PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna 1996
II. volební období
72
Vládní návrh
zákona
ze dne ................1996,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění zákona České národní rady č. 22/1993 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění zákona České národní rady č. 22/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 3 odst. 1 včetně poznámek pod čarou zní:
" (1) Za kárné provinění lze uložit soudci podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a) důtku,
b) snížení nebo odnětí platového koeficientu, který je podle zvláštního zákona 1a/ součástí platu předsedy senátu, na dobu až tří let, c) snížení platu 1b/až o 25 % na dobu nejvíce šesti měsíců a při opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného postihu (§ 21), na dobu nejvíce jednoho roku,
d) pozastavení zvýšení započtené doby pro určení platu na dobu až tří let ; to neplatí pro soudce Nejvyššího soudu (dále jen "nejvyšší soud" ),
e) snížení započtené doby pro určení platu o tři roky na dobu až
tří let; to neplatí pro soudce nejvyššího soudu .
________________________
1a/ § 28 odst. 2 a odst. 3 písm. a) zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.
1b/ § 28 odst. 1 a odst. 3 věta první zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.".
2. § 3 odst. 3 zní:
" (3) Za závažné kárné provinění nebo za přestupek, který má současně povahu závažného kárného provinění, lze uložit soudci podle míry závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a) odvolání z funkce předsedy senátu,
b) snížení započtené doby pro určení platu o šest let na dobu až tří let; to neplatí pro soudce nejvyššího soudu,
c) přeložení na jiný soud téhož nebo nižšího stupně na návrh ministra spravedlnosti,
d) odvolání z funkce soudce na návrh ministra spravedlnosti.
Jde-li o přestupek, lze tato kárná opatření uložit vedle kárných opatření uvedených v odstavci 2 písm. b) až d).".
3. § 4 včetně nadpisu zní:
" § 4
Zánik kárné odpovědnosti soudce
(1) Odpovědnost soudce za přestupek zaniká, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok.
(2) Odpovědnost soudce za kárné provinění zaniká, nebyl-li do jednoho roku od jeho spáchání nebo v případě uvedeném v § 3 odst. 4 do jednoho roku od právní moci odsuzujícího rozsudku podán návrh na zahájení kárného řízení.".
Čl.II
1. Kárná řízení zahájená a neskončená do dne účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
2. Za kárné provinění spáchané před dnem účinnosti tohoto zákona nelze soudci uložit přísnější kárné opatření, než jaké bylo možno uložit podle dosavadních předpisů.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu l996.
Důvodová zpráva
Obecná část
Právní úprava kárné odpovědnosti soudců, kárných soudů a řízení před nimi je provedena zákonem č. 412/l991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění zákona ČNR č. 22/l993 Sb.
Zákon o kárné odpovědnosti soudců spolu se zákonem č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, byly přijaty za účelem obnovení nezávislé soudní moci v podmínkách vytváření demokratických společenských a státních institucí po listopadu l989. V návaznosti na tehdejší ústavní změny, prováděné ještě v rámci České a Slovenské Federativní Republiky, byly tak nově zakotveny doživotní jmenování soudců, způsob jejich přidělování k výkonu soudcovské funkce i systém záruk jejich nezávislosti při výkonu soudnictví.
Zákonná úprava kárné odpovědnosti soudců je jednou z významných záruk nezávislého výkonu soudnictví, zajišťující, že kárnou odpovědnost soudce může posoudit a sankcionovat pouze nezávislý soud svým rozhodnutím. Na druhé straně pak tato úprava má poskytovat společnosti garance, že soudní moc bude vykonávána nezávisle, nestranně, spravedlivě a bez průtahů soudci, kteří odpovědně přistupují k plnění svých služebních povinností a dbají na dodržování soudcovské etiky jak při výkonu soudcovské funkce, tak i ve svém osobním životě.
Přijetí zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, který vymezuje určení platu soudců odlišným způsobem, než činil zákon ČNR č. 391/1991 Sb.,významným způsobem zasahuje do soustavy kárných opatření a zužuje okruh kárných opatření, která lze za kárné provinění soudci uložit. Přitom již před přijetím zákona č. 236/1995 Sb. aplikace zákona o kárné odpovědnosti soudců svědčila o tom, že soustava kárných opatření, která lze uložit za kárné provinění
(závažné kárné provinění), neposkytuje v potřebné šíři prostor k tomu, aby bylo možno přihlížet k povaze a míře porušení povinností soudcem a jeho následkům.
