A. Komplexní pozměňovací návrh
z usnesení zemědělského výboru
č. 44 ze dne 12. března 1997, který Sněmovna
schválila jako základ pro jednání
ve druhém čtení. Zemědělský
výbor doporučil Poslanecké sněmovně,
aby tisk 53 schválila v tomto znění:
Parlament se usnesl na tomto zákoně České
republiky:
Účelem zákona je stanovit povinnosti podnikatelů
při výrobě potravin a tabákových
výrobků a jejich uvádění do
oběhu a upravit státní dozor nad dodržováním
povinností vyplývajících z tohoto
zákona.
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) potravinami látky určené ke spotřebě člověkem v nezměněném nebo upraveném stavu jako jídlo nebo nápoj, nejdeli o léčiva [Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 10/1987 Sb., o závaznosti Československého lékopisu čtvrtého vydání v České socialistické republice.] a omamné nebo psychotropní látky [Nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů.],
b) potravinami živočišného původu potraviny, jejichž hlavní surovinou při výrobě jsou suroviny živočišného původu,
c) surovinami zemědělské, lesní, mořské a jiné produkty, určené pro výrobu potravin, popřípadě potraviny určené k dalšímu zpracování,
d) surovinami živočišného původu všechny části těl zvířat, ptáků, zvěřiny, mořských a sladkovodních živočichů, mléko, vejce a včelí produkty,
e) zdravotně nezávadnými potravinami potraviny, které splňují chemické, fyzikální a mikrobiologické požadavky na zdravotní nezávadnost stanovené tímto zákonem, vyhláškou nebo které jsou uváděny do oběhu se souhlasem Ministerstva zdravotnictví podle § 11 odst. 2 písm. b),
f) jakostí soubor charakteristických vlastností jednotlivých druhů, skupin a podskupin potravin a tabákových výrobků, jejichž limity jsou stanoveny tímto zákonem a vyhláškou,
g) druhem potraviny potraviny vykazující shodné základní vlastnosti,
h) potravními doplňky (nutričními faktory) vitamíny, minerální látky, aminokyseliny, specifické mastné kyseliny a další látky s významným biologickým účinkem,
i) přídatnými látkami látky bez ohledu na jejich výživovou hodnotu, které se zpravidla nepoužívají samostatně ani jako potravina, ani jako charakteristická potravní přísada a přidávají se do potravin při výrobě, balení, přepravě nebo skladování, čímž se samy nebo jejich vedlejší produkty stávají nebo mohou stát součástí potraviny,
j) látkami určenými k aromatizaci potravin látky používané a určené k tomu, aby při přidání do potraviny udělovaly potravině vůni nebo chuť, kterou by potravina bez těchto látek neměla nebo neměla v charakteristické intenzitě,
k) pomocnými látkami látky používané při výrobě potravin z technologických důvodů; nestávají se součástí potraviny, ale v konečném výrobku se mohou vyskytovat ve stopovém toxikologicky nevýznamném množství,
l) výrobou potravin čištění, třídění, upravování, opracování nebo zpracování surovin, popřípadě přidávání dalších látek uvedených v písmenech h) až k) nebo povolených podle § 11 odst. 2 písm. b), včetně balení a dalších úprav potraviny za účelem uvádění do oběhu; za výrobu potravin se nepovažuje zemědělská prvovýroba [§ 67c odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb.] a poskytování služeb společného stravování [§ 67c odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb.],
m) uváděním do oběhu nabízení k prodeji, prodej nebo jiné formy nabízení ke spotřebě; skladování, přeprava a dovoz za účelem prodeje,
n) datem použitelnosti datum ukončující dobu, po kterou si potravina podléhající rychle zkáze, při dodržování skladovacích podmínek, zachovává své specifické vlastnosti a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost a po které nesmí být uváděna do oběhu,
o) datem minimální trvanlivosti datum vymezující minimální dobu, po kterou si potravina zachovává své specifické vlastnosti při dodržování skladovacích podmínek a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost,
p) původním použitím potraviny použití stanovené výrobcem,
q) potravinami použitelnými k jinému než původnímu použití potraviny zdravotně nezávadné, které však nesplňují požadavky na jejich původní použití,
r) šarží množství druhově totožných výrobků vyrobených za stejných podmínek,
s) podnikatelem osoba, která vyrábí, s výjimkou fyzických osob provozujících zemědělskou prvovýrobu [§ 16 zákona č..../1997 Sb.] nezapsaných do evidence podle zvláštního předpisu [Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění pozdějších předpisů.], nakupuje nebo skladuje potraviny za účelem jejich uvádění do oběhu a osoba, která s nimi obchoduje,
t) tabákovými výrobky cigarety, cigarilos,
doutníky, tabáky lulkové, dýmkové,
cigaretové, šňupavé a žvýkací.
