Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

1996

II. volební období

61

Vládní návrh

zákon

ze dne ..............1996

kterým se mění zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních

z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb. a zákona č. 248/1995 Sb., se mění takto:

1. V § 6 odst. 13 písm. b) se číslovka "25" nahrazuje číslovkou "20".

2. V § 15 odst. 1 písm. a) se částka "26 400 Kč" nahrazuje částkou "28 800 Kč".

3. V § 15 odst. 1 písm. b) se částka "13 200 Kč" nahrazuje částkou "14 400 Kč".

4. V § 15 odst. 1 písm. c) se částka "12 000 Kč" nahrazuje částkou "16 800 Kč" a částka "26 400 Kč" se nahrazuje částkou "28 800 Kč".

5. V § 15 odst. 1 písm. g) se částka "6 000 Kč" nahrazuje částkou "7 200 Kč".

1

6. V § 15 odst. 2 se částky "26 400 Kč" nahrazují částkami "28 800 Kč".

7. § 16 zní:

"§ 16

Sazba daně

Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí

8. § 38h odst. 2 zní:

"(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za kalendářní měsíc činí:

2

9. V § 38k odst. 5 písm. c) a d) se částka "26 400 Kč" nahrazuje částkou "28 800 Kč".

Čl. II

Přechodná ustanovení

Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 1996 platí dosavadní předpisy a ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací období 1997.

Čl. III

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1997.

Důvodová zpráva

I. Obecná část

Návrh novely zákona o daních z příjmů týkající se fyzických osob vychází z prostoru pro snížení daňové kvóty vymezené návrhem rozpočtu na rok 1997. Tento prostor představuje horní omezení pro úpravu daně z příjmů fyzických osob tak, aby nebyl ohrožen zdravý vývoj veřejných rozpočtů (tj. státního a místních rozpočtů). Novela primárně sleduje cíl, aby se proti roku 1996 u převážné části poplatníků daně z příjmu fyzických osob (cca 75% poplatníků) nezvýšilo v důsledku inflace daňové zatížení reálného příjmu. Navržená valorizace odpočitatelných položek a rozšíření daňových pásem je koncipováno i v souladu s přijatým principem adresnosti sociální sítě. Dalším cílem je, v porovnání s úpravou platnou pro r. 1996, zmírnit progresivitu této daně.

Navržená úprava daně z příjmu fyzických osob navazuje na úpravy provedené v letech 1994 - 1996. Úpravy daně realizované v letech 1994 a 1995 reagovaly na vliv inflace zvyšováním nezdanitelných částek ze základu daně, zejména zvyšováním základního odpočtu na poplatníka a odpočtu na děti. Pro rok 1996 došlo vedle zvýšení nezdanitelných částek také k posunu hranice příjmových pásem o 24 000 Kč.

Pro rok 1997 se navrhuje zvýšit obecnou nezdanitelnou částku ze základu daně z 26 400 Kč na 28 800 Kč, tj. o 2 400 Kč, nezdanitelnou částku na nezaopatřené dítě z 13 200 Kč na 14 400 Kč, tj. o 1 200 Kč, a nezdanitelnou částku na manželku (popř. manžela) bez vlastních příjmů nebo s velmi nízkými vlastními příjmy z 12 000 Kč na 16 800 Kč, tj. o 4 800 Kč.

Ve srovnání s rokem 1993 představuje návrh nejvyšší zvýšení u nezdanitelné částky na dítě, a to o 60%.

V porovnání s rokem 1993, tedy rokem realizace daňové reformy, se navrhuje prodloužení druhého a dalších příjmových pásem klouzavě progresivní daňové sazby tak, aby ve srovnání s rokem 1993 byla horní hranice se sazbou 20% prodloužena o 30% (ze 120 000 Kč na 156 000 Kč), pásma se sazbou 25% o 20% (ze 180 000 Kč na 216 000 Kč), pásma se sazbou 32% o 11% (z 540 000 Kč na 600 000 Kč).

První pásmo daňové sazby (15%) bylo prodlouženo z 60 000 Kč na 84 000 Kč, tj. o 40%, počínaje rokem 1996. Toto prodloužení je natolik výrazné, že dostatečně ochrání před inflací daňové poplatníky v tomto pásmu i v roce 1997.

