Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

1996

II. volební období

107

Vládní návrh

zákon

ze dne ..............1996

kterým se mění a doplňuje zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, zákon č.468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č.103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, se mění a doplňuje takto:

1. § 1 odst. 1 až 3 znějí:

"(1) Rozhlasový poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen "rozhlasový přijímač"). Toto zařízení se považuje za rozhlasový přijímač i v případě, že si jej držitel upraví k jinému účelu.

(2) Televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen "televizní přijímač"). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej držitel upraví k jinému účelu.

(3) Z přijímače, který umožňuje individuálně volitelnou reprodukci rozhlasového i televizního vysílání, se platí rozhlasový poplatek i televizní poplatek.

2. § 2 odst. 4 zní:

"(4) Od rozhlasového a televizního poplatku je dále osvobozena fyzická osoba,

a) jde-li o jednotlivce, jehož čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 1,4 násobek životního minima⁶⁾,

b) žije-li v téže domácnosti s dalšími osobami a součet jejího čistého příjmu a čistých příjmů těchto osob za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 1,4 násobek životního minima osob žijících v této domácnosti⁶⁾.

Při zjišťování příjmů se postupuje podle zvláštního zákona.⁶⁾

3. § 4 včetně nadpisu a poznámky č.12) zní:

"§ 4

Sazba poplatku

(1) Měsíční výše rozhlasového poplatku činí 35 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 75 Kč.

(2) Poplatky uvedené v odstavci 1 se zvýší, jestliže míra inflace vyjádřená ročním klouzavým průměrem změny hladiny spotřebitelských cen za předcházející kalendářní rok podle indexu České statistického úřadu je vyšší než 1,05.

(3) Zvýšený rozhlasový a televizní poplatek se rovná součinu měsíční výše poplatku platného do 30.června běžného roku a indexu spotřebitelských cen podle odstavce 2.

(4) Výše poplatku stanovená podle odstavce 3 se zaokrouhluje na celé koruny dolů.

(5) Nová výše poplatku vypočtená podle odstavců 3 a 4 platí vždy od července běžného roku.

(6) Provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání se zákona¹²⁾ jsou povinni seznámit poplatníky se zvýšením poplatků podle odstavce 3 vhodným způsobem do 31.května běžného roku.

12) § 9 zákona č.468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.".

4. V § 6 odst. 6 se slova "nepoužitelným k příjmu vysílání Českého rozhlasu nebo vysílání České televize" nahrazují slovy "nezpůsobilým k reprodukci rozhlasového a televizního vysílání".

Čl. II

Zákon č.468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č.597/1992 Sb., zákona České národní rady č.36/1993 Sb., zákona č.253/1994 Sb., zákona č.40/1995 Sb., zákona č.237/1995 Sb. a zákona č.301/1995 Sb., se mění a doplňuje takto :

V § 9 odst. 2 písm. d) se tečka na konci nahrazuje čárkou a připojuje se písmeno e), které včetně poznámky č.4a) zní:

"e) seznámit poplatníky se zvýšením poplatků^4a) vhodným způsobem do 31.května běžného roku.

4a) § 4 odst.6 zákona č.252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích.".

Čl. III

Zákon České národní rady č.103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona České národní rady č.474/1992 Sb., zákona České národní rady č.36/1993 Sb., zákona č.331/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb. a zákona č. 301/1995 Sb., se mění takto :

V § 3 odst. 1 se slovo "devět" nahrazuje číslovkou "13".

Čl. IV.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.5.1997.

Důvodová zpráva

Obecná část:

Rozhlasové a televizní vysílání je v České republice provozováno v rámci duálního systému, kde vedle veřejnoprávní televize a veřejnoprávního rozhlasu existuje řada soukromých provozovatelů rozhlasového i televizního vysílání.

Veřejnoprávní televize (ČT) a veřejnoprávní rozhlas (ČRo) plní v rámci duálního systému řadu úkolů, které jsou oběma médiím uloženy zákonem. Do obsahu veřejnoprávní televize i veřejnoprávního rozhlasu se tedy promítá zájem státu definovaný v zákoně.