(1) Podnikatel, který vyrábí potraviny (dále jen "výrobce") je povinen
a) dodržovat požadavky na zdravotní nezávadnost, jakost, přepravu, skladování a technologické požadavky stanovené tímto zákonem a vyhláškou,
b) oddělit prostory určené pro výrobu potravin a zacházení s nimi od jiných prostor,
c) zajistit při výrobě potravin hygienické podmínky a požadavky stanovené zvláštními zákony [Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.], [Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů.] a vyhláškou,
d) používat při výrobě potravin jen taková technologická zařízení, technologické postupy, vodu a suroviny, které zajistí zdravotní nezávadnost potravin,
e) používat při výrobě potravin jen takové předměty a materiály přicházející do přímého styku s potravinami, které odpovídají požadavkům stanoveným zvláštním zákonem [§ 84 a 85 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.],
f) zajistit pravidelné posuzování shody [Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.] vyráběných potravin s požadavky na zdravotní nezávadnost a technickými požadavky [§ 2 písm. e) zákona č. 22/1997 Sb.] stanovenými tímto zákonem a vyhláškou, způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou a vést o tom evidenci,
g) určit ve výrobním procesu technologické úseky (kritické body), ve kterých je největší riziko porušení zdravotní nezávadnosti způsobem stanoveným vyhláškou, provádět jejich kontrolu a vést o tom evidenci,
h) získávat balenou stolní vodu, balenou kojeneckou vodu a balenou přírodní minerální vodu jen z podzemních zdrojů vody a upravovat je způsobem stanoveným vyhláškou,
i) používat při výrobě potravin
potravní doplňky, látky přídatné,
pomocné a látky určené k aromatizaci
tak, aby jejich obsah ve výrobku odpovídal vyhlášce.
(2) Výrobce nebo dovozce potravin stanovených
vyhláškou je povinen před uváděním
potraviny do oběhu vydat písemné prohlášení
o shodě podle odstavce 1 písm. f) způsobem
a v rozsahu stanoveném vyhláškou.
(3) Zahájení výroby potravin je výrobce
povinen oznámit nejpozději v den jejího zahájení
písemně příslušnému
orgánu dozoru [Zákon ČNR č. 63/1986
Sb., o České zemědělské a potravinářské
inspekci, ve znění zákona č. .../1997
Sb.] s uvedením svého obchodního
jména a trvalého pobytu, jdeli o osobu fyzickou,
sídla, jdeli o osobu právnickou, a místa
a předmětu výroby potravin.
(1) Potraviny určené pro kojeneckou a dětskou
výživu a suroviny pro jejich výrobu, s výjimkou
balené kojenecké vody, je zakázáno
ozařovat ultrafialovými paprsky nebo ionizujícím
zářením. Ostatní potraviny a suroviny
lze ozařovat ultrafialovými paprsky nebo ionizujícím
zářením jen za podmínek stanovených
vyhláškou. Ozařovat potraviny je
možné pouze v obalech, které v důsledku
ozáření nezhorší jakost a zdravotní
nezávadnost potravin. Obaly, které lze použít
při ozařování potraviny, stanoví
vyhláška.
(2) Podnikatel, který potravinu nebo surovinu určenou
k její výrobě ozářil nebo ozářenou
surovinu použil k výrobě potraviny, je povinen
vést evidenci o takovém ozáření
nebo použití ozářené potraviny
nebo suroviny a uchovávat ji po dobu tří
let.
(3) Potraviny je možno ozářit pouze jednou.
Střední absorbovaná dávka nesmí
nikdy přesáhnout 10 kilograyů (10 kGy) v
libovolném místě primárně nebo
opakovaně ozářené potraviny.
