Poslanec Jaroslav Bašta: Tím jsme, paní místopředsedkyně, vyčerpali všechny pozměňovací návrhy, přednesené ve druhém čtení, a můžeme přistoupit k hlasování o návrhu zákona.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení.
"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, podle sněmovního tisku 381, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."
Zahajuji hlasování pořadové číslo 188. Ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 188 se z přítomných 174 pro vyslovilo 140, proti 33. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Děkuji panu předkladateli i panu zpravodaji.
Dalším bodem je
32.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 152/1994 Sb.,
o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 383/ - třetí čtení
Pánové (ke skupině poslanců, kteří diskutovali před řečništěm), já vás nechci rušit. Počkám, až se pánové rozejdou.
Zahajuji tedy třetí čtení tohoto vládního návrhu zákona. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr vnitra pan Cyril Svoboda a zpravodajka ústavně právního výboru paní poslankyně Drahoslava Bartošková.
Pozměňovací návrhy k předloženému návrhu zákona jsou uvedeny ve sněmovním tisku 383/3.
Prosím zpravodajku paní poslankyni Drahoslavu Bartoškovou, aby spolu se mnou sledovala rozpravu, kterou otevírám.
Ptám se, kdo se do této rozpravy hlásí. Do rozpravy se hlásí paní poslankyně Bartošková, udílím jí slovo.
Poslankyně Drahoslava Bartošková: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, chtěla bych pro stenozáznam přednést několik poznámek.
Jednak v rámci druhého čtení jsem přednesla připomínku k určité drobné úpravě týkající se usnesení ÚPV, tisku 383/1, a to k bodu 1 a 2 tohoto usnesení. Chtěla bych podotknout, že tuto svoji připomínku beru zpět a usnesení v těchto bodech je potřeba ponechat v původním znění ÚPV.
Za druhé je třeba provést legislativně technickou úpravu v bodu 94 vládního návrhu, kde v § 71a ve druhé větě slova "a hlavním městě Praze" by bylo třeba upravit "a hlavního města Prahy".
A třetí drobná legislativně technická úprava v celém textu zákona - jde o náhradu slov "mezinárodní úmluva" výrazem "mezinárodní smlouva". Tedy pojem "mezinárodní úmluva" nahradit pojmem "mezinárodní smlouva".
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Bartoškové. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Žádnou přihlášku nevidím, proto rozpravu končím.
Ptám se pana navrhovatele a paní zpravodajky, popřípadě ještě pana poslance Kulky, který je zpravodajem výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, zda si přeje přednést závěrečné slovo. Ano, udílím slovo panu poslanci Kulkovi.
Poslanec Dušan Kulka: Děkuji paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych se vyjádřil ke dvěma základním sporům, které se objevily jak v prvním, tak ve druhém čtení a jsou obsaženy v přednesených návrzích.
První spor se týká umožnění či neumožnění hlasování cizím státním příslušníkům s trvalým pobytem na území ČR na základě mezinárodní smlouvy. Zde si dovolím říci, že je-li možné udělat správnou věc, pak je potřeba ji udělat a myslím si, že je správné k tomuto kroku přistoupit.
Druhým sporem je přístup ke sdružením nezávislých kandidátů a k nezávislým kandidátům, zejména pak počty podpisů pod petiční listiny podporující jejich kandidaturu.
Tady se objevily protiargumenty zásadně dvojího druhu. Jednak že sdružení nezávislých kandidátů působí nevyzpytatelně a jejich kandidatura vede k tříštění složení obecních zastupitelstev a také že politické strany jsou na rozdíl od sdružení nezávislých kandidátů podrobeny určité kontrole a jsou ze zákona povinny dodržovat určité demokratické principy.
K tomu bych rád podotknul, že o kompaktnosti či roztříštěnosti obecních zastupitelstev rozhoduje především hlasování voličů a až ve druhé řadě nabídka volebních stran. Podotýkám, že v ČR je zaregistrováno přibližně 80 politických stran, tedy subjektů, které mohou kandidovat v komunálních volbách bez dalšího.
Současně chci říci, že konzistentnost či naopak nevyzpytatelnost jednání jednotlivých skupin zastoupených v obecních zastupitelstvech závisí mnohem více na přístupu jejich členů než na povaze kandidátní listiny, na které byli zvoleni. Nebudu obtěžovat konkrétními příklady.
Pokud se jedná o podrobení politických stran kontrole, jedná se v podstatě pouze o kontrolu stanov při registraci a o zprávy o hospodaření. To je sice správné, ale dost málo na to, aby odůvodnily výrazné zvýhodnění v komunálních volbách. Jak se s touto argumentací slučuje například působení Štěpánovy Strany československých komunistů?
Současně jsem zjistil, že řadu ctěných kolegyň a kolegů zlobí číslo tisíc jako minimální počet potřebných podpisů. Tento počet je navržen pouze proto, že stejný počet podpisů je potřebný pro registraci politické strany. Pokud by byl nižší nebo vyšší, bylo by mnou navrhované číslo stejné, protože jde o zcela logickou vazbu. Jde tedy spíše o diskusi nad potřebným počtem podpisů pro registraci politické strany než o registraci kandidátní listiny nezávislých kandidátů.
Ještě si dovolím připomenout, že původně upravoval volby do zastupitelstev v obcích zákon č. 368/1990 Sb. a dle tohoto zákona nezávislí kandidáti potřebovali v obcích do tisíce obyvatel 20 podpisů, do tří tisíc 30 podpisů, do dvacet tisíc 100 podpisů, do padesáti tisíc 200 podpisů a nad padesát tisíc obyvatel 400 podpisů.
Tyto počty byly dramaticky zvýšeny v roce 1994. Bylo argumentováno snahou o zprůhlednění a zjednodušení jednání obecních zastupitelstev. Troufám si tvrdit, že šlo především o snahu zamezit nežádoucí konkurenci.
Ještě si dovolím říci jednu věc k tomu. Je velmi naivní si myslet, že ponecháním současných vysokých počtů podpisů je problém, alespoň ve větších městech, odstraněn. Jsou známy informace o celé řadě iniciativ směřujících k založení lokálních či regionálních politických stran, účelových politických stran k obejití tohoto zákona. Jsou známy tyto informace z Plzně, z Liberce, ze severní Moravy a jistě z celé řady dalších míst. Pro tyto skupiny bude tato cesta snazší, a to hned dvakrát.
Za prvé potřebují mnohem méně podpisů, za druhé nemusejí na petici uvádět jména kandidátů, což je povinnost nově zaváděná právě projednávanou novelou.
Domnívám se, že zakládání účelových lokálních a regionálních stran je pro systém politických stran mnohem nebezpečnějším jevem než případné úspěchy sdružení nezávislých kandidátů v komunálních volbách. Domnívám se, že je nesprávné vyřazovat nezávislé ze hry předem pomocí volebního zákona. Nechme o jejich existenci, o jejich úspěších nebo neúspěších rozhodnout voliče.
***