Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

 

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1996
II. volební období
-------------------------------------------------


91

 

 

Návrh

poslanců Josefa Janečka a dalších

na vydání

 

zákona o síti zdravotnických zařízení, o změně zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, o změně zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, o změně zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů a o změně zákona České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů

 

 

Zákon

ze dne …………1996

o síti zdravotnických zařízení, o změně zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, o změně zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, o změně zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů a o změně zákona České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Část první

§ 1

Síť zdravotnických zařízení (dále jen "síť") tvoří soustavu zdravotnických zařízení, která pro dané území garantují dostupnost zdravotnických služeb, poskytovaných v požadovaném rozsahu a kvalitě.

 

§ 2

Zařazení do sítě

(1) Zařazení do sítě se děje na základě výběrového řízení. Výběrové řízení na zařazení do sítě vyhlašuje územně příslušný okresní úřad, nebo obvodní úřad hlavního města Prahy, nebo některý z magistrátních úřadů měst Plzně,Ostravy, Brna či hlavního města Prahy, vyšší územní samosprávný celek, nebo Ministerstvo zdravotnictví České republiky (dále jen "zadavatel").

(2) Ministerstvo zdravotnictví vydává kritéria pro vytváření sítě zdravotnických zařízení, včetně jejich vybavení drahou přístrojovou technikou. Ministerstvo zdravotnictví vydává podmínky pro vyhlášení výběrového řízení.

(3) Podmínkou pro zařazení je vždy prokázání schopností uchazeče poskytovat požadovanou péči v požadovaném rozsahu a kvalitě (akreditační řízení).

§ 3

Návrh na vyhlášení výběrového řízení

1. Návrh na vyhlášení výběrového řízení může příslušnému zadavateli podat

1. zdravotnické zařízení, které se chce stát garantem dostupnosti zdravotnických služeb na celém nebo části jeho správního území,
2. obec, nebo vyšší územní samosprávný celek,
3. pojišťovna provádějící zdravotní pojištění podle zvláštního zákona,
4. profesní organizace zřízená podle zvláštního zákona,

(2) Návrh musí obsahovat popis rozsahu zdravotnických služeb, které mají být předmětem výběrového řízení. Pokud návrh takový popis neobsahuje, hledí se na něj, jako kdyby nebyl podán.

§ 4

Předběžné řízení

1. Zadavatel, který obdrží návrh podle § 3, jmenuje komisi, ve které je kromě zástupce státu i zástupce profesní organizace zřízené podle zvláštního zákona², Všeobecné zdravotní pojišťovny, případně pojišťoven zřízených dle zvláštního zákona³ a obce, na jejímž území se mají zdravotnické služby poskytovat. Tato komise posoudí nezbytnost rozšíření sítě zdravotnických zařízení či služeb z hlediska dostupnosti zdravotní péče.
2. Členové komise jednají bezúplatně. Náklady na jednání komise hradí zadavatel.
3. Pokud komise doporučí rozšíření sítě zdravotnických zařízení či služeb, vyhlásí zadavatel výběrové řízení na poskytování těchto služeb na dobu určitou, maximálně však na čtyři roky.
4. Zadavatel může vyhlásit výběrové řízení i z vlastní iniciativy po projednání v komisi podle odst. 1.

§ 5

Vyhlášení výběrového řízení

1. Vyhlášení výběrového řízení se provádí především v odborném tisku.
2. Vyhlášení výběrového řízení musí obsahovat:

1. vymezení rozsahu a struktury požadovaných služeb,
2. požadavky na prokázání kvalifikačních předpokladů uchazečů,
3. způsob hodnocení nabídek,
4. soutěžní lhůtu,
5. zadávací lhůtu,
6. místo pro podávání nabídek a dobu, kdy lze podat nabídky osobně,
7. název, sídlo, telefon, popřípadě fax nebo dálnopis zadavatele.
8. údaj o tom, na jak dlouhé časové období mají být zdravotní služby poskytovány.

§ 6

Soutěžní lhůta

Soutěžní lhůtou se rozumí lhůta, ve které lze nabídky podávat.

Soutěžní lhůta nesmí být kratší než 30 pracovních dní.

§ 7

Zadávací lhůta

Zadávací lhůtou se rozumí doba, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni. Zadavatel ji stanoví v podmínkách soutěže počtem kalendářních dní.

§ 8

Složení komise

1. Pro posouzení a hodnocení nabídek ustavuje zadavatel komisi především z osob s příslušným odborným vzděláním a praxí podle charakteru zakázky. Členy komise musí být zároveň zástupci organizací vyjmenovaných v § 4 odst. 1.

Současně jmenuje zadavatele stejný počet náhradníků, přičemž se musí jednat o jiné osoby než ty, které byly členy komise podle § 4 odst. 1.

2. Členem komise ani náhradníkem nemůže být osoba, která byla členem komise podle § 4 odst. 1.

 

§ 9

Podjatost

1. Členové komise a jejich náhradníci nesmí být ve vztahu k výběrovému řízení uchazečů podjatí. Zejména se nesmí podílet na zpracování nabídky, nesmí mít osobní zájem na zadání příslušné služby a s uchazeči je nesmí spojovat příbuzenský ani pracovní poměr. O své nepodjatosti učiní člen komise i náhradník čestné prohlášení.
2. Vznikne-li důvod k podjatosti některému z členů komise v průběhu její činnosti, popřípadě náhradníkovi, je povinen to bezodkladně oznámit zadavateli.