Tato skutečnost má mimo jiné významný vliv na otázku financování ČT a ČRo. Narozdíl od soukromých rozhlasových a televizních stanic, jejichž financování se odvozuje výhradně z příjmů z reklamy, ve veřejnoprávních médiích se jedná o kombinovaný způsob financování. Rozhodující - většinová - část příjmů veřejnoprávní televize a rozhlasu je tvořena příjmem z koncesionářských poplatků, menší část tvoří příjmy z reklam.

Tento kombinovaný způsob je dán především odlišnými programovými nároky na veřejnoprávní televizi a rozhlas - financování především z koncesionářských poplatků umožňuje např. v daleko větším rozsahu než u soukromých stanic výrobu vlastních pořadů, a to bez nezbytnosti zajistit maximální sledovanost . Veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice jedině tak mohou plnit veškeré funkce, které jsou jim zákonem uloženy.

Na druhé straně nezanedbatelný podíl příjmů z reklam jednak významně doplňuje finanční zdroje veřejnoprávních stanic a odlehčuje tak koncesionářům, jednak zajišťuje alespoň relativní nezávislost ČT a ČRo na státu.

Obdobný kombinovaný způsob financování veřejnoprávní televize a veřejnoprávního rozhlasu existuje i v jiných evropských zemích, ve kterých je rozhlasové a televizní vysílání provozováno v rámci duálního systému.

S vývojem inflace a růstem nákladů na rozhlasovou a televizní tvorbu a rozhlasové a televizní vysílání dochází k nezbytnosti vyřešit otázku pokrytí nezbytných příjmů ČT a ČRo tak, aby nebylo nutno zvyšovat podíl reklamy na vysílání a aby nedošlo k případnému snížení kvality programové skladby ve vysílání ČT a ČRo - např. omezením výroby vlastních pořadů.

Z tohoto důvodu je navrhováno zvýšení měsíční výše rozhlasového poplatku o 10 Kč a televizního poplatku o 25 Kč.

Společně s tímto zvýšením je v návrhu zákona obsažen i návrh změn v definici rozhlasového a televizního přijímače (zpřesnění definic).

Vzhledem k tomu, že v současné době není žádoucí měnit ve financování veřejnoprávní televize a rozhlasu poměr příjmů z koncesionářských poplatků a příjmů z reklam, je nezbytné zohlednit při stanovení výše koncesionářských poplatků dopad inflace na vývoj nákladů ČT a ČRo. V návrhu zákona se proto navrhuje nově stanovit mechanismus úpravy výše koncesionářských poplatků každoročně právě v závislosti na vývoji inflace. Občasná úprava výše koncesionářských poplatků na základě speciálních zákonů se ukazuje jako nedostačující, neboť jednak nereaguje dostatečně pružně na inflační vývoj, jednak zakládá značnou rozpočtovou nejistotu ČT i ČRo.

V logické návaznosti na stanovení mechanismu úpravy výše koncesionářských poplatků je navrhována i povinnost ČT a ČRo každoročně seznamovat poplatníky s vypočtenou výší koncesionářského poplatku a rovněž je v návaznosti na tuto změnu navrhováno zvýšení počtu osob osvobozených od placení rozhlasového a televizního poplatku.

Současně s řešením otázky výše rozhlasového a televizního poplatku je navrhováno i zvýšení počtu členů Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání. Dosavadní zkušenosti ukázaly, že doposud stanovený počet 9 členů této Rady je s ohledem na rozsah jejích úkolů stanovený zákonem i s ohledem na dosavadní vývoj na mediálním trhu nedostačující. Stálá komise Poslanecké sněmovny pro práci se sdělovacími prostředky je s Radou ČR pro rozhlasové a televizní vysílání v pravidelném pracovním kontaktu a stále častěji konstatuje, že legislativní rámec pro práci Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání vyžaduje v nepříliš vzdálené době určité změny. Zásadní změny lze očekávat zřejmě až od vládního návrhu zákona, který ovšem (s ohledem na teprve nedávnou změnu kompetenčního zákona) nelze předpokládat v nejbližší době. Současný předkládaný návrh tak alespoň řeší akutní potřebu zvýšit počet členů Rady.