Navrhuje se proto vedle novelizace stávajících kárných opatření rozšířit soustavu kárných opatření, která lze uložit za kárné provinění nebo za závažné kárné provinění, o další kárná opatření v oblasti platových poměrů soudců.
Dále se navrhuje odlišným způsobem upravit zánik kárné odpovědnosti soudců a v případě kárné odpovědnosti za kárné provinění vázat zánik kárné odpovědnosti na marné uplynutí roční lhůty k podání návrhu na zahájení kárného řízení.
Navržená novelizace zákona č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, je v plném souladu s Ústavou, ústavním pořádkem a právním řádem České republiky.
Právní akty Evropských společenství neupravují problematiku řešenou tímto zákonem.
Navrhované legislativní změny jsou v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Zejména je v této souvislosti třeba poukázat na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (český překlad uveřejněn pod č. 209/1992 Sb.) a z ní vyplývající požadavek projednání záležitosti týkající se lidských práv a základních svobod v plné jurisdikci nezávislým tribunálem, který je navrženou právní úpravou kárné odpovědnosti soudců plně respektován.
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na státní rozpočet.
Zvláštní část
K Čl. I:
K bodům 1 a 2:
Ukazuje se, že platná právní úprava neposkytuje dostatečně široké možnosti pro posouzení intenzity a míry kárného provinění a v návaznosti na to pak potřebnou diferenciaci v ukládání kárných opatření.
Pro výběr kárného opatření za kárné provinění (závažné kárné provinění) by měla být v zákoně jednoznačně vyjádřena zásada, že se tento výběr řídí intenzitou porušení chráněného zájmu na důstojnosti soudcovské funkce nebo ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů.
Současná poměrně strohá stupnice kárných opatření, zejména pak za závažná kárná provinění soudců, neumožňuje dostatečně přihlížet k povaze a míře porušení povinností soudcem a jeho následkům a ve svých důsledcích pak i postrádá potřebnou motivaci, ať již preventivní nebo následnou.
Možnosti rozšíření okruhu kárných opatření, umožňující více diferencovat postihovaná kárná provinění (závažná kárná provinění), jsou značně zúžené, neboť právní úprava pracovněprávních vztahů soudců neumožňuje do systému sankcí převzít některá kárná opatření,která umožňují aplikovat právní řády vyspělých demokratických zemí,v nichž je pracovněprávní vztah soudce nahrazen služebním vztahem soudce ke státu a která tak v podstatně větší šíři diferencují kárný postih zejména u závažných kárných provinění (např. přeložení do výslužby, odvolání z funkce se suspendováním nebo bez suspendování práva na důchod apod. ).
Za současné právní úpravy pracovněprávních vztahů soudců lze proto okruh kárných opatření ukládaných za kárná provinění (závažná kárná provinění) rozšířit pouze o sankční dopady do platových poměrů soudců.
Při vymezení kárných dopadů do platových poměrů soudců je třeba vycházet z nové konstrukce platů soudců, kterou přináší zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců. Tento zákon v § 28 odst. 1 a 3 určuje plat soudce násobkem platové základny platovým koeficientem stanoveným podle počtu let započtené doby, který se, s výjimkou změny platového koeficientu pro dobu do šesti let započtené doby, pravidelně zvyšuje po třech letech započtené doby. Podle § 28
odst. 2 a odst. 3 písm. a) se pak platový koeficient zvyšuje u předsedů senátů krajských, vrchních soudů a Nejvyššího soudu samostatně stanoveným platovým koeficientem.
V návaznosti na novou právní úpravu platových poměrů soudců se navrhuje rozšířit soustavu kárných opatření ukládaných za kárné provinění o kárná opatření, kterým by byl soudci pozastaven na stanovenou dobu zápočet doby pro určení platu ; tato doba by, s ohledem na zákonou konstrukci platu soudců, měla být omezena délkou 3 let, a dále kárné opatření spočívající ve snížení (odnětí) platového koeficientu předsedy senátu krajského, vrchního a Nejvyššího soudu.
Současná právní úprava umožňuje sankcionovat závažné kárné provinění pouze odvoláním z funkce předsedy senátu, pro kárná provinění nižší intenzity kárné opatření ve vztahu k funkci předsedy senátu nezná. Odnětí platového koeficientu předsedům (místopředsedům) soudů, stanoveného pro výkon této funkce, nelze do okruhu kárných opatření včlenit, neboť jde o část platu odvíjející se od výkonu funkce ve státní správě a výkon státní správy nelze v kárném řízení sankcionovat.