 

§ 10

Jednání komise

1. Komise zvolí na svém prvním jednání ze svých členů předsedu a místopředsedu. Jednání komise svolává a řídí její předseda, není-li přítomen, pak místopředseda.
2. Komise je schopna se usnášet, je-li písemně a včas pozván každý její člen a jsou-li přítomny dvě třetiny členů včetně náhradníků za nepřítomné členy.
3. Poskytnutí informací o zdravotnických zařízeních účastnících se výběrového řízení členy komise se nepovažuje za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zvláštního zákona.⁴ Členové komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výběrovým řízením.

 

§ 11

Postup komise při posuzování nabídek

1. Komise zahájí činnost tím, že od zadavatele převezme nabídky, které splnily podmínky výběrového řízení.
2. Pokud komise při posuzování nabídek využije přizvaných odborníků, nesmí být tyto osoby podjaty (§ 9) a jsou povinny zachovávat mlčenlivost o záležitostech, o nichž se dozvěděly v souvislosti s výkonem své funkce.
3. Na základě posouzení nabídek z hlediska obsahového plnění podmínek výběrového řízení komise navrhne zadavateli vyřazení nabídek, které uvedeným požadavkům nevyhoví. Rozhodnutí o vyloučení příslušného uchazeče za soutěže přísluší zadavateli. Toto rozhodnutí je zadavatel povinen bezodkladně příslušnému uchazeči sdělit.
4. Uchazeč, který byl ze soutěže vyloučen, může požádat zadavatele o sdělení důvodu jeho rozhodnutí. Zadavatel je povinen bezodkladně důvod vyloučení uchazeči sdělit.

§ 12

Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek

1. Komise pořídí o posouzení a hodnocení nabídek zprávu, která obsahuje

1. údaje o složení komise,
2. přehled nabídek s uvedením příslušného uchazeče, které komise převzala od zadavatele,
3. výsledek posouzení jednotlivých nabídek,
4. při využití osob podle § 11 odst. 2 závěry jejich posouzení,
5. seznam nabídek, které komise po posouzení navrhla zadavateli vyřadit z výběrového řízení,
6. seznam nabídek, které komise hodnotila,
7. stručný popis hodnocení nabídek,
8. výsledek hodnocení jednotlivých nabídek,
9. pořadí nabídek sestavené podle výsledku hodnocení.

1. Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek podepisují všichni členové komise a předají ji s veškerou dokumentací zadavateli. Komise tím svoji činnost ukončí.
2. Členové komise jednají bezúplatně. Náklady na práci komise hradí zadavatel. Po předání zprávy zadavateli musí zadavatel na požádání umožnit všem uchazečům, jejich nabídky byly posuzovány a hodnoceny, do zprávy nahlédnout.

§ 13

Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky

1. Zadavatel je povinen na základě výsledku výběrového řízení rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky, pokud si nevyhradil právo odmítnout všechny předložené nabídky. Nejvhodnější nabídkou se rozumí nabídka nejlépe splňující kritéria vymezená zadavatelem v podmínkách výběrového řízení.
2. Jestliže rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky neodpovídá závěrům komise, je zadavatel toto rozhodnutí povinen písemně odůvodnit. Toto odůvodnění je na požádání povinen poskytnout uchazečům, jejichž nabídky byly vyhodnoceny komisí jako lepší.

 

 

§ 14

Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky

1. Zadavatel je povinen v zadávací lhůtě oznámit všem uchazečům, kteří nebyli ze soutěže vyřazeni, rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.
2. V rozhodnutí zadavatel uvede též uchazeče, kteří se umístili na druhém a třetím pořadí. Součástí rozhodnutí je také poučení o možnosti podat námitky.

§ 15

Oznámení o zařazení do sítě

1. Zadavatel oznámí rozhodnutím uchazeči jeho zařazení do sítě. Součástí tohoto rozhodnutí je popis rozsahu služeb, které byly předmětem výběrového řízení.
2. Zdravotnické zařízení zařazené v síti zdravotnických zařízení má nárok na uzavření smlouvy s každou zdravotní pojišťovnou provádějící zdravotní pojištění podle zvláštního zákona⁵, a to v rozsahu, který byl předmětem výběrového řízení.

§ 16

Seznamu zdravotnických zařízení zařazených v síti

1. Zadavatel vede seznam zdravotnických zařízení zařazených v síti v jeho územním obvodu. U každého zařízení uvede rozsah služeb a časový údaj, kdy jeho zařazení v síti končí.
2. Vyhlašovatel umožní nahlédnout do seznamu každému, kdo o to projeví zájem.

 

 

§ 17

Záruky dostupnosti

1. Zdravotnické zařízení zařazené v síti je povinno poskytovat zdravotní služby občanům určeného územního obvodu v rozsahu definovaném výběrovým řízením. Tím není dotčeno právo občana na svobodnou volbu lékaře a zdravotnického zařízení.
2. Pokud zdravotnické zařízení zařazené v síti zdravotnických zařízení ošetřuje pacienta, který je tomuto zdravotnickému zařízení příslušný, a pokud tento pacient je pojištěncem zdravotní pojišťovny, která nemá smlouvu s tímto zdravotnickým zařízením, uhradí pojišťovna, jejíž je pacient pojištěncem, náklady na léčbu v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem.⁶ Nedobytné pohledávky garantuje orgán státní správy, který zařadil zdravotnické zařízení do sítě zdravotnických zařízení.
3. Zdravotnické zařízení, poskytující nezbytné zdravotní služby bezdomovci, u kterého nelze prokázat smlouvu se žádnou zdravotní pojišťovnou, má nárok na proplacení nezbytných výdajů orgánem státní správy, který provedl jeho zařazení do sítě zdravotnických zařízení a to za podmínek, stanovených tímto orgánem státní správy.

