6. Český rozhlas Plzeň

Ředitel: Mgr. Vladimír Bako

Počet zaměstnanců: 70

V roce 1995 byla ve studiu ukončena reorganizace a pokračovalo se v rekonstrukci původní budovy. Bylo také ukončeno obtížné přemisťování rozhlasových pracovišť.

Studio vysílalo dvanáct hodin denně ve všední dny a jedenáct hodin o víkendu. Ve zvlášť těžko konkurenci (v regionu je nejposlouchanější soukromá stanice ČR) si studio udržuje vysokou poslechovost a podle průzkumů je v neděli dopoledne nejposlouchanější stanicí kraje. Programovou dominantou vysílání je regionální zpravodajství i publicistika, hudební pořady, víkendové písničky na přání, Křesťanská vlna Plzně, bazary a soutěže. Denní kulturní kluby, pořady klasické hudby a literatury jsou pevnou součástí schématu. Řada těchto pořadů se umísťuje i v celoplošném vysílání.

7. Český rozhlas Regina Praha

Ředitel: Mgr. Michal Novotný

Počet zaměstnanců: 47

V roce 1995 došlo k výrazným změnám programového schématu studia: byl výrazně posílen zpravodajský charakter vysílání. Byla zavedena relace Junior klub a ve prospěch živého vysílání bylo upraveno schéma sobotního vysílání. Živé vysílání bylo nově zavedeno i v neděli dopoledne.

Významnou součástí vysílání jsou programy pro minority - pro nemovité, tělesně postižené, seniory a pro národnostní menšiny (celkem osm národností) a Vysílání pražské židovské obce.

V roce 1995 bylo vysílací pracoviště studia rekonstruováno tak, aby z něho mohl vysílat moderátor současně technicky odbavující vysílání. Tento náročný způsob vysílání se projevil jako možný a velmi perspektivní. Vede nejen k ekonomický úsporám, ale i ke zlepšení kontaktu s posluchačem.

Studio vysílalo dvanáct hodin denně ve všední dny, o víkendech deset hodin.

8. Český rozhlas Ústí nad Labem

Ředitel: Mgr. Petr Horák

Počet zaměstnanců: 60

Rok 1995 byl ve studiu rokem významných změn - programových i personálních. Do studia přišla řada mladých lidí, programové schéma se proměňuje do živější podoby. Základem programového schématu studia se stává zpravodajsko - publicistické vysílání, které však je třeba zkvalitnit tak, aby ve větší míře obráželo všechny vážné problémy regionu.

V roce 1995 byly zahájeny rekonstrukční práce na budově studia.

Některými pořady se podílí studio také na vysílání Radiožurnálu a Prahy.

Studio vysílalo dvanáct hodin denně ve všední den, o víkendech sedm a půl hodiny.

Zpracovala Dr. Květoslava Neradová

členka předsednictva Rady Českého rozhlasu

 Příloha 13

Usnesení v roce 1995:

1/95 - ředitelem studia Českého rozhlasu Brno byl jmenován Ivo Kučera s platností od 1. 3. 1995

(1. zasedání RČro 9. 1. 1995)

2/95 - schválen návrh rozpočtu Čro na rok 1995 s podmínkou, že rozpočet bude čtvrtletně zpřesňován na základě skutečných výsledků

(1. zasedání RČro 9. 1. 1995)

3/95 - Rada žádá generálního ředitel, aby jí čtvrtletně předkládal rozpočtové informace spolu s komentářem o vývoji ekonomiky rozhlasu

(1. zasedání RČro 9. 1. 1995)

4/95 - Rada žádá generálního ředitele o poskytnutí informace, kdy byl na RS Pankrác v rámci výstavby použit azbest.

(1. zasedání RČro 9. 1. 1995)

5/95 - Rada souhlasí se záměrem prodat budovu i pozemek RS Pankrác formou veřejné soutěže

(1. zasedání RČro 9. 1. 1995)

6/95 - Rada zaujala stanovisko k novinářské diskusi v Centru nezávislé žurnalistiky 30. 11. 1994, jíž se zúčastnila členka Rady Ing. Slánská, (předmětem diskuse byl postoj rozhlasu k uvádění písniček J. Vodňanského a dále předčasné ukončení diskuse 9. 11. 1995 v Čro k případu M. Chadimové).

(1. zasedání RČro 9. 1. 1995)

7/95 - Rada se usnesla na expertizách, týkajících se publicistiky na stanici Radiožurnál a expertizách týkajících se stanice Praha

(1. zasedání RČro 9. 1. 1995)

8/95 - Rada schválila novelu Jednacího řádu RČro

(5. zasedání RČro 6. 3. 1995)

9/95 - Rada se usnesla, že 27. 3. 1995 se bude konat výroční schůze.

(5. zasedání RČro 6. 3. 1995)

10/95 - Rada schválila text Výroční zprávy Rady Čro za rok 1994.

(8. zasedání RČro 3. 4. 1995)

11/95 - Rada souhlasí s odprodejem účelového zařízeně Těšov prostřednictvím výběrového řízení

(10. zasedání RČro 15. 5. 1995)

12/95 - Rada podporuje a vítá projekt nového okruhu ČRo 6/RSE

(11. zasedání RČro 29. 5. 1995)

13/95 - Rada souhlasí s předloženou nájemní smlouvou na nebyt. prostory v Čro Plzeň

(11. zasedání RČro 29. 5. 1995)

14/95 - Rada zásadně souhlasí se záměrem Českého rozhlasu prodat rekreační objekt Tisá

(11. zasedání RČro 29. 5. 1995)

15/95 - Rada se usnesla, že na jejím jednání bude diskuse na programu pouze tehdy, budou-li k ní členové Rady vyzvání předsedajícím nebo usnesou-li se na jejím otevření. Diskusní příspěvky budou časově omezeny, člen rady má právo se v diskusi k jednomu tématu vyjádřit nejvýše dvakrát v příspěvcích nepřesahujících 3 minuty.-

16/95 - Rada se usnesla, že členové Rady podepíší prohlášení, v němž se zavazují k mlčenlivosti ve věcech, prohlášených usnesením Rady za důvěrné.

(11. zasedání RČro 29. 5. 1995)

17/95 - Rada se usnesla na textu prohlášení.

(11. zasedání RČro 29. 5. 1995)

18/95 - Rada se usnesla, že jednotlivá usnesení Rady budou číslována, a to vždy chronologicky podle toho, jak byla přijímána v průběhu roku.

(11. zasedání RČro 29. 5. 1995)

19/95 - Rada se usnesla na pevné struktuře zápisů ze svých jednání.

(11. zasedání RČro 29. 5. 1995)

20/95 - Zhodnocení činnosti generálního ředitele se uskuteční v některé z příštích schůzí

(11. zasedání RČro 29. 5. 1995)

21/95 - Rada žádá generálního ředitele, aby pověřil Dr. Havla předložením inovované koncepce stanice Praha - obzvláště odpoledního vysílání

(11. zasedání RČro 29. 5. 1995)

22/95 - Rada hodlá uskutečnit týdenní monitorování vysílání Českého rozhlasu

(12. zasedání RČro 19. 6. 1995)

23/95 - Pověření auditora Dr. Holého, aby se zabýval účetními doklady týkajícími se hospodaření s částkou převedenou z reservního fondu na účet RS Pankrác a dále aby posoudil, zda vynaložené prostředky byly nutné k zazimování budovy RS Pankrác

(12. zasedání RČro 19. 6. 1995)

24/95 - Pověření auditora Ing. Geusse, aby vypracoval souběžně expertizu spíše ekonomického zaměření na totéž téma - viz usnesení 23/95

(12. zasedání RČro 19. 6. 1995)

25/95 - Rada schválila, aby na některém ze zasedání v září byl do programu zařazen bod "Ochrana hospodářského a personálního tajemství ve veřejnoprávním Českém rozhlase v kontextu práce Rady Českého rozhlasu

(15. zasedání RČro 21. 8. 1995)

26/95 - Rada rozhodla, aby obálka materiálů, které jsou přílohou dopisu GŘ o příjmech externistů Čro, byla prohlášena interním materiálem.

(15. zasedání RČro 21. 8. 1995)

27/95 - Diskuse o odpoledním vysílání Čro 2 se odkládá na 16. zasedání 11. 9. 1995, až členové Rady prostudují příslušné materiály.

(15. zasedání RČro 21. 8. 1995)

28/95 - Rada je znepokojena klesajícím počtem provovýroby rozhlasových her. Považuje za nutné věnovat zvýšenou pozornost tvorbě rozhlasových her, jako jednomu z nejvýznamnějších specifik Českého rozhlasu. Rada ukládá proto generálnímu řediteli, aby tuto záležitost řešil a podal o tom Radě zprávu do 16. října 1995

(16. zasedání RČro 11. 9. 1995)

29/95 - Ve věci kupní smlouvy na RS Pankrác se Rada sejde na mimořádném zasedání 18. září 1995 v 18,00.

(16. zasedání 11. 9. 1995)

30/95 - Rada požádá o expertizu hospodaření na základě předloženého materiálu "Zpráva o výsledku hospodaření Českého rozhlasu v I. pol. 1995" Dr. Holého.

(16. zasedání 11. 9. 1995)

31/95 - Rada českého rozhlasu souhlasí s prodejem RS Pankrác firmě NICO - podle předloženého návrhu kupní smlouvy.

(mimořádné zasedání 18. 9. 1995)

32/95 - Rada vítá a podporuje doporučení Stálé komise pro sdělovací prostředky plénu Parlamentu, aby zákonem vrátil Českému rozhlasu II. středovlnnou síť a zákonem přidělil Českému rozhlasu i síť dlouhovlnnou.

Rada v tomto smyslu vypracuje Stálé komisi pro sdělovací prostředky dopis.

(17. zasedání 25. 9. 1995)

33/95 - Rada bude iniciovat rozhovor se zástupci redakce náboženského vysílání, programovým ředitelem ČRo, šéfredaktorem ČRo 1 a event. i zástupci České biskupské konference a Ekumenické rady církví.

34/95 - Rada žádá, aby do plánu investic na rok 1996 bylo zařazeno vybavení její kanceláře počítačem, který by svou konfigurací vyhovoval používání Software Media Analyst, tedy Pc s procesorem řady 486 DX alespoň 8 MB RAM. Rada předpokládá zapojení počítače do běžné sítě ČRo, tudíž i přístup k informacím ČTK.

(17. zasedání 25. 9. 1995)

35/95 - Rada projednala opakovanou žádost p. Koňárka o přijetí na zasedání Rady a rozhodla se zařadit tento bod do programu příštího řádného zasedání 30. října 1995.

(18. zasedání 16. října 1995)

36/95 - Rada přijala text "Prohlášení" připravený JUDr. Vocetkovou jako Prohlášení, které bude předloženo členům Rady k podpisu. Zároveň se usnesla, že součástí zápisu bude i druhá širší alternativa textu, doplněná ještě seznamem základních právních norem (upravujících tuto oblast).

(18. zasedání 16. října 1995)

37/95 - Na návrh generálního ředitele a na základě předloženého návrhu kupní smlouvy Rada souhlasí s prodejem rekreační chaty Tisá.

(19. zasedání 30. října 1995)

38/95 - 1/ Rada ČRo se domnívá, že křesťanské vysílání do programové skladby veřejnoprávního rozhlasu patří a doporučuje vysílání tohoto typu zachovat, a to minimálně v dosavadní celkové stopáži.

2/ Současně se Rada domnívá, že by redakce náboženského života měla usilovat o větší integraci svých pořadů do vysílání jednotlivých stanic ČRo.

3/ Rada ČRo doporučuje, aby se její zástupci účastnili nadcházejícího jednání o nové smlouvě mezi Českým rozhlasem, Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví.

(19. zasedání 30. října 1995)

39/95 - Poté, co dnes Rada ČRo obdržela brožurku, nazvanou "Zásady Českého rozhlasu", podle níž se Český rozhlas mimo jiné chystá zásadním způsobem změnit formát (charakteristiku) své stanice ČRo 1 - Radiožurnál, rozhodli jsme se přijmout toto usnesení ve formě naléhavého doporučení generálním řediteli Českého rozhlasu:

1/ V posledních týdnech bylo již z mnoha signálů (dopisů Radě ČRo, žádostí o rozhovor, zpráv v médiích) patrno, že formát Radiožurnálu se začíná vymykat tomu, jak byl definován v příloze ke Stanovám Českého rozhlasu (Programové zásady), které před časem Rada schválila. Přílišný příklon k mladému posluchači, minimalizace publicistiky, komerčnější zvuk i personální změny (omlazování), považuje Rada za nesprávné. Radiožurnál nemá být konkurentem komerčních stanic.

2/ Nově zamýšlenou stanici ČRo 4 zatím, podle názoru Rady, není možno realizovat, především z důvodů nevyřešených ekonomických nákladů, které by omezily možnosti stávajících stanic.

3/ Způsob, jakým jsou řešeny personální a programové otázky stanice Radiožurnál jejím šéfredaktorem Alexandrem Píchou, není podle názoru Rady vhodný a vnáší mezi zaměstnance zbytečné napětí. Komunikace mezi zaměstnanci a vedením nefunguje, tak, jak by v seriózní organizaci fungovat měla.

Rada tedy naléhavě doporučuje generálnímu řediteli Českého rozhlasu, aby:

A/ zrušil změnu formátu Radiožurnálu,

B/ zvážil setrvání Alexandr Píchy ve funkci šéfredaktora,

C/ pozastavil přípravu vysílání na stanici ČRo 4.

(mimořádné zasedání 6. 11. 1995)

40/95 - Rada souhlasí se změnou smlouvy na prodej RS Pankrác - v duchu předloženého memoranda (mm/č. j. 200/95).

(20. zasedání 20. 11. 1995)

41/95 - Rada projednala stížnost p. Františka Koňárka na generálního ředitele ČRo Mgr. Ježka a shledala ji bezpředmětnou. Rada pověřila svého předsedu Doc. Susu, aby p. Koňárkovi odpověděl.

(20. zasedání 20. 11. 1995)

42/95 - Rada rozhodla, že vyšle své tři členy do Studia ČRo Hradec Králové, a to: Dr. Neradovou, Ing. Slánskou a P. Scheuflera. Návštěva se uskuteční 30. 11. 1995, uvedení tři členové Rady budou k disposici všem zaměstnancům Studia Čro Hradec Králové, kteří s nimi budou chtít mluvit, a to od 10,00 hod. do cca 13,00 hod.

Rada zašle řediteli Studia ČRo Hradec Králové p. Hašovi kopii stížnosti a požádá o jeho písemné vyjádření.

Rada zve na své příští řádní zasedání 4. prosince 1995 zástupce vedení Studia ČRo Hradec Králové, zástupce stěžovatelů ze Studia ČRo Hradec Králové a zástupce vedení ČRo Praha k rozhovoru.

(20. zasedání 20. 11. 1995)

43/95 - Rada Českého rozhlasu vyjadřuje své znepokojení nad způsobem, jakým se vedení Českého rozhlasu staví k její opakované kritice odpoledního vysílání stanice Praha.

Déle než rok vyjadřuje Rada názor, že toto vysílání má naprosto nevhodnou skladbu, nerespektuje proklamovaný charakter stanice ani složení posluchačů. Toto stanovisko bylo vyjádřeno mnohokrát - v zápisech ze zasedání Rady i ve výroční zprávě.

Opakovaně Rada tento problém projednávala i s generálním ředitelem, který se všech zasedání Rady zúčastňuje, v létě i s programovým ředitelem Dr. Josefem Havlem. Ten rovněž slíbil, že tuto záležitost vyřeší k 1. září 1995. Jedinou změnou, ke které opravdu došlo, byla však jistá opatření personální a to se bohužel do kvality odpoledního vysílání vůbec nepromítla. termíny řešení se déle než rok neustále posunují a Rad musí konstatovat, že vedení Českého rozhlasu její stanovisko naprosto ignoruje. Rada nepožaduje žádné drastické opatření personální (jak to někdy bývá chybně interpretováno), váží si práce i tvůrčí odvahy těch rozhlasových pracovníků, kteří se rozhodli uplatnit svůj talent v důležité oblasti zábavy, požaduje však, aby odpolední vysílání neslo stopy odpovědnosti, koncepce a řízení.

Rada dále vyslovuje v této souvislosti své vzrůstající znepokojení nad některými obecnějšími problémy Českého rozhlasu a připomíná jeho vedení význam dialogu a komunikace v řízení takové instituce, jakou je Český rozhlas.

Rada žádá, aby do příštího řádného zasedání generální ředitel předložil návrh nového programového schématu odpoledního vysílání stanice Praha, jak se bude realizovat od 1. ledna 1996. Schéma bud obsahovat názvy pořadů,jejich charakteristiku a skutečná jména všech autorů a režisérů.

(20. zasedání 20. 11. 1995)

44/95 - Rada souhlasí s přijetím ředitelů a šéfredaktorů Studií ČRo na dnešním zasedání (s časovým omezením - vzhledem k jejich neočekávanému požadavku předloženému písemně v průběhu zasedání).

(21. zasedání 4. 12. 1995 + pokračování 11. 12. 1995)

45/95 - Rada se znovu zabývala stížností na generálního ředitele ČRo v souvislosti s jeho řešením situace ve Studiu ČRo Hradec Králové.

Rada po důkladném zvážení všech okolností (podle §8, odst. 1e zákona 484/91 Sb.) rozhodla takto:

Rada doporučuje generálnímu řediteli ČRo, aby předložil Radě návrh na odvolání ředitele Studia ČRo Hradec Králové, p. Mgr. Petra Haše (podle § 8, odst. 1a zákona 484/91 Sb.).

(21. zasedání - pokračování 11. 12. 1995)

46/95 - Rada rozhodla upravit plat sekretářky Rady na základě analogie s platy sekretářek parlamentních komisí (na 3/4 výše platu).

(22. zasedání 18. 12. 1995)

47/95 - Rada souhlasí s návrhem rozpočtu Rady ČRo s tím, že: pol. 422200 - OON dohody doporučuje zvýšit na 560,0 tis. Kč (celoročně),

pol. 422800 - doporučuje upravit podle novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání.

(22. zasedání 18. 12. 1995)

48/95 - Rada se rozhodla valorizovat plat generálního ředitele Českého rozhlasu.

(22. zasedání 18. 12. 1995)

49/95 - Rada rozhodovala o tom, zda generálnímu řediteli ČRo schválí mimořádnou odměnu za rok 1995. Mimořádná odměna generálnímu řediteli ČRo nebude přiznána.

(22. zasedání 18. 12. 1995)

50/95 - Rada žádá generálního ředitel ČRo, aby ji informoval o konání tiskových konferencí a jiných oficialit, které pořádá vedení Českého rozhlasu, a to nejméně se čtrnáctidenním předstihem, nebo okamžitě potom, co bylo stanoveno datum a místo akce.

(22. zasedání 18. 12. 1995)

51/95 - Rada považuje za politováníhodné, že v rozporu s ujištěním generálního ředitele nebyla řešena otázka proplacení účastnického poplatku vybraným členkám Rady na symposiu o médiích, které se konalo 2. - 4. 11. 1995 v hotelu Krystal v Praze (viz zápis z 18. zasedání Rady ČRo). Rada toto považuje za doklad nízké úrovně vzájemné komunikace generálního ředitele s Radou Českého rozhlasu a podceňování úlohy Rady generálním ředitelem.

Rada žádá, aby poplatek za jednu účastnici byl dodatečně uhrazen.

Praha 4. ledna 1996

 Příloha 14

Výzkumy, realizované pro Český rozhlas v roce 1995:

Část A:

MEDIA PROJEKT:

multimediální výzkum v gesci SKMO, realizovaný firmami MEDIAN a GfK Praha

Výzkum byl zahájen v roce 1994, probíhá v rámci tříletého kontraktu, uzavřeného na období let 1994 - 1996

Do výzkumu jsou zařazeny všechny hlavní tituly denního tisku a časopisů, všechny české celoplošné rozhlasové stanice, většina regionálních stanic, všechny české televizní programy a vybrané zahraniční programy včetně satelitních.

Výzkum je prováděn standardní technikou "face to face"

Probíhá kontinuálně v průběhu celého kalendářního roku, v roce 1995 byl rozdělen do čtyř etap - kvartálů,

za rok 1995 bylo dotazováno 14.823 respondentů.

výběr dotázaných je náhodný (random adress), oporou výběru je kompletní databanka domácnosti České republiky.

Výběrový vzorek je konstruován jako reprezentativní podle regionu a velikosti místa bydliště, je zabezpečena reprezentativnost podle pohlaví, věku a sociální pozice, rovnoměrnost počtu rozhovorů v jednotlivých dnech v týdnu.

Výsledky za každé čtvrtletí jsou cca po 6 týdnech k dispozici členům SKMO, a to buď v tištěných výstupech, nebo pouze v podobě datových souborů na disketách. Pro analýzu základních údajů je vyvinut software, jehož licence je možné zakoupit. Další zpracování výsledků je záležitostí uživatelů, pravidla disponování a využívání pro argumentaci je kontrolováno SKMO.

Finanční náklady na MEDIA PROJEKT v roce 1995:

celkem 1 411.430 Kč

Hlavní výsledky výzkumu MEDIA PROJEKT za rok 1995:

(viz část B)

Další výzkumy, zadané, realizované a zpracované v roce 1995:

Poslech ČRo 1 (Radiožurnál) na jednotlivých vlnových rozsazích

blok otázek exklusivně pro Český rozhlas v rámci výzkumu MEDIA PROJEKT

duben - červen 1995

realizace AISA MEDIA (MEDIAN) a GfK Praha

cena: 121.400 Kč

Výzkum byl motivován potřebou zmapovat situaci v poslechu jednotlivých stanic na různých vlnových rozsazích a zachytit případně změny v posluchačských základnách v souvislosti se změnami ve vysílání ČRo 1 (Radiožurnál) na středních vlnách.

Image celoplošných rozhlasových stanic

výzkum pro ČRo, upravená replika výzkumu z roku 1994

v rámci omnibusového šetření fy AISA - říjen - listopad 1995

realizace AISA, s.r.o., Praha

reprezentativní omnibusový výzkum mezi populací ČR starší 14 let, N = 1076 respondentů

cena: 330.800 Kč, z toho polovinou se na financování podílela INTEI MEDIA

Výzkum jako opakované šetření umožňuje postihnout změny v image jednotlivých celoplošných rozhlasových stanic ČRo v konkurenčním prostředí.

Výzkum zjišťoval:

- asociace na Český rozhlas

- oblibu rozhlasových stanic

- image celoplošných rozhlasových stanic

- hodnocení vybraných oblastí vysílání - porovnání mezi jednotlivými celoplošnými stanicemi

základní zjištění:

- nejoblíbenější stanice - ČRo 1 (Radiožurnál) a Frekvence 1

- image ČRo 1 (Radiožurnál) - profesionální, užitečné, spolehlivé informace, pozornost celé České republice
 má nejlepší zprávy, sportovní pořady, každodenní informace
  
- image ČRo 2 (Praha)- profesionální, pro "lidi v mém věku"
 - má nejlepší pořady pro děti, rozhlasové hry, pořady pro starší
  
- image ČRo 3 (Vltava)- profesionální, kvalitní programy, zájem o kulturu
 - nejlépe jsou hodnoceny pořady pro starší, rozhlasové hry, vzdělávací pořady.

- nejvýraznější rozdíly mezi celoplošnými stanicemi, reflektované veřejností - moderátoři, zajímaví hosté, přátelské vystupování, schopnost dobře posluchače naladit, zaujmout.

- z celoplošných rozhlasových stanic v České republice má nejlepší image (ve výzkumu sledovaných charakteristikách) Frekvence 1, úspěšně ji dokázal konkurovat ze všech celoplošných stanic pouze ČRo 1 (Radiožurnál)

- u Českého rozhlasu je veřejností nejvýše hodnocena jeho aktuálnost a profesionalita.

Výzkum umožňuje v časové řadě - ve srovnání s rokem 1994 - posoudit posuny v image jednotlivých stanic, jeho doplňují výsledky multimediálního výzkumu MEDIA PROJEKT o další významovou rovinu.

Výzkum por stanici ČRo 3 (Vltava)

(výzkum formátu stanice)

kvalitativní výzkum - skupiny, sekundární analýza výsledků výzkumu poslechovosti v dostupných časových řadách, analýza dat kontextových, životní styl, žánrové preference atp. (v návaznosti na projekt)

realizace: březen - červen

PhDr. I. Gabal, realizace skupinových diskusí GfK Praha

cena: 241.000 Kč

cílem výzkumu byla uvažovaná změna formátu stanice a v druhém plánu perspektivní zvýšení počtu posluchačů v širším sociálním spektru - poznatky z výzkumu byly využity při tvorbě a úpravách vysílacího schématu stanice od podzimu 1995

Děti a média

blok otázek exklusivně pro Český rozhlas v rámci výzkumu Děti a média

duben 1995

realizace: AISA MEDIA (MEDIAN)

cena: 732.000 Kč

reprezentativní výzkum dětí ve věku 4 - 15 let, N = 1.500 dotázaných

výzkum se uskutečnila/ "face to face"
 b/ poslechové deníky

Cílem sdíleného multimediálního výzkumu mezi dětmi ve věku 4 - 15 let bylo zjistit informace o poslechovosti rozhlasu, sledování televizních stanic a četnosti denníků a časopisů, a to jak o vztahu dětí k těmto médiím obecně, tak jednotlivě, získat informace o hodnocení pořadů určených dětem, zachytit průběh dne dětí v rovině činností, popsat jejich mediální chování.