Finanční dopad

Z makroekonomického hlediska je předložený návrh pečlivě vyvážen jednak v kontextu úsilí vlády o zmírnění růstu domácí poptávky a jejího dopadu na inflaci a platební bilanci, jednak v kontextu rozpočtového hospodaření státu tak, aby nebyl narušen zdravý vývoj veřejných rozpočtů.

Lze odhadnout, že realizace úprav navržených pro rok 1997 sníží výnos daně z příjmu fyzických osob celkově o cca 4,2 mld Kč, z toho v roce 1997 o cca 3 mld Kč a v roce 1998 o 1,2 mld Kč; zmíněné úpravy se projeví zčásti až při podání daňových přiznání, popř. u části zaměstnanců v ročním zúčtování, po skončení roku 1997. Zvýšení disponibilních příjmů se projeví i ve zvýšení spotřeby poplatníků (tj. ve vyšším výnosu daně z přidané hodnoty). Při stávajícím rozpočtovém určení daně z příjmů fyzických osob se odhaduje úhrnný dopad návrhu na veřejné rozpočty v roce 1997 následovně: státní rozpočet minus 0,8 mld Kč (v tom minus 1 mld Kč na dani z příjmů a plus 0,2 mld Kč na DPH ), místní rozpočty minus 2 mld Kč.

II. Zvláštní část

K čl. I

K bodům 1 až 9

Navrhovaná úprava nezdanitelných částek ze základu daně fyzických osob a prodloužení pásem daňové sazby v porovnání s rokem 1996 až do úrovně cca dvojnásobku průměrného výdělku eliminuje vliv inflace na celkové zatížení příjmů.

U zaměstnanců se navrhovaná úprava projeví již ve výši měsíčních daňových záloh srážených z mezd v průběhu roku 1997. Přepočtená měsíční sazba z navrhované roční sazby pro výpočet měsíčních daňových záloh z mezd je navržena v bodě 8.

Srovnání dosavadního a navrhovaného zatížení reálných příjmů na úrovni roku 1996 je patrné z přílohy.

Na úpravy reaguje navrhovaný bod 1, který snižuje úlevu pro zdanění mezd zahraničních expertů, zavedenou původně zejména ke zmírnění důsledků vysoké mezní sazby. Tato úleva umožňovala zahraničním expertům snížení zdanitelného příjmu ze závislé činnosti, a to v roce 1993 o 30% o, v roce 1996 o 25% a navrhuje se snížení tohoto odpočtu na 20%.

V Praze dne 18. září 1996

Předseda vlády:

Místopředseda vlády a ministr financí:

Platné znění dotčených ustanovení zákona

České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,

ve znění pozdějších předpisů,

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Vysvětlivka k použitým typům písma:

kursiva - vypouštěný text

podtržený text - nově navrhovaný text

§ 6

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky

(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou

a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku,

b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů jiné osoby,

c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,

d) příjmy poplatníka, které mu plynou v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo funkce, i když jsou vypláceny jako náhrada (odškodnění) za ztrátu těchto příjmů plátcem, u kterého poplatník nevykonává závislou činnost nebo funkci.

(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků je dále označen jako "zaměstnanec", plátce příjmu jako "zaměstnavatel".

(3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo podle zvláštních předpisů [Např. § 260 odst. 2 zákoníku práce.], a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, kteří jsou poplatníky z příjmů ze závislé činnosti. Příjmem se rozumí i částka, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nebo za nájem nižší než jejich obvyklá cena (§ 3 odst. 3) nebo částka podle § 6 odst. 6 anebo cena, kterou zaměstnavatel účtuje za srovnatelné výrobky nebo služby ostatním odběratelům.

(4) Příjmy plynoucí od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců daně vymezených v § 38c jsou po snížení podle odstavce 13 písm. a) samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36), jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 5 000 Kč. To platí u příjmů plynoucích zaměstnanci od zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec neuplatňuje nezdanitelné částky ze základu pro výpočet záloh na daň ani ze základu pro výpočet daně a nepodepsal prohlášení k dani (§ 38k).