Zvýšením počtu členů Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání z 9 na 13 bude dosaženo větší reprezentativnosti Rady a bude tak lépe než doposud zajištěno, aby v Radě byly zastoupeny různé názorové proudy, jak zákon předpokládá.

Zvláštní část:

Čl. I

K bodu 1.:

Dosavadní definice rozhlasového přijímače a televizního přijímače uvedená v zák.č. 252/1994 Sb. je problematická z hlediska vazby na příjem a reprodukci vysílání České televize a Českého rozhlasu. Je proto navrhována změna (zpřesnění) obou definic tak, aby za rozhlasový či televizní přijímač bylo nadále považováno každé zařízení, které je technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci vysílání.

Z hlediska placení rozhlasového či televizního poplatku je bezvýznamné, zda je takové zařízení upraveno k jinému účelu.

K bodu 2.:

S ohledem na skutečnost, že navrhované zvýšení poplatků nepochybně znamená negativní finanční dopad zejména na osoby nižších příjmových skupin, je jako určitá forma zmírnění tohoto dopadu navrhováno zvýšení počtu osob osvobozených od poplatků tak, že se jako nová minimální hranice stanoví 1,4 násobek životního minima.

K bodu 3.:

Vzhledem k inflačnímu vývoji a jeho dopadu na rozpočet České televize a Českého rozhlasu a současně s ohledem na zájem neměnit poměr mezi výší příjmů ČT a ČRo z rozhlasových a televizních poplatků a příjmů z reklam se navrhuje zvýšit rozhlasový poplatek o 10 Kč a televizní poplatek o 25 Kč měsíčně oproti dosavadnímu stavu.

Náklady na výrobu rozhlasových a televizních programů a na rozhlasové a televizní vysílání od doby poslední úpravy rozhlasových a televizních poplatků se s vývojem inflace natolik zvýšily, že odůvodňují i výraznější zvýšení rozhlasového a televizního poplatku, než jaké je navrhováno. Toto výraznější zvýšení by však zřejmě nebylo přijatelné z hlediska bezprostředního dopadu na jednotlivé poplatníky.

Z výsledků hospodaření ČT a ČRo je patrné, že jsou prakticky vyčerpány možnosti výrazněji mobilizovat vnitřní zdroje ČT a ČRo, aniž by současně došlo k poklesu kvality programů, popřípadě i k ohrožení plnění těch úkolů, které jsou zákonem ČT i ČRo uloženy.

S ohledem na nevhodnost občasné úpravy výše rozhlasového a televizního poplatku na základě zvláštních zákonů je v § 4 nově navrhován automatický mechanismus úpravy těchto poplatků v závislosti na míře inflace vyjádřené ročním klouzavým průměrem změny hladiny spotřebitelských cen podle indexu Českého statistického úřadu. Spolu s tím je nově navrhována povinnost ČT a ČRo každoročně informovat poplatníky o takto zjištěné výši rozhlasového a televizního poplatku.

K bodu 4.:

Změna definice rozhlasového a televizního přijímače se navrhuje promítnout i do textu § 6 odst.6. Jde o nezbytnou úpravu z důvodu terminologické jednoty zákona.

Čl. II

S ohledem na nově navrhovaný automatický mechanismus úpravy výše rozhlasového a televizního poplatku je nutné stanovit povinnost seznamovat poplatníky s výší poplatků i do zákona č.468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. III

Dosavadní praxe potvrzuje, že počet členů Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání stanovený zákonem č. 103/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je nedostačující. S vývojem počtu provozovatelů televizního a zejména rozhlasového vysílání vzrůstají nároky na plnění úkolů Rady.

