Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ve smyslu § 112 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím rádu Poslanecké sněmovny, předkládám poslancům následující interpelaci poslankyně Hany Orgoníkové na ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého a odpověď ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého na tuto interpelaci. Paní poslankyně Hana Orgoníková požádala o zařazení uvedené odpovědi na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Interpelace a odpověď jsou přílohami sněmovního tisku.

Příloha

Evidenční číslo interpelace: 42

POSLANEC

POSLANECKÉ SNĚMOVNY

PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY

V Praze dne 31. 10. 1996

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás ve věci restrukturalizace a. s. Letov sídlem v Praze 9, Beranových 65.

Letov, náš přední výrobce letecké techniky, vznikl jako akciová společnost v roce 1990 transformací VHJ Aero na Aero holding. Stal se jednou z dceřiných společností holdingu. Od svého vzniku jako akciové společnosti až do současnosti byla náplní jeho stěžejního výrobního programu výroba komponent pro cvičná vojenská proudová letadla řady L39 a L59, jejichž finalistou je akciová společnost Aero Vodochody. V letech 1990 až 1993 bylo uskutečněno oddlužení společnosti převzetím dluhů mateřskou společností Aero holding, tehdy kompletně vlastněnou státem, a jeho uhrazení akciemi dceřinných společností holdingu. Rovněž za podpory státu proběhla v a. s. Letov částečná konverze zbrojní výroby. Tehdy vláda vyhlásila a. s. Letov za podnik, v němž má díky ponechanému převážnému podílu zbrojní výroby zájem uchovat si kontrolu.

Přes tuto nemalou pomoc státu však a. s. Letov nevytvořila v roce 1993 podstatný zisk a v následujících dvou letech vykázala ztrátu dosahující celkem přes 360 mil. Kč, tedy více než 1/5 kmenového jmění společnosti. V roce 1996 se vleklá platební neschopnost a. s. Letov projevila jako akutní problém, společnost nebyla schopna včas uhradit elementární provozní náklady jako elektřinu, zálohy na zdravotní pojištění zaměstnanců, mzdy zaměstnanců apod. Příčiny je třeba hledat jednak v obtížné makroekonomické situaci národního hospodářství v období transformace, která měla primárně důsledky právě v oblasti průmyslu zvláště strojírenského, v neutěšené ekonomické situaci hlavního zákazníka společnosti Letov, jímž je a. s. Aero Vodochody, ale zejména pak ve vnitřních problémech Letova jako je nemožnost či nevůle vykrýt plně stávající nevyužité kapacity společnosti jinou výrobou, v neschopnosti managementu Letova snížit nepřiměřené provozní náklady společnosti atd. Od září 1996 a. s. Letov bezprostředně hrozí likvidace neboť banky, které jsou též akcionáři společnosti a které doposud z větší části financovaly její provoz (jedná se o Investiční a poštovní banku, Československou obchodní banku a Konsolidační banku), se již nechtějí na tomto financování podílet.

Akciové společnosti hrozí likvidace ve chvíli, kdy zaměstnává více než jeden tisíc zaměstnanců, kdy se stala reálnou možnost získat významné zakázky z oblasti letecké výroby, ve chvíli, kdy by společnost měla zúročit nemalou státem poskytnutou pomoc. Namísto investic však shání pomoc pro přežití na jeden až dva měsíce, namísto nákupu moderního zařízení a technologií spekuluje, jakými právními a ekonomickými kličkami umořit více než 400 milionový dluh u bank, za který ručí majetkem v hodnotě cca 500 milionů korun. K tomu všemu pak dochází v době, kdy stát stále prostřednictvím majoritního společného podílu Aera holding a státní Konsolidační banky a. s. Letov kontroluje a nese za ni tedy i plnou odpovědnost.

Krizová situace dostupuje vrcholu na zasedání valné hromady společnosti dne 15. října 1996, kde odstupuje většina členů představenstva v situaci, kdy podnik nebyl schopen vyplatit mzdy za měsíc září. Mimořádná valná hromada konaná dne 22. října řeší krizi volbou nového představenstva, odkladu likvidace společnosti a zahájením její tzv. restrukturalizace.