(5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.

(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny (§ 29 odst. 1) vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla.

(7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou

a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené zvláštním předpisem [Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.]; vyplácí-li zaměstnavatel vyšší náhrady, jsou částky, které překračují výši stanovenou zvláštním předpisem, zdanitelným příjmem podle odstavce 1, a to i v případě, že tento zvláštní předpis výplatu vyšších náhrad neomezuje,

b) hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem [Např. § 133 odst. 2 zákoníku práce.], včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování,

c) částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel,

d) náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce.

(8) Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce 7 písm. b) až d) paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, popř. ve vnitřním předpise zaměstnavatele za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Stejným způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu v případech, kdy dojde ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.

(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny

a) částky vynaložené zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců, které souvisí s jeho podnikáním; toto osvobození se nevztahuje na částky vyplácené zaměstnancům jako náhrada za ušlý příjem,

b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů,

c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,

d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí zahraniční rekreace včetně zahraničních zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 10 000 Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance,

e) částky, které je povinen podle zvláštních předpisů [Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.] platit zaměstnavatel na pojistné sociálního zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na zdravotní pojištění,

f) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek,

g) příjmy členů bytových družstev z osobního plnění při svépomocné družstevní bytové výstavbě, které se jim nevyplácejí v hotovosti, ale připisují se na jejich členské podíly,

h) příjmy získané nabytím zaměstnaneckých akcií podle zvláštního předpisu 22) za nižší než jmenovitou hodnotu s výjimkou příjmů z nich plynoucích a příjmů plynoucích ze zpětného odprodeje (vrácení) těchto akcií za vyšší než nabývací hodnotu, které se považují za příjmy z kapitálového majetku [§ 8 odst. 3 písm. a)], ch) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v cizině, pokud se poplatníci nezdržují na území České republiky déle než 183 dnů v kalendářním roce, nebo nejde-li o příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně (§ 22 odst. 2),

i) hodnota nepeněžních darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu [Vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí, cen a mezd ČSR a Ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 210/1989 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.], u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, a to až do úhrnné výše 2000 Kč ročně u každého zaměstnance,

j) peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů [Např. zákon č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu, zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky.],

k) náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů [§ 92 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., § 116 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 527/1992 Sb.],

l) hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště,

m) mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních předpisů [§ 7 odst. 2 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci] ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění,

n) příjmy získané vrácením zaměstnaneckých akcií (obligací) až do výše rozdílu mezi vyplácenou jmenovitou hodnotou a prodejní hodnotou při jejich vydání, pokud byl tento rozdíl zdaněn při jejich nabytí před 1. lednem 1993,

o) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992,

p) peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního předpisu [Vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí, cen a mezd ČSR a Ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 210/1989 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.] a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, jedná--li se o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na bytové účely do výše 100 000 Kč nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč,

r) peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních stejnokrojových náležitostí celníka,

s) zvláštní příplatek poskytovaný v cizí měně příslušníkům ozbrojených sil vyslaných v rámci jednotek mírových sil OSN mimo území České republiky [§ 11 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů] po dobu působení v zahraničí,

t) peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních stejnokrojových náležitostí příslušníka hasičského záchranného sboru,

u) odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, vyplácené pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným ze zdravotních důvodů pro pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz nebo onemocnění vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního prostředí.

(10) Funkčními požitky jsou

a) funkční platy členů vlády, poslanců České národní rady a platy vedoucích ústředních orgánů státní správy,

b) odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.

(11) Za funkční požitek se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady výdajů poskytované v souvislosti s výkonem funkce, na které vzniká nárok podle zvláštních předpisů, s výjimkou náhrady ušlého příjmu. Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů [Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících].

(12) Ustanovení odstavců 7, 8 a 9 se použijí obdobně i pro plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce.

(13) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, snížené o

a) sražené nebo zaměstnancem uhrazené částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních předpisů [Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.] povinen platit zaměstnanec; u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky na toto zahraniční pojištění,

b) (25%) 20% z příjmů ze závislé činnosti u poplatníků uvedených v § 2 odst. 5.

