Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

67. Celní úřad Mělník se sídlem v Mělníku

Územní obvod je tvořen obcemi:

z okresu Mělník: Borek, Býkev, Byšice, Cítov, Čečelice, Dobřeň, Dolní Beřkovice, Dolní Zimoř, Dřínov, Dřísy, Horní Počaply, Hořín, Hostín, Hostín u Vojkovic, Chlumín, Chorušice, Chvatěruby, Jeviněves, Kadlín, Kanina, Kly, Kokořín, Konětopy, Kostelec nad Labem, Kozomín, Kralupy nad Vltavou, Křenek, Ledčice, Lhota, Lhotka, Liběchov, Libiš, Liblice, Lobeč, Lužec nad Vltavou, Malý Újezd, Medonosy, Mělnické Vtelno, Mělník, Mšeno, Nebužely, Nedomice, Nelahozeves, Neratovice, Nosálov, Nová Ves, Obříství, Ovčáry, Řepín, Spomyšl, Stránka, Střemy, Tišice, Tuhaň, Tupadly, Újezdec, Úžice, Velký Borek, Veltrusy, Vidim, Vojkovice, Vraňany, Všestudy, Všetaty, Vysoká, Zálezlice, Záryby, Zlončice, Zlosyň, Želízy.

z okresu Praha - západ: Dolany, Libčice nad Vltavou, Tursko.

z okresu Praha - východ: Bašť, Brandýs n. Labem-St.Boleslav, Brázdim, Bořanovice, Čakovičky, Čelákovice, Dřevčice, Horoušany, Hovorčovice, Husinec, Jenštejn, Jirny, Káraný, Klecany, Kojetice, Lázně Toušeň, Líbeznice, Máslovice, Měšice, Mochov, Mratín, Nehvizdy, Nová Ves, Nový Vestec, Odolena Voda, Panenské Břežany, Podolanka, Polerady, Postřižín, Předboj, Přezletice, Radonice, Sedlec, Sluhy, Svémyslice, Šestajovice, Veleň, Veliká Ves, Větrušice, Vodochody, Vyšehořovice, Zápy, Zdiby, Zeleneč, Zlonín.

68. Celní úřad Mladá Boleslav se sídlem v Mladé Boleslavi

Územní obvod je tvořen obcemi:

z okresu Mladá Boleslav: Bakov nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem, Benátky nad Jizerou, Bezno, Bílá Hlína, Bítouchov, Boreč, Boseň, Bradlec, Branžež, Brodce, Březina, Březno, Březovice, Bukovno, Ctiměřice, Čachovice, Čistá, Dalovice, Dlouhá Lhota, Dobrovice, Dobšín, Dolní Bousov, Dolní Krupá, Dolní Slivno, Dolní Stakory, Domousnice, Doubravička, Hlavenec, Horky nad Jizerou, Horní Bukovina, Horní Slivno, Hrdlořezy, Hrušov, Husí Lhota, Charvatce, Chocnějovice, Chotětov, Chudíř, Jabkenice, Jivina, Jizerní Vtelno, Josefův Důl, Katusice, Klášter Hradiště nad Jizerou, Kluky, Kněžmost, Kobylnice, Kochánky, Kolomuty, Koryta, Kosmonosy, Kosořice, Kostelní Hlavno, Košátky, Kováň, Kovanec, Krásná Ves, Krnsko, Kropáčova Vrutice, Ledce, Lhotky, Lipník, Loukov, Loukovec, Luštěnice, Mečeříž, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Mohelnice nad Jizerou, Mukařov, Němčice, Nemyslovice, Nepřevázka, Neveklovice, Niměřice, Nová Telib, Nová Ves u Bakova, Obrubce, Obruby, Pěčice, Pětikozly, Petkovy, Písková Lhota, Plazy, Plužná, Prodašice, Před měřice nad Jizerou, Přepeře, Ptýrov, Rabakov, Rohatsko, Rokytá, Rokytovec, Řepov, Řitonice, Sedlec, Semčice, Sezemice, Skalsko, Smilovice, Sojovice, Sovínky, Strašnov, Strážiště, Strenice, Sudoměř, Sudovo Hlavno, Sukorady, Tuřice, Ujkovice, Velké Všelisy, Veselice, Vinařice, Vinec, Vlkava, Vrátno, Všejany, Zdětín, Žďár, Žerčice, Židněves.

69. Celní úřad Nymburk se sídlem v Nymburku

Územní obvod je tvořen obcemi:

z okresu Nymburk: Benátecká Vrutice, Běrunice, Bobniş ce, Bříství, Budiměřice, Černíky, Čilec, Činěves, Dlouhopolsko, Dobšice, Dvory, Dymokury, Hořany, Hořátev, Hradčany, Hradištko, Hrubý Jeseník, Chleby, Choťánky, Chotěšice, Choťovice, Chrást, Chroustov, Jíkev, Jiřice, Jizbice, Kamenné Zboží, Kněžice, Kněžičky, Kolaje, Kostelní Lhota, Kostomlátky,Kostomlaty nad Labem, Košík, Kounice, Kouty, Kovanice, Krchleby, Křečkov, Křinec, Libice nad Cidlinou, Loučeň, Lysá nad Labem, Mcely, Městec Králové, Milčice, Milovice, Netřebice, Nový Dvůr, Nymburk, Odřepsy, Okřínek, Opočnice, Opolany, Oseček, Oskořínek, Ostrá, Pátek, Písková Lhota, Písty, Pňov-Předhradí, Poděbrady, Podmoky, Přerov nad Labem, Rožďalovice, Sadská, Sány, Seletice, Semice, Senice, Sloveč, Sokoleč, Stará Lysá, Starý Vestec, Straky, Stratov, Tatce, Třebestovice, Úmyslovice, Velenice, Velenka, Vestec, Vlkov pod Oškobrhem, Vrbice, Všechlapy, Vykáň, Záhornice, Zbožíčko, Zvěřínek, Žehuň, Žitovlice.

70. Celní úřad Praha I. se sídlem v Praze

Územní obvod je tvořen městským obvodem Praha 1.

71. Celní úřad Praha II. se sídlem v Praze

Územní obvod je tvořen městskými obvody Praha 2 a Praha 3.

72. Celní úřad Praha III. se sídlem v Praze

Územní obvod je tvořen městskými obvody Praha 4, Praha 11 a Praha 12.

73. Celní úřad Praha IV. se sídlem v Praze

Územní obvod je tvořen městskými obvody Praha 5 a Praha 13.

74. Celní úřad Praha V. se sídlem v Praze

Územní obvod je tvořen městskými obvody Praha 6 (vyjma celního prostoru celního úřadu Ruzyně-letiště Praha), Praha 7, Praha 8, obcí Roztoky z okresu Praha-západ a obcí Klíčany z okresu Praha-východ.

75. Celní úřad Praha VI. se sídlem v Praze

Územní obvod je tvořen městskými obvody Praha 9, Praha 10, Praha 14 a Praha 15.

76. Celní úřad Příbram se sídlem v Příbrami

Územní obvod je tvořen obcemi:

z okresu Příbram: Bezděkov pod Třemšínem, Bohostice, Bohutin, Borotice, Bratkovice, Brdy, Březnice, Buková u Příbramě, Bukovany, Cetyně, Čenkov, Čím, Daleké Dušníky, Dlouhá Lhota, Dobříš, Dolní Hbity, Drahenice, Drahlín, Drásov, Drevníky, Drhovy, Dubenec, Dublovice, Dubno, Háje, Hluboš, Hlubyně, Horčápsko, Hříměždice, Hudčice, Hvožďany, Chotilsko, Chrást, Chraštice, Jablonná, Jesenice, Jince, Kamýk nad Vltavou, Klučenice, Kňovice, Korkyně, Kosova Hora, Kotenčice, Koupě, Kozárovice, Krásná Hora nad Vltavou, Křepenice, Křešín, Láz, Lazsko, Lešetice, Lhota u Příbramě, Malá Hraštice, Milešov, Milín, Modřovice, Mokrovraty, Nalžovice, Narysov, Nečín, Nedrahovice, Nechvalice, Nepomuk, Nestrašovice, Nová Ves pod Pleší, Nové Dvory, Nový Knín, Občov, Obecnice, Obory, Obořiště, Ohrazenice, Osečany, Ostrov, Ouběnice, Pečice, Petrovice, Pičín, Počaply, Počepice, Podlesí, Prosenická Lhota, Příbram, Příčovy, Radětice, Radíč, Rosovice, Rožmitál pod Třemšínem, Rybníky, Sádek, Sedlčany, Sedlice, Smolotely, Solenice, Stará Huť, Starosedlský Hrádek, Suchodol, Svaté Pole, Svatý Jan, Svojšice, Štětkovice, Těcharovice, Tochovice, Trhové Dušníky, Třebsko, Tušovice, Velká Lečice, Věšín, Višňová, Volenice, Voznice, Vrančice, Vranovice, Vševily, Vysoká u Příbramě, Vysoký Chlumec, Zalužany, Zbenice, Zduchovice, Županovice.

z okresu Praha-západ: Bojanovice, Bratřínov, Buš, Čisovice, Davle, Hvozdnice, Jíloviště, Klínec, Kytín, Líšnice, Měchenice, Mníšek pod Brdy, Řitka, Slapy, Trnová.

77. Celní úřad Rakovník se sídlem v Rakovníku

Územní obvod je tvořen obcemi:

z okresu Rakovník: Bdín, Branov, Břežany, Čistá, Děkov, Drahouš, Hořesedly, Hořovičky, Hostokryje, Hracholusky, Hřebečníky, Hředle, Hvozd, Chrášťany, Janov, Jesenice, Kalivody, Karlova Ves, Kněževes, Kolešov, Kolešovice, Kounov, Kozojedy, Krakov, Krakovec, Kroučová, Krty, Krupá, Krušovice, Křivoklát, Lány, Lašovice, Lišany, Lubná, Lužná, Malinová, Městečko, Milostín, Milý, Mšec, Mšecké Žehrovice, Mutějovice, Nesuchyně, Nezabudice, Nové Strašecí, Nový Dům, Olešná, Oráčov, Panoší Újezd, Pavlíkov, Petrovice, Pochvalov, Přerubenice, Příčina, Přílepy, Pšovlky, Pustověty, Račice, Rakovník, Roztoky, Ruda, Rynholec, Řeřichy, Řevničov, Senec, Senomaty, Skryje, Slabce, Smilovice, Srbeč, Svojetín, Sýkořice, Šanov, Šípy, Švihov, Třeboc, Třtice, Václavy, Velká Buková, Velká Chmelištná, Všesulov, Všetaty, Zavidov, Zbečno, Žďár.

78. Celní úřad Ruzyně-letiště Praha se sídlem v Praze

Územní obvod je tvořen celním prostorem celního úřadu Ruzyně- letiště Praha v městském obvodu Praha 6.

79. Celní úřad Cínovec se sídlem v Dubí - část Cínovec

Územní obvod je tvořen celním prostorem celního úřadu Cínovec v obci Dubí.

80. Celní úřad Česká Lípa se sídlem v České Lípě

Územní obvod je tvořen obcemi:

z okresu Česká Lípa: Bezděz, Blatce, Blíževedly, Bohatice, Brniště, Cvikov, Častolovice, Česká Lípa, Doksy, Dubá, Dubnice, Hamr na Jezeře, Holany, Horní Libchava, Horní Police, Chlum, Chotovice, Jablonné v Podještědí, Janovice v Podještědí, Jestřebí, Kamenický Šenov, Kozly, Kravaře, Krompach, Kunratice u Cvikova, Kvítkov, Luka, Mařenice, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Nový Bor, Nový Oldřichov, Okna, Okrouhlá, Pertoltice pod Ralskem, Polevsko, Provodín, Prysk, Radvanec, Ralsko, Skalice u České Lípy, Skalka u Doks, Sloup v Čechách, Slunečná, Sosnová, Stráž pod Ralskem, Stružnice, Stvolínky, Svojkov, Svor, Tachov, Tuhaň, Velenice, Velký Valtinov, Volfartice, Vrchovany, Zahrádky, Zákupy, Žandov, Ždírec.

81. Celní úřad Děčín se sídlem v Děčíně

Územní obvod je tvořen obcemi:

z okresu Děčín: Arnoltice, Benešov nad Ploučnicí, Bynovec, Česká Kamenice, Děčín, Dobkovice, Dobrná, Dolní Habartice, Františkov nad Ploučnici, Heřmanov, Horní Habartice, Hřensko, Huntířov, Janov, Janská, Jetřichovice, Jílové, Kámen, Kunratice, Kytlice, Labská Stráň, Ludvíkovice, Malá Veleň, Malšovice, Markvartice, Merboltice, Růžová, Srbská Kamenice, Starý Šachov, Valkeřice, Velká Bukovina, Verneřice, Veselé.

82. Celní úřad Chomutov se sídlem v Chomutově

Územní obvod je tvořen obcemi:

z okresu Chomutov: Bílence, Blatno, Boleboř, Březno, Černovice, Domašín, Droužkovice, Hora Svatého Šebestiána, Hrušovany, Chbany, Chomutov, Jirkov, Kadaň, Kalek, Klášterec nad Ohří, Kovářská, Kryštofovy Hamry, Křímov, Libědice, Loučná, Málkov, Mašťov, Měděnec, Místo, Nezabylice, Okounov, Otvice, Perštejn, Pesvice, Pětipsy, Račetice, Radonice, Rokle, Spořice, Strupčice, Údlice, Vejprty, Veliká Ves, Vilémov, Vrskmaň, Všehrdy, Všestudy, Výsluní, Vysoká Pec.

83. Celní úřad Jablonec nad Nisou se sídlem v Jablonci nad Nisou

Územní obvod je tvořen obcemi:

z okresu Jablonec nad Nisou: Albrechtice v Jizerských horách, Bedřichov, Dalešice, Desná, Držkov, Frýdštejn, Jablonec nad Nisou, Janov nad Nisou, Jenišovice, Jílové u Držkova, Jiřetín pod Bukovou, Josefův Důl, Koberovy, Kořenov, Líšný, Loužnice, Lučany nad Nisou, Malá Skála, Maršovice, Nová Ves nad Nisou, Pěnčín, Plavy, Pulečný, Radčice, Rádlo, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Skuhrov, Smržovka, Tanvald, Velké Hamry, Vlastiboř, Zásada, Zlatá Olešnice, Železný Brod.

84. Celní úřad Jiříkov se sídlem v Jiříkově

Územní obvod je tvořen celním prostorem celního úřadu Jiříkov v obci Jiříkov.

85. Celní úřad Liberec se sídlem v Liberci

Územní obvod je tvořen obcemi:

z okresu Liberec: Bílá, Bílý Kostel nad Nisou, Bílý Potok, Bulovka, Cetenov, Černousy, Český Dub, Čtveřín, Dětřichov, Dlouhý Most, Dolní Řasnice, Frýdlant, Habartice, Hejnice, Heřmanice, Hlavice, Hodkovice nad Mohelkou, Horní Řasnice, Hrádek nad Nisou, Chotyně, Chrastava, Janův Důl, Jeřmanice, Jindřichovice pod Smrkem, Kobyly, Krásný Les, Kryštofovo Údolí, Křížany, Kunratice, Lázně Libverda, Lažany, Liberec (včetně městského obvodu Vratislavice nad Nisou), Mníšek, Nové Město pod Smrkem, Nová Ves, Oldřichov v Hájích, Osečná, Paceřice, Pertoltice, Pěnčín, Proseč pod Ještědem, Příšovice, Radimovice, Raspenava, Rynoltice, Soběslavice, Stráž nad Nisou, Světlá pod Ještědem, Svijanský Újezd, Svijany, Sychrov, Šimonovice, Višňová, Vlastibořice, Všelibice, Zdislava, Ždárek.

86. Celní úřad Litoměřice v Litoměřicích

Územní obvod je tvořen obcemi:

z okresu Litoměřice: Bechlín, Bohušovice nad Ohří, Brňany, Brozany nad Ohří, Brzánky, Bříza, Budyně nad Ohří, Býčkovice, Ctiněves, Černěves, Černiv, Černouček, Čížkovice, Děčany, Dlažkovice, Dobříň, Doksany, Dolánky nad Ohří, Drahobuz, Dušníky, Evaň, Hlinná, Horní Beřkovice, Horní Řepčice, Hošťka, Hrobce, Chodouny, Chodovlice, Chotěšov, Chotiměř, Chotiněves, Chudoslavice, Jenčice, Kamýk, Keblice, Klapý, Kleneč, Kostomlaty pod Řípem, Krabčice, Křesín, Křešice, Kyškovice, Levín, Lhotka nad Labem, Liběšice, Libkovice pod Řípem, Libochovany, Libochovice, Libotenice, Litoměřice, Lkáň, Lovečkovice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Malíč, Martiněves, Michalovice, Miřejovice, Mlékojedy, Mnetěš, Mšené-Lázně, Nové Dvory, Oleško, Píšťany, Ploskovice, Podsedice, Polepy, Prackovice nad Labem, Přestavlky, Račice, Račiněves, Radovesice, Rochov, Roudnice nad Labem, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Snědovice, Staňkovice, Straškov-Vodochody, Sulejovice, Štětí, Terezín, Travčice, Trnovany, Třebenice, Třebívlice, Třebušín, Úpohlavy, Úštěk, Vědomice, Velemín, Velké Žernoseky, Vchynice, Vlastislav, Vražkov, Vrbice, Vrbičany, Vrutice, Záluží, Žabovřesky nad Ohří, Žalhostice, Židovice, Žitenice.

87. Celní úřad Most se sídlem v Mostě

Územní obvod je tvořen obcemi:

z okresu Most: Bečov, Bělušice, Braňany, Brandov, Český Jiřetín, Havraň, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín, Klíny, Korozluky, Líšnice, Litvínov, Lom, Louka u Litvínova, Lužice, Malé Březno, Mariánské Radčice, Meziboří, Most, Nová Ves v Horách, Obrnice, Patokryje, Polerady, Skršín, Volevčice, Želenice.

88. Celní úřad Teplice se sídlem v Teplicích

Územní obvod je tvořen obcemi:

z okresu Teplice tyto obce: Bílina, Bořislav, Bystřany, Bžany, Dubí (vyjma celního prostoru celního úřadu Cínovec), Duchcov, Háj u Duchcova, Hostomice, Hrob, Hrobčice, Jeníkov, Kladruby, Kostomlaty pod Milešovkou, Košťany, Krupka, Lahošť, Ledvice, Lukov, Měrunice, Mikulov, Modlany, Moldava, Novosedlice, Ohníč, Osek, Proboštov, Rtyně nad Bílinou, Srbice, Světec, Teplice, Újezdeček, Zabrušany, Žalany, Žim.

89. Celní úřad Ústí nad Labem se sídlem v Ústí nad Labem

Územní obvod je tvořen obcemi:

z okresu Ústí nad Labem: Dolní Zálezly, Habrovany, Homole u Panny, Chabařovice, Chlumec, Chuderov, Libouchec, Malé Březno, Malečov, Petrovice, Povrly, Přestanov, Ryjice, Řehlovice, Stebno, Tašov, Telnice, Tisá, Trmice, Ústí nad Labem, Velké Březno, Zubrnice.

90. Celní úřad Varnsdorf se sídlem ve Varnsdorfu

Územní obvod je tvořen obcemi:

z okresu Děčín: Dolní Poustevna, Dolní Podluží, Doubice, Horní Podluží, Chřibská, Jiřetín pod Jedlovou, Jiříkov (vyjma celního prostoru celního úřadu Jiříkov), Krásná Lípa, Lipová, Lobendava, Mikulášovice, Rumburk, Rybniště, Staré Křečany, Šluknov, Varnsdorf, Velký Šenov, Vilémov.

91. Celní úřad Žatec se sídlem v Žatci

Územní obvod je tvořen obcemi:

z okresu Louny: Bitozeves, Blatno, Blažim, Blšany, Blšany u Loun, Brodec, Břvany, Cítoliby, Čeradice, Černčice, Deštnice, Dobroměřice, Domoušice, Holedeč, Hříškov, Hřivice, Chlumčany, Chožov, Chraberce, Jimlín, Koštice, Kozly, Krásný Dvůr, Kryry, Lenešice, Libčeves, Liběšice, Libočany, Libořice, Lipno, Lišany, Líšťany, Louny, Lubenec, Měcholupy, Nepomyšl, Nová Ves, Nové Sedlo, Obora, Očihov, Opočno, Panenský Týnec, Peruc, Petrohrad, Pnětluky, Počedělice, Podbořanský Rohozec, Podbořany, Postoloprty, Raná, Ročov, Slavětín, Smolnice, Staňkovice, Toužetín, Tuchořice, Úherce, Velemyšleves, Veltěže, Vinařice, Vrbno nad Lesy, Vroutek, Vršovice, Výškov, Zálužice, Zbrašín, Žatec, Želkovice, Žerotín, Žiželice.

Obecná část:

Celní zákon č. 13/1993 Sb. nabyl účinnosti dnem 1.ledna 1993. Přestože tento zákon velmi podrobně stanoví postup celních orgánů a osob při provádění celního dohledu, ukázalo jeho praktické provádění, že je nutné provést úpravy jeho některých ustanovení. Rovněž je nutné promítnout do celního zákona změny v celních předpisech Evropské unie, které nastaly od nabytí účinnosti celního zákona, jak to vyplývá ze závazku České republiky v Evropské dohodě.

Důvody změn, které obsahuje návrh zákona, kterým se mění a doplňuje celní zákon č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 35/1993 Sb., lze rozdělit do pěti základních oblastí

a) posílení kompetencí celních orgánů v oblasti boje proti nezákonnému dovozu a vývozu zboží, zamezení celních a daňových úniků,

b) zapracování závazků vyplývajících pro celní orgány z již přijatých mezinárodních smluv,

c) nahrazení subsidiárního působení zákona o správním řízení v celním řízení zákonem o správě daní a poplatků a tím dosáhnout sjednocení postupu celních úřadů a finančních úřadů,

d) snížení počtu středních článků řízení a posílení výkonného orgánu - celní úřad - zaměstnanci ze zrušených oblastních celních úřadů,

e) těsnější propojení činnosti celních orgánů s činností finančních orgánů.

K jednotlivým důvodům:

ad a):

Rozšíření oprávnění celních orgánů v oblasti boje proti nezákonnému dovozu a vývozu zboží, zamezení celních a daňových úniků vyplývá především z usnesení Rozpočtového výboru Parlamentu České republiky č. 128 ze dne 6. října 1993, kdy tento výbor projednal zprávu ministra financí o stavu organizace celní správy a její činnosti. V usnesení rozpočtový výbor požádal ministra financí o předložení legislativního opatření, které by zajistilo potřebné pravomoci celních orgánů při odhalování trestné činnosti v oblasti cel. Dále bylo při zpracovávání návrhu novely celního zákona přihlédnuto k výsledku zasedání vlády dne 10.11.1993, kde vláda vzala na vědomí informaci místopředsedy vlády a ministra financí o realizaci systémových opatření přijatých na základě kontroly ministerstva státní kontroly ČR v soustavě celních orgánů a uložila místopředsedovi vlády a ministru financí předložit vládě návrh novely celního zákona. Rozšíření kompetencí celních orgánů je v neposlední řadě vyvoláno také závazky vyplývajícími z mezinárodních smluv.

K zabezpečení uvedených činností se navrhuje vytvoření inspektorátů celní a finanční stráže, které by však nebyly samostatným orgánem, ale byly by součástí celních úřadů. Celníci zařazení do inspektorátů by plnili určité úkoly nejen ve vztahu k celním orgánům, ale ve spolupráci s Policií České republiky i k orgánům finančním, zejména finančním úřadům.

ad b):

Do celního zákona bylo nutno zapracovat již přijaté mezinárodní závazky vyplývající jak z ustanovení článku 70 Evropské dohody, tak ze Závěrečného aktu Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání, Marrakéš, 15.dubna 1994; sem patří i body novely celního zákona uvedené ad a), vyplývající z Evropské dohody (Protokol č. 6) i z dvoustranných smluv s USA, SRN a Švédskem, které již byly v České republice schváleny podle vnitrostátního práva. Tyto závazky jsou nejčastějším důvodem k novelizaci jednotlivých ustanovení celního zákona. Kromě zapracování těchto mezinárodních závazků byly do návrhu novely celního zákona zapracovány také závazky vyplývající z Úmluvy o tranzitu společenství a Úmluvy o zjednodušení formalit při výměně zboží, které pro Českou republiku vstoupily v platnost dnem 1.července 1996. Na plenárním zasedání generálních ředitelů celních správ EU, EFTA, CEFTA a dalších zemí střední a východní Evropy konaném v Interlakenu dne 27. října 1995, při projednávání spolupráce celních orgánů s policií byla zdůrazněna nutnost stejných oprávnění celních orgánů kandidátských zemí (viz ad a)) s celními orgány členských států EU, jako předpoklad pro plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv.

ad c):

Při přípravě návrhu novely celního zákona se vycházelo z toho, že celní orgány jsou správci daní v souvislosti s dovozem zboží (v ostatních případech je správcem téže daně finanční úřad). Z důvodu sjednocení správy daní je navrženo, aby řízení ve věci daní i před celními orgány bylo upraveno zákonem o správě daní a poplatků a v ostatních případech zákonem o správním řízení.

Nahrazením subsidiárního působení zákona o správním řízení ve věcech propouštění zboží do příslušného režimu a vyměřování a vybírání cla, daní a poplatků, které spravují celní orgány, by došlo ke sjednocení postupu celních orgánů při správě cel a daní s postupem finančních orgánů.

ad d):

Ve snaze o posílení výkonu celní služby, snížení nákladů na střední článek řízení (celní ředitelství) a vytvoření vyvážených organizačních útvarů se navrhuje snížit počet stávajících 21 oblastních celních úřadů na 8 celních ředitelství; tím bude rovněž přiblížena struktura celních ředitelství spolupracujícím finančním ředitelstvím a Policejním ředitelstvím (krajským). S tím souvisí i nové organizační uspořádání celních úřadů a v souladu s Ústavou České republiky úprava jejich územní působnosti přímo v celním zákoně.

ad e):

Důvodem k novelizaci celního zákona je také těsnější propojení činnosti celních orgánů s činností finančních orgánů. Je to nejen sjednocení procesních norem, tzn. používání stejného procesního právního předpisu (zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) celními úřady a finančními úřady, ale také zabezpečování některých úkolů celními úřady ve prospěch finančních úřadů, které by měla podle stávajícího právního stavu zabezpečovat Policie České republiky, jako je předvádění osob, ostraha objektů a ochrana osob (proto se navrhuje změna pojmenování na celní a finanční stráž).

Kromě úpravy vycházející z výše uvedených základních důvodů obsahuje novela celního zákona také odstranění částečné nerovnosti mezi osobami zajišťujícími celní dluh. Jedná se především o zrušení stávajícího ustanovení § 254 odst.4 celního zákona, který stanoví, že zajištění celního dluhu se nevyžaduje, je-li dlužníkem státní orgán nebo společnost, u níž podíl státu na základním jmění činí nejméně 50%. Toto ustanovení je svým způsobem diskriminující vůči těm osobám, které nesplňují stanovené podmínky, zejména podmínku podílu státu na základním jmění. Současně je třeba konstatovat, že mnoho společností s odpovídajícím podílem státu na základním jmění zneužívá tohoto ustanovení a celní dluh u nich musí být vymáhán.

Navrhovaná ustanovení jsou v souladu se závazky přijatými Českou republikou v mezinárodních smlouvách, zejména Evropskou dohodou zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na druhé straně, Všeobecnou dohodou o clech a obchodu 1994 (GATT), včetně znění všech smluv přijatých Závěrečným aktem, uzavřeným v Marrakéši dne 15. dubna 1994 a je v souladu se Smlouvou o vytvoření celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, uzavřenou v Praze dne 29. října 1992.

Navrhovaná právní úprava je kompatibilní s právní úpravou této oblasti v Evropské unii - jedná se o další přiblížení těchto právních úprav v návaznosti na změny v celních předpisech Evropské unie, které již byly provedeny od 1.ledna 1993, nebo které mají být v dohledné době v Evropské unii přijaty, zejména se jedná o nařízení Rady č. 2913/92 o celním zákoníku, ve znění navržených změn (oblast podávání informací - § 46) a nařízení Komise č. 2454/93, kterým se provádějí některá ustanovení celního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (zejména ve znění nařízení Komise č. 3254/94).

Předpokládá se postupné vytváření inspektorátů celní a finanční stráže (ministru financí se dává právo vytvářet tyto inspektoráty podle potřeby praxe). V návrhu novely celního zákona se předpokládá rozšíření kompetencí celních úřadů (zejména souvisejících s odhalováním trestných činů). Rovněž novela trestního řádu svěřila od 1.9.1995 celním úřadům nové kompetence (u vyjmenovaných trestných činů mají postavení policejního orgánu). Tyto nové úkoly bude plnit zejména služba pátrání celního úřadu, jejíž úkoly bude zajišťovat přibližně 1.500 celníků; do této služby bude ze stávajícího stavu zařazeno 850 celníků, kteří se touto činností již nyní zabývají a je nutné posílit službu pátrání o 650 pracovních míst k plnění nových úkolů po nabytí účinnosti novely celního zákona. V souladu s náborovými možnostmi a kapacitou zajišťování odborné přípravy se v roce 1997 předpokládá doplnění 400 pracovních míst. Zbývajících 250 pracovních míst by bylo doplněno v roce 1998.

V novele celního zákona je navrhován služební poměr celníků, na který by se vztahoval do přijetí samostatné právní úpravy zákon o služebním poměru příslušníků Policie České republiky. Tato právní úprava je vyvolána specifikou činnosti celních orgánů, např. existencí ozbrojené složky celní správy, nutností převelování celníků, rotací vedoucích funkcionářů, zvláštní kázní. K zabezpečení těchto potřeb je nutné mít k dispozici služební byty.

Finanční krytí neinvestičních výdajů v částce 262.160,- tisíc Kč souvisejících s rozšířením působnosti celních orgánů, zejména při odhalování trestných činů spáchaných v souvislosti s porušením celních předpisů a předpisů o daních a poplatcích, lze řešit v průběhu let 1997 a 1998 v návaznosti na skutečné výdaje spojené s tímto úkolem, stejně jako finanční krytí investičních výdajů v částce 1.624.000,- tisíc Kč; z toho na stavby a byty 1.380.000,- tisíc Kč a na stroje a zařízení 244.000,- tisíc Kč.

Navrhované investiční výdaje na stavby, stroje a zařízení a byty se předpokládá čerpat postupně, a to:

Navrhované neinvestiční výdaje (mzdové, pojištění, věcné výdaje) se předpokládá čerpat postupně, a to:

Jedním z hlavních důvodů novely celního zákona je přijetí opatření, která by umožňovala celním orgánům zabraňovat celním a daňovým únikům. Vybavení celních orgánů kompetencemi uvedenými v návrhu novely celního zákona, které jsou běžné pro celní orgány zejména členských států Evropské unie, umožní hlubší spolupráci našich celních orgánů s celními orgány jiných států.

Finanční výsledky této činnosti a jejich pozitivní dopad na státní rozpočet nelze dopředu přesně odhadnout. Pro ilustraci je možno uvést srovnání dosažených výsledků v období leden až listopad 1994 se stejným obdobím roku 1995, kdy byla vedením celní správy přijata opatření k posílení činnosti celních orgánů v oblasti boje proti podloudnictví (personální a technické posílení útvarů boje proti podloudnictví, zřizování operativních skupin, transformace celních stanic v celním pohraničním pásmu apod.). Ve sledovaném období roku 1995 celní orgány zjistily celkem 44.173 případů porušení celních předpisů (v roce 1994 37.918 případů) což je nárůst o 16,5%, přičemž výše cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu v těchto případech činila 1.332.941.791,- Kč.

Jestliže ve sledovaném období roku 1994 předaly celní orgány orgánům činným v trestním řízení 218 případů pro podezření ze spáchání trestného činu, ve stejném období roku 1995 to již bylo 350 případů (nárůst o 60,5%). V této souvislosti je nutno připomenout, že novelou trestního zákona získaly celní úřady od 1.9.1995 postavení orgánu činného v trestním řízení při odhalování některých trestných činů (tzv.fiskálních). Od 1.9.1995 do 31.12.1995 získaly celní úřady 101 podnětů k zahájení trestního řízení. Z tohoto počtu bylo 93 případů prověřováno - 14 případů bylo předáno k vyřízení v přestupkovém řízení, 50 případů bylo předáno vyšetřovateli a ostatní se ještě prověřují.

Při plnění úkolů vyplývajících ze zákona č. 303/1993 Sb. zjistily celní orgány v roce 1995 celkem 1.940 případů nelegálního dovozu neznačených cigaret a 266 případů nelegálního prodeje neznačených cigaret, čímž zabránily úniku na cle a daních ve výši 16.681.053,-Kč. V souvislosti s touto činností uložily 1.891 pokutu v celkové výši 1.983.940,-Kč a vyslovily propadnutí, případně zabrání, neznačených cigaret v hodnotě více než 10 milionů Kč.

Ve sledovaném období roku 1995 provedly celní orgány celkem 9.491 následnou kontrolu po propuštění zboží podle § 127 celního zákona. Při této činnosti bylo zjištěno 2.051 případů porušení celních předpisů (1.229 celních přestupků, 750 celních deliktů, 40 jiných správních deliktů a 32 případy, kdy bylo podezření ze spáchání trestného činu). V této souvislosti bylo dodatečně vyměřeno clo, daň z přidané hodnoty a spotřební daně ve výši 109.960.491,-Kč.

V roce 1994 bylo celními orgány odhaleno 27 případů nelegálního dovozu omamných a psychotropních látek. V roce 1995 to již bylo 50 případů .

Celní správa již značně vyčerpala možnosti dalšího posilování činnosti v oblasti boje proti podloudnictví z vlastních zdrojů, ale vybavením celních orgánů novými kompetencemi a jejich personálním zajištěním lze očekávat, že výsledky v uvedených oblastech se budou dále zvyšovat. Zanedbatelný není ani preventivní účinek pozitivních výsledků celních orgánů v boji proti celním a daňovým únikům a jejich vliv na právní vědomí občanů.

Dalším z důvodů novelizace celního zákona je snížení počtu středních článků řízení a posílení výkonného orgánu. Podle platného znění celního zákona existuje 21 oblastních celních úřadů, i když v původním návrhu zákona předkládaného ČNR v roce 1992 bylo zdůvodněně navrhováno pouze 7 oblastních celních úřadů. Tato struktura není efektivní z hlediska řízení. Na těchto 21 oblastních celních úřadech je zařazeno celkem 1.120 zaměstnanců. V nově navrhovaných 8 celních ředitelstvích se předpokládá, že bude zařazeno 600 zaměstnanců a zbývajícími zaměstnanci budou posíleny celní úřady. Pro srovnání uvádíme počet středních článků řízení celních správ některých vyspělých zemí: SRN - 21, Rakousko - 7, Holandsko - 9, Švýcarsko - 7, Švédsko - 7. Současně se snížením počtu středních článků řízení se přihlíží k tomu, aby byly vytvořeny po všech stránkách vyvážené a srovnatelné útvary. Např. v současné době existuje v celém bývalém Jihočeském kraji jeden oblastní celní úřad s 65 zaměstnanci, zatímco v bývalém Severočeském kraji jsou 4 oblastní celní úřady se 170 zaměstnanci (v okrese Děčín existují 2 oblastní celní úřady - Děčín a Varnsdorf).

Zvláštní část:

K bodu 1:

§ 2 písm. f)

České zboží ztrácí svůj statut skutečným vývozem v jakémkoliv režimu, s výjimkou režimu tranzitu, nejen režimu vývozu. Proto je nutno upravit text § 2 písm.f) a současně přeformulovat ustanovení § 234 odst.1 upravující osvobození od dovozního cla, tak, že od cla je osvobozeno zboží, které mělo před původním vývozem statut českého zboží.

K bodům 2 a 3:

§ 3 odst.1, § 3 odst. 2 písm. a)

Novelou zákona o spotřebních daních, která nabyla účinnosti ke dni 1.1.1996, se rozšíří působnosti celních orgánů o oblast spotřební daně z cigaret v souvislosti s úpravou "cigaretových nálepek" i pro spotřební daň z cigaret vyráběných a spotřebovávaných v tuzemsku, a proto bylo třeba upravit znění § 3 odst.2 písm.a).

K bodu 4:

§ 4 až 6

V § 4 se navrhuje, aby soustavu celních orgánů tvořilo Ministerstvo financí, celní ředitelství a celní úřady (dále jen "celní správa"). Nově se v tomto ustanovení navrhuje oprávnění celní správy spolupracovat s mezinárodními organizacemi a celními správami jiných států. Z mezinárodních organizací je to především Rada pro celní spolupráci (Světová celní organizace), Světová obchodní organizace, UNCTAD apod.

V § 5 a 6 se navrhuje úprava působnosti ministerstva; z působnosti ministerstva se vypouští oprávnění vyšetřovat (stejně tak se navrhuje vypustit ustanovení § 22 o celních vyšetřovatelích), které neodpovídá kompetenci celních orgánů podle trestního řádu. Vzhledem k novým úkolům celních orgánů se v § 6 písm. c) navrhuje úprava působnosti ministerstva nutná k provádění závazků z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána (článek 11 Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, Vídeň, 20. prosince 1988 vyhlášené v č. 462/1991 Sb.). Ministerstvo by mělo nadále řídit celní ředitelství (stávající oblastní celní úřady) a jedná-li se o případy celostátního významu nebo s mezinárodním dopadem, řídilo by celní úřady přímo. Přímé řízení, bez prostřednictví celních ředitelství, se předpokládá zejména u služby pátrání inspektorátů celní a finanční stráže, jako součástí celních úřadů.

Navrhuje se vypuštění textu stávajícího § 5, který upravuje existenci Generálního ředitelství cel jako součásti Ministerstva financí, včetně toho, kdo je v jeho čele. Organizační začlenění Generálního ředitelství cel do Ministerstva financí bude upraveno pouze vnitřní organizační normou ministerstva. V této souvislosti musel být vypuštěn i § 14, který upravuje to, na které funkce v celních orgánech se vztahuje tzv. lustrační zákon (neupravuje-li celní zákon Generální ředitelství cel jako součást ministerstva pro výkon jeho vyjmenovaných působností, nemůže upravovat ani funkce v této složce). Lustrační zákon se bude vztahovat na ty funkce v celní správě, které jsou obecně do tohoto zákona zahrnuty.

K bodům 5 až 7:

§ 7, 8 a 9

Těmito ustanoveními se navrhuje změnit název oblastní celní úřad na celní ředitelství s novým vymezením jejich působnosti, jako středního článku řízení pro celní úřady. Územní obvod jednotlivých celních ředitelství bude tvořen územními obvody jim podřízených celních úřadů (viz příloha celního zákona).

K bodům 8 a 9:

§ 10 a 11

V § 10 odst. 1 se navrhuje územní působnost celních úřadů, která bude upravena v příloze k celnímu zákonu. Vzhledem k předpokládaným slučováním nebo rozdělováním obcí se navrhuje, aby v takovém případě byla územní působnost celního úřadu zachována i vůči právním nástupcům těchto obcí. Z důvodů hodných zřetele se předpokládá, že celní úřad (inspektorát celní a finanční stráže) může vykonávat své kompetence (§ 11 odst. 2 a 3) i mimo svůj územní obvod (půjde zejména o doprovod zboží dopravovaného v silniční dopravě, pátrání po zboží uniklém celnímu dohledu, odhalování vyjmenovaných trestných činů apod.).

Jako součást celních úřadů mohou být ministerstvem zřizovány pobočky celního úřadu k výkonu jeho působnosti. Opatření, kterým budou pobočky zřízeny, včetně jejich sídla a okruhu činností, jejichž výkonem budou pověřeny, bude v plném znění vyhlášeno ve Sbírce zákonů.

Navrhuje se, aby ministr mohl vytvářet inspektoráty celní a finanční stráže, které budou součástí celních úřadů k výkonu jejich působností uvedených v § 11 odst. 2 a 3. Toto vnitřní členění, obdobné dosavadní právní úpravě (celní stráž), je nutné zejména k řádnému rozmístění celníků a snížení počtu celníků, kteří jsou oprávněni nosit a používat zbraň a používat operativní techniku a operativně pátrací prostředky.

Ustanovení § 11 je rozděleno do čtyř odstavců proto, aby byly zdůrazněny nové kompetence celního úřadu a z toho vyplývající i vnitřní "rozdělení" celníků, kteří budou tyto kompetence vykonávat. Toto rozdělení kompetencí současně umožní přímo v celním zákoně vymezit, kteří celníci jsou zařazeni v ozbrojené složce celní správy a jsou proto oprávněni nosit a použít zbraně a donucovacích prostředků, což je důležité také v souvislosti s přijetím nového zákona o zbraních a střelivu.