Nově zvolené představenstvo a. s. Letov deklarovalo na svém zasedání dne 30. října 1996 vůli restrukturalizovat podnik rozčleněním do většího počtu (tj. přibližně osmi) samostatných společností, které by byly kapitálově provázány s tím, že by se osamostatnily současné divize podniku. V souvislosti s tímto rozhodnutím se naskýtá otázka, zda nejde orgánům společnosti o proces faktické likvidace firmy pouze pod jiným názvem. Je totiž nabíledni, že firmy které vzniknou tímto dělením nebudou schopny garantovat rozsáhlé zakázky, které jediné mohou dnes z hlediska rentability uživit letecký průmysl, nemluvě už o akceschopnosti takové firmy z hlediska finančního, obchodního a výrobního. Zajištění financování potřebných investic a strategické rozhodování na řadu let dopředu, které v současnosti český letecký průmysl vyžaduje nebudou takovéto firmy schopny zajistit. Pravděpodobnost jejich přežití nebude velká, neboť nebudou skutečnou protiváhou zahraničním partnerům a nebudou moci udržet vysokou úroveň technologií, kterou letecká výroba vyžaduje.

Vážený pane ministře, protože se stát nemůže z výše uvedených důvodů vyvléci z odpovědnosti za osud akciové společnosti Letov a svou velikostí i oborem, ve kterém působí tj. převážně zbrojní leteckou výrobou je tento podnik pro republiku velmi významný, dovoluji si položit následující otázky:

1) Pokládáte řešení současné krize a. s. Letov rozčleněním na větší počet společností, které budou mít pravděpodobně převážně charakter společností s ručením omezeným, za perspektivní z hlediska organizace řízení tak sofistikované výroby, jakou je letecká?

2) Pokládáte toto řešení za výhodné z hlediska opatření nezbytných investic, certifikací a z hlediska modernizace a rozvoje infrastruktury podniku, které je nutnou podmínkou pro dosažení a udržení konkurenceschopnosti výroby v těchto a následujících letech?

3) Jste přesvědčen, že rozčlenění podniku bude vypovídat o stabilitě a spolehlivosti firmy, kteráž to pověst rozhoduje o získání obchodních zakázek i partnerů pro kooperaci?

4) Jste přesvědčen, že dezintegrace českého leteckého průmyslu, provedená nejprve rozčleněním koncernu Aero a nyní prováděná na úrovni dceřiných společností transformovaného holdingu Aero, přispívá k akceschopnosti tohoto průmyslu v oblasti finanční, obchodní a výrobní?

5) Nepokládáte za ekonomicky prozíravější usilovat spíše o fúzi a. s. Letov Praha s a. s. Aero Vodochody než o rozčlenění jedné z těchto společností, tím spíše, že měly a mají společný stěžejní výrobní program - výrobu vojenských cvičných proudových letounů a společně zahájily vývojovou etapu výroby bojového letounu L159?

6) Z jakého důvodu státní orgány ponechaly ve státem (i když nepřímo) kontrolované společnosti, kterou a. s. Letov je, od roku 1990 až do nynějška ve funkcích v top managementu stejné osoby, ačkoliv ekonomické výsledky v tomto období neodpovídaly možnostem podniku. Z jakého důvodu byl ponechán ve funkci generální ředitel Ing. RNDr. Václav Matoušek, který za tyto výsledky nese největší odpovědnost a který nevhodným zavedením systému divizí podvázal možnost úspěšného řízení podniku a vytvořil tak prostor k jeho dezintegraci?

7) Jsou podle vašeho názoru poslední kroky představenstva a. s. Letov v zájmu rozvoje letecké výroby v naší republice, v zájmu vylepšení zahraničně obchodní bilance republiky? Sledují současný program vlády směřující k zvyšování konkurenceschopnosti českých výrobků na zahraničních trzích? Jsou v zájmu jednoho tisíce zaměstnanců a. s. Letov, kteří se obávají ztráty zaměstnání? Nebo je skutečností, že se tímto krokem projevili spíše individuální a skupinové zájmy lidí s vazbou na současný top management, kteří doufají v majetkový podíl ve vznikajících společnostech?