(4) Potraviny se nepovažují za opakovaně ozářené, pokud
a) je z jiných technologických důvodů radiačně ošetřována potravina, u které předchozí střední absorbovaná dávka nepřesáhla 1 kilogray (1 kGy),
b) radiačně ošetřovaná potravina obsahuje méně než 5% suroviny již radiačně ošetřené,
c) dávka ionizujícího záření
nutná k dosažení požadovaného efektu
je aplikována v opakovaných dílčích
dávkách jako součást předem
schváleného technologického postupu.
(5) Podnikatel provádějící ozáření potravin musí
a) být k této činnosti odborně způsobilý,
b) dokumentovat způsob ozáření potravin
a provádět průběžnou technologickou
dozimetrickou kontrolu použité dávky.
(6) Dokumentace o ozáření potraviny musí
obsahovat údaje o druhu a množství ozářené
potraviny, jménu podnikatele, pro kterého bylo ozáření
potraviny provedeno, datu ozáření, střední
dávce ozáření absorbované potravinou,
maximální a minimální dávce
ozáření potraviny, druhu obalu, zvláštních
podmínkách při ozáření
(např. teplota, inertní atmosféra). Ozářené
potraviny určené k dalšímu zpracování
nebo úpravě musí být označeny
údaji "ošetřeno ozářením"
a hodnotou střední absorbované dávky
záření.
Podnikatel, který uvádí potraviny do oběhu,
je povinen používat jen takové obaly a obalové
materiály, které
a) chrání potravinu před znehodnocením a znemožňují změnu obsahu bez otevření či změny obalu,
b) odpovídají požadavkům na předměty
a materiály přicházející do
přímého styku s potravinami [§ 84
a 85 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o
přestupcích, ve znění pozdějších
předpisů.].
(1) Podnikatel, který uvádí do oběhu potraviny balené ve výrobě, je povinen způsobem stanoveným vyhláškou potravinu řádně označit na obalu určeném pro spotřebitele
a) svým obchodním jménem, sídlem, jdeli o právnickou osobu, a trvalým pobytem nebo místem podnikání, jdeli o fyzickou osobu,
b) názvem druhu, skupiny nebo podskupiny potravin stanoveným ve vyhlášce, pod nímž je potravina uváděna do oběhu. Potravina, kterou nelze označit druhem, skupinou nebo podskupinou vzhledem k použitým surovinám nebo použité technologii, se označí názvem odvozeným od základní použité suroviny nebo technologie,
c) údajem o množství výrobku (objemem plnění nebo hmotností); u pevných potravin nacházejících se v nálevu musí být kromě celkové hmotnosti uvedena i hmotnost pevné potraviny,
d) datem použitelnosti u druhů potravin podléhajících rychle zkáze, které stanoví vyhláška,
e) datem použitelnosti nebo datem minimální trvanlivosti u jiných, než pod písmenem d) uvedených druhů potravin; výjimku tvoří potraviny, které podle vyhlášky nemusí být označeny datem minimální trvanlivosti,
f) údajem o způsobu skladování, jde-li o potraviny, u nichž by při nesprávném skladování mohla být poškozena zdravotní nezávadnost nebo zhoršena jakost stanovená vyhláškou nebo deklarovaná výrobcem,
g) údajem o způsobu použití, jdeli o potraviny, u nichž by při nesprávném použití mohla být poškozena zdravotní nezávadnost nebo jakost stanovená vyhláškou nebo deklarovaná výrobcem,
h) údajem o určení potraviny pro zvláštní výživu,
i) údajem o složení potraviny podle použitých surovin a přídatných látek,
j) označením šarže, nejde-li o potravinu označenou datem minimální trvanlivosti nebo datem použitelnosti, pokud toto datum obsahuje den a měsíc,
k) údaji o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví lidí, stanoví-li tak zvláštní předpisy,
l) údajem o ošetření potraviny ozářením ultrafialovými paprsky nebo ionizujícím zářením nebo potraviny vyrobené ze suroviny takto ozářené,
m) údajem o výživové (nutriční) hodnotě, jeli tak stanoveno vyhláškou pro některé druhy potravin s ohledem na jejich charakter nebo způsob užití, vypočteným podle vyhlášky,
n) údajem o třídě jakosti, jeli
stanovena vyhláškou, a to i v případě,
že jde o potravinu nebalenou.
(2) Obaly, jejichž největší plocha povrchu
je menší než 10 cm2, musí být
označeny minimálně údaji uvedenými
v odstavci 1 písm. b), c), d) nebo e).
