(pokračuje Moos)
To je celkem logická věc, protože ty vagony mají naběháno pětkrát méně, obracejí se pětkrát méně nebo naopak některé stojí a jiné se točí v tom rytmu, jak to vyžaduje grafikon, resp. potřeby nákladní dopravy.
Je mi to samozřejmě líto, protože na druhé straně vidíme, jak jsou přetíženy silniční systémy, jak nám kamiony ničí dálnice. Jeden úsek opravíme, druhý už je tím přetížením zničený. Představoval bych si podstatně lepší způsob využití dopravních systémů v ČR, kde spolupracuje železniční, silniční doprava ve sdružených systémech, více se používá kontejnerová přeprava a přepravci lépe pracují v dobře promyšlených logistických řetězcích, kdy přeprava má opravdu systémové řízení nebo alespoň je ministerstvem a nějakým regulačním institutem vytvořeno prostředí pro optimální souběh, vedle nákladní dopravy železniční a silniční. V tom je i budoucnost rozvoje železnice, že se část kapacity, kterou teď silniční doprava má jako obrovskou zátěž, převede na železnici. Vzal jsem si to jako svůj cíl v tom smyslu, že svému nástupci - už to říkám podruhé - chci připravit na druhé pololetí a do budoucna - a nejde jen o dopravní politiku, kterou jsme dali dohromady, ale i o rozvoj dopravních sítí - plán práce, který směřuje k většímu podílu kombinované dopravy a dopravy kontejnerové, kde přesun ze silnice na železnici bude možný.
K tomu chci ještě říci, že kombinovaná doprava v České republice na rozdíl od vyspělých evropských zemí je popelkou. U nás je to - a je to velmi závislé na sezoně - 2 až 8 % celkových objemů přepravy, zatímco ve vyspělých zemích je to 20 až 30 %. Velkým příkladem pro nás je Holandsko nebo Švýcarsko, tam se to transformuje, nebo Rakousko, kde to vidíme i v osobní dopravě, kde osobní automobily jsou v systémech Rolla přepravovány přes ekologicky chráněná území tak, aby neznečišťovaly ovzduší a nejen ovzduší, ale samozřejmě i půdu, a nejen exhalacemi, ale i ztrátami ropných produktů atp.
To všechno, o čem hovořím, reprezentuje stav v nákladní dopravě. Je mi líto, že ještě v předchozích měsících, dalo by se říci v nedávné době, se hovořilo o útlumu železniční dopravy. Zdědil jsem dokumenty o útlumu železniční dopravy a nemohu tomu věřit, že to tak je. Souhlasím s transformací železniční dopravy, kdy je potřeba zefektivnit jednotlivé složky železniční dopravy, ať je to vlastní provoz, opravárenství, výroba kolejových vozidel a vše, co s tím souvisí. Rozhodně tam patří celý ekologický cyklus, tj. vlastně i likvidace vozových jednotek, které už železnice nepotřebuje. To není jen záležitost železnice. Myslím, že celý těžký průmysl v naší zemi nepočítal s tím celým ekologickým cyklem, to znamená, že velká strojírenská díla vznikají a je potřeba je potom ekologicky čistě transformovat, měnit, tak jak vyžaduje výroba nebo technologický rozvoj. Mnohdy se počítá s postavením, s realizací, ale už ne s tím, že bude někdy třeba tyto věci likvidovat. Také proto neexistuje specializované pracoviště v Českých drahách, které by likvidovalo vozové jednotky. Myslím, že takovéto pracoviště v rámci Českých drah až po tomto fatálním případu, který rozhodně nedělá ani Českým drahám, ani celému oboru dopravy reklamu, tak po této zkušenosti, kterou s těmito vozovými jednotkami nyní máme, se takové pracoviště časem vytvoří.
Rozhodně i takovéto ekologické operace se neobejdou bez asistence státu a bez dozoru, ať už ekologického, tak dozoru, který je reprezentován generální inspekcí, kde je dohled nad hospodárností takovýchto operací.
Velmi bych si přál, kdyby bolesti, se kterými přicházíte ve své interpelaci, se v budoucnu neopakovaly a aby můj nástupce, jak už tady často říkám, měl v tomto jednodušší úlohu a České dráhy by nebyly jeho zlým snem, ale naopak radostí a pýchou, tak jako to bylo kdysi za první republiky. Tou pýchou by to mělo být zase, pýchou v tom dobrém slova smyslu, kdy se technik nepyšní bezohledně vůči ostatním lidem svým dílem, ale snaží svým technickým dílem sloužit, protože to je úkol moderní techniky, aby skutečně sloužila, a ne ničila nejen prostředí, ale dokonce vztahy lidí a techniky.
Také bych si přál a snažím se o to ve svém tlaku na Správní radu Českých drah, aby prostředky, které v rámci půjček z různých zdrojů, ať už ze státního rozpočtu, nebo od Evropské a Světové banky atd., České dráhy získávají, byly využity maximálně efektivně, a ne aby se nedostaly do programů, jako je právě situace s těmi vagony. My potřebujeme a chceme - a tím chci uzavřít svůj dlouhý výstup, promiňte mi to - protože nežijeme jen ve světě Českých drah a železnice, aby po mém působení nebo abych přispěl k tomu, aby České dráhy skutečně nabraly novou sílu, aby tam byla vysloveně záruka, že tato ekologická forma dopravy má opět svou budoucnost a občané měli ze železnic jen radost, jak to bývá v nostalgických jízdách železnicí starou, dokonce s parními lokomotivami, aby skutečně železnice byla opět ozdobou. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Paní kolegyně Orgoníková si nepřeje položit doplňující otázku. Dámy a pánové, sejdeme se zítra v 9.00 ráno. Děkuji vám.
(Schůze přerušena v 18.29 hodin.)
***