8) Jaká je vaše představa fungování leteckého průmyslu v České republice v následujících letech a desetiletích? Jaké formy by měl tento průmysl nalézt, aby dokázal odpovědět na výzvy dané světovou ekonomikou v oblasti kvality, bezpečnosti, integrace a kooperace a především jaké formy by měl tento průmysl nalézt, aby dokázal dostát státním zájmům České republiky a aspiracím českého národa?

Vážený pane předsedo,

v příloze Vám zasílám kopii odpovědi na interpelaci paní poslankyně Ing. Hany Orgoníkové ve věci restrukturalizace akciové společnosti Letov.

Paní poslankyni jsem informoval přímo.

S pozdravem

Příloha

Vážený pan

Ing. Miloš Zeman

předseda Poslanecké sněmovny

Parlament České republiky

Praha

Interpelace ve věci restrukturalizace Letov, a. s.

Současná situace českého leteckého průmyslu

V osmdesátých letech produkovaly společnosti současné a. s. AERO Holding ročně až 250 cvičných bojových letounů typu L-39 a cca 75 letounů typu L-410 pro regionální dopravu. Výrobní kapacity finálních výrobců Aero Vodochody a Let Kunovice i jejich dodavatelů byly plně vytíženy. Tento stav byl dán odbytem více než 90% produkce do zemí Varšavské smlouvy a RVHP, zejména do býv. Sovětského svazu a do zemí jeho potenciálních spojenců. Aero Vodochody representovalo do roku 1990 více než 60% světové produkce cvičných vojenských letounů a do bývalého Sovětského svazu bylo dodáno téměř 1000 ks letounů L-410 a jeho derivátů z a. s. Let Kunovice.

Politické a ekonomické změny po roce 1989 vytvořily zcela jiné podnikatelské prostředí, kterému se letecký průmysl nedokázal z objektivních i subjektivních důvodů dostatečně rychle přizpůsobit. Jako hlavní příčiny ekonomických potíží podniků českého leteckého průmyslu lze uvést:

- rozpad tradičního východního trhu,

- nutnost modifikace všech letounů vyráběných před rokem 1989 podle požadavků světového trhu a s tím související nezbytný finančně a časově velmi náročný proces certifikace letounů a pohonných jednotek v zemích budoucích odběratelů,

- nutnost financování vývoje a výzkumu, hrazeného před rokem 1989 ze státního rozpočtu, z vlastních zdrojů,

- nerealizovaný vývoz letounů L-39 (30 ks pro SSSR a 27 ks pro Nigérii) a L-410 (54 ks pro SSSR), které byly vyrobeny na základě závazného rozpisu státního plánu,

- nepřizpůsobení kapacit reálnému odbytu.

Současná situace Letov, a. s.

Předmět podnikání:

- výroba letadlových draků, řídících ploch a přídavných palivových nádrží

- vývoj a výroba pilotních a vystřelovacích trenažérů

- vývoj a výroba ultralehkých letounů

- výrobní kooperace se zahraničními firmami (Pilatus - Švýcarsko, Eurocopter - Německo, Boeing - USA, ALFA - Rakousko)

Majetková struktura:

Ministerstvo průmyslu a obchodu vykonává akcionářská práva za podíl akcií a. s. AERO Holding v držení Fondu národního majetku ČR. Orgány společnosti jsou představenstvo a dozorčí rada. Představenstvo má pět členů a tvoří ho zástupci AERO Holding, a. s., Investiční a Poštovní banka, a. s. (IPB), ČSOB, a. s., Letov, a. s. Páté místo určené pro zástupce Konsolidační banky, s. p. ú. (KOB) není dosud obsazeno.

Rozhodující kapacity a. s. Letov jsou vybudovány pro výrobu subdodávek (křídla, zadní části trupu a ocasních ploch) pro letouny finalizované v a. s. Aero Vodochody. Tato výroba byla považována za nosnou v dlouhodobém podnikatelském záměru a. s. Letov. Pokles této dříve dominantní výroby pokračuje i v roce 1996 a ekonomická situace a. s. Letov odráží nízký objem výroby finálu v a. s. Aero Vodochody.