(3) Mezinárodní symbol "e" pro označení
množství potraviny lze uvést na obalu jen tehdy,
nepřesahujeli skutečná odchylka od
množství vyznačeného na obalu odchylku
stanovenou vyhláškou.
(4) Jdeli o balení určené pro tuzemského
spotřebitele, musí být údaje uvedeny
v jazyce českém [Zákon č. 634/1992
Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění
pozdějších předpisů.],
kromě obchodního názvu potraviny.
Podnikatel, který nabízí k prodeji nebo prodává spotřebiteli potraviny zabalené mimo provozovnu výrobce a bez přítomnosti spotřebitele, je povinen označit potravinu těmito údaji:
a) obchodním jménem osoby, která potravinu zabalila; u právnické osoby uvést též její sídlo, jdeli o osobu fyzickou, její trvalý pobyt nebo místo podnikání,
b) názvem potraviny, pod nímž je uváděna do oběhu,
c) údajem o množství výrobku (objemu plnění, hmotnosti),
d) údaji uvedenými v § 6 odst. 1 písm. d) nebo e), f) a k),
e) třídou jakosti, stanovíli to vyhláška.
(1) Podnikatel, který uvádí do oběhu
potraviny nebalené, je povinen pravdivě sdělit,
popřípadě doložit veškeré
údaje uvedené v § 6 odst. 1 jinému podnikateli,
který uvádí potravinu do oběhu nebo
dalšímu výrobci.
(2) Podnikatel uvedený v odstavci 1 je povinen tam,
kde je potravina přímo nabízena k prodeji
spotřebiteli, viditelně umístit alespoň
písemný údaj podle § 6 odst. 1 písm.
b), c), d) nebo e), k) a l).
Při označování potravin lze používat
podmíněná tvrzení uvedená ve
vyhlášce, pokud splňují podmínky
stanovené touto vyhláškou.
(1) Do oběhu je zakázáno uvádět potraviny
a) jiné než zdravotně nezávadné,
b) klamavě označené,11)
c) s prošlým datem použitelnosti,
d) neznámého původu.
(2) Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti
mohou být uváděny do oběhu, jsouli
takto označeny a jsouli zdravotně nezávadné.
(3) Potraviny použitelné k jinému než
původnímu použití mohou být uváděny
do oběhu pouze jsouli zdravotně nezávadné
a je-li na nich nebo při nich zřetelně
označen doporučený způsob použití.
(1) Podnikatel, který uvádí potraviny do oběhu je povinen
a) skladovat potraviny v prostorách a za podmínek, které umožňují uchovat jejich zdravotní nezávadnost a jakost,
b) vyloučit přímý styk potravin s látkami nepříznivě ovlivňujícími zdravotní nezávadnost a jakost potravin,
c) uchovávat potraviny při teplotách stanovených vyhláškou nebo deklarovaných výrobcem,
d) odděleně umístit a zřetelně
označit potraviny použitelné k jinému
než původnímu použití a potraviny
s prošlým datem minimální trvanlivosti.
(2) Podnikatel uvedený v odstavci 1 je dále povinen
a) neprodleně při zjištění závad vyřadit z dalšího oběhu potraviny
1. uvedené v § 10 odst. 1,
2. balené do obalů a obalových materiálů, které neodpovídají požadavkům stanoveným tímto zákonem a požadavkům na předměty a materiály přicházející do přímého styku s potravinami [§ 84 a 85 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.],
3. nedostatečně nebo nesprávně označené,
4. neodpovídající požadavkům na jakost stanovenou vyhláškou nebo deklarovanou výrobcem,
5. páchnoucí, pokud pach není charakteristickou vlastností výrobku,
b) uvádět do oběhu potraviny
1. obsahující druhy potravních doplňků, látek přídatných, látek určených k aromatizaci, kontaminujících a toxikologicky významných, látek pomocných, reziduí pesticidů a zbytků veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek používaných v živočišné výrobě (chemické požadavky), dosud neuvedené ve vyhlášce /§ 19 písm. a)/,
2. dosud neuvedené ve vyhlášce podle bodu 1,
3. dosud neuvedené ve vyhlášce, kterou se stanoví mikrobiologické požadavky /§ 19 písm. b)/,
pouze se souhlasem a za podmínek Ministerstva zdravotnictví,
c) dodržovat při prodeji potravin hygienické požadavky a rozsah vybavení prodejny podle sortimentu prodávaných potravin stanovené vyhláškou,
d) zabezpečit, aby při prodeji potravin byl k dispozici
doklad o původu zboží.