Rovněž s ohledem na rozsah úkolů Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání a jejich důkladného plnění se ukazuje, že dosavadní počet členů Rady není dostatečný. Je proto navrhováno rozšíření počtu členů Rady o 4 další členy.

Hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy:

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá prakticky žádný dopad na státní rozpočet. Významný hospodářský efekt se však předpokládá ve financování České televize a Českého rozhlasu, kde navrhované zvýšení rozhlasových a televizních poplatků spolu s novým mechanismem stanovení jejich výše v závislosti na inflaci zastaví dosavadní propad příjmové části rozpočtů.

Soulad s mezinárodními smlouvami a s ústavním pořádkem České republiky:

Navrhovaná právní úprava nemá souvislost s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR a není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.

V Praze dne .....................................

Příloha

Změna zákona č.252/1994Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích:

Platné znění:

§ 1

Předmět poplatků

(1) Rozhlasový poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k příjmu a následné reprodukci vysílání Českého rozhlasu (dále jen "rozhlasový přijímač").

(2) Televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k příjmu a následné reprodukci vysílání České televize (dále jen "televizní přijímač").

(3) Z přijímače, který umožňuje příjem vysílání Českého rozhlasu i České televize, se platí rozhlasový poplatek i televizní poplatek.

(4) Rozhlasovému poplatku nebo televiznímu poplatku nepodléhají:

a) účastnické stanice rozhlasu po drátě,1)

b) telekomunikační zařízení2) určená výhradně k jinému účelu než k příjmu vysílání Českého rozhlasu a České televize,

c) telekomunikační zařízení určená výhradně k technické kontrole rozhlasového a televizního vysílání,

d) rozhlasové nebo televizní přijímače, které tvoří součást muzejních a galerijních sbírek.

1) § 3 odst. 5 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích.

2) § 1 odst. 4 písm. a) zákona č. 110/1964 Sb., ve znění zákona č. 150/1992 Sb.

Navrhované znění:

§ 1

Předmět poplatků

(l) Rozhlasový poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen "rozhlasový přijímač"). Toto zařízení se považuje za rozhlasový přijímač i v případě, že si jej držitel upraví k jinému účelu.

(2) Televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen "televizní přijímač"). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej držitel upraví k jinému účelu.

(3) Z přijímače, který umožňuje individuálně volitelnou reprodukci rozhlasového i televizního vysílání, se platí rozhlasový poplatek i televizní poplatek.

(4) Rozhlasovému poplatku nebo televiznímu poplatku nepodléhají:

a) účastnické stanice rozhlasu po drátě¹⁾,

b) telekomunikační zařízení²⁾ určená výhradně k jinému účelu než k příjmu vysílání Českého rozhlasu a České televize,

c) telekomunikační zařízení určená výhradně k technické kontrole rozhlasového a televizního vysílání,

d) rozhlasové nebo televizní přijímače, které tvoří součást muzejních a galerijních sbírek.

1) § 3 odst.5 zákona č.110/1964 Sb., o telekomunikacích

2) § 1 odst.4 písm.a) zákona č.110/1964 Sb., ve znění zákona č.150/1992 Sb.

Platné znění:

§ 2 odst.4:

(4) Od rozhlasového poplatku a televizního poplatku je dále osvobozena fyzická osoba,

a) jde-li o jednotlivce, jehož příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí nepřesáhl částku životního minima ⁶⁾ za toto čtvrtletí, zvýšenou o 15%,

b) žije-li v téže domácnosti s dalšími osobami a součet jejího příjmu a příjmů těchto osob za uplynulé kalendářní čtvrtletí nepřesáhl částku životního minima osob žijících v této domácnosti ⁶⁾ za toto čtvrtletí, zvýšenou o 15%.