Současná ekonomická situace je proto vedle nízké zakázkové náplně nepříznivě ovlivněna vysokou zadlužeností společnosti, která postupně ztrácí schopnost plnit svoje finanční povinnosti vůči státu, hradit své závazky vůči bankám i dodavatelům. Kumulovaná ztráta do 31. 8. 1996 činí 732 mil. Kč, cizí zdroje 974 mil. Kč, z toho bankovní úvěry 608 mil. Kč a závazky ze sociálního zabezpečení 130 mil. Kč.

Ve snaze řešit uvedenou situaci zpracoval management, na pokyn představenstva společnosti, návrh na restrukturalizaci podniku, jehož princip vychází z rozdělení majetku podniku podle tří základních kritérii:

První část s přímou vazbou na Aero Vodochody, a. s., tvoří výroba draků proudových letadel pro a. s. Aero Vodochody.

Druhou částí jsou životaschopné výrobní aktivity, které mají své zakázky a možnost rozvoje.

Třetí část určená k likvidaci tvoří zbývající majetek, který není využitelný ani první ani druhou částí.

Složitá finanční situace společnosti byla předmětem jednání dvou mimořádných valných hromad (15. 10. a 24. 10. 1996), na kterých byla realizace uvedeného rámcového programu restrukturalizace odsouhlasena.

K jednotlivým otázkám:

1. Pokládáte řešení současné krize a. s. Letov rozčleněním na větší počet společností, které budou mít pravděpodobně převážně charakter společností s ručením omezeným, za perspektivní z hlediska organizace řízení tak sofistikované výroby, jakou je letecká?

V rámci programu restrukturalizace se navrhuje v první etapě vyčlenit do samostatných dceřiných společnosti následující výrobní činnosti:

- výroba simulátorů a pozemních zařízení výcvikového systému

- nářaďovna

- výroba ultralehkých letadel

- energetika.

V mateřské společnosti zůstane výroba části draků letadel pro a. s. Aero Vodochody a kooperace pro zahraniční firmy a majetek nepotřebný pro další podnikatelskou činnost, určený k odprodeji nebo likvidaci.

Navrhovaným řešením se vyčleňují z mateřské a. s. Letov ty společnosti, které mají samostatný charakter výrobní činnosti bez výrazného technologického propojení na rozhodující program letecké výroby a není proto nutná pevná vazba na mateřskou společnost.

Výhoda navrhovaného řešení spočívá v tom, že ekonomika základního výrobního programu L-39/59/159 nebude ovlivňována a nebude ovlivňovat činnosti dceřiných společností.

2. Pokládáte toto řešení za vhodné z hlediska opatření nezbytných investic, certifikací a z hlediska modernizace a rozvoje infrastruktury podniku, které je nutnou podmínkou pro dosažení a udržení konkurenceschopnosti výroby v těchto a následujících letech?

Dceřiné společnosti budou hospodařit samostatně a na svůj další rozvoj si musí vytvořit zdroje.

Problematika certifikací se dotýká v rozhodující míře mateřské společnosti, kde se v současné době provádí certifikace pracovišť a výrobních postupů dle požadavků zahraničních odběratelů.

Výroba a certifikace např. ultralehkého letounu je natolik odlišná, že nic nebrání vyčlenění této výroby do samostatné společnosti.

3. Jste přesvědčen, že rozčlenění podniku bude vypovídat o stabilitě a spolehlivosti firmy, kterážto pověst rozhoduje o získání obchodních zakázek i partnerů pro kooperaci?

Holdingové uspořádání jako výsledek organizační restrukturalizace není důvodem pro snížení image společnosti. O získání obchodních zakázek a případně partnerů nerozhoduje organizační uspořádání firmy, ale její výrobní schopnost, která je dána kvalitou lidských a materiálních zdrojů.

4. Jste přesvědčen, že dezintegrace českého leteckého průmyslu, provedená nejprve rozčleněním koncernu Aero a nyní prováděná na úrovni dceřiných společností transformovaného holdingu AERO, přispívá k akceschopnosti tohoto průmyslu v oblasti finanční, obchodní a výrobní?