§15

Nezdanitelná část základu daně (1) Základ daně se sníží o částky

a) (26 400 Kč) 28 800 Kč ročně na poplatníka,

b) (13 200 Kč ) 14 400 Kč ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem. Přechodný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění snížení. Jde-li o dítě, které je držitelem průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), zvyšuje se tato částka na dvojnásobek,

c) (12 000 Kč) 16 800 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období (26 400 Kč) 28 800 Kč ; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem) zvyšuje se částka (12 000 Kč) 16 800 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání

d) 6 000 Kč ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod nebo došlo-li k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod,

e) 12 000 Kč ročně, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, došlo-li k souběhu nároku na starobní a plný invalidní důchod nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní,

f) 36 000 Kč ročně, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP-P (zvlášť těžce poškozený s průvodcem),

g) (6 000 Kč) 7 200 Kč ročně, u poplatníka, který se v souladu se zvláštními předpisy [Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů] soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem.

(2) O částku podle odstavce 1 písm. a) nesnižuje základ daně poplatník, u kterého starobní důchod z pojistného na sociální zabezpečení [Zákon č. 589/1992 Sb.] nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než (26 400 Kč) 28 800 Kč ročně. Nepřevyšuje-li (26 400 Kč) 28 800 Kč ročně, přizná se částka podle odstavce 1 písm. a) jen ve výši snížené o vyplacené částky starobního důchodu. Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období.

(3) U poplatníka uvedeného v §2 odst.3 se základ daně nesnižuje o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až f).

(4) Za vyživované dítě poplatníka (vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů, a vnuk (vnučka), pokud jeho rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli snížení uplatnit) se v souladu se zvláštními předpisy [Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů] považuje

a) nezletilé dítě,

b) zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod a 1. soustavně se připravuje na budoucí povolání [§12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb.], nebo

2. se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo

3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

(5) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 4 písm. b) manželství a žije v domácnosti s manželem, může uplatnit manžel snížení za podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c). Nemá-li manžel příjmy, z nichž by mohl snížení uplatnit, může uplatnit snížení podle odstavce 1 písm. b) rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti.

(6) Vyživuje-li dítě v rámci jedné domácnosti více poplatníků (např. manželé), může je při splnění podmínek pro uplatnění nároku na snížení základu daně uplatnit ve zdaňovacím období nebo v témže kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.

(7) Poplatník může uplatnit snížení základu daně podle odstavce 1 písm. b) až g) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení základu daně splněny. Dítě uplatní poplatník již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo nebo v němž začíná soustavná příprava zletilého dítěte na budoucí povolání.

(8) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii [Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, Zákon č. 583/1991 Sb., o obecní policii], na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní a fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2% ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10% ze základu daně.

(9) Dary poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle §7 odst. 4 nebo 5.

§ 16

Sazba daně

Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí

§16

Sazba daně

Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí

§38h

Vybírání a placení daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

(1) Plátce daně srazí zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen "záloha") ze zdanitelné mzdy. Zdanitelnou mzdou se rozumí úhrn příjmů ze závislé činnost a z funkčních požitků (dále jen "mzda") zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně, snížený o

a) částky, které jsou od daně osvobozeny,

b) částky sražené nebo zaměstnancem uhrazené na pojistné na sociální zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen "pojistné"),které je podle zvláštních předpisů [Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.] povinen platit zaměstnanec, a u poplatníků uvedených v §2 odst. 5 též snížený podle §6 odst. 13 písm. b),

c) prokázané nezdanitelné částky základu daně; základ daně pro výpočet zálohy za kalendářní měsíc se sníží o 1/12 nezdanitelné částky ze základu daně.

(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za kalendářní měsíc činí:

(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za kalendářní měsíc činí:

(3) Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce,u kterého poplatník podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2. Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle §38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2, a to nejméně ve výši 20% ze zdanitelné mzdy bez přihlédnutí k odstavci 1 písm. c), pokud nejde o příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně podle §6 odst. 4 nebo podle §36 odst. 1 písm. a).