§ 18

Ztráta dostupnosti

1. Při ztrátě dostupnosti zdravotní péče může orgán státní správy poskytování zdravotní péče nařídit kterémukoli zdravotnickému zařízení, které je k poskytování takové služby způsobilé. Toto nařízení může být provedeno pouze na dobu určitou, maximálně však na dva roky, přičemž opakování nařízení není možné. Prokázané nezbytné náklady, vzniklé zdravotnickému zařízení nad rámec zdravotního pojištění, hradí ten orgán státní správy, který nařízení vydal.
2. Proti nařízení se lze odvolat, přičemž odvolání nemá odkladný účinek.
3. Zdravotnické zařízení poskytující služby na základě nařízení orgánu státní správy má nárok na uzavření smlouvy s kteroukoliv zdravotní pojišťovnou v rozsahu nařízené zdravotní péče.

 

 

§ 19

Ukončení činnosti zdravotnického zařízení v síti

Činnost v síti zdravotnických zařízení zaniká za podmínek stanovených výběrovým řízením. Zaniká rovněž vždy, když dojde ke ztrátě způsobilosti zdravotnického zařízení poskytovat příslušné zdravotní služby v potřebném rozsahu či kvalitě.

§ 20

Prodloužení doby činnosti v síti zdravotnických zařízení

1. Prodloužit smlouvu o poskytování zdravotních služeb může zadavatel bez výběrového řízení, pokud proti tomu žádná ze stran účastných v komisi podle § 4 odst. 1 nepodá protest a zároveň neprojeví zájem o poskytování těchto služeb jiné zdravotnické zařízení. Tímto způsobem lze prodloužit smlouvu opakovaně, nejvýše však o stejný počet let, který byl předmětem výběrového řízení.
2. Při prodloužení smlouvy podle odstavce 1 musí zdravotnické zařízení znovu dokladovat svou způsobilost pro poskytování péče v potřebném rozsahu a kvalitě.

§ 21

Ministerstvo zdravotnictví vydává po dohodě s odbornými společnostmi (§ 13 odst. 3 zák. ČNR č. 550/1991 Sb.) a profesními organizacemi zřízenými dle zvláštního zákona² a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou doporučené léčebné postupy a doporučení prostředků zdravotnické techniky.

Část druhá

Změna zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

§ 22

Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zák. České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., č. 291/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 206/1996 Sb., se mění takto:

1. V § 13 odst. 1 se na konci se připojují tato slova: "to se nevztahuje na případy, kdy je smlouva uzavřena se zdravotnickým zařízením na základě jeho zařazení do sítě zdravotnických zařízení."
2. 2. V § 13 odst. 2 se na konci se připojují tato slova: " nebo které poskytuje na základě zařazení do sítě zdravotnických zařízení"
3. V § 13 odst. 4 písm. a) se za slova "vystaveného smluvním zdravotnickým zařízením" vkládají tato slova: "zařízením zařazeným v síti zdravotnických zařízení pojištěnci, který je zařízení územně příslušný".
4. V § 13 odst. 4 písm. b) se za slova "smluvním zdravotnickým zařízením" vkládají tato slova: "nebo zařízením zařazeným v síti zdravotnických zařízení, které poskytuje péči pojištěnci".

Část třetí

Změna zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

§ 23

Zákon České národní rady č. 587/1992 Sb., ve znění zákona č. 199/1993 Sb., zákona č. 325/1993 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 260/1994 Sb., zákona č. 148/1995 Sb., zákona 95/1996 Sb., se mění takto:

1. § 40 zní:

"§ 40 Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný kód Text Sazba daně

nomenklatury

celního sazebníku

2402 cigarety filtrové délky nad 70 mm 0,75 Kč/kus

cigarety provazcové a cigarety

filtrové félky do 70 mm včetně 0,65 Kč/kus

doutníky, cigarilos 0,56 Kč/kus

2403 cigaretový tabák nařezaný pro

ruční výrobu cigaret 575 Kč/kg

tabákové vložky z cigaretového

tabáku pro ruční výrobu cigaret 0,75 Kč/kus

lulkové, dýmkové, šňupavé

a žvýkací tabáky 46 Kč/kg"

 

Část čtvrtá

Změna zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

§ 24

Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., a zákona č. 59/1995 Sb., a zákona č. 149/1996 Sb. se mění takto:

1. V § 2 se číslovka 13,5 nahrazuje číslovkou 13,2
2. Za § 21 se vkládá nový § 21 a tohoto znění:

"§ 21a"