Integrace leteckých podniků se složitým procesem postupně vyvíjela od VHJ AERO přes koncern ke státnímu podniku AERO. Státní podnik AERO k 1. prosinci 1990 přetransformoval na a. s. AERO, která přešla od 1. ledna 1991 na holdingové uspořádání a vytvořila dceřiné akciové společnosti Aero Vodochody, Letov, LET, Moravan, Motorlet, Technometra Radotín, TESET Semily, Mikrotechna Holešovice, Mesit, Čenkovské strojírny a VZLÚ. V průběhu transformace ze státního podniku na akciovou společnost se postupně vyčlenily samostatné státní podniky: Jihostroj Velešín, Technometra Praha, Jihlavan Jihlava a Mikrotechna Modřany.

V letech 1990 - 1992 poskytly banky, především Investiční banka prostřednictvím a. s. AERO Holding, úvěry dceřiným společnostem na financování výroby a pokračování vývoje letounu L-610. Proto převážná část úvěrů směřovala do Letu Kunovice. Tato i další dceřiné společnosti však postupně ztrácely tržby a v důsledku toho nebyly schopny splácet poskytnuté úvěry. Tím se dostal i holding AERO do značné zadluženosti vůči bankám a vzhledem k celkové situaci v leteckém průmyslu nebyl schopen své dluhy splácet a společnost byla ohrožena konkurzem.

Proto Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s IPB, která byla největším věřitelem a. s. AERO Holding, připravilo a po schválení vládou ČR (dne 31. 8. 1994 usnesením č. 482) realizovalo navrženou finanční restrukturalizaci předlužené společnosti. Holding splatil dluhy částí svého majetku, především akciemi dceřiných společností. Byl prodán Mesit Uherské Hradiště a Moravan Otrokovice převzala za část úvěrů IPB. Část pohledávek a bankovních záruk odkoupila KOB. Tuto pohledávku KOB uhradil holding rovněž akciemi dceřiných společností.

Výsledkem této finanční restrukturalizace bylo oddlužení a. s. AERO Holding a nová vlastnická struktura dceřiných společností Aero Vodochody, VZLÚ, Letov a Technometra Radotín. Majoritní podíl v těchto společnostech získaly banky IPB, KOB a ČSOB (společně 55,4%), zbývající část vlastní AERO Holding, a. s.

Finanční restrukturalizace odvrátila riziko konkurzu a. s. AERO Holding a vytvořila předpoklady pro finanční restrukturalizaci a obnovení životaschopnosti dceřiných společností.

5. Nepokládáte za ekonomicky prozíravější usilovat spíše o fúzi a. s. Letov Praha s a. s. Aero Vodochody, než o rozčlenění jedné z těchto společností, tím spíše, že měly a mají společný stěžejní výrobní program - výrobu vojenských cvičných proudových letounů a společně zahájily vývojovou etapu výroby bojového letounu L-159?

Podle mého názoru fúze dvou společností, které se nacházejí v kritické ekonomické situaci, nemůže přinést žádoucí efekt. Nejprve je nutné stabilizovat ekonomickou situaci společností a pak je možné uvažovat o kapitálovém propojení.

Představenstva obou společností se touto problematikou zabývala již koncem roku 1995. Při svých úvahách vycházela představenstva ze skutečnosti, že vybudované drakařské kapacity nebudou ani v budoucnu plně využity, a že je nutné je redukovat. Současně se shodla v názoru, že je účelné realizovat převod výroby části draků cvičných letounů do a. s. Aero Vodochody.

O konkrétní formě převodu této výroby není dosud s konečnou platností rozhodnuto.

6. Z jakého důvodu státní orgány ponechaly ve státem (i když nepřímo) kontrolované společnosti, kterou a. s. Letov je, od roku 1990 až do nynějška ve funkcích v top managementu stejné osoby, ačkoliv ekonomické výsledky v tomto období neodpovídaly možnostem podniku. Z jakého důvodu byl ponechán ve funkci generální ředitel Ing. RNDr. Václav Matoušek, který za tyto výsledky nese největší odpovědnost a který nevhodným zavedením systému divizí podvázal možnost úspěšného řízení podniku a vytvořil tak prostor k jeho dezintegraci?

Jmenování top managementu je v kompetenci představenstva, které má pět členů a tvoří ho zástupci a. s. AERO Holding, IPB, ČSOB, KOB a Letov, a. s. Představenstvo nedospělo k závěru, že je nutná změna ve funkci generálního ředitele.

