Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1996
II. volební období
-------------------------------------------------


101/1

Vláda na své schůzi dne 17. prosince 1996 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se  doplňuje  zákon  České  národní  rady č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu, a vyjádřila s tímto návrhem zákona n e s o u h l a s .

Záměr, aby zaměstnanec v pracovním poměru ke státu se nemohl současně podílet na moci zákonodárné i výkonné, vláda považuje v principu za správný. S přijetím předloženého návrhu zákona, který se o realizaci tohoto záměru pokouší, však vláda nesouhlasí z těchto důvodů:

1. Obsah  novely  předkladatelé  navrhují  včlenit  do zákona, do něhož systematicky nepatří. Zákon ČNR č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s  ochranou veřejného zájmu, neřeší neslučitelnost funkcí, ale střet zájmů a  vztahuje se pouze na veřejné funkcionáře (poslance, senátory, členy vlády a ze zaměstnanců správních úřadů pouze na vedoucí ústředních správních úřadů, v  jejichž čele není člen vlády).

   Úprava neslučitelnosti funkcí týkající se státních zaměstnanců perspektivně patří do zákona o státní službě a do doby jeho přijetí by bylo nutno provést novelizace příslušných zvláštních zákonů, a to zákoníku práce, zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o  služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů a  zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.

2. Kategorie "státní zaměstnanec", vhodná pro zákon o státní službě, je v  předloženém návrhu zákona zavádějící a nesprávná, neboť

    - ve skutečnosti se návrh vztahuje na osoby v běžném pracovním poměru, byť většinou se zvýšenými právními povinnostmi, nebo na osoby ve služebním poměru podle výše uvedených zvláštních zákonů,

    - předložený návrh zavádí neslučitelnost funkcí i pro takové osoby, které ve státních orgánech a organizacích vykonávají pouze pomocné a obslužné činnosti, např. řidiči, kuchaři, vrátní.

3. Návrh, aby ti poslanci nebo senátoři, kteří po dobu mandátu nemají pracovní nebo služební poměr jako "státní zaměstnanci", mohli se jimi stát až po uplynutí jednoho roku od zániku jejich mandátu (§ 3 odst. 4 návrhu), postrádá logiku, neboť možnost zneužití bývalé funkce poslance nebo senátora v podnikatelské sféře je podstatně větší, než ve státní správě; kromě toho lze toto navrhované ustanovení považovat za ústavně přezkoumatelné pro jeho rozpor s čl. 4 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, neboť zavádí zákonné omezení základních práv jen pro část poslanců a senátorů, kterým zanikne mandát, a nikoliv pro všechny.

4. Návrh postrádá přechodné ustanovení, které by poslancům a senátorům poskytlo dostatečný časový prostor k tomu, aby se mohli přizpůsobit jejich novému právnímu postavení.

5. Návrh obsahuje i větší množství dílčích  nepřesností, k nimž  například patří:

    - v § 13 odst. 1 namísto slov "uvolněn od výkonu práv a povinností ..." měla být v   souladu se zákoníkem práce použita slova "uvolněn dlouhodobě pro výkon veřejné funkce",

    - v § 13 odst. 2 jsou nadbytečně uvedeni zaměstnanci diplomatické mise a  konzulárního úřadu České republiky, neboť jde o zaměstnance ministerstva zahraničních věcí, naproti tomu za slova "Armády České republiky" měla být vložena slova "Civilní ochrany České republiky" a za slova "voják z povolání" měla být vložena slova "nebo voják v další službě",

    - v § 13 odst. 3 použitý pojem "plně navázán" je nejasný a musel by být v návrhu blíže zkonkretizován. V souvislosti s navrženým § 13 odst. 3 se rovněž upozorňuje na postavení státních zástupců, jejichž pracovní poměr končí podle zákona o státním zastupitelství dnem složení slibu poslance nebo senátora; z  navrženého § 13 odst. 3 není zřejmé, zda státního zástupce by bylo možno jmenovat až po uplynutí jednoho roku od zániku mandátu, či ihned po zániku mandátu.