Při zjišťování příjmů se postupuje podle zvláštního zákona.⁶⁾

Navrhované znění:

§ 2 odst.4 zní:

"(4) Od rozhlasového poplatku a televizního poplatku je dále osvobozena fyzická osoba,

a) jde-li o jednotlivce, jehož čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 1,4 násobek životního minima ⁶⁾ ,

b) žije-li v téže domácnosti s dalšími osobami a součet jejího čistého příjmu a čistých příjmů těchto osob za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 1,4 násobek životního minima osob žijících v této domácnosti^6).

Při zjišťování příjmů se postupuje podle zvláštního zákona.⁶⁾

Platné znění:

§ 4

Sazba poplatků

Měsíční výše rozhlasového poplatku činí 25 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 50 Kč.

Navrhované znění:

§ 4

Sazba poplatku

(1) Měsíční výše rozhlasového poplatku činí 35 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 75 Kč.

(2) Poplatky uvedené v odstavci 1 se zvýší, jestliže míra inflace vyjádřená ročním klouzavým průměrem změny hladiny spotřebitelských cen za předcházející kalendářní rok podle indexu Českého statistického úřadu je vyšší než 1,05.

(3) Zvýšený rozhlasový a televizní poplatek se rovná součinu měsíční výše poplatku platného do 30.června běžného roku a indexu spotřebitelských cen podle odstavce 2.

(4) Výše poplatku stanovená podle odstavce 3 se zaokrouhluje na celé koruny dolů.

(5) Nová výše poplatku vypočtená podle odstavců 3 a 4 platí vždy od července běžného roku.

(6) Provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání ze zákona ¹²⁾ jsou povinni seznámit poplatníky se zvýšením poplatků podle odstavce 3 vhodným způsobem do 31.května běžného roku.

12) § 9 zákona č.468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.

Platné znění :

§ 6 odst.6:

(6) Poplatník může odhlásit přijímač z evidence, přestane-li být držitelem přijímače, nebo stane-li se přijímač trvale nepoužitelným k příjmu vysílání Českého rozhlasu nebo vysílání České televize. Při odhlášení přijímače z evidence je poplatník povinen připojit čestné prohlášení, že nastaly okolnosti odůvodňující odhlášení.

Navrhované znění :

§ 6 odst.6:

(6) Poplatník může odhlásit přijímač z evidence, přestane-li být držitelem přijímače, nebo stane-li se přijímač trvale nezpůsobilým k reprodukci rozhlasového a televizního vysílání. Při odhlášení přijímače z evidence je poplatník povinen připojit čestné prohlášení, že nastaly okolnosti odůvodňující odhlášení.

Změna zákona č.468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů:

Platné znění:

§ 9 odst.2:

(2) Provozovatelé ze zákona jsou povinni:

a) zajistit ve spolupráci s příslušnými orgány a organizacemi spojů šíření svých programů pro obyvatelstvo územního celku, pro který je jejich vysílání určeno;

b) zajistit různorodou skladbu pořadů, které ve svém celku mají vyjít vstříc zájmům všech vrstev obyvatelstva;

c) vyrábět nebo nechat vyrábět významný podíl vysílaných pořadů tak ,aby byla zachována a rozvíjena kulturní identita národů, národností a etnických skupin České republiky a podporován rozvoj domácí a evropské audiovizuální tvorby;

d) používat veškeré své finanční zdroje k zabezpečení úkolů stanovených tímto zákonem.

Navrhované doplnění:

e) seznámit poplatníky se zvýšením poplatků ^4a) vhodným způsobem do 31.května běžného roku.

4a) § 4 odst.6 zákona č.252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích.

Změna zákona č.103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů :

Platné znění:

§ 3 odst.1:

(1) Rada má devět členů. Členy Rady volí a odvolává Česká národní rada, a to tak, aby v Radě byly zastoupeny různé názorové proudy.

Navrhované znění:

§ 3 odst.1:

(1) Rada má 13 členů. Členy Rady volí a odvolává Česká národní rada, a to tak, aby v Radě byly zastoupeny různé názorové proudy.