňování věcných záměrů investičních programů a investičních akcí, jejichž financování je zabezpečováno státním rozpočtem.

4. Vývoj státních finančních aktiv a pasiv

Období 1. - 3. čtvrtletí 1996 charakterizuje snížení celkové věřitelské finančně majetkové pozice státu o 5,9 mld Kč, které je důsledkem nárůstu státních finančních pasiv (o 4,2 mld Kč) a naopak snížení státních finančních aktiv (o 1,7 mld Kč). I přes růst závazků státu z emise státních cenných papírů se zvyšování státního dluhu ve 3. čtvrtletí zmírnilo a dluh byl stabilizován v objemu deklarovaném v záměrech vlády. Zatímco ještě v I. pololetí t. r. dosahoval státní dluh celkem 165,1 mld Kč, k 30. 9. 1996 poklesl na 158,6 mld Kč.

Pokud se týká emise střednědobých státních dluhopisů (se splatností 2 a 5 let), je v posuzované části zprávy zmíněn i výsledek aukce pětiletého dluhopisu (emitován 16. 8. 1996 v objemu 5 mld Kč), u kterého dosáhla poptávka pouze 1,85 mld Kč. Ve Zprávě vlády však chybí vysvětlení, jak bylo s neumístěnými cennými papíry naloženo.

Při hodnocení vývoje státních finančních aktiv a pasiv za I. pololetí 1996 NKÚ upozorňoval na rozsah finančních dopadů vyplývajících z realizace usnesení vlády č. 425/95, kterým bylo odsouhlaseno mimosoudní uspokojení finančních požadavků jihokorejské společnosti Daewoo v korunové protihodnotě 50 mil. USD (cca 1 350 mil. Kč). Vzhledem k tomu, že celkově bylo pro tyto účely použito již více než 1,6 mld Kč, NKÚ opakovaně doporučuje požádat o podrobnější vysvětlení Ministerstvo financí.

Závěr

Napětí mezi rozpočtovými příjmy a výdaji projevující se v průběhu roku 1996 bylo důvodem k přijetí rozhodnutí vlády o úpravě státního rozpočtu, která byla realizována snížením jeho příjmů i výdajů o 6,6 mld Kč proti objemům stanoveným zákonem č. 305/1995 Sb., na základě usnesení vlády č. 441 ze dne 28. srpna 1996.

Pro udržení zákonem stanoveného vyrovnaného státního rozpočtu a k odvrácení nebezpečí rozpočtového deficitu byla Ministerstvem financí v závěru roku realizována restriktivní opatření ve výdajové straně státního rozpočtu. NKÚ proto doporučuje, aby bylo provedeno vyhodnocení dopadu těchto opatření na záměry v neinvestiční oblasti a na případné opožďování realizace věcných záměrů u dlouhodobě sledovaných priorit, z nichž rozpočet vycházel, konkretizovaných zejména ve schválených investičních programech, ve vazbě na již přijatý rozpočet pro rok 1997. Návrh státního závěrečného účtu za rok 1996 by pak měl, podle názoru NKÚ, toto vyhodnocení s uvedením budoucích závazků obsahovat.





Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP