Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky souhlasí se Smlouvou mezi Českou
republikou a Polskou republikou o vzájemné pomoci
v celních otázkách, podepsanou ve Varšavě
dne 15. května 1996.
V souladu s usnesením vlády České
republiky ze dne 20. března 1996 č. 194 se předkládá
Poslanecké sněmovně Parlamentu České
republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou
republikou a Polskou republikou o vzájemné pomoci
v celních otázkách, podepsaná ve Varšavě
dne 15. května 1996.
Smlouva vychází z návrhu, který předložila
polská strana. Tento návrh je veden snahou Polské
republiky o navázání užší
spolupráce obou celních správ, zejména
v oblasti pomoci při získávání
potřebných dokladů předkládaných
k celnímu řízení, dále v oblasti
podloudnictví, zvláště v souvislosti
s nedovoleným obchodem s omamnými a psychotropními
látkami i v plnění nároků ve
vztahu k celním předpisům. Dále navrhovaná
smlouva obsahuje všechny druhy spolupráce, které
je možno používat v boji proti podloudnictví.
Sjednání této Smlouvy se stalo velmi aktuální
v souvislosti s otevřením státních
hranic, zavedením tržního hospodářství
a nutnosti zajistit kontrolu pravosti a obsahové správnosti
listin a písemností, které jsou předkládány
k celnímu řízení. Významná
je i skutečnost, že Česká republika
a Polská republika, vzhledem ke své geografické
poloze ve středu Evropy, jsou využívány
nejen jako tranzitní země pro nedovolený
obchod s omamnými a psychotropními látkami,
ale i jako země spotřeby. Tyto všechny skutečnosti
vedly k nutnosti vytvoření legislativní základny
pro vzájemnou spolupráci, kterou bylo nezbytné
zajistit na základě stále se množících
případů dožádání
z české i polské strany.
Cílem této Smlouvy je zejména:
- vzájemné poskytování informací
o pravosti listin a písemností, které slouží
k přesnému vybírání cel a daní
(včetně stanovení celní hodnoty jako
základu pro jejich výpočet a tím zamezit
krácení příjmů do státního
rozpočtu);
- vyšetřování a přezkoumávání,
které na dožádání celní
správy jedné smluvní strany provádí
celní správa druhé strany, včetně
možnosti přítomnosti pracovníků
dožadující se strany při vyšetřování;
- výměna zkušeností i informací
z činnosti celních správ, zejména
v souvislosti s podloudným dovozem zboží a
nezákonným obchodem s omamnými a psychotropními
látkami;
- poskytování možnosti využití
získaných informací a písemností
i pro účely soudního řízení.
V článku 2 Smlouvy je stanoveno, že pomoc poskytovaná
na základě této Smlouvy se uskutečňuje
podle právních předpisů dožádané
smluvní strany a v rámci oprávnění
celní správy tohoto státu. V ČR je
to v rámci zákona ČNR č. 13/1993 Sb.,
celní zákon ve znění zákona
ČNR č. 35/1993 Sb., a zákona č. 71/1967
Sb., o správním řízení (správní
řád). V tomto článku se také
hovoří o doručení celní správou
dožádané strany všech dokladů týkajících
se uplatňování celních předpisů
dodaných celní správou dožadující
strany. K doručování a oznamování
písemností je zmocněno Ministerstvo financí
- Generální ředitelství cel v ustanovení
§ 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 13/1993
Sb., (celní zákon).
Články 3, 4 a 5 upravují části
související s výměnou informací
o osobách, zboží, dopravních prostředích,
ale i nových metodách používaných
k porušování celních předpisů,
které napomohou druhé smluvní straně
při správném vybírání
cel a daní.
Článek 7 stanoví možnosti dohledu nad
osobami, zbožím a dopravními prostředky.
Články 8 a 9 dávají možnost celním
úředníkům, aby se zúčastnili
provádění úkonů na území
druhé smluvní strany nebo zde vystupovali jako znalci
a svědci ve správním nebo soudním
řízení.
Článek 10 určuje způsob použití
informací, písemností a jiných sdělení,
které jsou získány na základě
této Smlouvy. Uvedené informace smějí
být použity k jiným účelům
než pro účely této Smlouvy jen s výslovným
souhlasem celní správy smluvní strany, která
je poskytla.
Článek 13 umožňuje odmítnutí
poskytnutí pomoci nebo poskytnutí této pomoci
po splnění určitých podmínek.
Předmět úpravy této Smlouvy je v souladu
s platnými právními předpisy. Výjimkou
je ustanovení čl. 3, 4 a 5, které zakládají
povinnost sdělovat si navzájem informace o osobách
a dopravních prostředcích, což je v
rozporu s ustanovením § 51 odst. 6 zákona č.
13/1993 Sb. (celní zákon), podle něhož
předávání dokladů a sdělování
údajů a informací jiným osobám
bez souhlasu příslušné osoby, s výjimkou
případů, kdy tak mohou učinit podle
zvláštních předpisů, není
dovoleno.
Při výměně informací o osobách
je nutno respektovat ustanovení čl. 10 Listiny základních
práv a svobod, která se na základě
usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993
Sb., stala součástí ústavního
pořádku ČR. Celní správa nemá
v současnosti oprávnění ke shromažďování
informací o osobách a prováděním
této Smlouvy by docházelo k porušování
ustanovení obsažených v čl. 10 Listiny
základních práv a svobod.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem je třeba,
aby tato Smlouva byla schválena Parlamentem České
republiky.
Sjednání této Smlouvy nebude mít dopad
na státní rozpočet a změny v personálním
zajištění celní služby, naopak
lze předpokládat, že prováděním
této Smlouvy dojde ke snížení podvodů
a tím i ke zvýšení příjmů
do státního rozpočtu.
Navrhovaná smluvní úprava je v souladu s
obecně uznávanými zásadami mezinárodního
práva a se závazky z jiných platných
smluv.
Česká republika a Polská republika,
dále jen "smluvní strany",
ve snaze rozvíjet spolupráci v oblasti celnictví
a uznávajíce význam vzájemné
pomoci celních orgánů,
majíce na zřeteli rozvoj cestovního
styku a výměny zboží mezi smluvními
stranami,
konstatujíce, že porušování
celních předpisů škodí ekonomickým,
finančním, celospolečenským a obchodním
zájmům smluvních stran,
berouce v úvahu význam zajištění
řádného vyměřování
a vybírání cla, daní a jiných
poplatků z dováženého a vyváženého
zboží, jakož i správného uplatňování
ustanovení týkajících se zákazů,
omezení a kontroly,
přesvědčeny, že prevence porušování
celních předpisů bude účinnější
díky spolupráci mezi jejich celními správami,
majíce na zřeteli Doporučení
Rady pro celní spolupráci ze dne 5. prosince 1953
týkající se vzájemné správní
pomoci,
se dohodly takto:
Pro účely této smlouvy
1. "Celní předpisy" znamenají
právní předpisy upravující
dovoz zboží ze zahraničí, vývoz
zboží do zahraničí a průvoz zboží,
podléhajícího clům, daním nebo
jiným poplatkům a nebo zboží, které
je předmětem zákazů, omezení
a jiných omezujících ustanovení, týkajících
se přepravy zboží přes hranice.
2. "Porušení celních předpisů"
znamená jak porušení celních předpisů,
tak i pokusy o jejich porušení.
3. "Celní orgány" znamenají
v České republice Ministerstvo financí -
Generální ředitelství cel a v Polské
republice předsedu Hlavního celního úřadu.
4. "Dožadující celní orgán"
znamená celní orgán, který podává
žádost o poskytnutí pomoci v celních
otázkách.
5. "Dožádaný celní orgán"
znamená celní orgán, který je požádán
o poskytnutí pomoci v celních otázkách.
6. "Celní dluh" znamená všechna
cla, daně a jiné poplatky vyměřované
a vybírané podle celních předpisů.
7. "Osoba" znamená jak osobu fyzickou,
tak právnickou a v Polské republice také
organizační jednotky, které nemají
právní subjektivitu a zabývají se
výměnou zboží se zahraničím
na vlastní účet a vlastním jménem.
8. "Omamné a psychotropní látky"
znamenají prostředky a látky uvedené
v Úmluvě OSN proti nedovolenému obchodu s
omamnými a psychotropními látkami, uzavřené
ve Vídni dne 20. prosince 1988.
Celní orgány si budou v souladu s ustanoveními
této smlouvy poskytovat vzájemnou pomoc v rámci
svých pravomocí a možností v souladu
s vnitrostátními právními předpisy:
a) za účelem zajištění řádného
dodržování celních předpisů,
b) za účelem provádění vyšetřování,
prevence a potírání veškerých
forem porušování celních předpisů,
c) za účelem správného vyměřování
a vybírání cel, daní a jiných
poplatků,
d) za účelem výměny informací
a dokumentů souvisejících s uplatňováním
celních předpisů,
e) v oblasti školení a zvyšování
odborných kvalifikací celních úředníků,
jejich seznamování s technickými prostředky
používanými při práci v celní
službě.
1. Celní orgány si budou na žádost vzájemně
poskytovat veškeré informace, které mohou pomoci
k zajištění řádného:
a) vybírání cel, daní a jiných
poplatků, zejména informace potřebné
k určování celní hodnoty a k sazebnímu
zařazení,
b) uplatňování dovozních a vývozních
zákazů a omezení,
c) uplatňování pravidel původu zboží.
2. Pokud dožádaný celní orgán
nemá příslušné informace, učiní
opatření k jejich získání v
souladu s vnitrostátními právními
předpisy.
Celní orgány si budou vzájemně na
žádost poskytovat veškeré informace potvrzující,
že:
a) zboží dovezené na území jedné
smluvní strany bylo v souladu s vnitrostátními
právními předpisy vyvezeno z území
druhé smluvní strany,
b) zboží vyvezené z území jedné
smluvní strany bylo dovezeno na území druhé
smluvní strany v souladu s vnitrostátními
právními předpisy,
c) zboží, vůči kterému byly uplatněny
celní preference při vývozu z území
jedné smluvní strany, bylo dovezeno na území
druhé smluvní strany v souladu s vnitrostátními
právními předpisy. To znamená, že
se předávané informace budou týkat
také veškerých kontrolních opatření,
kterým toto zboží podléhalo.
Celní orgány si na žádost vzájemně
budou poskytovat veškeré informace o zjištěných
- provedených nebo plánovaných - činnostech,
které porušují nebo mohou porušovat celní
předpisy, a to zejména o:
a) osobách, o kterých je známo nebo které
jsou podezřelé, že porušily nebo chtějí
porušit celní předpisy druhé smluvní
strany,
b) nových prostředcích a metodách
používaných k porušování
celních předpisů,
c) zboží, o němž je známo, že
je předmětem porušování celních
předpisů,
d) dopravních prostředcích, o nichž
je známo, že jsou nebo mohou být používány
k porušování celních předpisů.
1. Celní orgány si budou vzájemně
předávat - z vlastní iniciativy nebo na žádost
- potvrzené kopie dokumentů obsahující
informace o odhalených nebo plánovaných operacích,
které porušují nebo o nichž existuje podezření,
že mohou porušovat celní předpisy druhé
smluvní strany.
2. O předání originálů dokumentů
lze požádat pouze v případech, kdy potvrzené
kopie nebudou dostačující. Předané
originály dokumentů budou vráceny v co nejkratší
době, ledaže se dožádaný celní
orgán zřekne jejich vrácení.
3. Dokumenty, o nichž se hovoří v této
smlouvě, mohou být nahrazeny údaji zpracovanými
prostřednictvím výpočetní techniky.
Všechny podstatné informace týkající
se výkladu nebo použití těchto dokumentů
musejí být předány současně.
V rámci svých pravomocí a možností
a v souladu s vnitrostátními právními
předpisy bude celní orgán na žádost
celního orgánu druhého smluvního státu
provádět dohled nad:
a) osobami, o kterých existují důvody, že
porušily nebo porušují celní předpisy,
b) zbožím, jehož dovoz, vývoz nebo průvoz
může způsobit porušení celních
předpisů,
c) dopravními prostředky a kontejnery, o kterých
existuje podezření, že byly, jsou nebo mohou
být používány k porušení
celních předpisů.
1. Dožádaný celní orgán bude
provádět úkony k objasnění
porušení celních předpisů. Výsledky
objasnění předá dožadujícímu
celnímu orgánu.
2. Úkony učiněné k objasnění,
o kterých se hovoří v odstavci 1 tohoto článku,
budou provedeny v souladu s vnitrostátními právními
předpisy dožádaného celního orgánu
smluvní strany.
3. Dožádaný celní orgán může
umožnit celním úředníkům
dožadujícího celního orgánu účast
při provádění úkonů
za účelem objasnění.
Na žádost celních orgánů mohou
celní orgány zmocnit své celní úředníky,
aby v rozsahu plné moci poskytnuté celním
orgánem vystupovali jako znalci a svědci ve správním
nebo soudním řízení ve věcech
upravených touto smlouvou. Tato žádost musí
podrobně stanovit, v jaké věci, v jakém
rozsahu a jaké úloze bude zmocněný
celní úředník vystupovat.
1. Bez písemného souhlasu celních orgánů,
které je předaly, nebudou informace a dokumenty
získané v rámci této smlouvy využívány
k jiným účelům než k těm,
k nimž jsou určeny smlouvou. Toto ustanovení
se neuplatní u informací a dokumentů týkajících
se porušování celních předpisů
v souvislosti s omamnými a psychotropními látkami.
2. Každá předaná informace v jakékoliv
formě v rámci této smlouvy bude mít
důvěrný charakter. Tato informace bude podléhat
služebnímu tajemství v souladu s vnitrostátními
právními předpisy smluvních stran.
3. Celní orgány smluvních stran mohou v souladu
s cíli a rozsahem této smlouvy využívat
informace a dokumenty získané v souladu s touto
smlouvou jako důkazy v správním a soudním
řízení. Důkazy mohou být využity
jen v souladu s vnitrostátními právními
předpisy smluvních stran.
Dožádaný celní orgán na žádost
oznámí nebo doručí v souladu se svými
vnitrostátními právními předpisy
a v rámci této smlouvy osobám, o kterých
se hovoří v článku 1 odst. 7 této
smlouvy, dokumenty a rozhodnutí předané dožadujícím
celním orgánem.
1. Žádosti podle této smlouvy budou předávány
písemně. K žádosti budou přiloženy
dokumenty nutné k jejímu vyřízení.
Pokud to bude vyžadovat naléhavost situace, může
být přijata žádost ústní,
která musí být neodkladně potvrzena
písemně.
2. Žádosti podle odstavce 1 tohoto článku
budou obsahovat tyto informace:
a) dožadující celní orgán,
b) povaha řízení,
c) předmět a důvod žádosti,
d) stručný popis projednávané záležitosti
a právní otázky s ní související,
e) pokud možno přesné a vyčerpávající
údaje o osobách kterých se týká
vyšetřování,
f) shrnutí podstatných skutečností,
s výjimkou případů uvedených
v článku 11.
3. Žádosti budou předkládány
v úředním jazyce dožadujícího
celního orgánu nebo v jiném jazyce přijatelném
pro dožádané celní orgány.
4. V případě, kdy žádost nesplňuje
požadavky, o kterých se hovoří v odstavcích
1, 2 a 3 tohoto článku, bude možno žádat
o její úpravu nebo doplnění.
1. Pokud dožádaný celní orgán
usoudí, že by pomoc, o kterou je žádán,
narušila suverenitu, veřejný pořádek,
bezpečnost anebo jiné podstatné zájmy
jeho státu, může poskytnutí takovéto
pomoci odmítnout, poskytnout ji částečně
nebo jen za určitých podmínek.
2. Pokud žádosti o pomoc nemůže být
vyhověno, bude o tom dožadující celní
orgán bezodkladně uvědomen a bude informován
o důvodu odmítnutí pomoci.
3. Pokud celní orgán žádá o pomoc,
kterou by sám nemohl poskytnout, kdyby o ni žádal
celní orgán druhé smluvní strany,
musí ve své žádosti na tuto okolnost
upozornit. Splnění takovéto žádosti
bude záležet na vlastní úvaze dožádaného
celního orgánu.
Celní orgány se zřeknou veškerých
nároků na náhradu nákladů vynaložených
při plnění této smlouvy, s výjimkou
nákladů znalců, tlumočníků
a svědků, kteří nejsou státními
úředníky.
Pomoc předpokládaná touto smlouvou bude uskutečňována
přímo mezi celními orgány. Tyto orgány
se mohou podrobně dohodnout o jejím uplatňování.
1. Tato smlouva podléhá ratifikaci. Výměna
ratifikačních listin se uskuteční
v Praze.
2. Tato smlouva vstoupí v platnost 30 dní ode dne,
kdy si smluvní strany vyměnily ratifikační
listiny.
3. Tato smlouva se sjednává na dobu neurčitou.
Může být vypovězena kdykoliv diplomatickou
cestou. Smlouva pozbude platnost 6 měsíců
ode dne doručení oznámení o výpovědi
druhé smluvní straně.
4. Dnem vstupu této smlouvy v platnost pozbude platnosti
mezi smluvními stranami Dohoda mezi vládou Československé
republiky a vládou Polské lidové republiky
o spolupráci a vzájemné pomoci v oboru celnictví,
podepsaná ve Varšavě dne 25. listopadu 1958.
Dáno ve Varšavě dne 15. května 1996
ve dvou původních vyhotoveních, každé
v českém a polském jazyce, přičemž
obě znění mají stejnou platnost.