V zájmu rozšíření možnosti větší diferenciace v ukládání kárných opatření se dále navrhuje dát širší prostor soudu i při ukládání kárného opatření spočívajícím ve snížení platu. Navrhuje se proto novelizovat kárné opatření podle § 3 odst. 1 písm. c) a zvýšit procentní podíl, v němž lze soudci plat snížit, a prodloužit dobu, na kterou lze takové kárné opatření uložit.
Dále se navrhuje novelizovat i kárné opatření podle § 3 odst. 1 písm. a) a zvýraznit tak rozdíl mezi postupem orgánu státní správy soudu podle § 3 odst. 5 zákona a kárným opatřením ukládáným soudem v kárném řízení.
Při závažném kárném provinění se navrhuje okruh kárných opatření rozšířit o kárné opatření, jímž by po stanovenou dobu (nejvýše tří let ) byla snížena soudci započtená doba pro určení platu o šest let.
Ustanovení § 3 odst. 1 je naléhavě třeba novelizovat i v návaznosti na přijatý zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, který vymezuje určení platu soudců na základě jiných kriterií než činil zákon ČNR č. 391/l991 Sb.
K bodu 3:
Stávající právní úprava v § 4 zakotvuje princip zániku kárné odpovědnosti soudce za kárné provinění nebo za přestupek uplynutím jednoho roku od jejich spáchání, popř. jednoho roku od právní moci odsuzujícího rozsudku, jde-li o případ uvedený v § 3 odst. 4 zákona. Tato úprava je obdobou ustanovení § 2O zákona ČNR č. 2OO/l990 Sb., podle něhož nelze přestupek projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok, a platnou právní úpravou je rozšířena i na kárnou odpovědnost za kárné provinění.
Tento princip je na místě v oblasti správního řízení a rozhodování, kdy správní orgán má prostředky k tomu, ovlivnit včasnost rozhodnutí o postihu osoby, která se přestupku dopustila. V oblasti kárné odpovědnosti soudců je v zájmu zajištění rovného postavení občanů na místě zánik kárné odpovědnosti soudce zachovat pouze v kárné odpovědnosti soudce za jednání, které má znaky přestupku.
V oblasti kárné odpovědnosti za kárné provinění nemá tento princip své opodstatnění.V kárném řízení totiž orgán státní správy soudu,odpovědný za řádný výkon soudnictví, může pouze vyvolat kárné řízení před kárným soudem, rozhodování však náleží do pravomoci moci soudní, nikoliv výkonné. Proto je zcela mimo vliv orgánů moci výkonné, zda bude ve lhůtě rozhodnuto.
Považuje se za věcně správné, aby zákon umožnil vyvodit důsledky z kárné odpovědnosti soudce za kárné provinění bez ohledu na délku soudního řízení a zánik kárné odpovědnosti soudce spojit výlučně s marným uplynutím jednoroční lhůty k podání návrhu v kárném řízení.
K čl. II:
Pro ty případy, kdy kárné provinění bylo spácháno před účinností navrženého zákona, avšak kárné řízení bude zahájeno až po jeho účinnosti, bude postupováno podle navrženého zákona s tím, že soudci nebude možno uložit přísnější kárné opatření, než které mohlo být za toto kárné provinění uloženo podle právní úpravy platné v době jeho spáchání.
K čl. III:
Navrhuje se stanovit účinnost zákona již k 1. listopadu l996, neboť v důsledku přijetí zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, došlo ke značnému zásahu do soustavy kárných opatření.
V Praze dne 23. července l996
předseda vlády
místopředseda vlády
a ministr spravedlnosti pověřený
řízením Úřadu pro legislativu a veřejnou správu
412/1991 Sb.
ZÁKON
ze dne 27. září 1991
o kárné odpovědnosti soudců
Změna: 22/1993 Sb.
1996 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Kárná odpovědnost soudců
§ 1
Soudce je kárně odpovědný za kárné provinění a za jednání, které má znaky přestupku podle zvláštních předpisů (dále jen "přestupek"). 1)
------------------------------------------------------------------
1) Např. § 2 odst. 1 a § 10 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a § 2 odst. 1 a § 10 odst. 1 písm. b) zákona SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.
§ 2
Kárné provinění
(1) Kárným proviněním je zaviněné porušení služebních povinností soudce nebo chování, jímž soudce narušuje důstojnost své funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů.
(2) Jednání uvedené v odstavci 1 je závažným kárným proviněním, jestliže vzhledem k povaze porušené povinnosti, způsobu jednání, míře zavinění, opakování nebo jiné přitěžující okolnosti je jeho škodlivost zvýšena.
