(pokračuje Gavlasová)
První návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby pozastavila deregulační kroky až do provedení kvalifikované analýzy všech ekonomických a sociálních dopadů a zavedení efektivní regulace síťových monopolů."
V případě, že by toto usnesení nebylo přijato sněmovnou, navrhuji druhé usnesení: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby při deregulačních krocích nepřekračovala hodnotu 5 % nad úroveň roční inflace."
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím o písemné předání. Rozumím tomu tak, že váš návrh je alternativou k návrhu pana kolegy Hojdara.
Slova se ujme pan kolega Gross.
Poslankyně Jana Gavlasová: Není alternativou, jsou to další usnesení. V případě, že by nebylo přijato toto první usnesení, které jsem četla, žádám, aby se hlasovalo o druhém usnesení.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Rozumím tomu tak, že v tom případě chcete, aby byl bod III. původního usnesení kolegy Hojdara vaše první nebo druhá alternativa.
Slova se ujme pan kolega Gross.
Paní kolegyně Gavlasová zkonzultuje s kolegou Hojdarem, kam zařadit její návrh.
Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, členy vlády oslovovat nebudu, protože zde nejsou, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s názorem poslaneckého klubu ČSSD k otázce důvěryhodnosti vlády pana premiéra Tošovského. Rád bych v této souvislosti nejprve pro osvěžení paměti připomněl to, co tato vláda slíbila při projednávání otázky vyslovení důvěry této vládě.
Vláda totiž ve svém programovém prohlášení a i ústy svých ministrů opakovaně deklarovala, že je pro změnu politického stylu, že je pro otevřenost, že je pro komunikaci a že je pro dialog.
Úvodem bych ještě zopakoval postoj, který jsme tehdy v této souvislosti formulovali. Poslanecký klub sociální demokracie tehdy řekl, že chce přispět k tomu, aby se vyřčená slova stávala něčím, co je bráno jako závazek a něco, co když je porušeno, znamená jakési společenské zavržení. Vyslovili jsme v této souvislosti důvěru vládě premiéra Tošovského s tím, že má Poslanecké sněmovně do 8 týdnů předložit harmonogram transformačních kroků privatizace a do té doby nepřijímat rozhodnutí v oblasti privatizace strategických podniků a bank. Zároveň bylo z tohoto místa zcela jasně řečeno, že tato vláda nemá mandát vydávat nevratná privatizační rozhodnutí strategických podniků.
Sociální demokracie nikdy příliš nesouhlasila s programovým prohlášením a s obsazením některých ministerstev v této vládě. Této vládě jsme vyjádřili důvěru, protože jsme chtěli učinit krok k předčasným volbám, a chtěli jsme realizovat politickou dohodu, která tehdy vznikla, a vyslovením důvěry byl předpoklad naplnění této dohody a předpoklad toho, že se v České republice budou konat předčasné volby v červnu tohoto roku.
Bohužel někteří členové vlády premiéra Tošovského tohoto gesta využili k jakémusi zneužívání této situace a různými slovními hříčkami se nás dodnes snaží přesvědčit, že slib drží, že drží dané slovo. Společně s naším poslaneckým klubem si troufám tvrdit, že ho nejen nedrží, ale že vědomě a účelově v mnoha případech nemluví pravdu.
Privatizace strategických podniků ve vládním prohlášení ani v úvodním vystoupení předsedy vlády 28. ledna nebyla obsažena. První zmínka o takovéto privatizaci se objevila až v závěrečném slovu předsedy vlády, ale to v úplné jiné souvislosti. V té souvislosti, že nová vláda si přeje, aby jakákoli další privatizace probíhala průhledným způsobem, a v té souvislosti - tady si dovolím citovat, že vláda nebude již mít ani dostatek času na to, aby takovouto privatizaci realizovala. Tady si dovolím citát.
Cituji pana předsedu vlády Tošovského: Navíc z čistě technického hlediska je evidentní, že vzhledem k omezenému časovému mandátu této vlády a náročnosti daného úkolu bude mít vláda prostor nejvýše pro přípravu privatizačních rozhodnutí. Jejich finalizace připadne na vládu, která vzejde z předčasných voleb. Konec citátu.
Chtěl bych použít ještě citát ministra Pilipa - také z 28. ledna. Cituji:
Nynější vláda, která má asi pětiměsíční trvání do předčasných voleb v červnu, může udělat některé kroky v privatizaci malých i velkých podniků. Vláda však vykoná jen přípravnou práci a konečné kroky přijme vláda vzešlá z předčasných voleb. Konec citátu.
Je dobré si připomenout slova jiného člena vlády, který do otázky privatizace má co mluvit, pana ministra Kühnla, z 2. února tohoto roku, který v Hospodářských novinách řekl, že na rozdíl od Klausovy vlády pro tuto novou vládu bude hlavním kritériem něco jiného než rychlost privatizace. Řekl doslova toto: Tato vláda se již ale nemůže soustřeďovat výhradně na rychlost privatizace. Konec citátu.
Tato slova však vzala za své, když za několik týdnů poté, co jednotliví ministři začali opět úřadovat, a poté, co Ministerstvo financí řízené ministrem financí Ivanem Pilipem předložilo harmonogram privatizačních kroků strategických podniků. Ten do první kategorie podniků, které mají být privatizovány ještě do voleb, zařadil takové významné společnosti, jako je Česká pojišťovna, Severočeské doly nebo Mostecká uhelná společnost. Ministr Pilip se dokonce později nerozpakoval prohlásit, že do voleb by mohla být prodána i nějaká banka.
Proti těmto záměrům se přirozeně zvedla velká vlna odporu, alespoň v té části odborné veřejnosti a politického spektra, které s takovýmito urychlenými kroky nesouhlasily. Jednalo se o překročení mandátu této vlády, na které Poslanecká sněmovna reagovala svým usnesením, kterým žádala vládu o pozastavení privatizačních kroků. Byl to opět pan ministr Ivan Pilip, který v této souvislosti si velice rychle pospíšil s prohlášením, že toto rozhodnutí Poslanecké sněmovny nehodlá respektovat.
Dále se také jednalo o otázku koncepční a otázku čistě odbornou z tohoto hlediska společností, o které se mělo jednat v první privatizační vlně. Řada nezávislých odborníků, odbory a dokonce i někteří členové vlády zcela jasně projevili svůj názor, že nejdříve musí být projednána a schválena státní energetická politika, surovinová politika, a teprve potom lze uvažovat o privatizaci tak významných společnosti jako těch, které byly v první fázi navrhovány k privatizaci.
Za dovršení naprostého ignorování principu demokracie a etiky v politice považuje sociální demokracie další stanovisko ministra financí Ivana Pilipa, a to je stanovisko, že rozhodnutí o prodeji strategických podniků může být učiněno i po parlamentních volbách, dříve než bude sestavena nová vláda.
Obávám se, že tomuto se dá rozumět snad jedině tak, že ministr financí Ivan Pilip by chtěl udělat jakousi českou napodobeninu toho, co proběhlo na Slovensku při urychlené privatizaci, která se ujala pod pojmem Mečiarova noc.
V této souvislosti si myslíme, že je zapotřebí, aby Poslanecká sněmovna v tuto chvíli udělala jediný krok, který ve vztahu k ministrovi financí může udělat.
***