Divizní členění společnosti, kdy jednotlivé divize zahrnují oddělené výrobní programy (letecká výroba, simulátory, nástrojárna a další) nelze považovat za příčinu stávajících ekonomických problémů společnosti.

7. Jsou podle vašeho názoru poslední kroky představenstva a. s. Letov v zájmu rozvoje letecké výroby v naší republice, v zájmu vylepšení zahraničně obchodní bilance republiky? Sledují současný program vlády směřující k zvyšování konkurenceschopnosti českých výrobků na zahraničních trzích? Jsou v zájmu jednoho tisíce zaměstnanců a. s. Letov, kteří se obávají ztráty zaměstnání? Nebo je skutečností, že se tímto krokem projevily spíše individuální a skupinové zájmy lidí s vazbou na současný top management, kteří doufají v majetkový podíl ve vznikajících společnostech?

Cílem navrhovaných restrukturalizačních opatření je vytvoření podmínek pro přežití těch částí společnosti, které jsou schopny zajistit zakázkovou náplň a pokrýt své náklady. Součástí přijímaných opatření musí nezbytně být odprodej nebo likvidace aktiv nepotřebných pro podnikatelské účely.

Podle mého názoru je určitý vlastnický podíl managementu na majetku společnosti důležitým motivujícím prvkem, a proto není účelné tuto formu jednoznačně odmítat.

8. Jaká je vaše představa fungování leteckého průmyslu v české republice v následujících letech a desetiletích? Jaké formy by měl tento průmysl nalézt, aby dokázal odpovědět na výzvy dané světovou ekonomikou v oblasti kvality, bezpečnosti, integrace a kooperace a především jaké formy by měl tento průmysl nalézt, aby dokázal dostát státním zájmům České republiky a aspiracím českého národa?

Letecký průmysl je zdrojem pokrokových technologií, jejichž transfer posiluje technickou úroveň ostatních odvětví průmyslu. Vláda ČR deklarovala svůj zájem podpořit letecký průmysl v období přechodu na nové podmínky o nichž se zmiňuji v úvodní části této zprávy přijetím řady usnesení k problematice leteckého průmyslu.

Na základě usnesení vlády č. 482/1994 byla provedena finanční restrukturalizace holdingu AERO, jak uvádím v odpovědi na otázku č. 4.

K problematice zajištění projektu lehkého bojového letounu L-159 přijala vláda dvě usnesení. V souladu s usnesením č. 554/1995 byla a. s. Aero Vodochody poskytnuta státní záruka na úvěr ve výši 1,62 mld Kč na vývoj. Dne 16. října přijala vláda usnesení č. 538/1996 k návrhu finanční restrukturalizace a. s. Aero Vodochody, které vytváří podmínky pro zásadní oddlužení společnosti a vypořádání ztrát z minulých let. Tím budou vytvořeny předpoklady pro dokončení vývoje perspektivního letounu L-159 a zahájení jeho dodávek Armádě ČR počínaje rokem 1998.

Stát se prostřednictvím KOB nepřímo podílel na ekonomické stabilizaci rozhodujících společností zaměřených na výrobu letounů pro regionální dopravu. KOB se účastní soudního vyrovnání závazků a. s. LET Kunovice a významně se podílí na finanční restrukturalizaci a. s. Walter.

V rámci programu Dopravní strojírenství, vyhlášeného podle zákona č. 1/1995 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií, byla v roce 1996 poskytnuta dotace ze státního rozpočtu ve výši 46,4 mil. Kč na rozvoj vědeckovýzkumné základny a zkušebnictví pro letecký průmysl. V rámci téhož programu byla a. s. LET Kunovice poskytnuta návratná půjčka ve výši 48 mil. Kč na dokončení vývoje a certifikaci letounu pro regionální dopravu L-610. Oba úkoly budou pokračovat i v dalším období. Výše finančních prostředků bude konkretizována v jednotlivých letech v závislosti na schváleném státním rozpočtu.

Přijatá opatření, iniciovaná státní správou, vytvářejí základní předpoklady pro překonání kritické situace v leteckém průmyslu. Další rozvoj tohoto oboru bude záviset na obchodní úspěšnosti dvou nosných programů, tj. lehkého bojového letounu L-159 a letounu pro regionální dopravu L-610.