(pokračuje Novák F.)
Splnění těchto podmínek by si vyžádalo investiční náklady ve výši několika desítek miliard korun a samozřejmě odpovídající zdražení potravin. Ani pak by se nenaplnila podmínka vyhlášky, že nebude docházet ke ztrátám na živinách, neboť ztráty dusíku jsou výsledkem biologických procesů, které ve hnoji probíhají.
Dámy a pánové, předpokládám, že všichni víte, že hnůj takzvaně někomu smrdí. Ono to tak bude, i když zákon schválíme, i když zákon neschválíme, ale právě to jsou ty ztráty na živinách, které právě návrh zakazuje. V případě této skutečnosti může být zemědělec pokutován až do výše sto tisíc korun.
V zákoně se např. slůvkem nehovoří o povinnosti zemědělce zpracovávat a uchovávat tzv. bilanci spotřeby živin. Tuto povinnost lze ale odvodit z odstavce 1 § 9, který říká, že podnikatelé v zemědělství jsou povinni používat hnojiva včetně statkových hnojiv a pomocné látky v množství a způsobem stanoveným tímto zákonem.
Ve stejném paragrafu se říká, že ministerstvo stanoví vyhláškou způsob používání hnojiv a pomocných látek atd. V textu vyhlášky, který jsme obdrželi spolu s návrhem zákona, jsou uvedeny zásady, které musí na jedné straně přímo zemědělce iritovat a na druhé straně jsou tak obecné, že je možno snadno zpochybnit jejich dodržování.
Jsem přesvědčen, že nařizovat zemědělci, aby používal hnojiva tak, aby byla rostlinami co nejlépe využita a omezily se ztráty živin, může snad jen ten, kdo si dnes myslí, že se hnojiva rozdávají zadarmo. Na druhé straně nevím, jak bude např. Ústřední kontrolní a zkušební ústav posuzovat zákaz používání statkových hnojiv na půdě "přesycené vodou, hluboko promrzlé nebo silně pokryté sněhem". Upozorňuji, že při nedodržení takto vágně formulovaných ustanovení opět může zemědělec zaplatit pokutu sto tisíc korun.
Nyní se ptám proč. Je snad takový zákon větší zárukou ochrany životního prostředí? Bude snad rozšíření škály kontrolních orgánů kontrolujících podnikatele v zemědělství na základě vágně formulovaných ustanovení krokem ke zlepšení našeho právního řádu? Myslím že v žádném případě.
Musím se vrátit ke stanovisku pana ministra Luxe vyslovenému při druhém čtení, že bylo dostatek času připravit k závěrečnému hlasování kvalitní návrh zákona. V prvním čtení jsem upozornil na složitost tohoto návrhu. Zemědělský výbor si vyžádal uspořádání semináře. Bohužel musím říci, že jsem se nesetkal s přílišnou ochotou předkladatele zpracovávat komplexně návrhy, abychom dostali do třetího čtení návrh, který by byl skutečně komplexně rozpracovaný.
Útržkovitost řešení chci doložit příkladem ustanovení o agrochemickém zkoušení půd. Ministerstvo sice přistoupilo na požadavek stanovit rizikové látky v zemědělské půdě, ale to je pouze první část řešení tohoto problému. Nedořešeny zůstávají další základní otázky, jako např. co se stane, budou-li stanovené limity výskytu rizikových látek překročeny. Zakáže snad někdo na takovém pozemku pěstování určitých druhů rostlin? Stanoví někdo zvláštní režim hospodaření na takovém pozemku? Jak bude takový zvláštní režim vypadat? Jestliže zemědělci způsobí tento zvláštní režim újmu, kdo a jakým způsobem tuto újmu bude hradit? To jsou všechno otázky, které by měly být v tomto zákoně zodpovězeny. Bohužel tomu tak není.
Dámy a pánové, na rozdíl od transformačního zákona, kde kolega Machovec se nás snažil přesvědčit, že je to technická norma, já jsem přesvědčen, že zákon o hnojivech skutečně technickou normou je. Myslím si ale, že jsem uvedl dost důkazů o tom, že přijatá norma by byla skutečně málo kvalitní. Proto podávám návrh podle § 95 odst. 2 na opakované druhé čtení tohoto návrhu zákona.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy další přihlášky nemám, rozpravu končím.
Ptám se pana místopředsedy vlády a ministra zemědělství, zda chce vystoupit se závěrečným slovem. Je tomu tak. Slova se ujme pan kolega Lux.
Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Pane místopředsedo, dámy a pánové, chtěl bych říci, že poznámky, které zde zazněly, jsou zčásti oprávněné, ale zčásti jsou nepochopením této legislativní normy.
V § 1 vyhlášky o skladování statkových hnojiv se nehovoří o krytých hnojištích, ale hovoří se o tom, že je třeba zajistit, aby nedocházelo k průsaku atd., to znamená otázka zpevněných hnojišť.
Co se týká promrzlé půdy, pan poslanec ví - stejně tak jako většina dobrých hospodářů - že tekutý hnůj, tzv. kejda, se prostě na zmrzlou půdu neaplikuje. Z jednoho prostého důvodu: nevsákne do této půdy a vteče do příkopů či jinam. Tyto základní agrotechnické zvyklosti jsou ve všech moderních zákonech.
Co se týká neochoty zpracovat návrhy, které zazněly, řekl jsem, že všechny návrhy, které zazněly ve druhém čtení, akceptuji. Pokud pan poslanec měl nějaké zdokonalující návrhy, měl prostor je uplatnit. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ptám se, zda pan kolega Skopal chce závěrečné slovo. Nechce.
Dámy a pánové, přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Nejdříve však o návrhu pana kolegy Nováka. Odhlásil jsem vás a prosím, abyste se znovu zaregistrovali. V 11.48 hodin budeme hlasovat o návrhu pana kolegy Nováka s využitím § 95 odst. 2 na opakování druhého čtení.
Zahájil jsem hlasování číslo 306. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?
Pro návrh hlasovalo ze 159 poslanců 57, proti 83. Návrh nebyl přijat.
Prosím pana zpravodaje, aby oznámil postup při hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřil stejně tak jako zástupce předkladatele.
Poslanec Ladislav Skopal: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, jak už pan místopředseda vlády zde sdělil a navrhl, je možné hlasovat o všech pozměňovacích návrzích najednou.
***