§ 3
Kárná opatření
(1) Za kárné provinění lze uložit soudci podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a) důtku,
b) snížení nebo odnětí platového koeficientu, který je podle zvláštního zákona 1a/ součástí platu předsedy senátu, na dobu až tří let, c) snížení platu 1b/až o 25 % na dobu nejvíce šesti měsíců a při opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného postihu (§ 21), na dobu nejvíce jednoho roku,
d) pozastavení zvýšení započtené doby pro určení platu na dobu až tří let ; to neplatí pro soudce Nejvyššího soudu (dále jen "nejvyšší soud" ),
e) snížení započtené doby pro určení platu o tři roky na dobu až tří let; to neplatí pro soudce nejvyššího soudu .
(Pův. znění:
(1) Za kárné provinění lze uložit některé z těchto kárných opatření:
a) napomenutí,
b) snížení základního platu až o 15 % na dobu nejvíce 3 měsíců a při opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného postihu (§ 21), na dobu nejvíce 6 měsíců,
c) zařadit soudce, s výjimkou soudců Nejvyššího soudu České republiky (dále jen "nejvyšší soud"), do platového stupně o jeden stupeň nižšího na dobu až tří let.)
(2) Za přestupek lze uložit za podmínek stanovených zvláštními předpisy 2) tato kárná opatření:
a) napomenutí,
b) pokutu ve výši stanovené zvláštními předpisy, 2)
c) zákaz činnosti, s výjimkou výkonu soudcovské funkce, na dobu stanovenou zvláštními předpisy, 2)
d) propadnutí věci.
Tato kárná opatření lze uložit jednotlivě nebo vedle sebe; napomenutí nelze uložit spolu s pokutou.
(3) Za závažné kárné provinění nebo za přestupek, který má současně povahu závažného kárného provinění, lze uložit soudci podle míry závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a) odvolání z funkce předsedy senátu,
b) snížení započtené doby pro určení platu o šest let na dobu až tří let; to neplatí pro soudce nejvyššího soudu,
c) přeložení na jiný soud téhož nebo nižšího stupně na návrh ministra spravedlnosti,
d) odvolání z funkce soudce na návrh ministra spravedlnosti.
Jde-li o přestupek, lze tato kárná opatření uložit vedle kárných opatření uvedených v odstavci 2 písm. b) až d).
(Pův.znění:
(3) Za závažné kárné provinění nebo za přestupek, který má současně povahu závažného kárného provinění, lze uložit jako kárné opatření:
a) odvolání z funkce předsedy senátu, nebo
b) přeložení soudce na jiný soud téhož nebo nižšího stupně na návrh ministra spravedlnosti České republiky nebo, jde-li o soudce vojenského soudu nebo o soudce vojenského kolegia nejvyššího soudu, na návrh ministra obrany České republiky, nebo
c) odvolání z funkce soudce na návrh orgánu k tomu oprávněného.3)
Jde-li o přestupek, lze tato kárná opatření uložit vedle kárných opatření uvedených v odstavci 2 písm. b) až d). )
(4) Kárná opatření podle odstavce 3 lze uložit též soudci, který byl dosouzen za trestný čin, jestliže takové odsouzení není důvodem zániku funkce ze zákona. 4)
(5) Drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování nebo přestupek může orgán, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, vyřídit tím, že je soudci vytkne, je-li to postačující. 5)
- -----------------------------------------------------------------
1a) § 28 odst. 2 a odst. 3 písm. a) zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.
1b) § 28 odst. 1 a odst. 3 věta první zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.
2) Např. zákon ČNR č. 200/1990 Sb. a zákona SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.
{3) § 44 odst. 2 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích.]
4) § 47 zákona č. 335/1991 Sb.
5) § 11 odst. 3 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.
§ 11 odst. 3 zákona SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.
§ 4
Zánik kárné odpovědnosti soudce
(1) Odpovědnost soudce za přestupek zaniká, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok.
(2) Odpovědnost soudce za kárné provinění zaniká, nebyl-li do jednoho roku od jeho spáchání nebo v případě uvedeném v § 3 odst. 4 do jednoho roku od právní moci odsuzujícího rozsudku podán návrh na zahájení kárného řízení.
(Pův. znění:
§ 4
Zánik kárné odpovědnosti soudce
Odpovědnost soudce za kárné provinění nebo za přestupek zaniká, uplynul-li od jejich spáchání nebo v případě uvedeném v § 3 odst. 4 od právní moci odsuzujícího rozsudku jeden rok.)