(3) Žádost o souhlas podle odstavce 2 písm. b) předkládá podnikatel. V žádosti uvede:
a) specifikaci látky použité při výrobě potraviny a neuvedené ve vyhlášce, popřípadě povahu zdroje potraviny, který není tradiční, nebo genetické manipulace se zdrojem potraviny,
b) dokumentaci obsahující skutečnosti nutné pro zdravotní posouzení navrhované potraviny, zejména údaje o toxicitě nově použité látky s důkazem, že neporuší zdravotní nezávadnost potraviny sama či reakcí nebo interakcí s potravinou, obalem nebo jinými látkami, které jsou v potravině použity, popřípadě i jejich znečištění,
c) technologické zdůvodnění použití látky použité při výrobě potraviny a neuvedené ve vyhlášce,
d) způsob aplikace látky, její množství použité ve výrobě a množství ve výsledném výrobku,
e) dostupnou tuzemskou i zahraniční dokumentaci
k látce a potravině.
(4) Ministerstvo zdravotnictví dá souhlas k uvedení
potraviny do oběhu, jestliže potravina neohrozí
zdraví fyzických osob. V rozsahu stanoveném
Ministerstvem zdravotnictví označí podnikatel
přítomnost látky použité
při výrobě potraviny nebo její zdroj
označí.
(1) K výrobě tabákových výrobků se používají
a) pouze surový nebo technologicky upravený tabák,
b) látky a jejich přípustné množství
stanovené vyhláškou.
(2) Tabákové výrobky uváděné
do oběhu nesmějí obsahovat látky stanovené
vyhláškou.
(3) Podnikatel, který vyrábí nebo uvádí tabákové výrobky do oběhu, je povinen dodržovat požadavky stanovené pro potraviny:
a) v § 3 odst. 1 písm. a) až f) a § 3 odst. 3,
b) v § 4,
c) v § 5,
d) v § 6 odst. 1 písm. a) až c), f), j) a l) a § 6 odst. 2 a 3,
e) v § 7,
f) v § 9,
g) v § 10 odst. 1 písm. a), b) a d) a § 10 odst. 2,
h) v § 11 odst. 1 písm. a), b) a d) a §
11 odst. 2 písm. a) a d).
Podnikatel, který přepravuje potraviny a tabákové
výrobky, je povinen používat jen k tomu způsobilé
a vhodně upravené prostředky nebo přepravní
prostory, které chrání potraviny před
poškozením jejich zdravotní nezávadnosti
a jakosti a tabákové výrobky před
poškozením jejich jakosti, jakož i před
nepříznivými povětrnostními
vlivy.
(1) Státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem vykonávají:
a) orgány hygienické služby [§ 84 a 85 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.],
b) orgány veterinární správy [Zákon č. 87/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České republiky, ve znění pozdějších předpisů.],
c) Česká zemědělská a potravinářská
inspekce.10)
(2) Organizaci a výkon dozoru nad dodržováním
povinností stanovených tímto zákonem
v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a
Ministerstva spravedlnosti upravují ve shodě s tímto
zákonem uvedené ústřední orgány
státní správy.
(1) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo
zdravotnictví, jakož i ústřední
orgány státní správy na úseku
dozoru nad dodržováním povinností stanovených
tímto zákonem, v rozsahu své působnosti
[Zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení
ministerstev a jiných ústředních orgánů
státní správy ČR, ve znění
pozdějších předpisů.] řídí
a kontrolují výkon státní správy
vykonávaný orgány státního
dozoru.
(2) Orgány uvedené v odstavci 1 vypracovávají
ve vzájemné spolupráci koncepce státního
dozoru a sjednocují postupy pro výkon dozoru nad
potravinami.
Ke kontrole dodržování povinností stanovených tímto zákonem působí tyto orgány dozoru:
a) orgány hygienické služby [§ 84 a 85 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.]
1. vykonávají státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a zvláštními zákony [§ 84 a 85 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.] v zařízeních poskytujících služby společného stravování,
2. ukládají při výrobě a uvádění potravin do oběhu opatření a mimořádná opatření podle zvláštního zákona [§ 84 a 85 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.],
3. vykonávají státní dozor nad epidemiologicky rizikovými skupinami potravin; pravidla výběru stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou;
b) orgány veterinární správy12) vykonávají státní dozor
1. nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a zvláštními předpisy [Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.] při výrobě, skladování, přepravě, dovozu a vývozu surovin a potravin živočišného původu [§ 90 písm. a) vyhlášky Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 121/1987 Sb., o zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů.],
2. při prodeji surovin a potravin živočišného původu v tržnicích a na tržištích, při prodeji podmíněně poživatelných potravin a při prodeji potravin živočišného původu v prodejnách a prodejních úsecích, kde dochází k úpravě masa, mléka, ryb, drůbeže, vajec nebo k prodeji zvěřiny;
c) Česká zemědělská a potravinářská inspekce10) vykonává státní dozor
1. při výrobě a uvádění potravin do oběhu, pokud tento dozor není prováděn podle písmena b),
2. při výrobě a uvádění
do oběhu tabákových výrobků.
(1) Podnikateli, který uvádí potraviny a tabákové výrobky do oběhu a který
a) poruší povinnosti uvedené
1. v § 3 odst. 1 písm. b) a d) nebo § 3 odst. 3,
2. v § 11 odst. 1 písm. b) a d) a § 11 odst. 2 písm. c) nebo d),
b) nesplní povinnosti, které mu byly uloženy opatřením podle zvláštního zákona,10) za nesplnění povinností uvedených v § 3 odst. 1 písm. f) nebo g),
uloží příslušný orgán
dozoru pokutu až do výše 500 000 Kč.
(2) Podnikateli, který uvádí potraviny a tabákové výrobky do oběhu a který
a) poruší povinnosti uvedené
1. v § 3 odst. 1 písm. a), nejde-li o požadavky na zdravotní nezávadnost, a § 3 odst. 1 písm. c) a e),
2. v § 5,
3. v § 6 až 8 nebo 9,
4. v § 11 odst. 1 písm. a) a c) nebo § 11 odst. 2 písm. b),
5. v § 12 odst. 1 písm. a) nebo § 12 odst. 3,
6. v § 13,
7. v odstavci 1 opětovně,
b) ztěžuje nebo maří výkon státního dozoru,
uloží příslušný orgán
dozoru pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
(3) Podnikateli, který uvádí potraviny a tabákové výrobky do oběhu a který poruší povinnosti uvedené
a) v § 3 odst. 1 písm. a), jde-li o požadavky na zdravotní nezávadnost, v § 3 odst. 1 písm. h) a i),
b) v § 4,
c) v § 10,
d) v § 11 odst. 2 písm. a),
e) v § 12 odst. 1 písm. b),
f) v odstavci 2 opětovně,
uloží příslušný orgán
dozoru pokutu až do výše 3 000 000 Kč.
(4) Podnikateli, který uvádí potraviny a
tabákové výrobky do oběhu a který
poruší povinnosti uvedené v odstavci 3 opětovně,
uloží příslušný orgán
dozoru pokutu až do výše 5 000 000 Kč.
(5) Opětovným porušením povinnosti se
rozumí takové porušení, jehož se
dopustí podnikatel, který uvádí potraviny
nebo tabákové výrobky do oběhu v době
do jednoho roku od právní moci rozhodnutí,
jímž mu byla uložena pokuta za předchozí
porušení povinnosti podle tohoto zákona.
(6) Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy příslušný
orgán dozoru porušení uvedených povinností
zjistil, nejpozději však do tří let
ode dne, kdy k porušení došlo.
(7) Při stanovení výše pokuty se přihlíží
zejména k závažnosti, způsobu, době
trvání a následkům protiprávního
jednání.
(8) Pokutu vybírá ten orgán státního
dozoru, který ji uložil, a vymáhá územní
finanční orgán [Zákon ČNR
č. 531/1990 Sb., o územních finančních
orgánech, ve znění pozdějších
předpisů.] podle zvláštního
předpisu [Zákon ČNR č. 337/1992
Sb., o správě daní a poplatků, ve
znění pozdějších předpisů.].
Výnos pokut je příjmem státního
rozpočtu.