1. Ministerstvo zdravotnictví České republiky je povinno zřídit zvláštní účet ke kompenzaci škod způsobených výrobky poškozujícími zdraví obyvatel.
2. Ministerstvo financí převádí 15 % vybraných spotřebních daní z tabákových výrobků na zvláštní účet zřízený Ministerstvem zdravotnictví podle odst. 1.
3. Ministerstvo zdravotnictví určí částku k dorovnání finančních prostředků po snížení výše pojistného. Tato částka se určí tak, že se od částky vypočtené jako 13,5 % vyměřovacího základu odečte částka vypočítaná podle platné výše pojistného.
4. Částka vypočtená dle odstavce 2 se rozdělí tak, že 40% této částky se rozdělí pojišťovnám provádějícím zdravotní pojištění dle zvláštního zákona⁵ podle počtu jejich pojištěnců a 60 % této částky se odvede na účet zřízený dle zvláštního zákona⁷.
5. Zbytek na účtu zřízeném dle odstavce 1 se smí použít po projednání ve vládě České republiky k řešení havarijních situací ve zdravotnictví, jinak je příjmem státního rozpočtu."

 

 

Část pátá

Změna zákona České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.

§ 25

Zákon České národní rady č. 280/1992 Sb. o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., a zákona č. 60/1995 Sb. se doplňuje takto:

1. § 16 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

" (4) Zaměstnanecké pojišťovny mohou vytvářet společné fondy ke krytí rizik vzniklých nenadálými zdravotními situacemi nebo zvláště náročnou skladbou pojištěnců."

2. V dosavadním odstavci 4 se za slova "zaměstnanecké pojišťovny" vkládají slova v závorce " (zaměstnaneckých pojišťoven)".
3. Dosavadní odst. 4 se označuje jako odst. 5.

Část šestá

Účinnost zákona

§ 26

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

 

J. Janeček v.r.

P. Jurková. v.r.

P. Severa v.r.

P. Šafařík v.r.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Důvodová zpráva

Obecná část

K části prvé.

Základním ekonomickým problémem našeho zdravotnictví je nalezení rovnováhy mezi dostupnými finančními prostředky na straně jedné a objemem, strukturou a úrovní účtované zdravotní péče na straně druhé. Objem a strukturu zdravotní péče lze regulovat jednak na straně poptávky, tedy na straně pacienta, což je nástroj který velmi rychle naráží na sociální bariéry a nese v sobě, při razantním použití, nebezpečí poškození zdravotního stavu pacientů. Daleko kvalifikovaněji je možno provádět regulaci a to jak ve smyslu zvětšení, tak ve smyslu omezení poskytované resp. vykazované zdravotní péče na straně nabídky, tedy na straně poskytovatelů. Přitom je zřejmé, že právě síť zdravotnických zařízení je jedním ze základních ekonomických nástrojů k regulaci výdajů ve zdravotnictví. Proto se navrhuje mechanismus pro korekci sítě zdravotnických zařízení napojených na veřejné rozpočty. Přitom se předpokládá, že základním znakem takového zařízení by nebyl vlastnický vztah či zřizovatelská funkce, ale zodpovědnost za garanci dostupnosti zdravotnických služeb na svěřeném území při kontrolované úrovni poskytovaných služeb. To neznamená, že by mělo být celé území státu rozděleno na spádová území, ale takováto území by se mohla vytvářet event. rušit podle potřeb jednotlivých regionů, přičemž by zde již nebyla vazba pouze na zdravotnická zařízení zřizovaná státem či obcemi, ale mohla by se zapojit zdravotnická zařízení bez ohledu na zřizovatele, což by mohlo vytvořit dostatečný konkurenční tlak právě na tato zařízení.

Prostřednictvím jasných pravidel by se omezily spory při navazování smluv, kdy odmítnutí uzavřít smlouvu se zdravotnickým zařízením by mělo mít určitá pravidla, aby byly maximálně omezeny spekulace i možné soudní spory. Je třeba si uvědomit, že se na každém okrese ročně rozdělují zakázky o objemu přibližně jedné miliardy korun a to bez jasnějších pravidel.

Mechanismy které by měly zásadním způsobem garantovat odbornou úroveň poskytované péče jsou doporučené léčebné postupy a akreditace pracovišť. Doporučené léčebné postupy, budou na jedné straně vyvažovat informační převahu jednotlivých dílerů různých farmaceutických firem a výrobců prostředků zdravotnické techniky, kteří mohou v současné době vytvářet velmi efektivní tlak na jednotlivé lékaře a zároveň budou i oporou jednotlivým lékařům při případných soudních sporech.

Tyto postupy by měly být i oporou revizních lékařů při posuzování délky pracovní neschopnosti a strategie léčby.

Akreditace pracovišť je základem nezbytné kontroly schopnosti daného zařízení poskytovat daný rozsah zdravotní péče na potřebné úrovni.

 

K části třetí a čtvrté.

Záměrem navrhované úpravy je snaha lépe vyjádřit princip spoluúčasti u občanů, kteří si dobrovolně a vědomě poškozují své vlastní zdraví, a to především kouřením. Vychází se z přesvědčení, že tito občané by měli býti většími přispěvateli do fondu zdravotního pojištění, než ti, kteří si své zdraví vědomě nepoškozují. Zdá se nespravedlivé, aby např. matka samoživitelka přispívala do zdravotního fondu podle stejných kritérií jako silný kuřák. Jde tedy o omezení solidarity zodpovědných s nezodpovědnými.