Výzkum a jeho výsledky odrážejí silnější vztah k elektronickým médiím než k médiím tištěným, ovšem s převahou televize

Mezi dětmi je nejznámější celoplošnou stanicí Frekvence 1, Rádio Alfa, teprve po nich ČRo 1 (Radiožurnál) a ČRo 2 (Praha), nejoblíbenější mezi dětmi je pak Frekvence 1, která je - ve srovnání s otatními celoplošnými stanicemi - i nejposlouchanější.

Nejvýraznějším motivem pro poslech rozhlasu je hudba, vyhledávají také kontaktnost, zábavnost, obecně dávají děti ve větší míře než dospělí přednost soukromým rozhlasovým stanicím (viz tištěná zpráva pro ČRo)

Výzkum hodnotových orientací

výzkum pro Český rozhlas

srpen 1995 - únor 1996

realizace Factum, s.r.o.

cena: 1 303.880 Kč.

Projekt zahrnuje: sekundární analýzy, kvalitativní fázi - skupinové diskuse, kvantitativní fázi - reprezentativní dotazníkové šetření mezi dospělou populací, dotazníkové šetření mezi dětmi 10 - 15 let, verifikační šetření

výzkum je orientován na zachycení hodnotových orientací dospělé i dětské populace České republiky a jejich vazeb k mediálnímu chování. Motivem k zadání obsáhlého projektu je absence obdobných údajů, které lze považovat za klíčové pro mediální chování. Paralela výzkumu mezi dětmi a dospělými pak sleduje možnost zachytit trendy změn ve vztahu k rozhlasu. V nejobecnější rovině je výzkum pokusem o stanovení hodnotové typologie ve vazbě na typologii mediální.

(viz písemné materiály z jednotlivých fází projektu - práce budou ukončeny koncem února 1996)

Poznámka:

Ke všem výše uvedeným výzkumům, realizovaným v roce 1995 na základě objednávky Českého rozhlasu, existuje podrobná dokumentace, včetně konkrétních písemných výstupů.

Výsledky MEDIA PROJEKTu jsou předávány v podobě tabulek a v datech na disketách, pro potřebu Českého rozhlasu - managementu, jednotlivých stanic a regionálních studií - jsou v oddělení marketingu a PR zpracovávány písemné výstupy, které výsledky v časových řadách, případně tématicky interpretují. Tyto materiály jsou publikovány v interní edici Sociologické informace.

Část B.

Výsledky výzkumu poslechovosti, základní údaje za rok 1995

Data: MEDIA PROJEKT, multimediální výzkum realizovaný firmami MEDIAN a GfK Praha na základě zadání Sdružení komunikačních a mediálních organizací.

Základní údaje za rok 1995, týkající se výsledků výzkumu poslechovosti Českého rozhlasu jako celku, jeho jednotlivých celoplošných stanic a regionálních studií v konkurenčním mediálním rozhlasovém prostředí jsou zahrnuty v tabulkové části, ilustraci hlavních vývojových trendů tvoří grafy. Jedná se o údaje za jednotlivá čtvrtletí, případně o průměrné hodnoty za celý kalendářní rok. Výzkum MEDIA PROJEKT přináší údaje ve čtvrtletních intervalech, za rok 1995 jsou nejnovější data ze začátku února t.r., která mapují čtvrté čtvrtletí a umožňují následnou analýzu za celé roční období.

Pohled na situaci v průběhu celého roku odráží trvající pohyb na mediálním trhu, který zejména ve druhém pololetí podnítil nástup stanice Nová Alfa, na trh ve změněné podobě vstoupila i další stanice Českého rozhlasu, ČRo 6 (RSE). Naopak vysílat přestalo Radio Echo. Následně, zejména ve výsledcích za Q4/95 se projevily tyto změny i v poslechovosti rozhlasových stanic. Vzhledem k tomu, že byly částečně ve prospěch Českého rozhlasu, lze považovat za smysluplné vycházet z dat nejnovějších.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP