PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna 1996
II. volební období
22
Vládní návrh
zákona
ze dne ................1996,
o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje práva a povinnosti fyzických či právnických osob, související se zákazem chemických zbraní a nakládáním s toxickými chemickými látkami a jejich prekursory, zneužitelnými k porušování zákazu chemických zbraní.
(2) Výkon státní správy a kontrolu v této oblasti provádí Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo"), které současně vykonává působnost Úřadu pro kontrolu zákazu chemických zbraní (dále jen "Úřad").
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí:
a) chemickými zbraněmi:
1. toxické chemické látky a jejich prekursory, jichž může být vzhledem k jejich toxickým vlastnostem a množství využito jako prostředku vedení bojové činnosti s výjimkou těch, které jsou určeny pro účely nezakázané tímto zákonem,
2. munice a prostředky určené k usmrcení nebo způsobení újmy na zdraví člověka nebo zvířete anebo k poškození rostlin či ekosystémů [§ 3 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí], pokud tyto účinky nastávají v důsledku toxických vlastností toxických chemických látek, které se uvolňují z munice nebo prostředků,
3. jakékoli zařízení zvlášť určené k použití munice a prostředků uvedených v bodě 2.,
b) toxickou chemickou látkou jakákoli chemická látka, která může svým chemickým působením na životní procesy způsobit smrt, dočasné zneschopnění nebo trvalou újmu na zdraví lidem nebo zvířatům anebo zničení rostlin,
c) prekursorem jakákoli chemicky reagující látka, která se účastní kteréhokoliv stadia výroby toxické chemické látky,
d) stanovenou látkou toxická chemická látka a její prekursory v členění podle § 7 tohoto zákona,
e) určitou organickou chemickou látkou jakákoliv chemická látka tvořená sloučeninami uhlíku, mimo jeho oxidy, sulfidy a uhličitany kovů,
f) chemickými látkami používanými k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti jakékoli chemické látky, které jsou schopny rychle vyvolat u člověka krátkodobé podráždění smyslových orgánů nebo rychlé a krátkodobé fyzické zneschopnění,
g) výrobou stanovených látek jejich vytváření chemickou reakcí,
h) zpracováním stanovených látek fyzikální proces, při němž nejsou přetvářeny v jinou látku,
i) spotřebou stanovených látek jejich přeměna chemickou reakcí v jinou látku,
j) nakládáním se stanovenými látkami jejich vývoj, výroba, spotřeba, držení, jiné nabývání, zpracovávání, převádění, dovoz, vývoz nebo tranzit,
k) provozem prostor, kde jsou umístěna zařízení sloužící k výrobě, zpracování nebo spotřebě stanovených látek, jakož i místa pro jejich skladování a místa v nichž s nimi dochází k manipulaci,
l) zničením chemických zbraní jejich likvidace,
m) nakládáním s chemickými zbraněmi převod vlastnického práva, jakož i jiná dispozice s chemickými zbraněmi, z níž vyplývá změna držitele, místa nebo způsobu použití.
ČÁST DRUHÁ
ZÁKAZ CHEMICKÝCH ZBRANÍ
§ 3
(1) Vývoj, výroba, držení, použití a nakládání s chemickými zbraněmi se zakazuje.
(2) Dovoz chemických zbraní do České republiky nebo jejich tranzit se zakazují.
§ 4
Nález chemických zbraní
(1) Nález nebo důvodné podezření z nálezu chemických zbraní je každý povinen bezodkladně ohlásit Policii České republiky, která tyto informace neprodleně sdělí ministerstvu.
(2) Fyzická či právnická osoba, která je vlastníkem nebo držitelem chemické zbraně, je povinna s ní naložit způsobem a ve lhůtě, které určí ministerstvo. Není-li tato osoba známa, zajistí zničení chemické zbraně ministerstvo.
(3) Náklady spojené s činností uvedenou v odstavci 2 nese ten, kdo porušil zákaz podle § 3 tohoto zákona. Není-li tato osoba známa nebo nelze-li vůči ní náhradu nákladů uplatňovat a vymáhat a neuhradí-li je dobrovolně jiná osoba, nese náklady stát.
§ 5
Zařízení pro výrobu chemických zbraní
(1) Vývoj, výroba, dovoz, montáž, jakož i jiné nabývání a držení zařízení pro výrobu chemických zbraní nebo projektování, výstavba a užívání provozů pro výrobu chemických zbraní se zakazují.
(2) Pro nález zařízení pro výrobu chemických zbraní se obdobně užije ustanovení § 4.
ČÁST TŘETÍ
STANOVENÉ LÁTKY
Hlava I
NAKLÁDÁNÍ SE STANOVENÝMI LÁTKAMI
A JEJICH ČLENĚNÍ
§ 6
(1) Nakládat se stanovenými látkami lze jen za podmínek, stanovených tímto zákonem a jen:
a) k průmyslovým, zemědělským, výzkumným, zdravotnickým, farmaceutickým a dalším mírovým účelům,
b) k ochranným účelům, které se přímo týkají ochrany proti chemickým zbraním (dále jen "ochranné účely"),
c) k účelům zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti.
(2) Množství a druhy stanovených látek, se kterými lze nakládat k účelům uvedeným v odstavci 1, stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 7
(1) Stanovené látky se pro účely tohoto zákona z hlediska nebezpečnosti svých toxických vlastností nebo možnosti zneužití k porušování zákazů určených tímto zákonem člení na:
a) vysoce nebezpečné látky,
b) nebezpečné látky,
c) méně nebezpečné látky.
(2) Kriteria pro zařazování stanovených látek do seznamu, včetně seznamů stanovených látek v členění podle odstavce 1, stanoví ministerstvo vyhláškou.
Hlava II
VYSOCE NEBEZPEČNÉ LÁTKY
§ 8
(1) Nakládat s vysoce nebezpečnými látkami lze jen na základě licence udělené ministerstvem.
(2) Úhrnné množství vysoce nebezpečných látek, nacházejících se na území České republiky, nesmí převýšit v souladu s Úmluvou o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich zničení (dále jen "Úmluva") [Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. ......./.... Sb., o sjednání Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich zničení] za jeden rok jednu tunu.
§ 9
Podmínky pro udělení licence
(1) Licenci lze udělit pouze právnické osobě.
(2) Podmínkou pro udělení licence právnické osobě je:
a) sídlo na území České republiky,
b) ustanovení odpovědného zástupce.
(3) Ministerstvo licenci udělí, pokud úhrnné množství vysoce nebezpečných látek na území České republiky nepřesáhne výši uvedenou v § 8 odst. 2, nebo počet provozů, ve kterých se výroba uskutečňuje, nepřesáhne počet stanovený vyhláškou ministerstva.
(4) Ministerstvo neudělí licenci žadateli, jemuž byla v uplynulých deseti letech licence odňata.
§ 10
Odpovědný zástupce
(1) Odpovědným zástupcem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která odpovídá za řádný výkon činností, na který se uděluje licence, ustanovená právnickou osobou.
(2) Podmínkou pro ustanovení odpovědného zástupce je:
1. dosažení věku 21 let,
2. státní občanství České republiky,
3. trvalý pobyt na území České republiky,
4. způsobilost k právním úkonům,
5. bezúhonnost,
6. vysokoškolské vzdělání nebo středoškolské vzdělání chemického zaměření ukončené maturitou.
(3) Funkci odpovědného zástupce lze vykonávat vždy jen pro jednu právnickou osobu.
(4) Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen dozorčí rady, popř. jiného kontrolního orgánu této právnické osoby.
(5) Přestane-li v průběhu výkonu činnosti, na který se uděluje licence, odpovědný zástupce svojí funkci vykonávat, musí právnická osoba, jíž se uděluje licence, neprodleně požádat o změnu licence.
§ 11
Bezúhonnost
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen:
a) za trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s činností, na kterou má být licence udělena,
b) pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze činnosti, na kterou má být udělena licence a osobě odpovědného zástupce je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování výkonu odpovědného zástupce, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
§ 12
Žádost o udělení licence
(1) Písemná žádost o udělení licence obsahuje:
a) název nebo obchodní jméno, sídlo právnické osoby, která žádá o udělení licence, identifikační číslo,
b) jméno a příjmení, rodné číslo, trvalý pobyt odpovědného zástupce,
c) údaj o předpokládaném nakládání s vysoce nebezpečnými látkami, na které je udělení licence požadováno,
d) specifikaci provozů a zařízení pro výrobu, týká-li se žádost o udělení licence výroby nebo uvádění zařízení do provozu,
e) název vysoce nebezpečné látky podle seznamu, její množství, údaje o účelu užití a o jejím konečném určení,
f) navrhovanou dobu platnosti.
(2) K žádosti podle předchozího odstavce se připojí:
a) kopie smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby a u osob zapsaných v obchodním rejstříku výpis z obchodního rejstříku,
b) výpis z rejstříku trestů odpovědného zástupce, ne starší než šest měsíců,
c) doklad o odborné způsobilosti odpovědného zástupce,
d) doklad o účelu nakládání s vysoce nebezpečnými látkami,
e) údaje z evidence o držených vysoce nebezpečných látkách, jestliže žadatel je povinen takovou evidenci vést podle § 18,
f) výkresová dokumentace, k doložení údajů podle odst. 1 písm. d),
g) doklad o účetní závěrce, ověřené auditorem, která není starší než šest měsíců od podání žádosti.
(3) Žadatel o udělení licence předloží písemnou žádost o udělení licence ministerstvu, týká-li se žádost o udělení licence:
a) výroby vysoce nebezpečných látek nebo uvádění zařízení na jejich výrobu do provozu nejpozději 7 měsíců před předpokládaným zahájením výroby,
b) ostatních činností nejpozději 4 měsíce před počátkem kalendářního roku, ve kterém má být s vysoce nebezpečnou látkou nakládáno.
(4) V případě, že na činnosti uvedené v odstavci 1 bude uzavírána smlouva, je třeba požádat o licenci nejpozději 7 měsíců před uzavřením smlouvy.
§ 13
Udělení licence
(1) Ministerstvo udělí licenci právnické osobě (dále jen "držitel licence"), jsou-li splněny podmínky pro její udělení podle § 9.
2) Zjistí-li ministerstvo před vydáním rozhodnutí, že žádost není úplná, poskytne tomu, kdo žádá, přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.
(3) Rozhodnutí o udělení licence obsahuje:
a) název nebo obchodní jméno a sídlo právnické osoby, jíž se licence uděluje, a identifikační číslo,
b) jméno a příjmení, rodné číslo, trvalý pobyt odpovědného zástupce,
c) předmět a rozsah licence,
d) účel užití vysoce nebezpečné látky a její povolené množství,
e) další podmínky licence vyplývající z mezinárodních závazků,
f) dobu platnosti.
§ 14
Zánik licence
(1) Licence zaniká:
a) uplynutím doby, na kterou byla udělena,
b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem licence,
c) rozhodnutím ministerstva o odnětí licence.
(2) Ministerstvo licenci odejme, zjistí-li, že:
a) držitel licence přestal splňovat podmínky licence podle tohoto zákona,
b) licence byla udělena na základě nepravdivých údajů.
(3) V případě odnětí licence nevzniká nárok na náhradu škody, která takovým odnětím vznikla.
§ 15
Změna licence
(1) Ministerstvo může rozhodnout o změně licence:
a) na základě odůvodněné žádosti držitele licence,
b) došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých byla licence udělena.
(2) V případě, kdy dojde ke změně skutečností uvedených v § 13 odst. 3, je držitel licence povinen písemně požádat ministerstvo o její změnu, a to neprodleně po jejím zjištění, nejpozději však:
a) do 7 měsíců před zahájením změny předmětu licence, týká-li se změna licence výroby vysoce nebezpečných látek nebo uvádění zařízení na jejich výrobu do provozu,
b) do 4 měsíců před počátkem kalendářního roku, týká-li se změna licence ostatních skutečností uvedených v § 13 odst. 3.
(3) V žádosti o změnu licence musí být uveden odkaz na číslo původního rozhodnutí o udělení licence a důvody požadované změny, které musí být řádně doloženy.
§ 16
Umístění kontrolních přístrojů
Držitelé licence na nakládání s vysoce nebezpečnými látkami a zařízeními na jejich výrobu jsou povinni umožnit:
a) mezinárodním inspektorům umístění kontrolních přístrojů umožňujících trvalé a nepřetržité sledování vysoce nebezpečných látek v provozech a zařízeních na jejich výrobu,
b) kontrolním orgánům kdykoliv okamžitý přístup k těmto přístrojům.
§ 17
Dovoz a vývoz vysoce nebezpečných látek
(1) Dovoz vysoce nebezpečných látek držiteli licence je možný jen z členských států Úmluvy a jen k účelům uvedeným v § 6.
(2) Vývoz vysoce nebezpečných látek držiteli licence je možný jen do členských států Úmluvy s podmínkou, že budou využity k účelům uvedeným v § 6.
(3) Údaje o předpokládaném dovozu či vývozu vysoce nebezpečných látek je držitel licence povinen ohlásit ministerstvu nejpozději do 40 dnů před jeho uskutečněním.
§ 18
Evidence vysoce nebezpečných látek
(1) Držitel licence, který nakládá s vysoce nebezpečnými látkami, či je vyváží nebo dováží, je povinen průběžně vést o tom evidenci.
(2) Evidence musí být vedena v členění podle jednotlivých druhů vysoce nebezpečných látek, jejich množství a provozů, kde je s nimi nakládáno.
(3) Držitel licence je povinen kdykoliv předložit ministerstvu tuto evidenci k nahlédnutí.
(4) Podrobnosti o vedení evidence a údajích v ní obsažených stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5) Údaje o vysoce nebezpečných látkách, stanovené ve vyhlášce, za uplynulý kalendářní rok jsou držitelé licence podle odstavce 1 povinni hlásit do 31. ledna následujícího roku ministerstvu. Předpokládané údaje pro následující kalendářní rok jsou povinni hlásit ministerstvu každoročně do 31. srpna.
§ 19
Ztráta, odcizení nebo nález vysoce nebezpečných látek
(1) Ztrátu nebo odcizení vysoce nebezpečných látek je povinen každý bezodkladně ohlásit nejbližšímu útvaru Policie České republiky a ministerstvu. Současně je povinen sdělit všechny údaje, které je nezbytné znát pro případ úniku vysoce nebezpečných látek do okolního prostředí nebo zasažení živých organismů.
(2) Nález vysoce nebezpečných látek je povinen každý bezodkladně hlásit nejbližšímu útvaru Policie České republiky.
Hlava III
NEBEZPEČNÉ LÁTKY
§ 20
Ohlašování nebezpečných látek
(1) Fyzická či právnická osoba, která vyrábí, jinak nabývá, drží, zpracovává, převádí, spotřebovává, dováží nebo vyváží nebezpečné látky ve větším množství, než stanoví ministerstvo vyhláškou, je povinna ohlásit ministerstvu (dále jen "ohlašovací povinnost") údaje za uplynulý kalendářní rok do 31.ledna následujícího roku a předpokládané údaje pro následující kalendářní rok každoročně do 31. srpna v členění podle:
a) nebezpečných látek podle seznamu a jejich množství,
b) provozů, v nichž mají ohlašované činnosti probíhat.
(2) Splněním ohlašovací povinnosti je fyzická či právnická osoba ode dne ohlášení oprávněna tyto činnosti vykonávat.
(3) Ohlašovací povinnost se vztahuje i na instalaci nových zařízení na výrobu, zpracování nebo spotřebu nebezpečných látek.
(4) V případě, že dojde ke změně předpokládaných údajů pro následující kalendářní rok je fyzická či právnická osoba podle odstavce 1 povinna splnit ohlašovací povinnost do 14 dnů před jejím uskutečněním.
§ 21
Evidence nebezpečných látek
Pro evidenci nebezpečných látek se užije ustanovení § 18 odst. 1 až 4 s tím, že se vztahuje i na fyzické osoby.
§ 22
Dovoz a vývoz nebezpečných látek
(1) Fyzická či právnická osoba může dovážet nebezpečné látky jen z členských států Úmluvy.
(2) Fyzická či právnická osoba může vyvážet nebezpečné látky jen do členských států Úmluvy.
Hlava IV
MÉNĚ NEBEZPEČNÉ LÁTKY
§ 23
Ohlašování méně nebezpečných látek
(1) Fyzická či právnická osoba, která vyrábí, dováží nebo vyváží méně nebezpečné látky v množství větším než 30 tun ročně, je povinna splnit ohlašovací povinnost za uplynulý kalendářní rok do 31.ledna následujícího roku a pro následující kalendářní rok každoročně do 31. srpna v členění podle:
a) méně nebezpečných látek podle seznamu a jejich množství,
b) provozů, v nichž mají ohlašované činnosti probíhat.
(2) Splněním ohlašovací povinnosti je fyzická či právnická osoba ode dne ohlášení oprávněna tyto činnosti vykonávat.
(3) Ohlašovací povinnost se vztahuje i na instalaci nových zařízení na výrobu méně nebezpečných látek.
(4) V případě, že dojde ke změně předpokládaných údajů pro následující kalendářní rok je fyzická či právnická osoba podle odstavce 1 povinna splnit ohlašovací povinnost do 14 dnů před jejím uskutečněním.
§ 24
Evidence méně nebezpečných látek
Pro evidenci méně nebezpečných látek se užije ustanovení § 21 s tím, že se vztahuje pouze na evidenci výroby, dovozu nebo vývozu méně nebezpečných látek.
§ 25
Vývoz méně nebezpečných látek
Při vývozu méně nebezpečných látek do států, které nejsou členy Úmluvy, je fyzická či právnická osoba povinna zajistit prohlášení příjemce , který má těchto látek nabýt, že nebudou použity k činnostem zakázaným tímto zákonem, nebudou převedeny do dalšího státu a budou užity jen k účelům, uvedeným v § 6.
Hlava V
URČITÉ ORGANICKÉ CHEMICKÉ LÁTKY
§ 26
(1) Fyzická či právnická osoba, která vyrobí v kalendářním roce více než 200 tun určité organické chemické látky, která není stanovenou látkou, nebo více než 30 tun určité organické chemické látky, která není stanovenou látkou, ale obsahuje fosfor, síru nebo fluor, je povinna ohlásit ministerstvu tuto skutečnost do 31. ledna následujícího roku.
(2) Ohlašovací povinnost se vztahuje na jednotlivé provozy, v nichž jsou tyto určité organické chemické látky vyráběny a jejich přesné umístění.
(3) Ustanovení odstavce 1 a 2 se nevztahuje na výrobu výbušnin a uhlovodíků.
Hlava VI
CHEMICKÉ LÁTKY POUŽÍVANÉ K ZAJIŠTĚNÍ
VNITŘNÍHO POŘÁDKU A BEZPEČNOSTI
§ 27
Fyzická či právnická osoba, která ve své činnosti používá chemické látky k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, je povinna splnit ohlašovací povinnost podle § 35 odst. 4 v členění podle jednotlivých látek. Každou změnu těchto údajů oznámí do 10 dnů ministerstvu ode dne, kdy ke změně došlo.
ČÁST ČTVRTÁ
DOZOR NAD DODRŽOVÁNÍM ZÁKONA
§ 28
(1) Dozoru podléhají všechny fyzické či právnické osoby, které jakkoli nakládají se stanovenými látkami, nebo u kterých je důvodné podezření, že s takovými látkami nakládají (dále jen "kontrolovaná osoba").
(2) Kontrolovaná osoba je povinna umožnit kontrolním pracovníkům pořízení fotodokumentace zařízení sloužícího k výrobě, zpracování a spotřebě stanovených látek, jakož i místa pro jejich skladování a místa, v nichž je s nimi manipulováno.
(3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, mají kontrolní pracovníci a kontrolované osoby práva a povinnosti stanovené zvláštním zákonem [§ 8-12 a 14 až 19 zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů].
§ 29
(1) Výkonu dozoru se spolu s kontrolními pracovníky mohou účastnit inspektoři Organizace pro zákaz chemických zbraní (dále jen "mezinárodní inspektoři") v souladu s inspekčním mandátem Organizace pro zákaz chemických zbraní [Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. ......./.... Sb., o sjednání Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich zničení]. Na základě tohoto inspekčního mandátu mají mezinárodní inspektoři právo přístupu k požadovanému místu dozoru s cílem zjistit skutečnosti vztahující se k Úmluvě.
(2) Kontrolované osoby jsou povinny mezinárodním inspektorům zpřístupnit veškeré doklady vztahující se ke kontrole, jakož i jim umožnit prohlídku provozu a odběr vzorků, případně pořídit fotodokumentaci.
(3) Kontrolovaná osoba je oprávněna ponechat si části všech odebraných vzorků nebo odebrat duplicitní vzorky a být přítomna jejich analýze na místě.
(4) Ministerstvo oznámí kontrolované osobě zahájení výkonu dozoru mezinárodními inspektory předem, a to nejpozději do 12 hodin před plánovaným příjezdem mezinárodních inspektorů. Zahájení výkonu dozoru, kterým bude mezinárodními inspektory ověřována správnost údajů předaných kontrolovanou osobou, oznámí ministerstvo kontrolované osobě nejpozději 48 hodin před jeho zahájením.
§ 30
Výkon dozoru podle § 28 a § 29 v objektech a zařízeních Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Bezpečnostní informační služby provádí ministerstvo způsobem předem dohodnutým s těmito orgány.
§ 31
Zaměstnanci ministerstva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s prováděním dozoru podle tohoto zákona, a to i když přestali být zaměstnanci tohoto úřadu. Této povinnosti mohou být písemně zproštěni z vážných důvodů ministrem.
Druhy sankcí a jejich ukládání
§ 32
Pokuty
(1) Za porušení povinností stanovených tímto zákonem může ministerstvo uložit pokutu až do výše 100 000 000 Kč.
(2) Právnické osobě může ministerstvo uložit pokutu:
a) za nakládání s vysoce nebezpečnými látkami bez udělené licence do 50 000 000 Kč,
b) za porušení povinností uvedených v § 16 do 1 000 000 Kč,
c) za porušení povinností uvedených v § 18 do 10 000 000 Kč.
(3) Fyzické či právnické osobě může ministerstvo uložit pokutu:
a) za porušení povinnosti uvedené v § 4 odst. 1, § 5 odst. 2 a § 19 odst. 2 do 1 000 000 Kč,
b) za porušení povinnosti uvedené v § 4 odst. 2 a § 5 odst. 1 do 100 000 000 Kč,
c) za nesplnění ohlašovací povinnosti podle § 20, § 23, § 26 a § 27 do 5 000 000 Kč,
d) za porušení povinnosti uvedených v § 21 a § 24 do 1 000 000 Kč.
(4) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání, následkům a míře zavinění protiprávního jednání.
(5) Uložená pokuta je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena a je příjmem státního rozpočtu České republiky.
(6) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na řízení o ukládání pokut obecné předpisy o správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)]. Při vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního předpisu [Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků].
§ 33
Zákaz činnosti
Pokud dojde při činnostech, u kterých vzniká fyzické či právnické osobě ohlašovací povinnost podle tohoto zákona, k závažnému porušení povinností stanovených v § 20, § 23, § 26 a § 27, může ministerstvo tuto činnost zakázat, a to na dobu od jednoho roku do deseti let.
§ 34
(1) Pokutu nebo zákaz činnosti lze uložit do tří let ode dne, kdy bylo porušení tohoto zákona zjištěno, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy k porušení došlo.
(2) Sankce uvedené v § 32 a § 33 lze uložit vedle sebe.
ČÁST PÁTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
§ 35
(1) V řízení podle tohoto zákona se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)], pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Žádost o udělení licence, jakož i splnění ohlašovací povinnosti podle tohoto zákona, jsou fyzické či právnické osoby, které provozují činnosti podle tohoto zákona, povinny předat ministerstvu nejpozději do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti zákona.
(3) Splněním ohlašovací povinnosti je zachováno právo nadále provádět činnost uvedenou v tomto zákoně.
(4) Fyzické či právnické osoby, které mají povinnost žádat o udělení licence či plnit ohlašovací povinnost podle tohoto zákona, jsou povinny podat počáteční hlášení do 20 dnů po vstupu Úmluvy v platnost pro ČR.
(5) Žádosti a hlášení podle § 12 odst. 3, § 15 odst. 2, § 17 odst. 3, § 18 odst. 5, § 20 odst. 1, § 23 odst. 1, § 26 odst. 1, § 27 a § 35 odst. 4 je třeba podávat na tiskopisech, jejichž vydávání zajišťuje ministerstvo.
(6) Úpravou vývozu a dovozu vysoce nebezpečných látek, nebezpečných látek a méně nebezpečných látek podle tohoto zákona není dotčena úprava provedená zvláštním zákonem.
(7) Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 6 odst. 2, § 7 odst. 2, § 9 odst. 3, § 18 odst. 4, § 20 odst. 1.
ČÁST ŠESTÁ
Zákon č. 50/1976 sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb. a zákona č. 43/1994 Sb., se doplňuje takto:
V § 126 odst. 1 se za slovy "bezpečnosti práce" nahrazuje spojka "a" čárkou a za slovo "podnikání" se vkládají slova "a o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní,".
ČÁST SEDMÁ
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., a zákona č. 286/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 3 odst. 3 zákona se v ustanovení písmena v) tečka na konci nahrazuje čárkou a vkládá se další písmeno x), které zní:
"x) nakládání s vysoce nebezpečnými látkami [Zákon č. /1996 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon ), ve znění pozdějších předpisů a zákona 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů."].
Poznámka č. 23e) zní: Zákon č. /1996 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon ), ve znění pozdějších předpisů a zákona 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů."
ČÁST OSMÁ
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 120/1962 Sb., zákona č. 53/1963 Sb., zákona č. 56/1965 Sb., zákona č. 81/1966 Sb., zákona č. 148/1969 Sb., zákona č. 45/1973 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 47/1990 Sb., zákona č. 175/1990 Sb., zákona č. 457/1990 Sb., zákona č. 545/1990 Sb., zákona č. 490/1991 Sb., zákona č. 557/1991 Sb., nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 4. září 1992, publikovaného v částce 93/1992 Sb., zákona č.290/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 91/1994 Sb. a zákona č. 152/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 185 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3 , který zní:
"(3) Stejně bude potrestán, kdo projektuje, staví a užívá provozy na výrobu chemických zbraní.".
2. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4 a text písmene a) zní:
"a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 2 a 3 jako člen organizované skupiny,".
3. Název paragrafu 186 zní: "Nedovolená výroba a držení radioaktivního materiálu a vysoce nebezpečné látky.".
4. V § 186 odst. 1 se za slovo "materiál" vkládají slova "nebo vysoce nebezpečnou látku nebo předměty určené k její výrobě".
ČÁST DEVÁTÁ
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1997.
Důvodová zpráva
Obecná část
Předkládaný návrh zákona transformuje ustanovení a závazky "Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich zničení" do českého právního řádu (dále jen Úmluva).
Vlastní Úmluva představuje poměrně rozsáhlý materiál, ve kterém jsou v obecné preambuli a ve 24 článcích uvedena její základní ustanovení. Je definována terminologie, stanoven zákaz vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a určeny termíny pro likvidaci chemických zbraní a objektů na jejich výrobu. Zároveň se zakotvuje systém kontroly přijatých ustanovení a institucionalizuje se mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní (dále jen "Organizace") a její orgány, kterými jsou Konference smluvních států, Výkonná rada a Technický sekretariát. V jednotlivých článcích jsou podrobně uvedeny podmínky jejich činnosti. Jsou zde rovněž popsány povinnosti smluvních států vyplývající ze zákazu chemických zbraní. Jedná se o kontrolu činností nezakázaných Úmluvou, přijetí odpovídající národní legislativy a vytvoření nebo jmenování národního orgánu, působícího jako národní koordinační centrum pro efektivní styk s Organizací a ostatními smluvními státy. Úmluva obsahuje tři přílohy.
Příloha o chemických látkách definuje kritéria pro rozdělení toxických chemických látek ve vztahu k Úmluvě. V Seznamech 1 až 3 jsou zahrnuty všechny známé chemické otravné látky a prekursory pro jejich výrobu. Prekursory jsou ve smyslu Úmluvy chemicky reagující složky, které se účastní výroby chemických otravných látek a zahrnují veškeré klíčové složky binární nebo vícesložkové chemické munice.
V Kontrolní příloze jsou uvedeny, kromě obecných zásad pro kontrolu, režimy pro jednotlivé případy činností ve vztahu k Úmluvě. Jsou popsány postupy pro případy vlastnictví chemických zbraní a objektů na jejich výrobu, činnosti nezakázané Úmluvou, jakož i režimy pro běžné objekty na výrobu chemických organických látek. Je zde rovněž popsána procedura pro tzv. inspekci na výzvu, kterou musí smluvní stát přijmout do 12 hodin po ohlášení.
V Důvěrnostní příloze jsou kromě zásad pro zacházení s důvěrnými informacemi uvedeny podmínky zaměstnávání a chování personálu Technického sekretariátu, opatření k ochraně citlivých zařízení a technologií a postupy v případě porušení nebo údajného porušení důvěrnosti.
Úmluva vstoupí v platnost 180 dnů po uložení 65 ratifikačních listin smluvních států. V současné době Úmluvu ratifikovalo 46 států z toho 20 států evropských, včetně zemí s rozvinutým chemickým průmyslem. Všechny naše sousední země již Úmluvu ratifikovaly. Podle průzkumu Přípravné komise Organizace pro zákaz chemických zbraní se sídlem v Haagu, který byl proveden v létě letošního roku, je v závěrečném stadiu proces ratifikace v dalších asi 40 státech a vstup Úmluvy v platnost lze očekávat v průběhu roku 1996.
Na místa ve Výkonné radě, v Technickém sekretariátu a inspektorátu Organizace pro zákaz chemických zbraní mohou aspirovat pouze původní členové, kteří takto mohou uplatňovat svůj vliv. Česká republika by měla rozhodně kandidovat na místo původního člena Úmluvy a měla by svou ratifikaci provést nejpozději začátkem roku 1996.
Pro období, než Úmluva vstoupí v platnost, byla vytvořena česká Přípravná komise pro zákaz chemických zbraní, jejímž úkolem bylo připravit aplikaci zásad Úmluvy do českého právního řádu, zajistit proces ratifikace Úmluvy Parlamentem České republiky a následný podpis prezidentem republiky. Komise dále úzce spolupracovala s Přípravnou komisí Organizace pro zákaz chemických zbraní se sídlem v Haagu, která bude sledovat dodržování Úmluvy v celosvětovém měřítku. Do české Přípravné komise byli jmenováni zástupci ministerstev a institucí, kteří se budou podílet na realizaci ustanovení Úmluvy po jejím vstupu v platnost. Na základě usnesení vlády ČR č. 333 ze dne 7. června 1995 byl s působností od 1.11.1995 zřízen Úřad pro kontrolu zákazu chemických zbraní, který bude mít za úkol koordinovat veškerá opatření vyplývající z Úmluvy pro Českou republiku.
Přes skutečnost, že v České republice nebyly a nejsou vyráběny a skladovány chemické zbraně, bude provádění Úmluvy velmi náročným úkolem, a to zejména pokud jde o kontrolu nakládání s toxickými chemickými látkami a jejich prekursory, které lze používat k účelům nezakázaným Úmluvou. Pod kontrolou musí být, kromě organizací vyrábějících chemické látky podle příslušných Seznamů uvedených v Úmluvě, také organizace, které rozsahem a povahou výroby mají předpoklady takové látky vyrábět (organizace s roční výrobou větší než 200 t organických chemických látek nebo větší než 30 t organických chemických látek obsahujících v molekule prvky fosfor, síru nebo fluor).
Na provádění Úmluvy, jejíž principy se promítají do předloženého návrhu zákona v podobě licenčního řízení pro nakládání s vysoce nebezpečnými látkami, ohlašovacích a evidenčních povinností u dalších kategorií látek, jakož i práv a povinností souvisejících s dozorem nad dodržováním zákona, ať už tuzemskými dozorovými orgány či mezinárodní inspekcí (která může na výzvu provést kontrolu v libovolném místě a čase), se musí připravit významná část průmyslu. Aplikace Úmluvy i zákona postihne všechny společnosti chemické, farmaceutické a další, které vyrábějí, zpracovávají, dovážejí nebo vyvážejí toxické chemické látky a jejich prekursory, specifikované v Seznamech, podle přílohy č. 1 Úmluvy. Největší podíl činnosti tak spadá do kompetence Ministerstva průmyslu a obchodu. Proto bylo tomuto ministerstvu svěřeno vedení české Přípravné komise pro zákaz chemických zbraní a vláda rozhodla, že v rámci tohoto ústředního orgánu bude zřízen i Úřad pro kontrolu zákazu chemických zbraní. Na aplikaci zákona se rovněž musí připravit další dotčené resorty, zejména Ministerstvo obrany, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministerstvo obrany musí provést inventarizaci všech vysoce nebezpečných látek, které Úmluva kontroluje, a společně s Ministerstvem vnitra a s Ministerstvem spravedlnosti inventarizaci tzv. látek používaných k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti. Ve smyslu připravovaného zákona musí tato ministerstva přijmout účinná opatření k dodržování ustanovení Úmluvy o zákazu chemických zbraní v těchto resortech.
Ratifikací Úmluvy se náš stát zaváže k zajištění závazků z ní vyplývajících tím, že bude do svého právního řádu recipovat principy stanovené Úmluvou. Ze 46 států, které Úmluvu již ratifikovaly, přijalo příslušnou právní normu 12 států a dalších 5 států má tento zákon připraven. Další země, které dosud Úmluvu neratifikovaly (např. USA, Velká Británie, Bělorusko) jsou připraveny schválit zákon okamžitě po ratifikaci.
Zajištění všech závazků, které Úmluva obsahuje, musí být řešeno v ČR přijetím nového zákona i s ohledem na čl. 26 Listiny základních práv a svobod, neboť podmínky a omezení výkonu určitých povolání nebo činností, kterých se aplikace Úmluvy bude týkat, může stanovit jen zákon.
Speciální zákonná úprava je nutná s ohledem na skutečnost, že plnění závazků vyplývajících z Úmluvy vyžaduje zejména:
- zakotvit zákaz vývoje, výroby a dalšího nakládání s chemickými zbraněmi,
- uložit některé povinnosti podnikatelům, jakož i dalším osobám nakládajícím s toxickými chemickými látkami (týká se povinnosti získat licenci k nakládání s vysoce nebezpečnými látkami, povinností souvisejících s ohlašováním nakládání s méně nebezpečnými a nebezpečnými látkami, povinností evidenčních, jakož i povinností umožnit provedení dozorových aktivit),
- zajistit shromažďování, vyhodnocování, ověřování a kontrolu údajů národním orgánem smluvního státu a jejich předávání Organizaci pro zákaz chemických zbraní se sídlem v Haagu,
- připravit předpoklady pro pravidelné inspekce ve výrobních organizacích chemického průmyslu a v organizacích, které nakládají s toxickými chemickými látkami a jejich prekursory,
- připravit předpoklady pro inspekce na výzvu, které musí členský stát přijmout do 12 hodin po jejich ohlášení,
- koordinovat opatření k zajištění spolupráce a pomoci s Organizací pro zákaz chemických zbraní a s ostatními smluvními státy prostřednictvím ustanoveného národního orgánu.
Navrhovaná právní úprava proto zajišťuje promítnutí následujících institutů Úmluvy do vnitrostátního právního řádu tak, že:
- stanoví zákaz vývoje, výroby, skladování, distribuci a použití chemických zbraní,
- zakotvuje souhlas pro nakládání s vysoce nebezpečnými látkami formou licence, zakotvuje ohlašovací povinnost pro nakládání s nebezpečnými a méně nebezpečnými látkami,
- stanoví evidenční povinnosti a práva a povinnosti související s dozorem nad dodržováním závazků z Úmluvy,
- vytváří podmínky pro činnost národního orgánu, jakož i inspektorů Organizace pro zákaz chemických zbraní.
Z Úmluvy vyplývá pro ČR závazek zřídit národní orgán, který bude zajišťovat úkoly vyplývající z ustanovení Úmluvy a spolupráci s Organizací pro zákaz chemických zbraní se sídlem v Haagu a ostatními smluvními státy. Z legislativně právních možností zřídit Úřad jako samostatný orgán nebo jako součást ministerstva, případně funkcemi Úřadu pověřit ministerstvo, byla zvolena varianta národního orgánu, který je sice organizační součástí ministerstva, ale svým názvem s ním zcela nesplývá, aby byla zvýrazněna jeho funkce koordinačního místa pro aplikaci Úmluvy. Toto řešení přináší finanční úspory oproti variantě Úřadu jako samostatného orgánu a na druhé straně zajišťuje pro mezinárodní aplikaci důležité zviditelnění této instituce.
Návrh zákona nemá vazbu na připravovaný zákon o registraci a oznamování chemických látek a chemických přípravků. Každý z navrhovaných předpisů vychází z jiných zdrojů a sleduje jiný cíl. Zatímco Úmluva a předkládaný návrh zákona o zákazu chemických zbraní se zaměřují na zamezení zneužití určitých chemických látek k výrobě chemických zbraní a mají celosvětový dopad, zákon o registraci chemických látek, vycházející ze směrnic Evropské unie, nepřesahuje evropský rámec vazeb a zaměřuje se na ochranu zdraví lidu a životního prostředí před škodlivými účinky těchto látek. Stanoví odlišné podmínky pro klasifikaci látek a způsob jejich zacházení.
Předkládaná právní úprava nemá obdobu ani v rámci práva Evropského společenství. Právní klima v Evropské unii je sice silně zaměřeno na kontrolu látek, které by mohly být použity jako chemické zbraně. Jde zejména o rezoluci Evropského parlamentu o nešíření chemických zbraní z 19. ledna 1989 a o nařízení Rady ES č. 428/1989 o zákazu vývozu chemických zbraní a látek, které by takto mohly být použity. Ve světle těchto aktivit má ale Úmluva o zákazu chemických zbraní z roku 1993 význam celosvětový, nezahrnující pouze evropský region. To je významné vzhledem k možným vlastníkům chemických zbraní, kteří se především nacházejí v oblastech mimo evropský kontinent. Zcela unikátní je i kontrolní systém Úmluvy.
Do návrhu zákona byly zařazeny novely trestního zákona, živnostenského zákona a stavebního zákona, jež plní zajišťovací funkci k návrhu zákona.
Přijetí navrhovaného zákona se promítne do státního rozpočtu, pokud jde o náklady na příspěvek mezinárodní Organizaci pro zákaz chemických zbraní, jakož i náklady na fungování Úřadu pro kontrolu zákazu chemických zbraní v rámci MPO.
Při činnosti Úřadu pro kontrolu zákazu chemických zbraní při aplikaci zákona je nutno uvažovat s náklady na kontrolní činnosti, náklady na provedení rozborů vzorků a odborných expertiz, náklady na kontakty s Organizací pro zákaz chemických zbraní v Haagu a s nezbytnými náklady pro školení a přípravu pracovníků Úřadu a dotčených organizací, případné inspekce a náklady na eventuelní likvidaci nalezených stanovených látek. Tyto náklady jsou kryty návrhem rozpočtu MPO ČR na rok 1996 a přijetí zákona nevyvolá další požadavky na navýšení výdajů v příštím roce. Další náklady tvoří příspěvek Organizaci pro zákaz chemických zbraní v Haagu, který byl stanoven ve výši 0,42 % jejího rozpočtu a bude hrazen cestou MZV ČR z rozpočtové položky "Příspěvky mezinárodním organizacím". Výše příspěvku, která v roce 1995 představuje necelých 1,5 mil. Kč, se pro rok 1996 a další období může zvýšit na několikanásobek v souvislosti se vstupem Úmluvy v platnost a obsazením míst inspektorů v Technickém sekretariátu. Předpokládá se, že i v dalším období bude tento příspěvek hrazen cestou MZV.
Navrhovaný zákon vytvoří nezbytný rámec pro aplikaci Úmluvy, ke které se náš stát hlásí. Úmluva přispěje k celosvětovému trendu zákazu výroby a dalšího nakládání s chemickými zbraněmi, jakož i případného zneužití chemických látek, které by mohly sloužit k výrobě chemických zbraní.
Zvláštní část
K§1
Účelem navrhované zákonné úpravy je zabezpečit předpoklady pro plnění závazků České republiky vyplývajících z Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich zničení. Obsahuje zároveň vůdčí princip "účelovosti", obsažený v Úmluvě, který za chemickou látku zneužitelnou jako chemickou zbraň považuje kteroukoliv toxickou chemickou látku a její prekursor, která je shromažďována bez logického účelu použití.
Ustanovení vymezuje předmět zákonné úpravy. K realizaci ustanovení Úmluvy je nezbytné uložit některé povinnosti výrobcům chemických látek i fyzickým a právnickým osobám, které s těmito látkami jinak nakládají. Je rovněž nezbytné upravit působnost a pravomoc orgánů státní správy při zajišťování Úmluvy a povinností uložených tímto zákonem, upřesnit výkon státní správy a prováděné kontroly.
K §2
Ustanovení uvádí v souladu s Úmluvou základní pojmy, obsažené v citované mezinárodní Úmluvě a v tomto zákoně.
Především je definováno, co se rozumí chemickou zbraní. Tato definice základního pojmu připouští užití stanovených látek pro účely Úmluvou nezakázané a v tomto zákoně v obecné poloze specifikované v § 6.
Obecná definice "provozu" je účelná z hlediska návaznosti české právní terminologie na pojmosloví používané v Úmluvě. Vystihuje pojem "objekt" užívaný v Úmluvě, jenž je koncipován způsobem pro české právo nezvyklým. Zahrnuje ať už trvalý objekt - stavbu či mobilní objekt, ve kterém může docházet k nakládání se stanovenými látkami.
K §3
Ustanovení promítá základní princip Úmluvy o zákazu chemických zbraní, tj. absolutní zákaz jejich vývoje, výroby, dovozu a tranzitu a jejich použití.
K §4
Nutným doplňkem kategorických zákazů uvedených v § 3 je stanovení postupu pro případ, že na území České republiky budou nalezeny chemické zbraně. Přitom se předpokládá, že zneškodnění nalezených chemických zbraní se provede na území České republiky. Takovým postupem má být poskytnuta ochrana především ostatním smluvním státům Úmluvy.
Pro pružné zajištění informovanosti o nálezu chemických zbraní a pro zabránění případného ohrožení okolí, ve kterém se nacházejí, se navrhuje, aby prvním kontaktním a pro všechny dostupným místem k nahlášení nálezu byla Policie ČR.
K §5
Toto ustanovení promítá požadavky Úmluvy na zařízení pro výrobu chemických zbraní, jejichž vývoj, výroba, dovoz, montáž a provozování podléhají stejně absolutnímu zákazu, jaký je stanoven u chemických zbraní samotných.
K § 6
Specifikují se účely, pro které lze stanovené látky používat. Omezení, která jsou Úmluvou určena pro jednotlivé druhy stanovených látek podle jejich nebezpečnosti, jsou uvedena v příslušných ustanoveních, která tato omezení dále upřesňují.
K § 7
Členění stanovených látek odpovídá seznamům, které jsou součástí jedné z příloh Úmluvy, ve kterých jsou toxické látky a jejich prekursory rozděleny v závislosti na jejich vlastnostech a použití při chemické výrobě.
K §8
Zakotvuje se přísný požadavek Úmluvy na omezení týkající se nakládání s nejnebezpečnějšími toxickými chemickými látkami.
Vyjadřuje se limitní množství vysoce nebezpečných látek, stanovené Úmluvou pro každý smluvní stát. Toto celkové množství vysoce nebezpečných látek, které se nacházejí na území státu, nesmí být překročeno.
K § 9
Navržený licenční režim umožňuje zajistit požadavky Úmluvy pro nakládání s nejnebezpečnější kategorií stanovených látek za předpokladu, že vysoce nebezpečné látky se budou užívat k účelům vymezeným v ustanovení § 6.
Licence pro nakládání s touto kategorií látek mohou být udělovány pouze právnické osobě a to jak podnikatelským subjektům, tak i mimo sféru podnikání (zde přicházejí v úvahu výzkumné instituce). Podmínky pro vydávání licence, které slouží též jako oprávnění k podnikání, jsou stanoveny subjektům, které o licenci žádají tak, aby byla vytvořena záruka odpovídajícího nakládání s vysoce nebezpečnými látkami a zajištěna dostatečná kontrola tohoto nakládání. Protože Úmluva, kterou je náš stát vázán, požaduje omezit množství vyráběných vysoce nebezpečných látek, jakož i zařízení, na kterých lze tyto látky vyrábět, promítá se tento závazek i do předpokladů pro udělení licence. Ve smyslu ustanovení Úmluvy bude nutno doložit i účel, ke kterému budou vysoce nebezpečné látky používány.
K § 10
Ustanovení definuje pojem odpovědného zástupce, odpovídajícího za řádný výkon činností vyplývající z předmětu licence.
K § 11
Podmínku bezúhonnosti nesplní ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata je vázána k činnostem, které jsou předmětem licence nebo za trestný čin spáchaný úmyslně.
K §12
Stanoví se náležitosti pro podání písemné žádosti o licenci tak, aby bylo možno z podání posoudit, zda byly splněny podmínky pro udělování licence. Poskytuje nezbytnou právní jistotu žadateli. V reakci na předpoklady pro udělení licence specifikuje obsah licence a doklady, které je třeba doložit.
K § 13
Ustanovení stanoví náležitosti rozhodnutí o udělení licence.
K § 14
Paragraf upravuje 3 formy zániku licence. V odstavci 2 se stanoví případy, kdy lze licenci odejmout; jde o případy nežádoucích protiprávních aktivit či porušení povinností souvisejících s vydáním licence .
K § 15
Předchozí schválení změn licence umožňuje garantovat dodržení požadavků Úmluvy i poté, co byla udělena licence a vlastní podmínky v provozování činností souvisejících s nakládáním s vysoce nebezpečnými látkami se změnily.
K § 16
Stanoví se povinnost umožnit umístění kontrolních přístrojů a přístupu k nim.
K § 17
Zpřísněný režim vývozu a dovozu vysoce nebezpečných látek pouze z členských států Úmluvy a jen k účelům nezakázaným Úmluvou zakotvuje plně požadavky Úmluvy.
K § 18
Evidenční povinnosti a povinnosti hlásit některé údaje příslušnému ministerstvu zajišťují plnění informační povinnosti České republiky jako členského státu Úmluvy. Tyto podmínky z Úmluvy jsou přenášeny na držitele licencí.
Termíny, v nichž je třeba hlásit stanovené údaje, jsou odůvodněny požadavky Úmluvy týkající se souhrnných hlášení s tím, že v navrhovaném řešení se počítá s přiměřenou časovou rezervou na vyhodnocení a zpracování údajů.
K §19
Ustanovení čelí neoprávněnému nakládání s nejnebezpečnějšími stanovenými látkami. Některé z uvedených povinností se vyskytují i u úpravy nakládání s jinými nebezpečnými materiály. Doplňuje se rovněž povinnost v případě ztráty vysoce nebezpečných látek, jakož i informační povinnost týkající se způsobu nakládání s nalezenými vysoce nebezpečnými látkami.
K § 20
Pro stanovené látky, patřící do skupiny nebezpečných látek, je příhodné zvolit volnější režim úpravy, který spočívá v ohlašovací povinnosti.
Mírnější požadavky na povinnost ohlašovat některé údaje vyjadřují požadavky Úmluvy pro tuto skupinu stanovených látek. V souladu s ustanoveními Úmluvy budou u různých látek množství rozhodná pro vznik ohlašovací povinnosti 1 kg, 100 kg nebo 1 tuna.
K § 21
Evidenční povinnost pro nakládání s nebezpečnými látkami je zde zakotvena pro potřeby deklarací, které náš stát bude provádět podle Úmluvy.
K § 22
Ustanovení promítá požadavky Úmluvy na mezinárodní pohyb této skupiny stanovených látek.
K § 23
Ohlašování je u skupiny méně nebezpečných látek obdobné jako v předchozím případě, což odpovídá i zásadám jejich úpravy v Úmluvě. Povinnost ohlašovací je stanovena pro subjekty, které vyrábějí, dovážejí nebo vyvážejí více než 30 tun určité látky z této kategorie ročně.
K § 24
Ustanovení zakotvuje evidenční povinnost i u této kategorie látek.
K § 25
Je promítnut volnější režim mezinárodního pohybu této skupiny toxických chemických látek a jejich prekursorů.
K § 26
Tímto ustanovením je zajištěno splnění požadavků Úmluvy na předávání informací o výrobě většího množství určitých organických chemických látek. Povinnost ohlašování je stanovena pro subjekty, které ročně vyrábějí více než 200 tun určité organické chemické látky nebo více než 30 tun určité organické chemické látky obsahující fosfor, síru nebo fluor.
K § 27
Tímto paragrafem je splněn požadavek Úmluvy na předávání informací o chemických látkách používaných k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti.
K § 28
Nezbytnou součástí úpravy je institut dozoru. Stanoví se oprávnění a povinnosti při výkonu dozoru nad dodržováním zákona.
Z důvodů legislativní úspornosti se odkazuje na obecnou procesní úpravu zjišťovací fáze specializovaného dozoru v zákoně o státní kontrole.
K §29
Umožňuje se účast inspektorů Organizace pro zákaz chemických zbraní na výkonu dozoru spolu se zakotvením jejich potřebných oprávnění. Bez výslovné úpravy by tito inspektoři nemohli provádět ani relativně samostatnou kontrolní činnost.
Organizace pro zákaz chemických zbraní je vytvořena Úmluvou.
K § 30
Upravuje se nezbytný specifický režim výkonu dozoru v rezortech Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva obrany a Bezpečnostní informační služby. Vzhledem k charakteru těchto institucí se navrhuje, aby výkon dozoru prostřednictvím příslušného ministerstva, jakož i mezinárodních inspektorů, byl vždy předem dohodnut.
K § 31
Zakotvuje se požadavek na ochranu citlivých informací kontrolovaných organizací v podobě povinnosti mlčenlivosti těch, kteří přicházejí do styku s těmito citlivými informacemi.
K § 32, 33, 34
Upravují se postihy za porušení ustanovení tohoto zákona. Horní hranice pokuty vychází z odhadů vzniku možných škod. Při určování výše škody se bude vycházet z charakteru nebezpečnosti protiprávního jednání. Je stanovena subjektivní i objektivní lhůta pro uložení pokuty. U činností ohlašovaných, kde se nejedná o vysoce nebezpečné látky se navrhuje možnost postihu zákazem činnosti.
K § 35
Pro procesní záležitosti aplikace zákona se odkazuje na zákon o správním řízení s výjimkou ustanovení, které zakotvuje odchylku, pokud jde o provádění dozoru podle zákona o kontrole.
Nezbytné přechodné ustanovení se týkají úpravy povinnosti podat první žádost o vydání licence či první ohlášení tak, aby bylo zachováno právo nadále provozovat dosavadní činnosti a zároveň umožněno aplikovat všechna práva a povinnosti stanovené zákonem a Úmluvou. Pro potřeby aplikace Úmluvy je potřebné stanovit termín počátečního hlášení, jehož náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou.
Upravuje se nezbytné zmocňovací ustanovení. Podrobnosti, které mají být stanoveny ve vyhlášce, by nebylo účelné upravovat formou zákona.
K části VII
Novela stavebního zákona řadí zájem chráněný tímto zákonem mezi zvláštní zájmy, jejichž ochrana je zajištěna tak, že stavební úřad může o stavbách, které se těchto zájmů dotýkají, rozhodnout pouze v dohodě nebo se souhlasem dotčených orgánů státní správy, tj. v daném případě příslušného ministerstva. Prakticky se tato působnost týká zejména staveb pro výrobu vysoce nebezpečných látek.
K části VIII
Navrhuje se, aby činnosti, které souvisí s vysoce nebezpečnými látkami určenými Úmluvou a tímto zákonem nebyly živností ve smyslu živnostenského zákona. Jejich zabezpečení je upraveno tímto zákonem.
K části IX
Provedení Úmluvy vyžaduje rovněž zapracování sankcí do trestního zákona. Návrh nové skutkové podstaty byl promítnut do stávajících ustanovení trestního zákona. Zároveň byly do navrhovaných skutkových podstat promítnuty požadavky na zvýšení trestních sazeb v případech, kdy trestný čin byl spáchán za okolností, které u jiných trestních činů zvyšují trestní sazbu.
K části X
Nabytí účinnosti tohoto zákona se předpokládá dnem 1. ledna 1997.
V Praze dne 23. července 1996
předseda vlády
ministr průmyslu a obchodu