Vzhledem k tomu, že smyslem není přivést do zdravotního systému další výrazný objem prostředků, ale vyjádřit princip zodpovědnosti, navrhuje se zároveň snížení pojistného na zdravotní pojištění z 13,5 % vyměřovacího základu na 13,2 % obyvatelstva. I když je navrhované zvýšení spotřebních daní relativně nízké jde v této fázi o to, zavést mechanismus, který by i v budoucnu umožňoval větší diferenciaci mezi zodpovědnými a nezodpovědnými. Zde je třeba upozornit, že zvýšení spotřebních daní bude pro nás povinné se vstupem do EU. Zároveň je však možno uvažovat o takovém nastavení, které by umožnilo i financování zvláště drahých zákroků nebo programů. Na druhé straně je možno předpokládat větší snahu o daňové úniky, což by si vyžadovalo zvýšenou pozornost daňových a celních úřadů. Ekonomicky znamená navrhované zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků přibližně 2,5 mld. Kč. Navrhované snížení vyměřovacího základu zdravotního pojištění znamená nižší příjem z výběru na všeobecné zdravotní pojištění asi o 1,5 mld. Kč, což přispěje k žádoucímu snížení odvodového zatížení obyvatelstva. Zbytek tedy bude příjmem státního rozpočtu, pokud ho vláda nepoužije k řešení havarijních situací ve zdravotnictví.

K části páté.

Smyslem návrhu je umožnit malým pojišťovnám poskytujícím zdravotní pojištění vytvářet společné rizikové fondy. Jde o to, aby malé, dobře pracující pojišťovny nezanikaly pouze díky okolnostem, které nemohou ovlivnit. Zánik malých, ale schopných pojišťoven je ochuzením konkurenčního prostředí, které je pro udržení nízkých nákladů nezbytné. Vytváření společných rizikových fondů se jeví jako vhodný předpoklad pro případné slučování malých pojišťoven bez hrozby jejich zániku.

Návrh je v souladu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky.

Zvláštní část

K části první

K § 1

Právo na bezplatnou zdravotní péči na základě zdravotního pojištění garantuje i Listina základních práv a svobod v článku 31. Síť se tak stane garantem dostupnosti, což může eliminovat spekulativní postupy subjektů, které mají přístup k financím ze zdravotního pojištění.

K § 2

Zařazení do sítě by mělo být podrobeno výběrovému řízení. Tento postup umožní, aby nárok na přístup k veřejným prostředkům byl poskytnut tomu, kdo navrhne nejlepší a nejefektivnější služby pro danou oblast. To má zároveň šetřit finance v systému zdravotního pojištění. Jedním z velkých problémů je efektivní rozmisťování drahé přístrojové techniky. Proto je třeba uvažovat i o síti velmi drahých přístrojů poskytujících náročné služby. Zároveň je nezbytné kontrolovat kvalitu poskytovaných služeb.

K § 3

Podání návrhu na vyhlášení výběrového řízení je svěřeno těm subjektům, které se činností zdravotnictví nějakým způsobem zabývají, a lze tedy předpokládat, že jejich návrhy budou mít potřebné opodstatnění.

K § 4

Smyslem předběžného řízení je prověření skutečností uvedených v návrhu na vyhlášení výběrového řízení podle § 3 a jejich objektivizace. Pokud komise dojde k závěru, že je správné výběrové řízení vyhlásit, je tento závěr pro zadavatele závazný.

Pokud však komise dojde k závěru, že by se výběrové řízení nemělo vyhlašovat, může ho zadavatel vyhlásit z vlastní iniciativy.

K § 5

Ustanovení vymezuje náležitosti, které musí vyhlášené výběrové řízení splňovat.

K § 6 a 7

Udávají se lhůty, které mají vytvořit dostatečný časový prostor pro účastníky výběrového řízení.

K § 8

Složení komise má garantovat odbornou úroveň výběrového řízení a zároveň objektivně posoudit skutečnou potřebu zdravotních služeb.

K § 9

Jedná se o zajištění maximální míry objektivnosti posuzování.

K § 10

Upravuje se jednání komise tak, že komise si zvolí předsedu, který řídí její jednání.

 

K § 11

Komise na jednání navrhne vyloučení těch účastníků, kteří nesplnili podmínky, které byly vyhlášeny jako podmínky k účasti na výběrovém řízení.

K § 12

Komise pořídí ze svého jednání zprávu, která bude přístupná účastníkům výběrového řízení, což je důležitým prvkem kontroly podporujícím maximální stupeň objektivnosti.

K § 13

Zadavatel vybere nejvhodnější nabídku, která nejlépe a nejefektivněji bude garantovat dostupnou zdravotní péči. Pokud by se stanovisko zadavatele a komise rozcházelo a zadavatel určil jiného než prvního uchazeče vítězem výběrového řízení, je povinen to písemně zdůvodnit.

K § 14

Z hlediska co nejprůhlednějšího jednání je správné, aby zadavatel oznámil všem uchazečům, kdo se stal vítězem výběrového řízení. Zároveň uvede, kdo byl na druhém a třetím místě.

K § 15

Vzhledem k tomu, že zařazení do sítě zdravotnických zařízení dává zdravotnickému zařízení právní nárok na uzavření smlouvy s kteroukoliv zdravotní pojišťovnou, která pracuje s finančními prostředky vybranými na základě zdravotního pojištění, je nezbytné, aby bylo zdravotnickému zařízení vydáno potvrzení.

 

 

 

K § 16

Vyhlašovatel, tedy orgán státní správy, vede seznam zdravotnických zařízení zařazených v síti. To umožní potenciálním uchazečům, aby se mohli včas připravit na nové výběrové řízení.

K § 17

Vzhledem k tomu, že musí existovat jasná garance dostupnosti, je třeba změnit současnou situaci tak, aby se pacienti s chronickou chorobou byť na omezenou dobu a bez vlastního zavinění nedostali do situace, kdy pro ně bude zdravotní péče fakticky nedostupná. Vzhledem k tomu, že toto je jasný úkol státu, je nezbytné, aby zdravotní služby, které zdravotnické zařízení těmto pacientům poskytne, garantoval stát. Je totiž jistě jednou z jeho povinností, aby řádně kontroloval hospodaření zdravotních pojišťoven tak, aby byly schopné dostát svým závazkům.

K § 18

Ustavuje se zcela výjimečný institut umožňující přikázat poskytování zdravotní péče zařízení, které jinak o takový způsob péče nemá zájem. Umožňuje se vstup do vlastnických práv, protože je třeba garantovat ústavní nárok. Proto je umožněno přikázat tuto péči pouze na dobu určitou. Jedná se však o dostatečně dlouhý časový interval, který by měl umožnit definitivní řešení situace.

K § 19

Upravuje se ukončení činnosti v síti zdravotnických zařízení.

K § 20

Ustanovení má zabránit formálním výběrovým řízením. Na druhé straně je třeba umožnit, aby zde existovaly časové intervaly umožňující vstup do soutěže i jiným poskytovatelům zdravotní péče. Přitom se navrhuje, aby i v tomto případě zdravotnické zařízení muselo dokladovat svou způsobilost poskytovat zdravotnické služby v potřebném rozsahu a kvalitě.

K § 21

Vydávání doporučených léčebných postupů má vytvořit informační protiváhu proti dílerům různých farmaceutických firem. Zároveň má být oporou revizním lékařům zdravotních pojišťoven, aby se ujasnila odborná stanoviska pro posuzování různých léčebných postupů.

K části druhé

K § 22

Nezbytná legislativní úprava týkající se navazování smluv v souvislosti se zákonem o síti zdravotnických zařízení.

K části třetí

K § 23

Navrhuje se zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků přibližně o 15 %, což by vzhledem k současnému výnosu spotřební daně znamenalo zvýšení příjmu přibližně o 2,5 mld. Kč.

K části čtvrté

K § 24

Provádí se snížení vyměřovacího základu pro výpočet zdravotního pojištění tak, aby se podtrhl význam zodpovědnosti za své zdraví. Rozpočtově bude změna pro zdravotnictví neutrální. Výsledkem je snížení odvodového zatížení obyvatelstva v oblasti zdravotního pojištění. Dalším efektem je potlačení solidarity zodpovědných s nezodpovědnými a možné zvýšení příjmu státního rozpočtu, pokud vláda nevyužije prostředky k řešení havarijních situací ve zdravotnictví.

Zřizuje se zvláštní účet, na který se převede 15 % vybrané spotřební daně, tedy ona část, o kterou se spotřební daň zvyšuje. Ministerstvo zdravotnictví určí část, která bude stejným mechanisme jako pojistné, přerozdělena mezi zdravotní pojišťovny provádějící zdravotní pojištění. Zřizovatelem účtu je Ministerstvo zdravotnictví.

K části páté

K § 25

Umožňuje se vytvářet společný rizikový fond pro zaměstnanecké pojišťovny. Smyslem je zvýšit bezpečnost malých pojišťoven systémem ve světě obvyklým, totiž sdílením společného rizika, které může být pro jednotlivou pojišťovnu neřešitelné.

Změna zákona ČNR č. 587/1992 Sb. o spotřebních daních ve znění pozdějších předpisů.

Nový text vytištěn tučně.

§ 23

ZÁKON č. 587/1992 Sb. VE ZNĚNÍ ZÁKONA č. 199/1993 Sb., ZÁKONA č. 325/1993 Sb., ZÁKONA č. 136/1994 Sb., ZÁKONA č. 260/1994 Sb. ZÁKONA č. 148/1995 Sb., ZÁKONA 95/1996 Sb. SE MĚNÍ TAKTO:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1. § 40

 

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný kód Text Sazba daně

nomenklatury

celního sazebníku

2402 cigarety filtrové délky nad 70 mm 0,75 (0,65) Kč/kus

cigarety provazcové a cigarety

filtrové délky do 70 mm včetně 0,65 (0,55) Kč/kus

doutníky, cigarilos 0,56 (0,46) Kč/kus

2403 cigaretový tabák nařezaný pro

ruční výrobu cigaret 575 (475) Kč/kg

tabákové vložky z cigaretového

tabáku pro ruční výrobu cigaret 0,75 (0,65) Kč/kus

lulkové, dýmkové, šňupavé

a žvýkací tabáky 46 (35) Kč/kg

Navrhovaná novela zák. ČNR 550/1991 Sb. § 13 ve znění pozdějších předpisů.