(4) K prokázané nezdanitelné částce ze základu daně na manželku [§ 15 odst. 1 písm. c)] a k nezdanitelné částce ze základu daně, o níž se snižuje základ daně u poživatele starobního důchodu (§15 odst. 2), jakož i k hodnotě darů (§ 15 odst. 8) přihlédne plátce až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období.

(5) Záloha se srazí při výplatě nebo připsání mzdy poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce vyúčtování mezd měsíčně, srazí zálohu při vyúčtování mzdy za uplynulý měsíc. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období.

(6) Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období zdanitelnou mzdu najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhodnější. Při použití tohoto způsobu nelze použít zdanění podle §6 odst. 4.

(7) Záloha podle předchozích odstavců se vypočte ze zdanitelné mzdy (odstavce 1 a 6) zaokrouhlené do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.

(8) Pobírá-li poplatník mzdu současně nebo postupně od více plátců za stejný kalendářní měsíc (§ 38k odst. 3), srazí plátci daně, u nichž poplatník neuplatňuje nárok na nezdanitelné částky ze základu daně, zálohy ze mzdy, snížené pouze o částky, které jsou od daně osvobozeny, a o pojistné.

(9) Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle §38g.

(10) Provádí-li plátce daně zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně v delších časových obdobích, odvede úhrn sražených záloh do pěti dnů po výplatě, poukázání nebo připsání mzdy ve prospěch poplatníka, nejpozději však do pěti dnů po dni, kdy o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Ostatní plátci daně odvedou úhrn sražených záloh do pěti dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.

(11) Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod zálohy jinak.

§38k

Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

(1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, podepíše-li poplatník současně prohlášení podle odstavce 4 a nebo tyto skutečnosti v již podepsaném prohlášení současně uvede. K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání.

(2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti přihlédne již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže-li poplatník jeho narození plátci daně do 30 dnů po narození dítěte.

(3) Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo postupně od více plátců daně, přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně pouze jeden plátce daně, u kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1, a podepíše prohlášení podle odstavce 4.

(4) Plátce daně srazí zálohu podle §38h odst. 2 a přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně, podepíše-li poplatník do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom,

a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání nezdanitelných částek ze základu daně, popř. kdy a jak se změnily,

b) že za stejné zdaňovací období i za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje současně nárok na nezdanitelné částky ze základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy na daň u jiného plátce daně, že současně na stejné období kalendářního roku nepodepsal u jiného plátce prohlášení k dani, a že nárok na nezdanitelné částky ze základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy na daň na tytéž osoby za stejný kalendářní měsíc ve zdaňovacím období současně neuplatňuje jiný poplatník,

c) zda je poživatelem starobního důchodu.

(5) Plátce daně, u kterého poplatník podepsal prohlášení podle odstavce 4, provede výpočet daně a zúčtování záloh a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně na manželku a k nezdanitelné částce u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2) za bezprostředně uplynulé zdaňovací období, podepíše-li poplatník do 15. února za toto období písemné prohlášení o tom,

a) že nepobíral v uplynulém zdaňovacím období kromě mzdy od jednoho plátce nebo postupně od více plátců včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob vyšší než 2 000 Kč,

b) zda pobíral v uplynulém zdaňovacím období postupně od dalších plátců daně včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou

c) že manželka (manžel) žijící v domácnosti, na kterou uplatňuje nezdanitelné částky ze základu daně, neměla v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici (26 400 Kč) 28 800 Kč,

d) jaká byla výše jeho starobního důchodu, pokud v uplynulém zdaňovacím období nepřesáhla (26 400 Kč) 28 800 Kč.

(6) Poplatník může podepsat prohlášení podle odstavce 4 na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce.

(7) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně nebo nepodepíše-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne plátce daně k těmto skutečnostem dodatečně při ročním zúčtování záloh, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně nebo podepíše-li prohlášení podle odstavce 4 nejpozději do l5. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.

(8) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro výpočet záloh na daň a daně, je poplatník povinen oznámit je písemně (např.změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala. Plátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě.

Čl. II

Přechodná ustanovení

Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 1996 platí dosavadní předpisy a ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací období 1997.

Čl. III

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1997.