(Nový text v závorce vytištěn tučně)

Úkoly zdravotních pojišťoven

1. Příslušná zdravotní pojišťovna hradí náklady péče plně nebo částečně hrazené zdravotním pojištěním poskytnuté pojištěncům zdravotnickými zařízeními na základě smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními vždy na dobu dvou let, není-li dohodnuto jinak, s možností vypovězení smlouvy v případě porušení smluvních podmínek i před uplynutím sjednané doby. (To se nevztahuje na případy, kdy je smlouva uzavřena se zdravotnickým zařízením na základě jeho zařazení do sítě zdravotnických zařízení)
2. Smlouvy se uzavírají na rozsah těch druhů péče plně nebo částečně hrazené zdravotním pojištěním, které je zdravotnické zařízení oprávněno poskytovat, (, nebo které poskytuje na základě zařazení do sítě zdravotnických zařízení)
3. Příslušná zdravotní pojišťovna poskytuje úhradu za provedené zdravotní výkony zdravotnickým zařízením podle seznamu výkonů s bodovými hodnotami, pokud Zdravotní řád nestanoví, že se zdravotní péče hradí paušálními částkami. Ve smlouvě podle odstavce 1 lze sjednat omezení úhrady vykázaných zdravotních výkonů v případě, že zdravotnické zařízení podstatně překračuje průměrné náklady na jednoho ošetřeného pojištěnce příslušné zdravotní pojišťovny pro daný druh zdravotnického zařízení a obor zdravotní péče. Seznam výkonů s bodovými hodnotami a výše paušálních částek včetně rozsahu zdravotní péče z těchto částek hrazené stanoví ministerstvo vyhláškou po dohodovacím řízení se zástupci Ministerstva financí, Pojišťovny, ostatních zdravotních pojišťoven, smluvních zdravotnických zařízení, profesních organizací zřízených zákonem a odborných vědeckých společností. Účastníky dohodovacího řízení svolává ministerstvo nejméně jednou ročně. Ministerstvo financí po projednání s ministerstvem a Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví na návrh zdravotních pojišťoven cenovým výměrem maximální ceny bodu.

 

4. Příslušná zdravotní pojišťovna uhradí na základě

1. lékařského předpisu vystaveného smluvním zdravotnickým zařízením, (zařízením zařazeným v síti zdravotnických zařízení pojištěnci, který je zařízení územně příslušný), lékařem poskytujícím první pomoc pojištěnci, smluvním lékařem poskytujícím zdravotní péči v zařízení sociální péče a smluvním lékařem poskytujícím zdravotní péči sobě, manželovi, svým rodičům, prarodičům, dětem, vnukům a sourozencům, jestliže jeho odbornost zaručuje Česká lékařská komora nebo Česká stomatologická komora, a jestliže k tomu uzavře zvláštní smlouvu se zdravotní pojišťovnou

1. zařízením lékárenské péče léčiva a prostředky zdravotnické techniky s výjimkou prostředků zdravotnické techniky uvedených v bodu 2,
2. jiným smluvním subjektům brýle a pomůcky oční optiky, vlasové náhrady, ortopedicko protetické pomůcky sériově a individuálně vyráběné, kompenzační pomůcky pro zdravotně postižené včetně vozíků a zvedáků pro imobilní osoby a dále pomůcky pro sluchově postižené, nevidomé a slabozraké,
3. zařízením lékárenské péče a jiným subjektům přístroje používané k terapii,

1. předloženého účtu smluvním zdravotnickým zařízením, nebo zařízením zařazeným v síti zdravotnických zařízení, které poskytuje péči pojištěnci

1. stomatologické protetické náhrady a léčebné rehabilitační pomůcky,
2. ortodontické aparáty,

1. předloženého účtu smluvním zdravotnickým zařízením nebo jiným smluvním subjektům servisní zásahy na poskytnuté prostředky zdravotnické techniky, a to podle seznamu léčiv a prostředků zdravotnické techniky, ve kterém jsou uvedeny výše úhrad poskytovaných příslušnými zdravotními pojišťovnami.

1. Seznam léčiv a prostředků zdravotnické techniky zpracovává ministerstvo po předchozím dohodovacím řízení se zástupci Ministerstva financí, Pojišťovny, ostatních zdravotních pojišťoven, smluvních zdravotnických zařízení, profesních organizací zřízeních zákonem 1) a odborných vědeckých společností;
   účastníky tohoto řízení svolává ministerstvo nejméně jednou ročně. Seznam léčiv a prostředků zdravotnické techniky, jeho změny a doplňování vydává ministerstvo vyhláškou.
2. Jestliže předepisující lékař předepíše léčivo nebo prostředek zdravotnické techniky, na jehož úhradě se podle seznamu léčiv a prostředků zdravotnické techniky podílí pojištěnec, je povinen na tuto skutečnost pojištěnce upozornit. Vyžaduje-li to však zdravotní stav nemocného podle doporučení ošetřujícího lékaře, učiněného po dohodě s revizním lékařem příslušné zdravotní pojišťovny, uhradí plně příslušná zdravotní pojišťovna předepsaná léčiva nebo prostředky zdravotnické techniky, výjimečně i léčiva v seznamu léčiv a prostředků zdravotnické techniky neuvedená.
3. Příslušná zdravotní pojišťovna zajišťuje půjčování prostředků zdravotnické techniky takto označených v seznamu léčiv a prostředků zdravotnické techniky a vede o tom evidenci. Vydání prostředků zdravotnické techniky nebo jejich zapůjčení zaznamená předepisující lékař do zdravotní dokumentace nemocného.

______________

1. Např. zákon ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře.

Navrhovaná novela zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., a zákona č. 59/1995 Sb.

Navrhovaný text vytištěný tučně.

§ 2

Výše pojistného

1. Výše pojistného činí (13,5 %) 13,2 % z vyměřovacího základu za rozhodné období.
2. Výši pojistného je jeho plátce povinen si sám vypočítat. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

§ 21

1. Příslušné zdravotní pojišťovny sdělí do osmého dne kalendářního měsíce správci účtu počty svých pojištěnců do 60 let věku a nad 60 let věku, za které je od prvního dne tohoto měsíce plátcem pojistného stát, 37) a to v členění uvedeném v § 6c odst. 1 zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 59/1995 Sb. Příslušné zdravotní pojišťovny dále sdělí do 22. dne každého měsíce správci účtu výši 60 % pojistného vybraného v období od 18. dne předcházejícího měsíce do 17. dne příslušného měsíce.
2. Správce účtu oznámí do 30. dne příslušného měsíce všem zdravotním pojišťovnám celkovou částku na ně připadající. Celkovou částku pro příslušnou zdravotní pojišťovnu tvoří součet podílů připadajících na každého jejího pojištěnce, za kterého je plátcem stát, přičemž na takového pojištěnce ve věku do 60 let připadá jeden podíl a od 60 let tři podíly.
3. Jeden podíl se vypočte ze součtu 60 % vybraného pojistného všemi zdravotními pojišťovnami, celkové platby státu za osoby, za něž je plátcem, a úroků vzniklých na zvláštním účtu snížených o poplatky za účetní operace a vedení zvláštního účtu tak, že se tento součet vydělí celkovým počtem pojištěnců, za které je plátcem stát, přičemž se každý pojištěnec nad 60 let věku počítá třikrát.
4. Přesahuje-li 60 % vybraného pojistného celkovou částku vypočtenou podle odstavců 2 a 3, odvede tato pojišťovna přebývající finanční prostředky na zvláštní účet, a to do tří pracovních dnů ode dne, kdy jí byla správcem účtu oznámena částka vypočtená na jednoho pojištěnce. Zdravotní pojišťovně, která nesplní povinnost podle předchozí věty, může Ministerstvo financí na podnět dozorčího orgánu uložit penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý kalendářní den následující po dni splatnosti do dne platby včetně. Penále nesmí zdravotní pojišťovna hradit z prostředků základního fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků rezervního fondu.
5. Nedosahuje-li 60 % vybraného pojistného celkovou částku vypočtenou podle odstavců 2 a 3, správce účtu poukáže příslušné zdravotní pojišťovně chybějící finanční prostředky, a to do deseti pracovních dnů ode dne oznámení vypočtené částky na jednoho pojištěnce. Pokud správce zvláštního účtu nesplní povinnost podle předchozí věty, může mu Ministerstvo financí na podnět dozorčího orgánu uložit penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den následující po dni splatnosti do dne platby včetně.

-----------------

" 21 a

1. Ministerstvo zdravotnictví České republiky je povinno zřídit zvláštní účet ke kompenzaci škod způsobených výrobky poškozujícími zdraví obyvatel.

1. Ministerstvo financí převádí 15 % vybraných spotřebních daní z tabákových výrobků na zvláštní účet zřízený Ministerstvem zdravotnictví podle odst. 1.
2. Ministerstvo zdravotnictví určí částku k dorovnání finančních prostředků po snížení výše pojistného. Tato částka se určí tak, že se od částky vypočtené jako 13,5 % vyměřovacího základu odečte částka vypočítaná podle platné výše pojistného.
3. Částka vypočtená dle odstavce 2 se rozdělí tak, že 40 % této částky se rozdělí pojišťovnám provádějícím zdravotní pojištění dle zvláštního zákona⁵ podle počtu jejich pojištěnců a 60 % této částky se odvede na účet zřízený dle zvláštního zákona.⁸
4. Zbytek na účtu zřízeném dle odstavce 1 se smí použít po projednání ve vládě České republiky k řešení havarijních situací ve zdravotnictví, jinak je příjmem státního rozpočtu."

Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., a zákona č. 60/1995 Sb. se doplňuje takto:

§ 16

Fondy zaměstnanecké pojišťovny

1. Zaměstnanecká pojišťovna vytváří a spravuje

1. základní fond zdravotního pojištění,
2. rezervní fond.

1. Zaměstnanecká pojišťovna může vytvářet fond pro úhradu závodní preventivní a specifické zdravotní péče (§ 13 odst. 2), další účelové fondy podle rozhodnutí správní rady této pojišťovny a v souladu se schváleným zdravotně pojistným plánem zaměstnanecké pojišťovny.
2. Zaměstnanecká pojišťovna je povinna zabezpečit oddělenou evidenci fondů a oddělenou evidenci majetku a používání prostředků.
3. Zaměstnanecké pojišťovny mohou vytvářet společné fondy ke krytí rizik vzniklých nenadálými zdravotními situacemi nebo zvláště náročnou skladbou pojištěnců.
4. Způsob tvorby a použití fondů zaměstnanecké pojišťovny (zaměstnaneckých pojišťoven) a uložení finančních prostředků fondů stanoví Ministerstvo financí České republiky vyhláškou.